Přehled ověřených výroků

V tomto volebním období předložila KSČM 11. prosince 2018 Sněmovně poslanecký návrh novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. V rámci této novely navrhovali pravidelnou a automatickou valorizaci (.pdf, str. 3) plateb za státní pojištěnce. Návrh novely zákona byl ovšem ve třetím čtení 4. března 2020 zamítnut.

K navýšení základu plateb za státní pojištěnce nicméně během tohoto volebního období skutečně došlo. Stalo se tak novelou č. 231/2020 Sb. Za vládu tuto novelu předložilo 20. dubna 2020 Ministerstvo zdravotnictví, schválena byla již 22. dubna. Tato novela navýšila vyměřovací základ stanovený v § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., a to od 1. června 2020, ze 7 903 Kč na 11 607 Kč, přičemž tato částka se od 1. ledna 2021 dále navýšila na 13 088 Kč. Pro úplnost dodejme, že mezi státní pojištěnce patří na základě § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní a vězni. Díky tomuto navýšení vzrostly od 1. ledna platby za státní pojištěnce z cca 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně.

Krátce před přijetím zmíněné novely prosazovala zvýšení plateb za státní pojištěnce i KSČM. Ta však ke konci února požadovala (video, čas 1:40), aby platby za státní pojištěnce v roce 2021 narostly o 3,5 miliardy oproti roku 2020. Jednalo by se o zvýšení ze 77 na 80,5 miliardy, tedy o méně než pět procent – z původní výše plateb 1 000 Kč měsíčně by to tedy znamenalo navýšit platby o necelých 50 korun. Takové zvýšení by však nebylo ničím neobvyklým, meziročně totiž výdaje na platby za státní pojištěnce vzrostou právě o cca 3 miliardy korun. V roce 2020 původně narostly dokonce o 5 miliard a v roce 2019 o 3,5 miliardy. V reakci na epidemii covidu-19 nicméně vláda platby navýšila ještě daleko razantněji, a to v řádu desítek miliard korun.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť návrh předložený poslanci KSČM na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce nebyl Sněmovnou přijat. Zvýšení těchto plateb až o 70 % pak navrhla vláda, nikoliv KSČM, která navíc původně považovala zvýšení pouze 5%, tedy např. méně než činilo zvýšení za předcházející rok.

Na kandidátních listinách ze všech krajů má hnutí Přísaha dohromady 341 kandidátů. Zároveň 16 kandidátů Přísahy podle informací dohledatelných na webových stránkách tohoto hnutí buď působilo, nebo stále působí u policie či celní správy. Část z nich působila obdobně jako Robert Šlachta v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který byl v roce 2016 v rámci reorganizace sloučen s protikorupčním útvarem.

Za Přísahu kandiduje například i bývalý podplukovník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), bývalá vedoucí expozitury Národní protidrogové centrály v Hradci Králové nebo bývalý vedoucí Kanceláře ředitele sekce logistiky u Celní správy ČR. Pro úplnost dodejme, že do tohoto čísla započítáváme i strážníky městské policie.

Z těchto informací vyplývá, že počet kandidátů hnutí Přísaha, kteří pracovali či pracují pro policii či pro Celní správu, skutečně odpovídá 16 lidem. V případě celkového počtu kandidátů Robert Šlachta neuvedl přesnou hodnotu, jeho výrok ovšem hodnotíme jako pravdivý, protože se pohybuje v rámci 10% odchylky.

Hlasování o tzv. pandemickém zákonu, přesněji o vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covidu-19, proběhlo v rámci třetího čtení na 86. schůzi Poslanecké sněmovny 18. února 2021. Proti tehdy hlasovalo všech 16 přítomných poslanců za SPD, zbývající 3 poslanci tohoto hnutí byli v té době ze schůze omluveni. Lze tedy říci, že se proti vyslovil celý poslanecký klub hnutí Svoboda a přímá demokracie. 

Proti návrhu uvedeného zákona hlasovalo také 5 nezařazených poslanců: Marian Bojko a Lubomír Volný (nyní Volný blok), Tereza Hyťhová, Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus ml. (nyní Trikolóra). Tito poslanci však nemají ve Sněmovně svůj vlastní poslanecký klub.

Pandemický zákon nebyl podpořen ani poslanci KSČM. Ze 13 přítomných poslanců se však celkem 9 hlasování zdrželo. Zbylí 4 poslanci za KSČM poté hlasovali proti. 

Podobný byl následně i výsledek hlasování poté, co Senát vrátil Sněmovně návrh pandemického zákona s pozměňovacími návrhy. Ty dolní komora přijala na schůzi 26. února 2021. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

O vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covid-19, tedy o návrhu tzv. pandemického zákona, se v Poslanecké sněmovně jednalo 18. února 2021. Poslanci SPD skutečně hlasovali proti. Ačkoliv byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen, Senát se schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Poslanci poté 26. února 2021 zákon v Senátem pozměněném znění schválili. Poslanci SPD opět hlasovali proti. 

Tomio Okamura pandemický zákon před konečným schválením tohoto návrhu Parlamentem kritizoval a v rozhovoru pro Český rozhlas 24. února 2021 například uvedl (video, čas 09:15), že je to podle něj jen „jinak pojmenovaný nouzový stav pouze na další rok, takže to není řešení“. V této souvislosti tehdy také konkrétně řekl (audio, čas 01:04): „Hnutí SPD v žádném případě nepodpoří prodloužení nouzového stavu, protože my navrhujeme po celou dobu alternativní pozitivní řešení pro všechny občany, a to je zaprvé, aby byla provedena vládou novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje zacílit na rizikové a ohrožené skupiny a na udržení zdravotního systému bez vyhlašování nouzového stavu.“ 

Také před předložením návrhu pandemického zákona vládou Tomio Okamura opakovaně vystupoval pro prosazení novely zákona o ochraně veřejného zdraví a tvrdil, že „je nutná změna zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné chránit ohrožené a rizikové skupiny obyvatel a udržet zdravotnictví“. 

Nabídka elektromobilů je poměrně široká a řada z nich se nachází pod hranicí jednoho milionu korun. Společnost E.ON zveřejnila seznam elektromobilů, z nichž některé v základní výbavě stojí méně než jeden milion korun. Jmenovitě například Volkswagen e-Up! za 605 000 Kč, Volkswagen id.3 za 888 900 Kč, Kia Soul EV za 850 000 Kč nebo Nissan Leaf za 779 900 Kč. Na oficiálních stránkách výrobců pak můžeme najít podobné částky, např. Volkswagen e-Up! za 610 000 Kč, model id.3 stejné značky za 916 900 Kč nebo Nissan Leaf za cenu od 779 000 Kč.

Předešleme, že Tomio Okamura zde hovoří o osobních automobilech, a jeho výrok tak nebudeme vztahovat k nákladní a další dopravě.

Celkový počet osobních automobilů v České republice za 2. čtvrtletí 2021 byl 6 225 195, z čehož bylo v Centrálním registru vozidel evidováno přes 8 533 elektromobilů na baterie (BEV) a 3 987 plug-in hybridů (PHEV). Zbývalo by tak nahradit elektromobily 6 212 675 aut se spalovacími motory (včetně CNG, LPG vozidel).

Průměrná spotřeba elektromobilu na 100 km se pohybuje kolem 20 kWh, průměrně pak Češi ujedou přibližně 20 000 km za rok. Z toho odhadujeme spotřebu 4 MWh/rok na jeden osobní automobil a 24,9 TWh pro všech 6,2 milionu elektromobilů.

V roce 2020 přitom roční výroba energie v jaderné elektrárně Temelín dosáhla 15,8 TWh, rekordem je pak výroba 16,5 TWh elektřiny v roce 2017. Pro získání elektrické energie, která by byla dostatečná pro napájení 6,2 milionu elektromobilů, tedy 24,9 TWh, bychom tedy skutečně potřebovali cca 1,5 temelínské jaderné elektrárny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť pouze na základě našeho hrubého výpočtu. K podobným výsledkům však došel např. i server Seznam Zprávy.

Europoslanci z České pirátské strany jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance. V této frakci jsou zastoupeni zejména představitelé evropských zelených stran, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří německý Svaz 90/Zelení. 

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, ve které Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš. Rada schválila také její zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a vyzvala k jeho urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021. Česká republika přitom při jeho schvalování v Radě EU hlasovala pro.

O slovech Petra Fialy o smíření se s Green Dealem se dočteme například v Respektu. Nejedná se však o citát předsedy ODS, nýbrž podnikatele, který s Fialou mluvil při návštěvě vinobraní během Fialovy kampaně na jižní Moravě. „Podle mě totiž za CO2 nemůže člověk a mně vadí ten green deal,“ vysvětluje pan Koška o unijní dohodě, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální, „a Petr Fiala se toho zastával, říkal, že green deal je zkrátka realita a mám se s tím smířit."

Údajný citát, o kterém mluví Zuzana Majerová Zahradníková, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Pravdou je, že se Petr Fiala v podobném duchu vyjádřil. Například na své facebookové stránce. Ze strany Zuzany Majerové Zahradníkové se tedy jedná o nepřesnou citaci. Její význam je však velmi podobný skutečnému vyjádření Petra Fialy, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle údajů Českého statistického úřadu, který sleduje počet nových bytů od roku 1998, bylo v tomto roce dokončeno 22 183 (.xlsx) nových bytových jednotek. Naopak v loňském roce došlo k dokončení 34 412 nových bytových jednotek. Výstavba a dokončování nových bytů v rodinných a bytových domech kolísaly – maximum bylo dosaženo v roce 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, minimum v průběhu sledovaných let bylo dosaženo hned v roce 1998 s 22 183 byty, později při propadu výstavby v roce 2014 bylo dokončeno 23 954 bytových jednotek.

Vývoj počtu postavených bytů je vidět na následujícím grafu, přičemž vidíme dva vrcholy, jeden v roce 2007, druhý v roce 2019. Zároveň však platí, že v žádném roce nebylo postaveno méně bytů, než v roce 1998, celkové počty postavených bytů tedy spíše rostou. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Za Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 byl ministrem vnitra Milan Chovanec za ČSSD. Jan Hamáček je momentálně úřadujícím ministrem vnitra, a to od 27. června 2018. Česká republika je od roku 2015 mezi první desítkou států v Globálním indexu míru (Global Peace Index, GPI), který je měřítkem globálního míru. 

Zdroj: 2014 (.pdf, str. 5), 2015 (.pdf, str. 8), 2016 (.pdf, str. 10), 2017 (.pdf, str. 10), 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Index hodnotí: úroveň bezpečnosti a zabezpečení, rozsah probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů a stupeň militarizace. V roce 2014 se Česko umístilo na 11. místě, následující roky se umisťovalo v první desítce. Protože však analýza za rok 2014 byla vydána v červnu 2014 (.pdf, str. 107), přičemž ČSSD ovládala Ministerstvo vnitra až od konce ledna téhož roku, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.