Miroslav Kalousek
Na Slovensku byla zelená nafta zrušena již před řadou let.
Přestože část výroku týkající se samotného zrušení "zelené nafty" je pravdivá, její doplnění odkazující na časový úsek "řady let" (tuto skutečnost definujeme jako dobu delší než dva roky) je v tomto ohledu nepřesné, neboť k faktickému zrušení zelené nafty došlo k 1. lednu loňského roku. V žádném případě tedy nemůžeme hovořit o časovém horizontu "řady let", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů uvádí následující informace: "Podle sdělení MZe SR byla podpora tzv. "zelené nafty" ze strany státu zrušena zákonem č. 492/2010 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. ledna 2011. Do této doby platila na SK pro minerální oleje spotřebované v zemědělské výrobě snížená daň ve výši 225,71 EUR /1 000 l, což představuje míru podpory 53 % (původně podpora notifikována EK s platností do 2012)."
Obdobné informace uvádí též deník SME.sk, odkaz na konkrétní podobu vládního návrhu zákona naleznete zde (pdf.) (pozn.na Slovensku je zelená nafta pro její umělé zabarvení nazývána "červená nafta").Vzhledem k tomu, že se tedy nejedná o řadu (2 a více) let, hodnotíme výrok jako závádějící.
František Bublan
Jestliže u nás to skutečně nefunguje a policie musí dokazovat tomu člověku, že on ty peníze ukradl, nebo je dostal z nějaké korupce, tak je to špatně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Bublan se ve svém výroku dotkl problematiky dokazování původu majetku. Platná česká legislativa takovýto zákon neobsahuje. Tzv. důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, jako je např. policie. Poslední medializovaná snaha tento stav změnit pochází z dílny VV (.pdf).
Nigel Farage
Švýcarsko, to má daleko více obchodování se zbytkem světa, než má Evropská unie dohromady.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat nejaktuálnější data (v obou případech pouze do roku 2009). Rovněž je v tomto Faragově výroku "obchodování" velmi širokým pojmem, proto se v ověřování zaměříme primárně na vývoz a dovoz ze zahraničí.
V letech 2005-2009 vypadal export a import ve Švýcarsku následovně:
Rok
Vývoz (ml. USD)
Dovoz (ml. USD)
2005
49 764
22 862
2006
54 779
23 463
2007
65 749
27 942
2008
77 815
32 030
2009
73 664
34 792
Celkem
321 771
141 089
V případě dovozu a vývozu EU jako takové máme přesnější informace co se týče obchodování s jednotlivými zeměmi.
Země
Vývoz 2008 (mld.€)
Dovoz 2008 (mld.€)
Vývoz 2009 (mld.€)
Dovoz 2009 (mld.€)
Švýcarsko
67, 6
45, 3
63, 6
47, 5
Rusko
21, 3
13, 9
18, 5
10, 9
Afrika
37, 8
34
-
Kanada
12
9, 8
10, 6
8, 2
USA
135, 8
133, 6
119, 4
127
Střední Am.
19, 1
23, 7
Jižní Am.
13
Asie
126, 8
95, 3
441, 7
368, 6
212, 1
193, 6
(pozn. "-" znamená, že hodnoty nejsou známy)
V případě Švýcarska jsou hodnoty uvedené v USD, je tedy třeba částky přepočítat podle tehdejšího průměrného kurzu 1 USD = 0,7187 €. Čistá bilance mezi vývozem a dovozem pro rok 2009 činila v případě Švýcarska 27 937,3 ml. €, kdežto v případě EU 405, 7 mld. €.
Z uvedeného je patrné, že čistá bilance EU je několikanásobně vyšší než bilance Švýcarska. Ale vzhledem k tomu, že nedisponujeme novějšími daty a nemůžeme přesně určit, co Farage mínil "obchodováním se zbytkem světa", hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Jiří Pospíšil
My jsme teď dokončovali zákaz, respektive rušení anonymních akcií, které jak víte, prošly vládou.
Vláda skutečně na svém zasedání, které proběhlo 30. května 2012 schválila zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností. V tomto zákoně je zahrnuto i zrušení anonymních akcií. Akcie se buou muset buď zapsat do registru vedeného burzou, nebo uložit u finačního ústavu.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý.
Petr Nečas
Tyto stropy jsou správné, jsou zavedeny v celé Evropě, byli jsme poslední členská země Evropské unie, která neměla tyto stropy na sociální pojištění.
Na základě informací z MISSOC (Vzájemný informační systém pro sociální ochranu, který zajišuje Evropská komise), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA) a estonské legislativy jsme označili výrok za nepravdivý.
Data na serveru MISSOC dokládají, že v lednu 2011 nemělo 11 zemí Evropy stanoveno žádný horní limit, tudíž nemohla být Česká republika poslední.
Konkrétně můžeme uvést například estonský případ. Na části webových stránkách ISSA, které se týkají Estonska, se lze dočíst, že "there are no maximum earnings for contribution calculation purposes", což znamená, že v dané zemi stropy na sociální pojištění zavedeny nejsou.
Výjimky z výměry soc. pojištění jsou v §3 estonského zákona o soc. pojištění a §13 a §31 zákona o dani z příjmu.
Kamil Jankovský
Je to tak, že my v tuto chvíli máme vlastně připravenou strukturu (operačních programů, pozn.), kde to máme rozděleno na takové ty tři programy, které jsou to hlavní, to znamená, vzdělání, zaměstnanost, které jsme předpokládali, že by bylo přes ministerstvo práce a sociálních věcí. Podpora podnikání, inovace při ministerstvu průmyslu, infrastruktura dopravní při ministerstvu dopravy. (...) Následně chceme vytvořit jeden regionální operační program. (...) Pak máme jeden samostatný program pro Prahu. (...) A pak už je systém operační program technická pomoc, který pomáhá s administrací, to je technický operační program.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace , které by detailněji popisovaly podobu plánované restrukturalizace operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj.
V současné době je podoba operačních programů, jenž jsou uvedené na webu Ministerstva pro místní rozvoj následující: " ...V rámci cíle Konvergence je pro období 2007—2013 připraveno celkem 8 tematických operačních programů (OP). Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy."
Níže naleznete odkazy na jednotlivé operační programy:
1. Podnikání a inovace
2. Životní prostředí
3. Doprava
4. Vzdělávání a konkurenceschopnost
5. Výzkum a vývoj pro inovace
6. Lidské zdroje a zaměstnanost
7. Technická pomoc
8. Regionální operační programy
9.Operační programy Praha
Maastrichtská smlouva skutečně stanovila kritéria (tzv. Maastrichtské kritéria), jež by všichni měli dodržovat, ale je velmi zvláštní, že Francie a Německo je začaly porušovat první a teď je porušuje Řecko.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože všechny zmíněné země neporušovaly (neporušují) Maastrichtská kritéria, ale Pakt stability a růstu.
Maastrichtská smlouva sice skutečně zavedla pět kritérií, dodržovat je nicméně mají státy, které usilují o vstup do eurozóny a přijetí eura. Dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny má pak zajistit Pakt stability a růstu přijatý roku 1997. Francie s Německem podle Eurostatu nebyly první země, které tento Pakt začaly porušovat.
Podle tohoto paktu mají státy i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3% HDP a vládního dluhu pod 60% HDP. Porušení Paktu pak může mít za následek sankce vůči porušujícímu státu. Podle tabulek Eurostatu o vládním dluhu a rozpočtovém deficitu pak jako tato kritéria nesplňovalo od vzniku eurozóny 1. ledna 1999 několik zemí.
Vyšší vládní dluh než 60% měly již v roce 1999 například Německo, Belgie, Španělsko nebo Itálie. V roce 2000 pak Německo, Belgie, Itálie nebo Rakousko. Rozpočtový deficit v roce 1999 přesáhl 3% u Portugalska (3,1%), Řecka hned po jeho vstupu do eurozóny (1. ledna 2001 – 4,5%), Německo od roku 2001 (3,1%) a Francie až od 2002 (3,1%).
U Portugalska, Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury varování v roce 2002 a hrozily by jim případně sankce. Pakt by v této souvislosti uvolněn v roce 2005. Ze statistik pro rok 2011 vyplývá, že kritéria Řecko (mimo další země) opravdu nedodržuje. Dluh dosahuje 165,3% HDP a deficit 9,1%.
Jan Horník
A ne jako kraj to doposud sociální demokracie dělala tak, že šla kvantitou, vybudovala dva velký kampusy, v Ostrově a v Sokolově, který jsou nenaplněný...
Výrok Jana Horníka označujeme za pravdivý, a to na základě údajů z jednotlivých školských zařízení a Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje.
Kampusy pravděpodobně Jan Horník myslel dvě školská zařízení, u kterých byla v roce 2011 a 2012 dokončena rekonstrukce a dostavba nových budov: Centrum technického vzdělávání SPŠ Ostrov a vzdělávací centrum Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov.
První zmíněná instituce – Centrum technického vzdělávání Ostrov – zahájila svůj projekt již v roce 2007, dokončen byl v červenci 2011. Druhá – ISŠTE Sokolov zahájila projekt také v roce 2007 a ukončila letošní rok. Stavební povolení k realizaci projektů byla vydána v roce 2008. V této fázi přebírá řízení projektu Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje", tedy "příspěvková organizace kraje zřízená za účelem přípravy a realizace projektů Karlovarského kraje".
Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 má celkový počet žáků v ISŠTE Sokolov klesající tendenci. K 1. září 2011 měla škola „více než 845 žáků“. Plánovaná kapacita projektu byla až pro 1200 žáků.
Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 celkový počet žáků SPŠ Ostrov dosahuje 699 žáků denního studia. Nově vybudované centrum má být vybaveno pro 750 žáků.
Bohuslav Svoboda
Můžete změnit počet členů dozorčí rady (pražského dopravního podniku, pozn.), ale nemůžete změnit počet členů za odbory. To lze měnit pouze v určitých intervalech, kdy tím odborem končí ten čtyřletý nebo kolika letý kontrakt.
Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít stanovy Dopravního podniku hl.m. Prahy. V tomto ohledu jsme kontaktovali tiskové oddělení a čekáme na jejich odezvu. V případě získání dalších informací změníme hodnocení tohoto výroku.
Po získání informací z tiskového oddělení Dopravního podniku hl.m. Prahy, hodnotíme daný výrok jako pravdivý, zástupci zaměstnanců tvoří v dozorčí radě vždy 1/3 z celkového počtu členů.
Na základě nově získaných informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohumil Trávník
Včera bylo otevřeno další, další středisko v jihlavské nemocnici. (3. září 2012)
V Nemocnici Jihlava byl skutečně otevřen nový Pavilon urgentní a intenzivní péče. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V harmonogramu stěhování na stránkách nemocnice je uvedeno datum slavnostního otevření 3. září 2012. Podle zpravodajských článků (např. ČTK, Deník) a tiskové zprávy Kraje Vysočina byl pavilon v tento den otevřen a předán do užívání.
