Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě námi získaných informací z veřejných zdrojů jako nepravdivý, neboť předpoklad vytrvání v zaměstnání po určitou dobu je stanoven pro jinou finanční položku.

Ministr Drábek svým výrokem odpovídal na otázku, zdali zákon nějakým způsobem ošetřuje zamezení případného zneužití příspěvku 5 000 Kč pracovními agenturami. Řekl, že zákonným předpokladem pro přidělení tohoto příspěvku je fakt, že člověk pracuje v daném zaměstnání po určitou stanovenou dobu. Tato regulace se ale, jak je patrné z níže uvedeného přepisu zákonu o zaměstnanosti, nevztahuje na částku 5 000 Kč, nýbrž pouze na částku 500 Kč, kterou agentura dostává za setrvání zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu 6 měsíců. Naopak zákon uvádí, že agentuře práce může být poskytnut příspěvek ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání.

Konkrétně tuto problematiku zákon upravuje zákon 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti, konkrétně HLAVA V, § 119a, říká:

„Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce
zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Pro doplnění kontextu uvádíme i reakce na zmíněný zákon, které se vyjadřují k jeho možné zneužitelnosti. Finanční noviny, které čerpají ze zprávy ČTK, pak 19. března zveřejnily v reakci na tento zákon následující názor zástupců asociací, které sdružují personální agentury:

„Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič“.

Internetový portál epravo.cz pak v souvislosti s institutem sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi úřadem práce a agenturami práce) uvedl názor, že :

„zásadním problémem, který by (…) s tímto institutem mohl být spojen je jeho možná zneužitelnost. Novela žádným způsobem nespecifikuje, jakým způsobem dojde k výběru konkrétní agentury práce, se kterou bude v jednotlivých případech uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání. Zda se například bude jednat celorepublikově o jednu agenturu práce nebo jich bude více. Touto skutečností se zbytečně otevírá prostor pro korupční jednání, při kterém by mohlo docházet k ovlivňování výběru této agentury.
Obdobným problémem je poskytování příspěvku za samotné umístnění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou. Zde hrozí riziko, že by mohlo docházet čistě k účelovým založením pracovních poměrů uchazečů, které by po poskytnutí příspěvku byly zrušeny ve zkušební době.“

Hejtman Novotný má pravdu, že Sokolovská nemocnice byla v tíživé personální situaci, což mohlo dokonce vést k jejímu zániku, nicméně vzhledem k vypracované krajské koncepci zdravotnictví týmem pod vedením radní z hnutí Doktoři, která nabízela i jiné alternativy, než pouhý zánik, hodnotíme výrok Josefa Novotného jako zavádějící.

V roce 2009 vznikl v týmu radní pro zdravotnictví Bereniky Podzemské (hnutí Doktoři) materiál Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje (.zip - soubor obsahuje dokument .pdf). Tato strategie ve své části 16 - Strategické plány má rozpracováno několik různých typů strategií pro krajské zdravotnictví. Jedním z těchto plánů bylo Vytvoření optimální sítě lůžkové péče a navazujících specializovaných ambulancí a Udržování optimální sítě lůžkové péče. Tato konkrétní strategie uvažovala o třech variantách (str. 146 - 148), z nichž žádná přímo neuvažovala o zániku nemocnice v Sokolově. Dvě ze tří variant ovšem počítaly s jistým typem redukce zdravotní péče ve zmíněné nemocnici, třetí varianta byla zachovat tehdejší stav. K problematice Sokolovské nemocnice a možnosti jejího provozu bez privatizace (hejtman Novotný v odpovědích voličům rozporuje pronájem na 20 let formu privatizace) lze uvést argumenty radního kraje Václava Larvy, který mluví o tom (v září 2010), že pokud nebude s nemocnicí udělána radikální změna, tak dojde k jejímu zániku. Podobně mluví i Josef Novotný, když v již zmíněných odpovědích voličům na stránkách Karlovarského kraje doslova píše, že: " Trvám na tom, že pokud bychom ji nepronajali, tak by to netrvalo dlouho a kvůli odchodům lékařů a sester by nejspíše zanikla." Tuto jeho argumentaci podporuje také vyjádření lékařských odborů ze Sokolovské nemocnice z června 2010.

Že se nejedná pouze o rétoriku hejtmana Novotného, dokládá i fakt, že kraj pod jeho vedením zkoušel přilákat do svých nemocnic lékaře prostřednictvím stipendií a náborových příspěvků.

Výrok Josefa Novotného lze, alespoň v jeho první části, považovat za pravdivý, neboť z důvodu odchodu především lékařů hrozily Sokolovské nemocnice velké problémy, snad i zánik. Nicméně vzhledem k dohledané Strategii zdravotnictví Karlovarského kraje, která byla zpracována pod vedením radní za Hnutí Doktoři, a v níž není zánik Sokolovské nemocnice jako jasný záměr, je výrok hejtmana Novotného zavádějící.

Potvrzují to údaje ministerstva financí (MF).

Původní zákon o rozpočtu předpokládal schodek 135 mld. korun. Zpráva (.pdf) MF o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011 na str. 5 doslova říká:

"Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách".

Poslanec Sobotka zaokrouhlil, ale pravdivě uvedl, že jde o "necelých 8 miliard korun".

Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Tento výrok je pravdivý, neboť je skutečně v dokumentu Strategie kraje Vysočina 2020 (.doc) v kapitole věnované dopravě (str. 26) uvedeno následující: "...Zastupitelstvo kraje vyjádřilo vůli řešit silniční síť kraje koncepčně schválením tzv. Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Cílem identifikace nejdůležitějších silnic v kraji je kvalitní dostupnost všech obcí v kraji nad 3 tis. obyvatel. Síť má zajistit kvalitní propojení mezi okresy kraje a řeší i důležitá silniční spojení se sousedními kraji." Specifika, analýza a návrhu vztahující se k páteřní silniční síti jsou dále popsány na str. 41 až 43 dokumentu.

Regionální operační programy jsou skutečně právnickými osobami spravovanými samostatně regionální radou. V čele Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad stojí Jiří Šulc.

Na rozdíl od 14 krajů České republiky je regionálních operačních programů pouze 7; z důvodu samostatnosti regionálních rad a překrývání územní působnosti jednotlivých programů přes více krajů neexistuje mimo potenciální osobní vztahy návaznost na jednotlivé kraje.

Sociální demokraté tvoří většinu dané regionální rady, z jejích 16 členů je 10 z ČSSD, konkrétně Tomáš Hybner jako místopředseda, dále Arno Fišer, Olga Hrebičková, Pavel Kouda, Josef Macík, Martin Strakoš, Jana Vaňhová, Martin Havel, Josef Novotný a Jakub Pánik.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme na základě analýzy mediálních zpráv, koaliční smlouvy a další dokumentů jako zavádějící. Je sice pravda, že strany vládní koalice se zavázaly před volbami nezvyšovat daně a v koaliční smlouvě se jasně postavily proti daňové progresi, jako ne úplně pravdivou však lze označit část výroku o úsporném balíčku, který by měl znamenat návrat k době vlády ČSSD. Některé interpretace sice hovoří o návratu levicové daňové progrese, je zde však mnoho dalších opatření, která dříve nebyla zavedena, a proti kterým se navíc sám Bohuslav Sobotka ohradil.

Všechny strany bývalé vládní koalice opravdu deklarovaly nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek uvedl před volbami 2010 toto: "Žádné daně v příštím volebním období zvyšovat nechceme.". Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, řekl v dubnu téhož roku, že "my za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní." Stejně tak tehdejší stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský uvedl ohledně daní, že "v tuto chvíli nemáme jejich zvyšování v plánu".

V koaliční smlouvě (.pdf) ODS, TOP 09 a VV je opravdu na straně šest uvedeno, že "vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob."
Není však pravda, že Úsporná opatření vlády pro roky 2013-2015 by byla úplným návratem k tomu, co zde bylo za vlády sociální demokracie. Je pravda, že jeden z bodů těchto opatření je zavedení tzv. solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob, kterou Bohuslav Sobotka označuje v níže uvedené relaci za návrat k daňové progresi, která zde byla za vlády ČSSD. Má být však zavedeno mnoho další úsporných opatření, která za vlád sociální demokracie neexistovala. Dle daného balíku se má zrušit „zelená nafta“ (speciální daňová úleva pro zemědělce) nebo základní sleva pro pracující důchodce. Nově je také navržena tzv. uhlíková daň, spotřební daň z vína, daň z předepsaného pojistného atd.

Za zmínku též stojí komentář Bohuslava Sobotky v nedělní Partii dne 15. dubna 2012, kde obecně k danému balíčku řekl, že "to je neuvěřitelná asymetrie a nespravedlnost těch vládních opatření." Pokud by tedy byl celý balík jen opakováním toho, co zavedla ČSSD, naznačoval by tím, že kroky vlády sociální demokracie byly nespravedlivé.

Prví dvě části výroku, tedy předvolební sliby členů koalice o nezvyšování daní a odmítnutí daňové progrese v koaliční smlouvě, jsou pravdivé. Ovšem část o návratu k období vlády ČSSD při zavedení nových úsporných opatření se nezakládá na faktech, tudíž hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

S ohledem na měsíční monitorovací zprávu (MMZ) Národního orgánu pro koordinaci hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Podle březnové MMZ (.pdf, str. 36) rozhodla Evropská komise neproplácet žádosti o platbu u většiny operačních programů z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Od března 2012 tedy bylo pozastaveno předkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komise u těchto operačních programů:

OP Doprava

OP Životní prostředí

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Integrovaný OP

OP Technická pomoc

OP Praha Konkurenceschopnost

všechny regionální OP

Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.

V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.

Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.