Milan Urban
V prvé řadě je potřeba říct, že aktualizace té energetické koncepce měla proběhnout už dávno podle zákona, protože po pěti letech je vláda povinná projednat naplňování a případně aktualizovat Státní energetickou koncepci. Zatím je tady platná koncepce z roku 2004, pod kterou jsem podepsán, a žádná aktualizace od té doby neproběhla.
V § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu."
Zmiňovaná koncepce z r. 2004 obsahovala mj. i tzv. indikativní (krátkodobé) cíle, které byly vládou také v r. 2005 vyhodnoceny. O plnění cílů energetické koncepce se mj. také zmiňuje Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006. MPO ČR rovněž v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) připravilo aktualizace této koncepce.
Aktuálně je tedy sice stále platná koncepce z r. 2004, vláda ČR i MPO ČR ale od té doby dokument pravidelně hodnotí a připravuje jeho aktualizovaná znění.
Petr Nečas
Bezpečnostní informační služba má dvě klíčové oblasti a pak několik dalších. Těmi dvěma klíčovými oblastmi je boj především proti zahraničním špionážním službám. Zkrátka je to kontrarozvědka a z toho to plyne. Druhou oblastí je boj proti mezinárodnímu terorismu.
Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:
(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci,
c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,
d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.
Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.
Zbyněk Stanjura
Lubomír Zaorálek byl v té době předsedou Poslanecké sněmovny (v době, kdy měla vláda ČSSD těsnou většinu a veřejnost jí, podle slov Zbyňka Stanjury, projevovala velmi malou podporu, jak se, podle pana poslance, ukázalo ve volbách do EP, pozn.). (...) Bohuslav Sobotka byl ministrem financí a mám dojem, že i místopředsedou ČSSD, v těch stranických funkcích se možná pletu, ale jistě byl místopředsedou vlády a ministrem financí. Jiří Paroubek byl posléze o rok později premiérem České republiky. V té době byl ještě sociálním demokratem.
Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.
Jiří Běhounek
...protože zde jsou tři diecéze, tři biskupové. (v Kraji Vysočina)
Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z webových stránek katolické církve hodnocen jako pravdivý.
Celá ČR je rozdělena na dvě církevní provincie - českou a moravskou. Česká církevní provincie se dále dělí na Arcidiecézi pražskou, Diecézi českobudějovickou, Diecézi královéhradeckou, Diecézi litoměřickou a Diecézi plzeňskou. Moravská církevní provincie se skládá z Arcidiecéze olomoucké, Diecéze brněnské a Dieceéze ostravsko-opavské.
Kraj Vysočina je pak rozdělen mezi tři Diecéze - brněnskou, královéhradeckou a českobudějovickou. Působí zde tedy i tři biskupové.
Nigel Farage
V rámci formátu Světové obchodní organizace můžete se dohodnout na spolupráci přeshraničního boje proti zločinu, ať už se jedná pašování lidí.
Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.
V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)
Bohuslav Sobotka
Především já myslím, že není dobře, že jestliže bývalí premiéři nebo současný premiér Nečas a bývalý premiér Topolánek ignorují komisi Poslanecké sněmovny pro dohled nad činností Bezpečnostní informační služby. Tato Poslanecká komise si oba zástupce bývalé a současné vlády pozvala a chtěla vědět, jakým způsobem naložili se zprávami BIS, pokud se ukazuje podle všeho, že BIS informovala o některých lobbistických kontaktech v minulých letech. A jak současný premiér Nečas, tak premiér Topolánek se vyhli tomu, aby vypovídali před touto komisí Poslanecké sněmovny.
O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok je pravdivý.
Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok pak potvrzuje např. Český rozhlas informací o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.
Jeroným Tejc
Od roku 2006, kdy byl dluh, když končila vláda sociální demokracie, 0,9 bilionu korun, v tuto chvíli je 1,6 bilionu a pokud tato vláda vydrží dva roky, tak pravděpodobně 1,8, tedy dvojnásobek od doby, kdy sociální demokracie opustila posty ve vládních lavicích.
Na základě statistik OECD má Jeroným Tejc pravdu, ovšem s níže uvedenými výhradami.
Zde není jasné, o jakém typu dluhu poslanec Tejc mluví, jako nejčastější ukazatel se ovšem v tomto případě bere míra tzv. veřejného dluhu, pracujeme proto tedy s ní.
Podle statistik OECD byla v roce 2006 míra českého veřejného dluhu na úrovni 28,3 % HDP ČR (tj. cca. 912 mil. korun), čísla pro letošní rok udávají hodnotu 41,7 %, (podle únorové prognózy ČNB má letošní HDP vykazovat kladný nulový růst, výše dluhu by tedy odpovídala 1588 mil. korun).
Co se týče aktuálních čísel, má poslanec Tejc pravdu (drobné odchylky v hodnotách mohou být způsobeny jinou metodikou výpočtu veřejného dluhu, jelikož ne všechny instituce vycházejí ze zcela identických podkladů jako OECD), ovšem s přihlédnutím k tomu, že pokud hovoříme o letošním roce, pohybujeme se spíše na rovině spekulací.
Střednědobý výhled státního rozpočtu (.doc) hovoří pro příští rok o plánovaném dluhu ve výši 100 mld. korun, pro rok 2014 pak 70 mld. korun. Pokud by se tato prognóza naplnila, výše českého dluhu by mohla na konci řádného volebního období sněmovny dosahovat 1758 mld. korun, tj. tato částka se skutečně může přiblížit až Tejcem avizovanému 1,8 bilionu korun dluhu.
Lubomír Zaorálek
"Teď jsme viděli v Bruselu pobledlého Petra Nečase vedle Manuela Barrosa jak žadoní, že nám přece musí Komise platby obnovit, jinak nám hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP v tomto roce."
Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.
Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.
Vojtěch Filip
A proč si nepřipomene, že ještě v roce 2008 byla daň z příjmů právnických osob 24 procent.
Výrok poslance Filipa je nepravdivý, jím zmíněná výše daně neodpovídá realitě roku 2008.
Předseda KSČM Filip se mýlí, když tvrdí, že sazba daně z příjmu právnických osob byla v roce 2008 ve výši 24 %. Její skutečná výše byla v tomto roce nastavena na 21 %. Výše, kterou uvádí Filip, platila předchozí 2 roky. (zdroje - 1; 2; 3)
Miroslav Kalousek
Složená daňová kvóta je poměr, poměr odvodů k hrubému domácímu produktu. To znamená: roste-li hrubý domácí produkt, tak autonomně klesá daňová kvóta.
Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.
Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.
Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.
