Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť velká část poslanců za strany ODS a TOP09 sice opravdu podpořila novelu zákona o ochraně ovzduší, která rušila poplatky za znečišťování ovzduší a na kterou Senát reagoval jejím vrácením do Poslanecké sněmovny v pozměněné podobě, nicméně velká část poslanců za TOP09 hlasovala proti této novele a zároveň ji podpořila velká část poslanců za ČSSD a všichni poslanci KSČM účastnící se hlasování, což Radek John ve svém výroku neupřesňuje.

Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podpořila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných. Pro tuto novelu hlasovala však také velká část poslanců za ČSSD a podpořili jí také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV. Přesné znění tohoto zákona v podobě Sněmovního tisku 449/0, Vl.n.z. o ochraně ovzduší – EU, který měl do určité doby rušit poplatky za znečišťování ovzduší, je dostupné zde.

Senát pak 15. března 2012 odhlasoval vrácení tohoto návrhu zákona do Poslanecké sněmovny, přičemž se ale senátoři oproti původnímu parlamentnímu návrhu přiklonili k verzi, která počítá s postupným navyšováním poplatků.

Obecně prospěšná společnost ČISTÉ NEBE ve své tiskové zprávě z 16. března 2012 zveřejnila přehledné srovnání výše poplatků za znečišťování ovzduší u všech odhlasovaných návrhů.

Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.

Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.

Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.

Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).

Problematika rozpočtové kázně organizačních složek státu je upravena Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souvislosti s novelizací Zákona č. 280/2009Sb., daňový řád, která nabyla své účinnosti k 1.1. 2011, byl rovněž upraven také výše zmíněný Zákon č. 218/2000 Sb. (v novele se jedná o ČÁST sedmou - Změna rozpočtových pravidel). Pro naše hodnocení je nejdůležitější změna úpravy v § 44a odst. 9, kde se slovo “Ministerstvo” nahrazuje slovy “Generální finanční ředitelství". Takto upravené znění Zákona č. 218/2000 Sb., tedy v § 44a odst. 9 konstatuje, že: "Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním."

Z uvedených informací rovněž vyplývá, že před nabytím účinnosti této novely mohlo odvod (pokutu) za nedodržení rozpočtové kázně organizační složce státu (v tomto případě se jedná o Krajský soud v Brně) odpustit ministerstvo financí.

Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.

Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.

13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.

Na základě níže uvedených zdrojů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výše hrubého veřejného dluhu za poslední léta významně stoupla. V průměru evropské sedmadvacítky stoupl dluh z 59 % v roce 2007 na 82,7 % v roce 2011. V zemích eurozóny je tento průměr dokonce ještě vyšší, a to 87,2 %. Přehled dluhů všech zemí EU uvádí Eurostat.

Jako odpověď na krizi zavádí většina států EU úsporná opatření. Nejnaléhavější jsou takovéto kroky u skupiny tzv. "evropských hříšníků" - Portugalska, Irska, Řecka a Španělska, kterým se zkráceně přezdívá PIGS (podle počátečních písmen názvů těchto zemí v angličtině). V současné době už se však mluví o skupině PIIGS, do které se přiřadila ještě i Itálie.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval dokument (.pdf) "Protikrizová opatření ve vybraných zemích EU", ve kterém detailně popisuje kroky, které podnikly vlády v Německu, Velké Británii, Francii, Belgii, Slovensku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Irsku a Španělsku.

Analýzu opatření proti krizi ve vybraných zemích EU provedl také CEVRO (.pdf, čtrnáctideník 13/2009). Tato analýza poskytuje na základě informací z médií rozbor úsporných opatření v devíti zemích Unie - Litvě, Lotyšsku, Německu, Maďarsku, Slovensku, Itálii, Francii, Španělsku a Rakousku.

Jen na základě těchto materiálů, které dokazují provádění úsporných opatření v 17 státech EU, již můžeme tvrdit, že většina členských států ve svých národních rozpočtech šetří. Týká se to však rovněž dalších států, jako jsou Slovinsko, Nizozemí, Bulharsko a v neposlední řadě také Česká republika (.pdf).

Výrok poslance Davida Ratha je pravdivý. Poslanec Teplík skutečně přešel od ČSSD k ODS a následně znovu získal mandát za ODS.

Poslanec Tomáš Teplík byl v roce 1996 zvolen za ČSSD ve středočeském volebním obvodě, kdy kandidoval na pátém místě kandidátky. V povolební české realitě byla ustavena vláda Václava Klause ve složení ODS - KDU-ČSL - ODA, která se opírala o podporu 99 poslanců. Důvěru získala na základě dohody s ČSSD, která (pro Miloše Zemana) získala post předsedy Poslanecké sněmovny a v hlasování o důvěře svým odchodem ze sálu pak umožnila vládě důvěru získat.

V průběhu volebního období došlo z důvodu problematického financování ODS, snížení ekonomického výkonu země, a také kvůli špatným osobním vztahů v koalici k velkým sporům ve vládě i v ODS. Vláda se nejprve začala opírat o poslance Tomáše Teplíka a následně také o Jozefa Wagnera. Tomáš Teplík přešel z poslaneckého klubu ČSSD do poslaneckého klubu ODS a hlasoval s vládní koalicí, což lze dokumentovat např. na hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 1998.

V roce 1998 pak poslanec Teplík znovu získal mandát za ODS ve středních Čechách.

David Rath zmiňuje, že Tomáš Teplík byl prvním přeběhlíkem. Již ve volebním období 1992 - 1996 se štěpily různé strany a vznikaly nové kluby, nicméně právě příklad poslance Tomáše Teplíka je zlomový. Zde má Rath pravdu, neboť poslanec Teplík (následně s poslancem Wagnerem) svým přestupem do ODS umožnili vládě V. Klause získání většiny v Poslanecké sněmovně.

Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.

Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.

K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."

Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.

Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.

Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.

Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.

Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.

(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zdroje z ČT jako pravdivý.

Česká televize o problematice vysílače Ještěd informovala 4. srpna 2010, kdy ve svém textu uvádí, že: "... Koupit Ještěd chtělo už minulé vedení kraje, vyčlenilo na to 100 milionů korun." Současně bychom chtěli upozornit, že usnesení Rady Libereckého kraje ve volebních obdobích 2000-2004 a 2004-2008 nejsou dostupná. Na internetových stránkách kraje je pak doslova napsáno: „...Z důvodu ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, nejsou usnesení Rady Libereckého kraje, přijatá v tomto volebním období zveřejněna na webových stránkách. Všechna tato usnesení jsou dostupná na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.“