Přehled ověřených výroků

Pravda
Soud libereckého hejtmana Martina Půtu v únoru 2025 nepravomocně uznal částečně vinným. Hnutí STAN hejtmana podpořilo a odmítlo výzvy k jeho rezignaci. V tiskové zprávě zmínilo, že v kauze trvající přes deset let věří v prokázání jeho neviny.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) srovnává žádost o vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Podle Nachera se Půty politici minulé vládní koalice zastávali a říkali, že takto dlouhé trestní řízení není spravedlivé.

Soud s Martinem Půtou

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Krajský soud v Liberci se případem začal zabývat v prosinci 2018 a v květnu 2020 Půtu kvůli chybějícím důkazům zprostil obžaloby. Žalobce se však odvolal a vrchní soud původní osvobozující rozsudek v listopadu 2020 zrušil.

Krajský soud se kauzou následně zabýval znovu a v únoru 2025 Martina Půtu uznal částečně vinným, přičemž mu uložil roční podmínku a peněžitý trest 50 tisíc korun. Soud ale Půtu zprostil obžaloby v části, kdy mu dva pracovníci Metrostavu měli slíbit úplatek ve výši 800 000 Kč a z toho půl milionu vyplatit. Rozsudek ke dni námi ověřovaného výroku nebyl pravomocný a Půta uvedl, že se proti němu odvolá. K lednu 2026 ale soudce nevyhotovil písemné odůvodnění rozsudku, což znamená, že Půta stále nemohl podat odvolání, protože odvolání lze podat až po doručení opisu rozsudku.

Policie v říjnu 2025 Půtu obvinila znovu, tentokrát z neoznámení trestného činu. Údajně odmítl nabídku úplatku, ale policii to neoznámil. Půta takové obvinění odmítl, označil ho za politicky motivované a proti zahájení stíhání podal stížnost.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Hejtmana Půty se zastali zejména členové hnutí STAN. Předseda hnutí Vít Rakušan oznámil, že ho nebude po rozsudku vyzývat k rezignaci. Půtu podpořila i poslankyně STAN Michaela Šebelová, která na sociální síti X uvedla, že věří, že Půta svou nevinu definitivně prokáže. Starostové vydali k této věci i tiskovou zprávu, ve které napsali, že „věří, že v kauze, která se táhne už přes deset let, Martin Půta nakonec prokáže úplnou nevinu“.

Někdejší koaliční partneři z uskupení SPOLU byli ve vyjádřeních zdrženlivější. Edvard Kožušník (ODS) bezprostředně po rozsudku oznámil svolání zastupitelského klubu s tím, že se k věci vyjádří až následně. Později zmínil, že SPOLU bere na vědomí vyjádření podpory Půtovi od SLK, zároveň ale dodal, že další obvinění hejtmana považuje za závažné a ohrožující stabilitu Libereckého kraje.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) společně s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS) se vyjádřili v tom smyslu, že Martin Půta není členem vlády, a rozsudek tak nebude mít na kabinet vliv. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že se jedná o záležitosti hejtmana a hnutí STAN. Kriticky se vyjádřil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého by v případě podobné situace u lidovců bylo namístě zvážit odstoupení z funkce.

Závěr

Martin Půta byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 2014 a v únoru 2025 ho krajský soud uznal částečně vinným. Rozsudek byl ke dni Nacherova výroku nepravomocný. Hnutí STAN sice výslovně délku soudního řízení nekritizovalo, ve svém vyjádření ale podotklo, že se kauza „táhne“ přes deset let. Také uvedlo, že věří, že Půta svou nevinu prokáže, a předseda hnutí Vít Rakušan jej odmítl vyzvat k rezignaci. Výrok Patrika Nachera hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News uvedl, že kampaň SPD před krajskými volbami 2024 považuje za nevhodnou. Zároveň kritizoval Jiřího Pospíšila (TOP 09) za to, že podáním trestního oznámení kampaň ještě více zviditelnil.

Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, zda bude hlasovat pro vydání Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Uvádí, že s kampaní SPD před krajskými volbami v roce 2024 nesouhlasil. Dodává ovšem, že nechce svůj postoj k vydání Tomia Okamury předčasně sdělovat.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.

Policie následně v lednu požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sněmovna Okamuru vydala v únoru 2025. Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se obnovila jeho poslanecká imunita. Policie tak musela znovu požádat o jeho vydání k trestnímu stíhání, což učinila v říjnu 2025.

Postoj Patrika Nachera

Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News z 16. února 2025 označil kampaň SPD za „nevhodnou“ a uvedl, že „se mu nelíbila“ (video, čas 44:32). Zároveň však billboardy SPD srovnával s jinými politickými kampaněmi z minulosti, které podle něj tak velkou negativní odezvu nevyvolaly. Například s billboardy, na kterých byl vyobrazen Andrej Babiš po boku ruského prezidenta Vladimira Putina (video, čas 45:29).

Na profilech Patrika Nachera na sociálních sítích jsme další odsouzení kampaně SPD nenašli. Odsouzení plakátů jsme nenašli ani v mediální databázi Newton, která obsahuje mj. přepisy televizních debat a jiných vystoupení v médiích. V minulosti Nacher v souvislosti s kampaní SPD kritizoval především podání trestního oznámení Jiřím Pospíšilem (TOP 09) na Tomia Okamuru, které podle něj problematický billboard pouze zviditelnilo (video, čas 3:00).

Závěr

Patrik Nacher označil kampaň SPD v debatě na CNN Prima News z února 2025 za nevhodnou. Žádné další odsouzení kampaně SPD do krajských voleb 2024 ze strany Patrika Nachera jsme však nenašli. V minulosti se v souvislosti s kampaní Patrik Nacher vymezoval především proti trestnímu oznámení na Tomia Okamuru, které podal Jiří Pospíšil a které podle Nachera kampaň pouze zviditelnilo. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nepravda
Andrej Babiš byl Sněmovnou ke stíhání vydán třikrát: v září 2017 před říjnovými sněmovními volbami, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, v lednu 2018 po těchto volbách a v březnu 2022 po volbách, které se konaly v říjnu 2021.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen po sněmovních volbách v říjnu 2017.

Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovalivydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.

Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Trestní stíhání Andreje Babiše

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodlzastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.

Závěr

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zavádějící
Lhůtu 30 dní v zákoně o střetu zájmů obsahuje paragraf zakazující členům vlády podnikat nebo být členy řídících orgánů firem. Na A. Babiše jako vlastníka Agrofertu se ale vztahují především ustanovení o zákazu čerpání dotací a veřejných zakázkách, jichž se 30denní lhůta netýká.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.

Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.

Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b§ 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.

Závěr

Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.

Patrik Nacher

Nepravda
Ústava ukládá vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru do 30 dnů od jmenování vlády, nikoli od jmenování premiéra.

Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. 

Průběh žádosti o důvěru

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.

Babišův střet zájmů

Podle zákona o střetu zájmů musí veřejní funkcionáři ukončit svou jinou výdělečnou činnost nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Andrej Babiš se po volbách rozhodl vzdát svého holdingu Agrofert a slíbil, že tak v souladu se zákonem učiní do 8. ledna 2026. Tento termín však nestihl, protože mu doposud chybí nezbytné veřejnosprávní souhlasy ze zahraničí.

Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Důvěra Babišova kabinetu

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.

Závěr

Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Během Fialovy vlády byly reálné mzdy nižší než v letech 2019–2021 (v cenách roku 2019). Poslední data ČSÚ ukazují, že průměrná hrubá mzda za první tři čtvrtletí roku 2025 oproti roku 2019 reálně klesla o 2,8 %.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) reagoval na výrok Marka Bendy (ODS), který vysvětloval, proč se opozice více zaměřuje na výroky Tomia Okamury (SPD) a Filipa Turka (AUTO) než na programové prohlášení vlády. Podle Bendy bude postup opozice příští čtyři roky ovlivněn tím, nakolik budou vládní politici zpochybňovat zahraniční a vnitřní politiku ČR. Nacher kontroval, že opozice musí svou kritiku stavět právě na těchto výrocích, protože při číselném hodnocení se podle něj během vlády Petra Fialy reálné platy nedostaly ani na úroveň z let 2019 až 2021.

Vývoj reálných mezd během vlády Petra Fialy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období. Pro rok 2025 byla zatím vydána zpráva pouze pro třetí čtvrtletí.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a rostla i v dalších letech. Podle nejnovějších souhrnných dat za první tři čtvrtletí roku 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 48 171 Kč, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 39,3 %. Mezi zmíněnými lety však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2025 odpovídá necelým 33 625 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy o 953 Kč, tedy 2,8 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy v letech 2019 až 2021 rostly. Následně ovšem jejich hodnota klesla a na úroveň z roku 2019 se během doby vlády Fialova kabinetu nevrátily, a to ani v roce 2025, kdy byly nejvyšší.

window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}});

Závěr

Podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v době Fialovy vlády rostla, v přepočtu na reálné hodnoty (v cenách roku 2019) ale čísla z let 2019 až 2021 nepřekonala. Poslední dostupná data ČSÚ ukazují, že reálné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2025 byly o 2,8 % nižší než v roce 2019. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

Hejtman nemá imunitu.
Pro a proti, 13. ledna 2026
Poslanecká sněmovna
Pravda
Z politických funkcí mají imunitu pouze poslanci, senátoři, europoslanci a prezident.

Marek Benda (ODS) reaguje na vyjádření Patrika Nachera (ANO), který v debatě srovnává vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí Hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Benda namítá, že zatímco v případě libereckého hejtmana, který nemá žádnou imunitu a rozhodují o jeho vině soudy, v Babišově případě má Sněmovna rozhodnout, zda bude k trestnímu stíhání vůbec vydán. 

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a v listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Liberecký soud se tak případem zabýval podruhé a v únoru 2025 uznal Martina Půtu vinným. Uložil mu roční podmínku a peněžitý trest. Verdikt není pravomocný.

Imunita politiků

Imunitu poslanců a senátorů upravuje Čl. 27 Ústavy, podle nějž nemohou být zákonodárci trestně stíháni zejména za své hlasování či projevy na půdě Parlamentu. Obecně pak zákonodárce nelze stíhat bez souhlasu příslušné komory. Tato ochrana má zajistit, aby zákonodárci mohli svobodně plnit své funkce bez obav z politicky motivovaného stíhání (.pdf). Imunitou disponují i europoslanci, o jejichž případném vydání k trestnímu stíhání rozhoduje Evropský parlament.

Prezident České republiky má během výkonu své funkce ještě silnější ochranu než poslanci či senátoři. Nelze ho zadržet ani trestně stíhat, a to ani pro přestupek nebo jiný správní delikt. Jedinou cestou, jak prezidenta postihnout za jednání proti Ústavě nebo demokratickému pořádku, je podáním ústavní žaloby Senátem se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud pak může prezidenta zbavit úřadu a znemožnit mu jeho opětovné zastávání.

Funkci hejtmana definuje zákon o krajích, podle kterého hejtman kraj zastupuje navenek. Tento zákon neposkytuje hejtmanovi ani jiným zástupcům kraje žádnou imunitu. Trestní odpovědnost hejtmana se pak řídí obecnými právními normami a neexistuje pro něj žádný zvláštní postup jako pro poslance či senátory.

Závěr

Funkce hejtmana na rozdíl od funkce poslance, senátora, europoslance či prezidenta neobnáší žádnou formu trestněprávní imunity. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher

(…) jsem nehlasoval pro vydání pana primátora Svobody za ODS.
Pro a proti, 13. ledna 2026
Právní stát
Poslanecká sněmovna
Pravda
Sněmovna o vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání hlasovala celkem třikrát. V roce 2014 Patrik Nacher nebyl poslanec, v lednu 2018 hlasoval proti a v březnu 2022 nebyl k hlasování přihlášený.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, jak bude hlasovat o žádostech soudu na vydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Nacher říká, že počká na podklady od policie k oběma případům, a situaci srovnává s případem Bohuslava Svobody (ODS), u kterého dle jeho slov nehlasoval pro vydání k trestnímu stíhání.

Hlasování v únoru 2014

Poslanecká sněmovna poprvé hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v únoru 2014. Jednalo se o žádost soudu o vydání Svobody k trestnímu stíhání v kauze Opencard, ve které čelil podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovali poslanci hnutí ANO, KSČM a Úsvitu a část poslanců ČSSD. Ze zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jako jediný pro vydání hlasoval sám Bohuslav Svoboda. Patrik Nacher v tomto volebním období nebyl poslanec.

Kauza Opencard

Multifunkční čipové karty Opencard sloužily v Praze od roku 2006 jako jízdenka na MHD a zároveň umožňovaly platby za další služby. Podle auditu z roku 2009 zavádění systému stálo přibližně 800 milionů korun namísto plánovaných necelých 90 milionů korun. Kauzou Opencard se v únoru 2010 začala zabývat policie. Později byl v kauze obviněn i Bohuslav Svoboda. Podle obžaloby spolu s dalšími pražskými radními prodloužil bez výběrového řízení nevýhodné smlouvy s firmou Haguess na provoz Opencard. Tyto smlouvy uzavřelo předchozí vedení Prahy za primátora Pavla Béma (ODS). 

V roce 2016 byl Bohuslav Svoboda v kauze nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce dva a půl roku. Vrchní soud v Praze v roce 2018 část rozsudků zrušil, což se však netýkalo Svobody, jehož trestní stíhání bylo tehdy kvůli poslanecké imunitě přerušené. Svoboda byl v kauze definitivně osvobozen až v červnu 2022.

Hlasování v lednu 2018

Podruhé Poslanecká sněmovna hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v lednu 2018. V případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách totiž musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání nevydala. Hnutí ANO, včetně Patrika Nachera, hlasovalo proti vydání Svobody společně s poslanci KDU-ČSL, TOP 09, většinou klubu ODS a některými Starosty. Pro vydání naopak hlasovali poslanci Pirátů, SPD, část poslanců ČSSD a KSČM. Sám Bohuslav Svoboda opět hlasoval pro své vydání.

Hlasování v březnu 2022

Naposledy Sněmovna hlasovala o vydání Svobody v březnu 2022. Tentokrát Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovaly všechny poslanecké kluby vyjma několika poslanců z hnutí ANO. Patrik Nacher se tohoto hlasování nezúčastnil a byl evidován jako nepřihlášen

Závěr

Patrik Nacher skutečně nehlasoval pro vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. V roce 2022 sice nebyl při hlasování v dolní komoře přihlášen, o čtyři roky dříve ale stejně jako ostatní poslanci hnutí ANO hlasoval proti Svobodově vydání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle pozorovatelů OBSE zachovávaly poslední ukrajinské volby politickou soutěž a proběhly svobodně. K těm ruským organizace nebyla přizvána, dle analýz je přitom doprovázely masivní podvody. V zemi zároveň neexistuje skutečná politická soutěž a opozice je dlouhodobě umlčována.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) reagoval na novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Vystrčil v rozhovoru vysvětloval, proč považuje Okamurova slova za problematická a proč podle něj nahrávají ruské propagandě. V této souvislosti zdůraznil rozdíl mezi politickým systémem Ukrajiny a Ruska. Uvedl, že Ukrajina má legitimní vládu vzešlou ze svobodných voleb, zatímco v Rusku podle něj demokratický režim neexistuje.

Volby na Ukrajině

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a pod ní spadající Úřad pro demokracii a lidská práva (ODIHR), který sleduje volby, potvrzuje, že poslední prezidentské (.pdf, str. 1) i parlamentní (.pdf, str. 1) volby na Ukrajině v roce 2019 proběhly svobodně a soutěživě, i když s mnohými nedostatky. Nové volby mají proběhnout po skončení války.

Index BTI, který zpracovává německý think-tank Bertelsmann Stiftung, hodnotí míru politické transformace, fungování institucí a kvalitu demokratických mechanismů. Sestává ze 17 kritérií, která posuzují například schopnost státu vymáhat právo, férovost voleb nebo rozvinutost občanské společnosti. Podle transformačního indexu BTI usiluje Ukrajina o posilování demokracie a realizuje reformní kroky v oblasti justice, médií a boje proti korupci. Podle BTI indexu dosahuje v případě Ukrajiny politická transformace skóre 7,8, což znamená, že se voleb na Ukrajině podle BTI mohou účastnit různorodé strany i kandidáti nebo že je zde snaha vytvořit systém brzd a protiváh.

Stanné právo na Ukrajině

V reakci na ruskou invazi bylo na Ukrajině 24. února 2022 vyhlášeno stanné právo. Jde o zvláštní právní režim, který se vyhlašuje zejména v případech napadení státu a dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou ani prezidentské volby, ani volby do ukrajinského parlamentu – Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015. Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by fungovala až do doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.

Volby v Rusku

OBSE k posledním parlamentním volbám v roce 2021 pozorovatele nevyslala. Ty se konaly poté, co Rusko – oficiálně kvůli pandemii covidu-19 – omezilo počet jejích případných zástupců na pouhých 60. Podle šéfky Parlamentního shromáždění OBSE Margarety Cederfelt takový počet nestačil k tomu, aby mohla organizace práci pozorovatelů vykonávat dostatečně kvalitně. K prezidentským volbám v roce 2024, ve kterých zvítězil Vladimír Putin, pak organizace vůbec přizvána nebyla.

Putinův režim dlouhodobě znemožňuje kandidaturu skutečně opozičních stran, z posledních prezidentských voleb byli Putinovi oponenti vyřazeni. Volby zároveň provázely podvody. Podle analýzy ruského fyzika Sergeje Špilkina dalo v roce 2021 Putinovi blízkému Jednotnému Rusku ve skutečnosti hlas pouze 31–33 % voličů, nikoliv téměř polovina, jak tvrdila ústřední volební komise. Podle analýzy serveru Novaja Gazeta Jevropa, založené na Špilkinově metodě, byla během prezidentských voleb v roce 2024 podvržena zhruba polovina hlasů.

BTI hodnotí politický systém Ruska jako režim směřující od volebního autoritářství k autokracii. BTI zdůrazňuje, že moc je silně centralizována v rukou prezidenta a vládního aparátu, svoboda projevu a organizování je potlačována a pluralitní soutěž politických stran je značně omezená.

Závěr

Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) proběhly poslední ukrajinské prezidentské i parlamentní volby v roce 2019 svobodně, přičemž zachovávaly princip politické soutěže. V případě ruských parlamentních voleb v roce 2021 Rusko omezilo počet pozvaných pozorovatelů OBSE na hodnotu, která podle organizace nebyla pro dohlížení na volby dostačující. Kvůli tomu nakonec žádné pozorovatele nevyslala. K posledním ruským prezidentským volbám v roce 2024 pak organizace pozvána nebyla. Ruský režim je označován za autoritářský až autokratický, ve volbách podle organizací i datových analytiků neprobíhá řádná politická soutěž a jsou u nich evidovány masivní podvody. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
USA obvinily Madura z narkoterorismu a pašování drog již v březnu 2020 s odměnou za jeho dopadení. Dne 3. ledna 2026 byl zajat americkými jednotkami v Caracasu a převezen do USA, kde 5. ledna stanul před soudem v New Yorku.

Moderátor se ptá předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), zda schvaluje americký zásah v Caracasu a únos venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a zda je v pořádku, že k odstranění diktátora došlo za porušení mezinárodního práva. Vystrčil odpovídá, že tento způsob řešení konfliktů podle něj není správný a pravidla by se měla dodržovat bez ohledu na to, zda zásah nakonec povede ke zlepšení situace ve Venezuele. 

Nicolás Maduro

Venezuelský prezident Nicolás Maduro převzal vedení země po smrti socialistického prezidenta Huga Cháveze v roce 2013, kdy těsně vyhrál volby. Následující volby v roce 2018, ve kterých Maduro svůj mandát obhájil, byly nicméně mezinárodně odmítnuty jako zmanipulované. Řada západních zemí včetně USA proto odmítly Madura uznat jako legitimního prezidenta. 

Za Madurovy vlády se Venezuela propadla do hospodářské krize, potýkala se s hyperinflací a ze země odešlo kolem 7,7 milionu lidí. Autoritářský režim tvrdě potlačoval protesty a příslušníky opozice.

Obvinění Spojenými státy

USA Nicoláse Madura poprvé formálně obvinilybřeznu 2020 během prvního prezidentského období Donalda Trumpa. Ministerstvo spravedlnosti USA tehdy oznámilo, že Nicolás Maduro a řada jeho blízkých spolupracovníků byli obžalováni z narkoterorismu, korupce, obchodování s drogami a dalších závažných trestných činů.

Podle obžaloby Nicolás Maduro a další vysocí venezuelští představitelé po více než dvacet let spolupracovali s kolumbijskou krajně levicovou povstaleckou armádou FARC, kterou USA považují za teroristickou organizaci. Podle tehdejšího amerického ministra spravedlnosti Williama Barra umožnili, aby do Spojených států proudily tuny kokainu, které ničily americké komunity. USA za informace vedoucí k dopadení Madura slíbily odměnu 15 milionů dolarů, v průběhu roku 2025 byla odměna navýšena na 50 milionů dolarů.

Zajetí Madura

Dne 3. ledna 2026 provedly americké speciální jednotky útok v Caracasu, během něhož byl Nicolás Maduro spolu se svou manželkou Cilií Flores zajatpřevezen do Spojených států. Venezuelská vláda následně vyhlásila výjimečný stav a zásah odsoudila jako závažný ozbrojený útok. Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguez složila 5. ledna přísahu a stala se prozatímní prezidentkou Venezuely.

Maduro byl 5. ledna 2026 předveden před federální soud v New Yorku, kde čelí čtyřem bodům obžaloby: narkoterorismu, spiknutí za účelem dovozu kokainu a držení kulometů a ničivých zařízení (.pdf, str. 18–23). Maduro označil sám sebe za nevinného a všechna obvinění odmítl. Jeho obhájce Barry Pollack zpochybňuje legálnost zatčení na venezuelském území. Další jednání je stanoveno na 17. března 2026, do té doby je Maduro držen ve vazbě v brooklynské věznici.

Závěr

USA již v březnu 2020 formálně obvinily venezuelského prezidenta Nicoláse Madura z narkoterorismu, spolupráce s kolumbijskou povstaleckou armádou FARC a obchodování s drogami. Americká vláda těmito obviněními zdůvodnila zajetí Nicoláse Madura, k němuž došlo 3. ledna 2026 americkými speciálními jednotkami v Caracasu, a jeho převezení do USA, kde 5. ledna stanul před federálním soudem v New Yorku. Výrok Miloše Vystrčila tak hodnotíme jako pravdivý.