Petr Nečas
I kdyby Vláda České republiky podepsala tento dokument (fiskální pakt, pozn.) a byl by schválen v obou komorách parlamentu, že by přesto nevstoupil v platnost, nebyl ratifikován, protože prezident republiky to odmítá, a poslal dokonce v tomto slova smyslu dopis Vládě České republiky.
Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.
Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:
"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."
O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.
Martin Netolický
Pardubický kraj schvaluje takzvané zásady územního rozvoje, což je rozvojový plán vyššího územního celku, což je Pardubický kraj a to je právě ta platforma, na které se dohadujeme o tom, kudy bude trasování R35, R43 jako klíčových komunikací Pardubického kraje.
Zásady územního rozvoje (krajů) jsou opravdu rozvojové plány vyššího územního celku a ve finální fázi je schvaluje krajské zastupitelstvo.
Tyto zásady stanovují i trasy plánovaných komunikací, ty by měly být řádně konzultovány i s nižšími územními celky, konečnou rozhodovací pravomoc má stále krajské zastupitelstvo.
Co se týče rychlostních silnicí R35 a R43, tak trasa silnice R35 vedoucí Pardubickým krajem je již zanesena v územním plánu vyššího územního celku Pardubického kraje. Trasa "pardubického úseku" silnice R43 ještě není pevně stanovena.
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje jsou k dispozci na stránkách Pardubického kraje.
Karel Schwarzenberg
(Pro mě je pouze zajímavé, že u nás je hlavní diskuse o tom, jak bychom mohli zamezit a omezit vrácení ukradeného, ne jako v normální společnosti, která dbá o právo, jak bychom to měli umožnit. Ne, my diskutujeme o tom, jak bychom to měli co nejvíc okrájet a tak dále.) A je například argument, že na to v stávající rozpočtové situaci nemám. Každý ví, že ty platby budou po desetiletí, to nemusíme zaplatit ihned (Karel Schwarzenberg mluví o církevních restitucích, pozn.).
Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.
Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.
David Rath
Když přebírala pravice vládu, dluh České republiky byl 35 % hrubého domácího produktu. Ano. Zhruba okolo 35 %. Kde jsme dnes? Skoro u 45%.
Na základě dohledaných dat o výši státního dluhu ČR v letech 2006 - 2011 je výrok poslance Ratha hodnocen jako nepravdivý.
David Rath nástupem pravice myslí nástup vlády Mirka Topolánka v roce 2006. V tomto roce dosahoval podle Eurostatu státní dluh České republiky úrovně 28,3 % HDP. Na konci minulého roku pak tento dluh dosáhl úrovně 41,2 % HDP.
Oba tyto údaje jsou značně odlišné od tvrzení poslance Ratha, tudíž je jeho výrok nepravdivý.
Jiří Pospíšil
Jak víte, tak nám zatím žádný vězeň neutekl.
Jiří Pospíšil se mýlí, neboť v době jeho působení na ministerstvu spravedlnosti uteklo z českých věznic celkem 5 lidí a dalších 11 odešlo z nestřežených vězeňských zařízení. Jeho výrok je tím pádem nepravdivý.
Výrok Jiřího Pospíšila vztahujeme na roky, kdy byl členem vlády - tedy na 1. a 2. vládu Mirka Topolánka a vládu Petra Nečase. V tomto období podle informací z Vězeňské služby (.pdf - str. 116) uteklo z českých střežených věznic celkem 5 odsouzených (2006 - 1; 2008 - 3; 2010 - 1) a z nestřežených věznic odešlo v tomto čase celkem 11 osob.
Výrok ministra Pospíšila je tudíž nepravdivý, neboť za jeho působení v pozici ministra spravedlnosti uteklo z českých věznic 5 lidí a z nestřežených věznic odešlo dalších 11 osob.
Bohuslav Sobotka
My si dokážeme představit a už v minulosti jsme několikrát otevřeli téma klouzavého mandátu.
Ano, v minulosti už ČSSD připouštěla podpoření klouzavého mandátu ministrů. Nejvíce se o tom diskutovalo v létě roku 2010.
Na stránkách ČSSD lze také nalézt několik starších článků na toto téma, kde se strana staví na stranu klouzavého mandátu. Nejstarší zmínka pochází z 22. 10. 2008 přímo od Bohuslava Sobotky v Projevu předsedy ČSSD v PSP ČR k bodu vyslovení nedůvěry vládě: " Ostatně již na jaře jsem vám doporučil, abyste do sněmovny předložili zákon, který by umožňoval klouzavý mandát ministrů."
Toto doporučení se nám sice nepodařilo dohledat, ale už z výše uvedených odkazů je patrné, že v ČSSD se už nějakou dobu o klouzavém mandátu uvažuje. Výrok je tedy pravdivý.
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
Nigel Farage
V rámci formátu Světové obchodní organizace můžete se dohodnout na spolupráci přeshraničního boje proti zločinu, ať už se jedná pašování lidí.
Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.
V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)
Jaroslav Borka
Víte, že tady byl pokus, respektive bylo v plánu vytvořit agenturu, takzvanou destinační, která bohužel z různých důvodů zatím nebyla ustanovena
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.
Hynek Fajmon
„Británie je zpátky v recesi a Španělsko je na prahu bankrotu.“
Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.
Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.
Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recesea musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.
