Přehled ověřených výroků

Toto tvrzení je pravdivé, Vít Bárta se skutečně v tomto smyslu vyjádřil.

Bylo to ve druhém dílu speciálního vydání Otázek Václava Moravce (od času 40:40) z 10. dubna 2011.

Na základě níže uvedeného rozboru smlouvy a dalších informačních zdrojů jsme označili výrok europoslance Zahradila o novém mechanismu kontroly fiskální odpovědnosti států eurozóny evropskými orgány za pravdivý.

Zásadní body ve Smlouvě (.pdf) o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) jsou následující:

Hned v preambuli je uvedeno, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být podle této smlouvy nižší než 60 % HDP. V tomto ohledu nejde o nic nového, k těmto hodnotám se již země eurozóny zavázaly v Paktu růstu a stability. O těchto hodnotách se píše také ve článku třetím, kde je dále uvedeno, jak mají vstoupit daná pravidla v platnost ve vnitrostátních právních řádech. Optimální řešení je dle smlouvy ustanovení ústavního charakteru. Případně je ovšem možné také ustanovení jinak závazného charakteru.

Zde je zajímavé podotknout, že v programové prohlášení (.pdf) Nečasova kabinetu se píše, že "vláda předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti."

Článek pátý uvádí:

"Smluvní strana, vůči které se dle smluv, na kterých je založena Evropská unie, uplatňuje postup při nadměrném deficitu, zavede program rozpočtového a ekonomického partnerství obsahující podrobný popis strukturálních reforem, které se musí zavést a vykonat za účelem zabezpečení účinné a udržitelné korekce nadměrného deficitu. Obsah a forma takových programů se vymezí v rámci práva Evropské unie. Jejich předkládaní Radě Evropské unie a Evropské komisi na účely jejich schválení a monitorování se uskuteční v kontextu existujících postupů dohledu stanovených v Paktu stability a růstu.
Vykonávaní programu rozpočtové a ekonomického partnerství a ročních rozpočtových plánů, které jsou s nimi v souladu, bude monitorovat Rada Evropské unie a Evropská komise. "

Jak uvádí dále rozbor serveru aktuálně. cz, další články obsahují následující:

"Článek 6 předpokládá koordinační a oznamovací povinnost týkající se emisí dluhopisů.
Článek 7 navrhuje zakotvit v zásadě ,,automatické" přijetí navrženého opatření Komise vůči příslušnému státu v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není kvalifikovaná většina členských států eurozóny proti.
Článek 8 zakotvuje pravomoc Soudního dvoru Evropské unie přezkoumávat správnost a úplnost transpozice pravidel o vyrovnaném státním rozpočtu v právních řádech členských států EU. Nově je umožněno, aby SDEU sankcionoval smluvní stranu, která nesplní jeho první odsuzující rozsudek.
Článek 12 zavádí orgán EU složený z hlav států a vlád zemí eurozóny. Článek navrhuje pravidelné neformální zasedání (nejméně dvakrát ročně) na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států eurozóny v rámci tzv. Euro summitů a předsedy Evropské komise. Na jednání by byl zván i prezident Evropské centrální banky. Tento Euro Summit bude mít také svého zvoleného šéfa."

V analýze smlouvy provedené Tomášem Břicháčkem v časopisu Revue politika se opravdu píše o přenosu pravomocí, je zde uvedeno následující:

"Smlouva by z hlediska českého ústavního pořádku byla nepochybně smlouvou podle článku 10a Ústavy, tj. takovou, jíž jsou některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na jejím základě by totiž jednak byly svěřeny konkrétní pravomoci mezinárodním institucím, jednak, jak již bylo řečeno, by došlo k faktické změně zakládacích smluv EU.
Přenos kompetencí na mezinárodní instituce je nejlépe patrný u pravomocí svěřených Soudnímu dvoru v článku 8, tj. pravomoci přezkoumávat zakotvení pravidla vyrovnaného rozpočtu a případně ukládat sankce. Dále je případné o takovém přenosu hovořit v souvislosti s rolí, jakou by měly hrát Rada a Komise při schvalování zmíněných „programů rozpočtového a hospodářského partnerství" či v případě vytvoření eurosummitu a jeho úkolů při řízení eurozóny. V širším smyslu lze považovat za přenos pravomocí i posílení postavení Komise v rámci změny hlasovací procedury v řízení o nadměrném schodku (čl. 126 SFEU), protože zde získává prakticky možnost přijímat rozhodnutí sama, nejsou-li kvalifikovanou většinou vetována.
Ze závěru o faktické změně zakládacích smluv EU, které jsou z pohledu českého práva smlouvami podle článku 10a, vyplývá logicky nutnost kvalifikovat navrženou smlouvu stejným způsobem.
Na tomto posouzení nic nemění skutečnost, že pro smluvní státy, které (zatím) neplatí eurem, by se povinnosti ze smlouvy (pokud by se iniciativně nepřihlásily k těm, kde to smlouva umožňuje) bezprostředně nevztahovaly a aktivovaly se až okamžikem přijetí eura. Už ratifikací smlouvy by byl dán nevratný souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni přijetí eura. Šlo by tedy jen o přenos s odloženou účinností.
K souhlasu s ratifikací tohoto druhu mezinárodních smluv vyžaduje Ústava ČR souhlas Parlamentu daný ústavní většinou, popř. souhlas daný občany v referendu."

Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).

Ústava České republiky v části Ústavní soud článek 84 bod 2 doslova uvádí, že "soudce Ústavního soudu jmenuje Prezident republiky se souhlasem Senátu." V době 1. prezidentského mandátu prezidenta Václava Klause došlo k situaci, kdy jím navržený kandidát (Aleš Pejchal) byl Senátem PČR odmítnut (zbylí 2 kandidáti byli senátem potvrzeni) a a prezident Klaus jej následně opakovaně senátu navrhnul jako soudce Ústavního soudu (napodruhé byl Aleš Pejchal odmítnut také) - tento krok částečně popsaly 8. srpna 2003 také Hospodářské noviny. Prezident Klaus tento postup již znovu neopakoval, tudíž je výrok předsedy poslaneckého klubu TOP09 a STAN nepravdivý.

U jiných navrhovaných soudců Ústavního soudu ČR, které senát odmítl do funkcí potvrdit, již prezident Klaus pokus o nové jmenování neozpakoval, což opět staví výrok poslance Gazdíka do nepravdivé roviny. Navrženými a zamítnutými kandidáty byli: V. Balaš, V. Pavlíček a K. Veselá - Samková, což dokládá dokument o průběhu jednání Senátu ČR v rámci 9. schůze ve 4. funkčním období (bod 1). Posledním odmítnutým kandidátem (mimo aktuálně odmítnutého kandidáta Sváčka) na soudce Ústavního soudu ČR byl Milan Galvas, jenž byl senátem zamítnut 8. dubna 2004.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh perspektivy ze strany Komise je v projednávání již od června 2011 a samotná jednání probíhají od října téhož roku.

Soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy pro období 2014-2020 Komise zveřejnila 29. června 2011 (viz (.pdf): COM(2011)500, COM(2011)403, COM(2011)398 a COM(2011)510). K prohloubení jednání pak došlo v říjnu 2011 a podle odhadů potrvají až do října roku 2012, kdy pravděpodobně dojde k přesunu vyjednávání na půdu Evropské rady. Podle euroskop.cz by k politické dohodě na úrovni Rady mělo dojít už v polovině tohoto roku pod vedením Dánska a na konci roku 2012 se během kyperského předsednictví počítá s uzavřením meziinstitucionální dohody. Celý proces by měl být uzavřen v roce 2013. V každém případě tato data neodpovídají výroku pana Zahradila.

(Odpověď na komentář Lubomíra Zaorálka: "Já jenom ale musím říci, že jsem jednal s komisařem pro konkurenceschopnost nedávno, který mě upozornil na to, že česká pozice, která tlačí na snížení rozsahu toho rozpočtu, nebude mít za důsledek snížení zemědělské politiky, ale naopak snížení rozsahu kohezních fondů.")

Výrok poslance Filipa je nepravdivý, jím zmíněná výše daně neodpovídá realitě roku 2008.

Předseda KSČM Filip se mýlí, když tvrdí, že sazba daně z příjmu právnických osob byla v roce 2008 ve výši 24 %. Její skutečná výše byla v tomto roce nastavena na 21 %. Výše, kterou uvádí Filip, platila předchozí 2 roky. (zdroje - 1; 2; 3)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to především na základě slov Michala Haška (ČSSD), který v Otázkách Václava Moravce 18. 3. 2012 uvedl následující: "Také bychom navrhli zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmu právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti."

Odkaz na jeho slova naleznete zde.

Vzhledem k tomu, co Michal Hašek uvedl v Otázkách Václava Moravce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Státní energetická koncepce (.pdf) schválená v roce 2004 a její aktualizace z roku 2010 se skutečně nezabývá cenotvorbou. V kapitole Dílčí cíle a jejich specifikace v jednotlivých oblastech a části Liberalizace a integrace trhu s elektřinou se pouze zmiňují obecné faktory, které by mohly mít do jisté míry vliv na podobu trhu s elektřinou, konkrétní opatření na tvorbu koncových cen však absentují. Zde má tedy ministr Kuba pravdu.

Cena elektrické energie je tvořena cenou silové elektřiny a pak také cenou za přenos elektřiny prostřednictvím České přenosové soustavy (ČEPS). Do koncové ceny také ze zákona zasahuje Energetický regulační úřad a to na základě vyhlášky (.pdf) č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Co se týče zmíněného energetického mixu, Česká republika se zavázala vůči EU, že bude sama zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie - konkrétně do roku 2020 se jedná o 13% podíl (viz Státní energetická koncepce (.pdf, str. 12). Vliv mixu na cenu elektrické energie je nepochybný - podle typu mixu a podílu jednotlivých složek je významné, nakolik a za jakou cenu si energetika dokáže pořídit fosilní paliva, jak nákladná bude výstavba nových energetických zdrojů, resp. zmodernizování přenosové soustavy. Dalším významným faktorem jsou procesy na celoevropském trhu a významné pohyby v energetikách jednotlivých evropských zemích - např. plánované uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo. Výrok ministra Kuby je tak, co se týče názoru na vliv mixu na cenu, platný.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť všechny tři organizace skutečně pochválily Českou republiku za její reformní úsilí. OECD slovy generálního tajemníka Ángela Gurría, Mezinárodní měnový fond skrze vedoucí jeho mise Zuzanu Murgašovou a Evropská komise (.pdf) ve svém hodnocení Národního plánu reforem.

Je velmi těžké ověřit, co bylo řečeno na tajných jednáních stran bývalé vládní koalice, ke kterým neměla média přístup. Kateřina Klasnová svou rezignaci tímto důvodem několikrát obhajovala, ale je těžké posoudit, nakolik byl tento důvod pravdivý. Uváděla premiérovu nabídku o ponechání postu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za cenu kladného hlasování VV pro všechny zákony odsouhlasené zástupci ODS, TOP09 a VV do 11.4. v několika médiích - poprvé se informace objevila na Novinkách.cz, dále v prohlášení v Českých novinách a při rozhovoru pro Český rozhlas.

Ve svémprojevu v Poslanecké sněmovně při hlasování o důvěře vlády 27. dubna 2012 stejný důvod pro rezignaci uvedla Kateřina Klasnová znovu.