Přehled ověřených výroků

Dle dat dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně bylo v České republice k 31. srpnu 2021 podáno celkem 11 479 339 vakcín proti covidu-19. Na uvedených stránkách nicméně nelze dohledat přesné počty očkovaných „nad 16 let“, protože datový přehled týkající se nezletilých obsahuje pouze souhrnná data pro věkovou skupinu 0–17 let a dále pro skupiny od 18 let výše.

Počty očkovaných osob starších 16 let je však možné nalézt v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat (.xlsx) vyplývá, že k 31. srpnu 20:00 bylo očkování dokončeno u 5 638 306 osob nad 16 let. Alespoň jednu dávku pak dostalo více než 5 819 649 lidí starších 16 let.

Pro úplnost doplňme, že kromě dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNtech (Comirnaty), Moderna (Spikevax) a AstraZeneca (Vaxzevria) se v České republice očkuje také jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson.

Návrh na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, předložil vládě na konci července předseda vlády Andrej Babiš. Podle jeho slov má tento krok lidi motivovat k tomu, aby očkování podstoupili. Premiér také uvedl, že mezi důvody předložení návrhu patří například i skutečnost, že někteří lidé po aplikaci vakcíny trpěli nežádoucími účinky, a placené volno si tak dle něj zaslouží.

Zmíněný návrh vláda následně skutečně schválila (.pdf) na jednání 30. července. Na placené volno tak nyní mají přímý nárok státní zaměstnanci, kteří se nechali naočkovat od 1. ledna 2021. Dva dny indispozičního volna mohou využít kdykoliv během roku. U vakcíny podávané ve dvou dávkách mají státní zaměstnanci právo využít jeden den po první dávce a jeden po druhé. U jednodávkové vakcíny si pak mohou vybrat dva dny volna hned po očkování. 

Kabinet také doporučil krajům, obcím a soukromým firmám, aby i ony poskytly svým zaměstnancům dva dny volna. Podle ankety deníku Právo nicméně značná část krajů a obcí tomuto doporučení vlády nevyhověla. Vadí jim například, že by placené volno jejich zaměstnanců v důsledku zaplatili lidé, kteří nepracují pro stát. Dalším důvodem, proč některé kraje a obce na návrh vlády nepřistoupily, je pak i nerovnost mezi zaměstnanci způsobená tím, že se někteří z nich nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů.

Očkování proti onemocnění covid-19 je pro osoby, které mají veřejné zdravotní pojištění v České republice, hrazeno zdravotními pojišťovnami a vykázané očkování je uhrazeno poskytovatelům zdravotních služeb ve výši 267,52 Kč (.pdf, str. 3).

Momentálně se k očkování mohou registrovat všechny osoby starší 12 let. Kategorie seniorů starších 65 let se měla možnost registrovat od 14. dubna 2021. Očkování v České republice začalo 27. prosince 2020 a od té doby do 7. září 2021 bylo kompletně naočkováno 54,1 % obyvatel ČR. Nejvyšší proočkovanost je ve věkové kategorii 75–79 let, kde se pohybuje kolem 86 % (k 7. září).

Andrej Babiš zmínil bonus 380 Kč pro praktické lékaře již v pondělí 30. srpna 2021: „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun (…).“ Také uvedl, že s návrhem motivace přišly pojišťovny.

Poskytování tohoto příplatku potvrdila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle které má tato částka mimo jiné hradit „snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování“ nebo také čas strávený dojížděním za nemohoucími pacienty.

Změna už je patrná např. v číselníku výkonů VZP, kde pod číslem 01307 najdeme částku 380 Kč právě za edukaci k očkování. Na daný číselník na svém webu odkazuje i například Revírní bratrská pokladna (odkaz zdravotní výkony).

Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.

Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).

Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.

Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.

Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ. 

Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob na milion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.

Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.

Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).

To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).

Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž z nich již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.

Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v pořadu Interview ČT24 18. srpna 2021 uvedla (video, čas 4:28), že je v České republice „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Doplňme, že rozhovor byl odvysílán přesně čtrnáct dní před námi ověřovanou předvolební debatou, jak uvádí Ivan Bartoš.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví k 17. srpnu 2021, tedy dat aktuálních v den vyjádření Pavly Svrčinové, bylo z celkového počtu 2,158 milionu lidí nad 65 let alespoň jednou dávkou naočkováno cca 1,786 milionu lidí. Plně očkovaných poté bylo v této věkové skupině celkem 1,739 milionu osob. Z těchto čísel tedy vyplývá, že k 17. srpnu nedostalo ani jednu dávku vakcíny přibližně 372 tisíc lidí nad 65 let. Plně očkovaných pak v této věkové kategorii stále nebylo více než 419 tisíc lidí. 

Číslo, které ve výroku zmiňuje předseda Pirátů Bartoš, tak není zcela přesné, ale pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. A to jak v případě, pokud bychom za osoby „bez vakcíny“ považovali seniory, kteří nedostali ani jednu dávku očkování, tak v případě seniorů, kteří očkováni prozatím nebyli nebo čekali na druhou dávku.

Na závěr upřesněme, že dle aktuálnějších dat k 31. srpnu 2021 se počet lidí nad 65 let, kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, snížil na přibližně 363 tisíc. V případě seniorů 65+, kteří nejsou plně očkováni, poté toto číslo kleslo na cca 394 tisíc.

Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.

Aktuálně Česká republika uznává tři způsoby bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.

Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.

Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.

Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.

Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Veřejné zdroje se na financování zdravotnictví podílí zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 mld. Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví veřejné zdravotní pojišťovny. Ty v rámci zmíněného veřejného sektoru zastávají většinou více než 64 % financí. (.pdf, str. 8) Uveďme, že zdravotní pojišťovny získávají (.pdf, str. 49) finance ze státního rozpočtu skrze tzv. státní pojištěnce. To jsou osoby, za které pojistné hradí stát (děti, studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, důchodci apod.).

V současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč měsíčně. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Navýšení financí směřujících do zdravotnictví lze v období dvou vlád Andreje Babiše (2017–nyní), a zejména pak v době pandemie covidu-19, jasně pozorovat. Na příští rok byl schválen další nárůst, a to o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext také dodejme informace o financích vyhrazených pro Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, které však zdaleka nedosahují objemů vydávaných na platbách za státní pojištěnce. I ty od nástupu vlád Andreje Babiše narostly. Na rozdíl od předchozího grafu plateb státu za státní pojištěnce zde však pozorujeme výkyvy dva. Přesněji v období vlád premiéra Špidly (2002–2004), Grosse (2004–2005), Paroubka (2005–2006) a dvou vlád Miroslava Topolánka. Uveďme však také, že v letošním roce měl být rozpočet Ministerstva zdravotnictví jen 10 mld. Kč, na 18 mld. byl navýšen (.pdf, str. 3) až únorovou novelou státního rozpočtu.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 32).

Doplňme, že podle srpnových zpráv by měl rozpočet resortu zdravotnictví v příštím roce dosáhnout až 24 mld. Kč. I v tomto případě se jedná o navýšení, jelikož v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 mělo zdravotnictví přisouzeno přibližně 22,7 miliard.

Dle aktuálního zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí roku 2021 meziročně o 8,2 %. V mezičtvrtletním srovnání česká ekonomika vzrostla o 1,0 %. Růst byl způsoben převážně rostoucí spotřebou domácností. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst v historii, což je důsledkem oživení ekonomiky po uvolnění protiepidemických opatření a propadu ekonomiky během první vlny pandemie covidu-19 v roce 2020.

První předběžný odhad ČSÚ z konce července kalkuloval s o něco menším růstem HDP, a to s meziročním zvýšením o 7,8 % a mezičtvrtletním o 0,6 %.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč poté očekával meziroční nárůst kolem 8 %. Někteří analytici pro ČTK uvedli, že původní odhad růstu HDP ve 2. čtvrtletí roku 2021 byl o něco vyšší. Například dle prognózy Komerční banky z dubna se mělo jednat o meziroční nárůst o 8,4 % (.pdf, str. 25).

Prognóza vývoje české ekonomiky České národní banky z července 2021 nicméně odhadovala meziroční nárůst HDP v druhém čtvrtletí 2021 na 9,0 % a mezičtvrtletní na 1,7 % (.pdf, str. 44). Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miloslava Vostrá odpovídá na otázku moderátorky: „Čím to je, že jsme na tom tak špatně v rámci evropských zemí?“ V následujících odstavcích se proto podíváme na srovnání Česka s ostatními zeměmi Evropy, respektive vzhledem k obvyklé struktuře mezinárodních statistik Evropské unie.

Předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten 22. července 2021 vydal analýzu (.pdf) o stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání ku HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Miloslava Vostrá však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika opravdu druhé největší tempo růstu v EU. Největší tempo růstu zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Informace o zrychlujícím se tempu růstu vládního dluhu představil také Nejvyšší kontrolní úřád (NKÚ) v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020. NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“