Přehled ověřených výroků

Lídr kandidátky SPD, Trikolora, PRO a Svobodní Zdeněk Koudelka se v debatě vymezuje vůči záměru snížit podíl individuální automobilové dopravy (IAD), který je součástí Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj. Cílem KAP je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a adaptace na klimatickou změnu. Zastupitelstvo kraje plán schválilo 5. září 2024 (.docx, str. 19).

V oblasti mobility (.pdf, str. 34 a násl.) mluví KAP o potřebě snižovat emise oxidu uhličitého a navýšit podíl veřejné hromadné dopravy aktivních forem mobility, jako jsou chůze či jízda na kole. Jedním z dílčích cílů je snížení podílu individuální automobilové dopravy v roce 2030 o 10 % oproti roku 2022, k roku 2050 pak o 30 %. V městských oblastech by se podíl IAD měl snížit až o 50 % (str. 35). Klimatický akční plán tedy skutečně obsahuje cíle směřující k výraznému snížení podílu individuální automobilové dopravy, výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako pravdivý.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP mají zajistit nejen program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Schvalovací proces

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (.pdf, str. 10). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Pro přípravu KAP vzniklo několik expertních skupin. Jednalo se o pracovní skupiny Energetika, Adaptace – krajina, Adaptace – sídla, Doprava a Implementace. Do jednotlivých skupin byli zapojeni zástupci univerzit, výzkumných institucí, občanských iniciativ a neziskových organizací. Do příprav plánu se zapojili i starostové a velcí zaměstnavatelé.

Závěr

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán skutečně schválilo většinou hlasů, když pro jeho přijetí hlasovalo 55 zastupitelů. Pouze tři zástupci SPD se zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) tvrdí, že zastupitelstvo schválilo Klimatický akční plán (KAP), pro který hlasovali zastupitelé napříč politickým spektrem – s výjimkou hnutí SPD.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP má zajistit nejen Program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (video, čas 49:53). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Závěr

Pro schválení KAP hlasovali všichni zastupitelé Jihomoravského kraje kromě zástupců SPD, kteří se zdrželi. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).

Situace v dalších krajích

Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.

Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.

V kontextu výroku mluví Jan Grolich o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Doplňuje, že v roce 2024 kraj tuto podporu navýšil o 6,5 milionu.

Na dotační program „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021“ bylo podle dotačního katalogu kraje alokováno celkem 20 milionů korun (.pdf, str. 33–35). Cílem programu bylo podpořit hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a posílit retenci vody v krajině. V rámci tohoto programu podpořil Jihomoravský kraj v roce 2021 celkem 163 projektů.

V roce 2022 byl tento dotační program zveřejněn pod upraveným názvem „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, přičemž podpora byla schválena 125 projektům. V roce 2023 Jihomoravský kraj podpořil 165 projektů a v roce 2024 177 projektů. Finanční podporu z tohoto programu mohou čerpat kromě obcí také školy, církve nebo podnikatelé v zemědělství.

Jihomoravský kraj tedy v rámci dotačních programů, které mají za cíl zmírnit dopady klimatické změny na region jižní Moravy, podpořil celkem 630 projektů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jan Grolich zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji. Dotace jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5).

Tento program disponuje stejně jako v předchozích letech (.pdf, str. 7) částkou 20 milionů korun, kterou kraj rozděluje jednotlivým žadatelům. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65). V prvním kole v dubnu kraj schválil dotace pro 140 žadatelů (.pdf) a ve druhém kole v září pro dalších 37 projektů (.pdf), čímž se podpora schváleným žádostem vyšplhala na necelých 26,5 milionu korun.

V roce 2022 ani 2023 přitom původní částka nebyla překročena a Jihomoravský kraj na podpořené projekty vynaložil méně než 20 milionů korun – v roce 2022 poskytl dotace přibližně ve výši 13,6 mil. Kč (.pdf, .pdf) a v roce 2023 se jednalo o necelých 18 milionů korun (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Jan Grolich tedy správně tvrdí, že jihomoravské zastupitelstvo schválilo navýšení alokovaných financí v rámci programu určeného na boj se suchem, a to přibližně o 6,5 milionu korun. Zároveň je letošní rok prvním, kdy se původní částka překročila. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kovač tvrdí, že lidská neboli antropogenní činnost nemá vliv na klima, a mj. uvádí, že „klimatické změny se dějí v podstatě od té doby, co existuje planeta Země, a antropogenní vlivy, o kterých tady mluvíme a na kterých je založena celá ta filozofie Green Dealu, jsou jenom zanedbatelnou částí“.

Na antropogenní vlivy poukázal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) už ve své první hodnotící zprávě (.pdf) v roce 1990. Autoři dokumentu hned v úvodu upozornili, že oteplování planety je ovlivněno nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (.pdf, str. 52). Zvýšení této koncentrace lze podle zprávy pozorovat od počátku průmyslové revoluce a souvisí primárně s lidskou aktivitou.

V šesté hodnotící zprávě IPCC z roku 2021 stojí, že s vysokou spolehlivostí existuje přímý vztah mezi antropogenními emisemi CO₂ a globálním oteplováním (.pdf, str. 43). Právě antropogenní vlivy na koncentraci CO₂ v atmosféře zesilují skleníkový efekt, který vede k oteplování vzduchu i oceánů, což dále způsobuje celou řadu klimatických změn, jako je tání ledovců, zvyšování hladiny moří atd.

Také např. NASA či Světová meteorologická organizace (.pdf) potvrzují, že lidské aktivity, zejména spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, vedou ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a způsobují globální oteplování. Výrok Petra Kovače proto hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Jana Holomčík Leitnerová v kontextu výroku mluví o klimatickém akčním plánu (KAP) Jihomoravského kraje, který má pomoct čelit důsledkům klimatických změn v regionu. Holomčík Leitnerová zdůrazňuje, že projekty, které bojují s dopady změn klimatu, se podle ní již realizují. KAP má však tyto projekty dle jejího názoru ještě více podpořit a jejich realizaci zintenzivnit.

Jedním z takových projektů je například instalace fotovoltaických elektráren na střechách budov, které jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje. Solární panely mají být instalovány na školách, nemocnicích, sociálních zařízeních nebo úředních budovách. V roce 2024 se na základě rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje připravují projektové dokumentace pro 12 takových projektů a kraj počítá s výdajem až 6 milionů korun.

Instalace fotovoltaických elektráren je jen jedním z kroků, jak se Jihomoravský kraj snaží snižovat energetickou náročnost budov. Kraj podle hejtmana Grolicha provádí i další úsporná opatření, jako například zateplování budov, výměnu oken nebo rekonstrukci kotelen. Příkladem může být rekonstrukce na střední technické škole ve Znojmě nebo modernizace vzdělávacího zařízení Lipka.

Na počátku roku 2024 představil Jihomoravský kraj i nový dotační program Energion, který má za cíl rozvíjet moderní energetický systém v regionu. Kraj chce tímto programem motivovat obce a další subjekty, aby se angažovaly v přechodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podporu nakonec získalo 38 subjektů, kterým kraj rozdělí 5,1 milionu korun. Dotaci využili žadatelé například na pořízení studií ohledně instalace obnovitelných zdrojů energie nebo snížení energetické náročnosti budov.

Závěr

Jihomoravský kraj v posledních letech investuje do energeticky úsporných opatření, mezi které patří například zateplení krajských budov, instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických elektráren. V rámci projektů se skutečně jedná o školy, nemocnice i sociálních zařízení. Výrok Jany Holomčík Leitnerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Trčala (ZA MORAVU!) v předvolební debatě na ČT24 uvedl, že jižní Morava má pro solární energii ideální podmínky, zároveň však dodal, že „… nemůžeme být otroci systému, který nutí solární panely na úrodnou moravskou půdu, to by měl být trestný čin“ (video, čas 43:52). Lídryně pirátské kandidátky Jana Holomčík Leitnerová pak v reakci na tento výrok uvedla, že „neexistuje případ, že by krajská koalice někde chtěla dělat soláry na polích“ (video, čas 51:00), načež ji Trčala upozornil, že z montování solárních panelů na úrodnou půdu neviní kraj, ale jednotlivé firmy.

Umisťování solárních panelů na jižní Moravě se Pavel Trčala věnoval ve svém článku z roku 2019. Kritizoval, že panely zabírají „úrodnou jihomoravskou půdu“ a navrhoval, aby byly místo toho umístěny na střechách továren a skladů. Samotná koalice ZA MORAVU! ve svém programu investice do fotovoltaiky na jižní Moravě podporuje kvůli vysokému počtu hodin slunečního svitu v regionu, ale odmítá umisťování solárních panelů na úrodnou půdu.

Pavel Trčala se tedy staví proti umisťování solárních panelů na zemědělskou půdu dlouhodobě, ale jeho kritika se týká pouze obecné praxe. Ve veřejně dostupných zdrojích, na Trčalových profilech na sociálních sítích ani v mediální databázi Newton jsme nenašli žádné vyjádření, kde by z umisťování solárních panelů na úrodnou půdu vinil představitele Jihomoravského kraje. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr kandidátky koalice Za Moravu Pavel Trčala v kontextu výroku kritizuje výstavbu solárních elektráren na polích na jižní Moravě. Podle jeho slov navíc některé ze společností, které stály za instalací těchto solárních panelů, nemají sídlo v České republice.

Offshorové firmy, které Trčala zmiňuje, jsou společnosti registrované v jiném státě, než kde vykonávají podnikatelskou činnost. Samotný postup nelegální není, firmy ale mohou tímto způsobem účelně zakrýt skutečného majitele, obcházet majetková přiznání a daňové zákony nebo prát špinavé peníze.

V Jihomoravském kraji fungují např. společnosti OHL ŽS, a.s., nebo Power-Energo, které stojí za jednou z největších solárních elektráren v ČR Brno – Letiště Tuřany. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ovšem nepodařilo dohledat, že by některé z firem, které se podílely na výstavbě fotovoltaických elektráren na jižní Moravě, sídlily jinde než v České republice. Obrátili jsme se proto na kancelář Moravského zemského hnutí, jehož členem Trčala je, abychom zjistili, z jakých zdrojů jejich kandidát vycházel. Doposud jsme odpověď neobdrželi.

U vlastnické struktury některých fotovoltaických elektráren panují přinejmenším pochybnosti. Výše zmíněnou FVE Brno – Letiště Tuřany dříve vlastnil propletenec firem, který končil na Kypru a v Panamě. Nejasnou vlastnickou strukturu mají i další solární elektrárny na jižní Moravě, jedná se například o solární park u Oslavan nebo komplex elektráren v Chrudichromech. Přesto se nám nepodařilo dohledat informace o údajných offshorových společnostech, které podle slov Pavla Trčaly budují jihomoravské fotovoltaické elektrárny. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.