Přehled ověřených výroků

Poslanec Josef Flek (STAN) odpovídá na dotaz, zda si Ministerstvo školství skutečně polepší, jak v debatě tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), když návrh státního rozpočtu na rok 2026 naopak předpokládá snížení jeho rozpočtu.

Financování nepedagogických pracovníků

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardami korun (.pdf, str. 32 ), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty mají na financování  dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Na platy nepedagogických pracovníků a tzv. ostatní neinvestiční výdaje, pod které spadají např. nákupy učebnic a učebních pomůcek, by obce a kraje podle Ministerstva financí měly pro rok 2026 získat celkem 32,4 miliardy korun. To je zhruba o 800 milionů korun více, než kolik by měl stát na obě položky poskytnout letos. Přesunutí těchto výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu resortu o 14,4 miliardy korun tak znamená, že se ministerstvu uvolní rozdíl v hodnotě 18 miliard korun, a oproti předchozímu roku by si tedy mělo i přes snížení rozpočtu finančně polepšit. Částky, které Josef Flek uvádí, spadají do naší 10% tolerance, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Josef Flek (STAN) v kontextu debaty reaguje na návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vysvětluje, že finální verze rozpočtu se může od první představené podstatně lišit, neboť návrh bude podle jeho slov teprve schvalovat vláda a následně i Poslanecká sněmovna.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před před začátkem kalendářního roku.

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta jej ale následně může přehlasovat.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) letos odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 vládě 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025 večer, kdy proběhla předvolební debata CNN Prima News s lídry Jihomoravského kraje, se k návrhu vyjádřila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, schválit ho a předložit jej Sněmovně musí do konce září 2025.

Závěr

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravovalo Ministerstvo financí, které vede Zbyněk Stanjura. Ministerstvo odeslalo vládě návrh 31. srpna 2025, tedy den před konáním předvolební debaty s lídry Jihomoravského kraje. Vláda má podle zákona čas upravit návrh a předložit jej Sněmovně do konce září 2025. Výrok Josefa Fleka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 286 miliard Kč (.xlsx). Výdaje Ministerstva obrany přitom resort navrhl ve výši 175,8 miliardy Kč (.pdf, str. 7) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ve výši 990,6 miliardy Kč (str. 11). 

Předchozí vláda Andreje Babiše původně pro rok 2021 navrhla, že výdaje Ministerstva obrany budou činit 75,4 mld. Kč a MPSV 714,4 mld. Kč (.pdf, str. 51 z 245). Pokud bychom srovnali navržené výdaje, na rok 2026 se v případě resortu obrany jedná o nárůst výdajů ve výši 133,2 %, v případě MPSV jde o 38,7 %. Jak ukazuje následující tabulka, konečné výdaje obou ministerstev byly v roce 2021 vyšší. I když tedy porovnáme konečné výdaje v roce 2021 a navržené výdaje pro rok 2026, nárůst je nižší než ten, který uvádí Miroslav Ševčík.

Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025, navýšení navržených výdajů oproti roku 2021 není tak markantní. Výdaje Ministerstva obrany v tomto případě vzrostou o přibližně 70 % a výdaje MPSV se oproti roku 2021 zvýší jen o 1,35 %.

Závěr

Koncem srpna 2025 předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Ve srovnání s navrženým rozpočtem na rok 2021 vzrostou nominální výdaje Ministerstva obrany v porovnání s rokem 2021 o 133,2 %, zatímco výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí budou vyšší o 38,7 %. Pokud bychom pro srovnání použili konečné výdaje v roce 2021, nárůst je u obou resortů ještě menší. Ačkoliv Miroslav Ševčík správně poukazuje na to, že výdaje Ministerstva obrany vzrostly výrazněji než výdaje resortu práce a sociálních věcí, uvádí nepřesná čísla. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Macinka (Motoristé sobě) kritizuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, a to především pro plánovaný schodek ve výši 286 mld. Kč. Tvrdí, že deficit neodpovídá ekonomické situaci země, a podotýká, že Ministerstvo financí podle něj v dubnu zveřejnilo dokument, ve kterém uvádělo plánovaný schodek ve výši „pouhých“ 225 mld. Kč.

Střednědobý rozpočtový výhled 2026–2027

V srpnu 2024 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který předložilo vládě spolu se střednědobým rozpočtovým výhledem na roky 2026 a 2027. Návrh předpokládal schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč a na rok 2027 ve výši 180 mld. Kč (.zip, dokument „K_02 SDV 2026-2027 Tabulky č. 1 až 9.xlsx“, list „T-2 výdaje“). Vláda tento návrh schválila v září 2024 (.pdf).

Plánovaná výše schodku 225 mld. Kč pro rok 2026 zůstala zachována i během projednávání návrhu Poslaneckou sněmovnou (.pdf, str. 3 z 10). Ta střednědobý rozpočtový výhled na roky 2026–2027 schválila spolu se státním rozpočtem na rok 2025 v prosinci 2024. Na začátku roku 2025 Ministerstvo financí predikci prezentovalo znovu, tentokrát v exekutivním shrnutí státního rozpočtu (.pdf, str. 1).

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí

V dubnu pak Ministerstvo financí zveřejnilo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“ na roky 2026–2028 (.pdf). V dokumentu potvrdilo plánovaný schodek 225 mld. Kč na rok 2026 podle dříve schváleného střednědobého výhledu (.pdf, str. 2).

Očekávaný schodek 225 mld. Kč na konci dubna zpochybnil web ČT24. Odhadl, že na základě údajů makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 (.pdf) by schodek mohl dosáhnout na 251 mld. Kč, pokud by se výdaje na obranu navýšily na plánovaná 2,3 % HDP. Zástupci vládní koalice případné navýšení schodku nepopřeli. V srpnu pak předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Hodnota schodku se oproti střednědobým rozpočtovým výhledům nakonec zvýšila až na 286 mld. Kč (.xlsx).

Shrnutí

Petr Macinka v předvolební debatě zmiňuje zprávu Ministerstva financí, která podle něj uvádí plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč. Tato částka je součástí střednědobých výhledů rozpočtu už od srpna loňského roku. Ministerstvo o tomto údaji psalo naposledy v dubnu letošního roku, když vydalo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“. V návrhu rozpočtu na rok 2026 je pak schodek nastavený na 286 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Kauzy Margity Balaštíkové 

Server Seznam Zprávy v úterý 12. srpna v 5:00 zveřejnil článek, ve kterém napsal, že se poslankyně Margita Balaštíková prostřednictvím svého vlivu a kontaktů snažila poškodit a zničit firmu svého bývalého manžela, když na ni nechala od roku 2023 poslat několik hygienických kontrol. Členové hnutí ANO Andrej Babiš, Karel Havlíček nebo Alena Schillerová se ve stejný den vyjádřili v tom duchu, že si počkají na vysvětlení situace přímo od Balaštíkové.

Web CNN Prima News 12. srpna ve 12:57 publikoval článek, ve kterém s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj informoval, že hnutí ANO řeší odvolání Balaštíkové z kandidátní listiny. K tomuto kroku se ale podle zdroje muselo sejít předsednictvo.

Seznam Zprávy následující den, tedy 13. srpna, opět v 5:00, vydaly další informaci týkající se Margity Balaštíkové. Poslankyně si podle serveru na skrytě pořízených nahrávkách snažila vícekrát objednat zabití psa, který patřil partnerce jejího bývalého manžela. Server iDNES.cz 13. srpna v 9:11 publikoval článek týkající se této kauzy, který byl aktualizován ve 13:14. V něm stojí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že Balaštíková na kandidátce nebude. Stejnou informaci v podobné časy přinesly např. také Novinky.cz. V podvečer potom mluvčí ANO Martin Vodička řekl, že hnutí již rozhodnutí o stažení Balaštíkové rozeslalo úřadům.

Co se týče postu stínové ministryně zemědělství, o konci Margity Balaštíkové v této roli mluvil např. Karel Havlíček. Ten 13. srpna uvedl, že „s ní dále nepočítá jako se stínovou ministryní zemědělství“. S dotazem ohledně konce Balaštíkové na této pozici jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO, ten pro Demagog.cz uvedl, že informaci o jejím odvolání dostal okolo 12:30 a ve 12:54 bylo její jméno smazáno z přehledu členů stínové vlády.

Při vyhledávání členů stínové vlády hnutí ANO jsme narazili také na seznam, na kterém Margita Balaštíková ke dni vysílání námi ověřované debaty stále figurovala jako stínová ministryně zemědělství. K tomu mluvčí Martin Vodička uvedl, že se jedná o chybu, která bude dle jeho slov napravena. V jiném seznamu ministrů stínové vlády na webových stránkách ANO se Balaštíková nenachází.

Závěr

Seznam Zprávy 12. srpna publikovaly článek o tom, že se Margita Balaštíkové pokoušela poškodit firmu svého bývalého manžela. Následující den přinesly informaci, že se snažila objednat usmrcení psa, který patřil exmanželově partnerce. Balaštíková na kandidátní listině hnutí ANO pro nadcházející sněmovní volby skončila do 24 hodin od té doby, co vyšel článek o pokusech objednat si zabití zvířete. Tiskový mluvčí hnutí nám potvrdil, že Balaštíková do této doby skončila také na postu stínové ministryně zemědělství. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Mimořádná schůze kvůli bitcoinové kauze

30. května 2025 poslanecký klub ANO požádal o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny kvůli bitcoinové kauze. Předsedkyně klubu Alena Schillerová ten den doručila předsedkyni dolní komory žádost, pod kterou podle České televize bylo 53 podpisů (video, čas 1:53), což převyšovalo počet potřebný ke svolání. Na základě zákona tak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová musela mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Mimořádná schůze se konala 5. června a měla na programu okolnosti přijetí bitcoinového daru a politickou odpovědnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Schůze však byla nakonec přerušena bez konkrétních závěrů, protože vypršel čas vymezený k jednání. Nebylo přijato žádné usnesení a termín pokračování určen nebyl.

Vedle toho 17. a 18. června proběhla další mimořádná schůze na žádost hnutí ANO, tentokrát s cílem vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy. Po dvoudenní rozpravě však vláda hlasování ustála – pro její pád hlasovalo jen 94 poslanců, k odvolání by jich přitom bylo potřeba 101.

Závěr

Hnutí ANO skutečně iniciovalo svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Tato schůze se konala 5. června 2025. Skončila ovšem bez konkrétních závěrů a nebylo během ní přijato žádné usnesení. Vedle toho ANO svolalo ještě schůzi s cílem vyslovit nedůvěru vládě. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažkova slova

Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.

Vyjádření Fialy

Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.

Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.

Výroky Stanjury

Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Audit k bitcoinové kauze

Ministerstvo spravedlnosti si v souvislosti s bitcoinovou kauzou nechalo vypracovat externí audit u firmy Grant Thornton ohledně přijetí daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského (.pdf, str. 18). Firma odevzdala první část auditu na konci července 2025. Resort tuto první část zveřejnil ve formě shrnutí nejprve na sociální síti X a následně i na svém webu (.pdf). 

Audit odhalil, že Ministerstvo spravedlnosti vědělo o okolnostech naznačujících riziko, že dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti. Podle auditorů tak k přijetí daru nemělo dojít (.pdf, str. 3). Resort podle auditu nepřistupoval k transakci s náležitou obezřetností a transakce zjevně nebyla centrálně koordinována ani posouzena z hlediska rizikovosti. Ministerstvo spravedlnosti také podle zprávy „nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci“ (.pdf, str. 3).

Závěr

Výsledky auditu společnosti Grant Thornton ohledně přijetí bitcoinového daru byly zveřejněny na konci července 2025. Ministerstvo spravedlnosti podle nich vědělo o tom, že dar může pocházet z trestné činnosti, a že je tak potenciálně rizikový. Bitcoiny tedy přijímat nemělo. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.