Přehled ověřených výroků

Jana Mračková Vildumetzová reaguje na Petra Třešňáka, který kritizuje (video, čas 1:52:20) provedení lex voucher. Třešnák: „(…) a opět tady můžu zmínit, idea opět správná, a provedení opět špatné, protože skutečně tam vznikly některé některé nedostatky v tom, kdo skutečně na ní nárok má, a kdo ne. Některé cestovní kanceláře vydávaly (poukazy na odškodnění klientů, pozn. Demagog.cz) právě mimo ten zákon, a toto nikdo nesjednotil.“ Přímo před ověřovaným výrokem také zazní otázka moderátora, zdali se vláda poučila „z toho systému odškodňování klientů cestovních kanceláří?“

Zákon, tzv. lex voucher, měl pomoci vyřešit situaci, kdy byla kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením zrušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měli cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří. Z tohoto důvodu zákon umožnil místo vrácení peněz vydat klientům poukaz v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použit k úhradě náhradního zájezdu.

Vydat takový poukaz bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušené z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně handicapovaní, nezaměstnaní, lidé starší 65 let, těhotné ženy, osamělí rodiče, či osoby na rodičovské dovolené).

Doplňme, že tzv. lex voucher upravil také odstupné a vymezil ochrannou dobu, po kterou se odložilo vrácení plateb uhrazených za zrušený zájezd. Ochranná doba skončila 31. srpna 2021, poukaz tedy bylo nutné využít do tohoto termínu. Cestovní kanceláře nicméně vrátí peníze těm klientům, kteří poukaz v této době nevyčerpali.

Není zcela jasné, jakých 8 miliard Jana Mračková Vildumetzová má na mysli, protože do tzv. lex voucher žádné státní peníze přímo nejdou – jak již bylo popsáno výše, podstata voucherů je pouze možnost vydat klientovi poukaz na místo vrácení peněz. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel cestovních kanceláří, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Předpokládáme tedy, že poslankyně Mráčková Vildumetzová mluví o 8 miliardách Kč, které na konci ledna 2021 zmiňovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na Frekvenci 1, jako souhrnnou částku, kterou Ministerstvo přímo podpořilo obnovu cestovního ruchu po pandemii skrze dotační programy. Od té doby se částka, podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, změnila na 8,5 miliardy korun.

Přímá podpora skrze dotační programy ovšem nesouvisí s lex voucher, o kterém byla v debatě řeč, a ke které se vztahuje další část výroku. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát vydávání voucherů cestovními kancelářemi nijak finančně nepodpořil a zmíněných 8,5 miliardy korun se pak týká obecně podpory cestovního ruchu.

Hnutí Starostové a nezávislí získalo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2017, celkem 5,18 % hlasů voličů, a v dolní komoře mu tak připadlo 6 mandátů. Všech 6 těchto poslanců pak tvoří poslanecký klub hnutí STAN.

Pro úplnost uveďme, že v letošním roce došlo k úpravě volebního zákona a ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty. Dříve používanou d΄Hondtovu metodu tak v nadcházejících volbách nahradí tzv. Imperialiho kvóta (v prvním kole rozdělování mandátů) a Hagenbach-Bischoffova metoda (v kole druhém). S novým způsobem přepočtu pak již počítají některé volební simulace, které nabízí například web Programy do voleb.

Pokud bychom vycházeli ze simulace dostupné na uvedeném webu a použili bychom data volebního průzkumu (.pdf, str. 7) agentury MEDIAN zveřejněná 7. září, získala by koalice Piráti + STAN 20,5 % a celkem 50 mandátů. Z tohoto počtu by poté hnutí STAN připadlo celkem 16 sněmovních křesel. Dodejme, že dle aktuální predikce webu Mandáty.cz, která vychází z vícero modelů, by koalice Pirátů a Starostů měla získat 44 mandátů.

Stejná data pro Piráty a hnutí STAN pak simulace webu Programy do voleb obsahuje i tehdy, když jako výchozí hodnotu zvolíme zisk rovných 20 % hlasů. V Poslanecké sněmovně by tak hnutí STAN mělo přibližně 2,7× více zástupců, než má nyní, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Nicméně je třeba podotknout, že tato simulace nepočítá s kroužkováním kandidátů, které může ve výsledku počet mandátů STANu zvýšit nebo snížit.

Spolek Milion chvilek pro demokracii v roce 2019 zorganizoval dvě velké demonstrace, které se konaly v Praze na Letné. Jedna se uskutečnila 23. června a druhá 16. listopadu. Na druhém protestu spolek vyzval opoziční strany, aby se spojily do koalic. Tehdejší předseda Mikuláš Minář zjevně neměl na mysli spojení všech opozičních stran do jedné koalice, jelikož prohlásil: „Nemyslíme si, že cestou je vytvářet jeden velký demokratický blok, něco takového by nefungovalo, a tak nevyzýváme k žádnému velkému sjednocení, ale vyzýváme ke spolupráci a uvažování nad volebními koalicemi.“

Vít Rakušan vyzval opoziční politické strany k vytvoření předvolebního bloku koncem června 2019 (tedy po první demonstraci). Předseda Starostů chtěl o předvolební spolupráci jednat s ODS, Piráty, KDU-ČSL a TOP 09. Doplňme, že právě tyto strany v červnu 2019 vyvolaly schůzi, na které poslanci hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě.

Ivan Bartoš se ke koalici pěti opozičních stran skutečně vyjádřil negativně. Piráti prostřednictvím jeho slov odmítli vstup do široké koalice opozičních stran vzhledem k rozdílům v jednotlivých programech. Předseda Pirátů ale zcela nevyloučil spolupráci pouze s hnutím STAN, když uvedl: „Ve vztahu k transparentní politice je zde partnerem patrně jedině STAN.“

Předseda ODS Petr Fiala se k návrhu Víta Rakušana stavěl skepticky. Pro Deník N se vyjádřil následovně: „V otázce prohlubování spolupráce politických stran a také vytváření předvolebních koalic jsem příznivec evoluce, ne revoluce. V minulosti zde byly snahy o integraci některých politických stran, které skončily neslavně.“ Rovněž řekl, že si případnou spolupráci dokáže představit v senátních a krajských volbách, které by dle Fialy sloužily jako zkouška toho, zda „takovéto projekty mají šanci uspět“.

Doplňme, že v červenci 2019 už byl Petr Fiala k potenciální předvolební spolupráci více nakloněn. Na dotaz ČTK odpověděl, že by chtěl jednat s konzervativně liberálními stranami ohledně spolupráce před volbami do Poslanecké sněmovny, které se konají v letošním roce.

Co se týče dalších opozičních stran, KDU-ČSL byla k otázce možné spolupráce nejprve zdrženlivá. Později však tehdejší předseda lidovců Marek Výborný reagoval pozitivně. Tehdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pak vizi spolupráce s dalšími stranami přivítal slovy: „Není to o tom, jestli budeme mít pět nebo šest procent, ale o tom, abychom měli sílu porazit Andreje Babiše v čestných a svobodných volbách do parlamentu. To je výzva, pro kterou bychom měli být schopni překonat partikulární osobní spory a jít v zájmu České republiky.“

Shrňme, že Vít Rakušan v červnu 2019 jako první z předsedů opozičních stran přišel s myšlenkou spojení pěti opozičních stran. K možné spolupráci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se pak Ivan Bartoš opravdu vyjádřil negativně a poukazoval zejména na přílišnou šířku koalice. Obdobně se k otázce spojení postavil také Petr Fiala. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan mluví o skládání kandidátky do senátních voleb v roce 2014 a s ním spojenými neshodami, které podle něj vedly k opuštění letitého společného projektu TOP 09 a Starostů a nezávislých. „Tam začal ten moment, kdy se začaly ozývat hlasy, že nejsme vnímáni jako partneři, že nemá cenu ve spojení setrvávat,“ uvádí Rakušan. Poukazuje také na to, že STAN navrhoval 17 svých kandidátů, ale kvůli zásahu tehdejšího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska nakonec Starostové kandidovali jen ve třech obvodech.

TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí vstupovali do voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2014 jako koaliční partneři. Společnou kandidátní listinu tvořilo 21 uchazečů o senátorská křesla, z nichž 3 (Zbyněk Linhart, Vladimír Balaš a Petr Žůrek) byli navrženi hnutím STAN a Jiří Vosecký hnutím Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Ve zbývajících volebních obvodech TOP 09 a Starostové podpořili kandidáty ODS.

Tato koalice nakonec získala dvě senátorská křesla. Ve volebním obvodu Děčín získal ve druhém kole největší počet hlasů Zbyněk Linhart. V České Lípě zvítězil Jiří Vosecký.

Vít Rakušan tedy správně poukazuje na to, že byť Starostové měli na společné kandidátce nepoměrně méně kandidátů než TOP 09, úspěšní byli pouze jejich kandidáti a ti navržení TOP 09 mandáty nezískali. Předseda Rakušan nicméně uvádí lehce nepřesně počty starostenských kandidátů i zvolených senátorů. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

V kontextu výroku Vít Rakušan hovoří o tom, zdali je do Afghánistánu možné poslat české evakuační letadlo. Předseda hnutí STAN usuzuje, že je nemožné případný další let vypravit, jelikož je nereálné, aby české letadlo v Kábulu přistálo. 

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Například Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků. USA se do 1. září podařilo leteckým mostem evakuovat zhruba 123 tisíc lidí. Po útoku sebevražedného útočníka nicméně americké úřady vyzvaly své občany, aby kábulské letiště urychleně opustili, a letiště bylo později dokonce uzavřeno.

V Afghánistánu však stále zůstali lidé, kteří se chtěli dostat pryč a pokoušeli se odcestovat například z letiště v Mazáre Šeríf. Zde mělo na počátku září čekat na odlet okolo tisícovky lidí, přičemž Tálibán byl obviněn, že odlet těchto osob blokuje. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však toto tvrzení popřel a uvedl, že hnutí nepovolilo lety, jelikož někteří pasažéři neměli platné cestovní doklady.

K znovuotevření letiště v Kábulu došlo na začátku září 2021, nicméně obnoveny byly pouze vnitrostátní lety. Kromě vnitrostátních spojů fungovaly pouze lety s humanitární pomocí, které odlétaly z Kataru a Bahrajnu. Za této situace tedy nebylo reálné, aby v Kábulu přistálo české letadlo, jak správně uvádí Vít Rakušan.

Ve čtvrtek 9. září 2021, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, z Kábulu odletělo první civilní letadlo s cizinci od stažení amerických sil z Afghánistánu. Boeing 777 přepravil 113 cestujících, přičemž na palubě byli Američané, držitelé povolení k trvalému pobytu v USA a další cizinci, včetně Němců, Maďarů a Kanaďanů. První čistě komerční let pak v Kábulu přistál v pondělí 13. září.

Vít Rakušan tedy pravdivě uvádí, že v době rozhovoru bylo nereálné do Kábulu vypravit české letadlo. Zároveň správně poukazuje na to, že letadlům s Američany v době publikace rozhovoru 8. září nebylo umožněno z Afghánistánu vzlétnout. Vedle letounu, kterému se podařilo odletět z Kábulu 9. září, se jednalo například také o šest strojů, které čekaly na vzlet na letišti v Mazáre Šeríf. Vzhledem k tomu, že není jasné, zda se nám podařilo dohledat všechny stroje čekající v Kábulu na povolení k odletu, a protože je pravdivé věcné jádro výroku (totiž že v době publikace rozhovoru by nebylo umožněno českým letounům v Kábulu přistát a že letadla s občany USA nemohla z Afghánistánu odletět), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Rakušana se týká nového stavebního zákona, definitivně schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 13. července 2021, s účinností od 1. července 2023. Mezi změny, které má nový stavební zákon přinést, patří například oddělení systému stavebních úřadů od samospráv nebo zrychlení stavebního řízení.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj „rekodifikace povede z institucionálního hlediska k vybudování nové dvoučlánkové soustavy stavebních úřadů tvořené Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady se sídlem v jednotlivých krajích“.

Nový stavební zákon počítá se vznikem nového Nejvyššího stavebního úřadu (§ 15 a násl.), který má být ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Nejvyšší stavební úřad ani jeho ekvivalent dosud v České republice neexistoval. Půjde tedy o nový úřad.

Se vznikem nového úřadu a vytvořením nové struktury se logicky pojí otázka zajištění prostor, ve kterých budou úřady sídlit. Důvodová zpráva (.pdf, str. 161 a násl.) a Hodnocení dopadů regulace RIA (str. 1/392) počítá s pronájmem nových prostor například od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo od Správy železnic (str. 202).

Ministerstvo pro místní rozvoj potom uvádí: „Budeme usilovat o to, aby všichni úředníci seděli dál tam, kde jsou a pro občana se změnila snad jen ta cedule na dveřích. Žádné vícenáklady v řádu desítek miliard tedy rozhodně nepotřebujeme.“

Plán oddělit jednotlivé stavební úřady od samospráv a přitom zanechat dané úředníky na současném místě kritizuje Dopadová studie rekodifikace stavebního práva (.pdf), kterou zpracovalo v roce 2019 Ministerstvo vnitra. Podle ní nebude možné využít pro jednotlivé stavební úřady současné prostory samospráv, protože by to přineslo „mimořádné problémy v oblasti IT, provozu, sdílení služeb (…)“ (str. 32). V této studii najdeme výpočty nákladů na zajištění nových prostor jak pro Nejvyšší stavební úřad, tak pro celou strukturu stavebních úřadů.

Studie obsahuje takzvanou maximalistickou variantu, dle které by náklady dosáhly až 25,4 miliardy korun, a to v případě, že by se stavěly prostory pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů (nikoli tedy jen pro úředníky nového Nejvyššího stavebního úřadu) takzvaně na „zelené louce“ (str. 34). Tato varianta by nastala, pokud by se nepodařilo zajistit žádný prostor pronájmem. Kromě úřadu samotného počítá Ministerstvo vnitra v této variantě také s vybudováním spisoven za 3,5 mld. Kč. 

Co se týče hodnocení výroku, je nutné zvážit obě možné interpretace výroku Víta Rakušana: 1) novým úřadem je myšlen pouze Nejvyšší stavební úřad, 2) novým úřadem je myšlena celá nová struktura stavebních úřadů.

Pokud Vít Rakušan myslel „novým stavebním úřadem“ pouze Nejvyšší stavební úřad, tak i dle nejpesimističtějšího scénáře Dopadové studie (výstavba) by náklady dosáhly 527 milionů Kč (.pdf, str. 33), jedná se však o odhad vypočítaný na základě ceny výstavby radnic na Praze 7 a 12, kde jsou ceny nemovitostí pochopitelně vyšší než v jiných městech. Analýza RIA uvádí (.pdf, str. 2/393) jednorázové náklady ve výši 1,4 miliardy Kč – ty ale zahrnují i náklady spojené s ICT či nákupem nových automobilů. Pro úplnost dodejme, že v současné době dochází dle serveru Seznam zprávy k vytipování vhodných budov v Ostravě. K výstavbě se tedy přistupovat pravděpodobně nebude.

Pokud bychom výrok interpretovali tak, že „novým stavebním úřadem“ je celá struktura stavebních úřadů, potom je pravda, že dle nejpesimističtějšího scénáře by náklady dosáhly více než 20 miliard. Tento scénář je však pouze krajní variantou a nastal by pouze tehdy, kdyby se státu nepodařilo sehnat žádné budovy k pronájmu. Jak však již bylo řečeno výše, důvodová zpráva uvádí například možnost pronájmu objektů od Správy železnic (uvádí, že existuje okolo 1 200 potenciálně vhodných objektů). Vít Rakušan ale svým tvrzením naznačuje, že vláda reálně počítá s vynaložením této částky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Závěrem uveďme, že na straně státu navíc dojde k úsporám na poplatcích poskytovaných krajům na výkon přenesené působnosti (.pdf, str. 202).

Pro lepší pochopení výroku Víta Rakušana jej uveďme v kontextu jeho dalších slov: „Asociace krajů tehdy žádala ministerstvo dopravy opakovaně o to, aby přišlo s finančním programem podpory regionálních tratí. Peníze na jejich údržbu od ministerstva dopravy, které řídí pan Havlíček, nepřišly. Havlíček nedal peníze na něco, co se nyní musí zavírat, a ten samý Havlíček jezdí vláčkem a kritizuje, že se to zavírá. Že se zavírá trať, kde se na jednoho cestujícího doplácí ročně sto tisíc korun.“.

Rakušan tedy mluví o penězích, o které měla žádat Asociace krajů ČR po ministru dopravy Havlíčkovi na podporu ztrátového provozu na regionálních tratích. Slovo „údržba“ tak zjevně není použito v jeho pravém významu – nejedná se o problematiku údržby tratí, ale o udržení nebo zachování provozu vlakových spojů. V následujících odstavcích se tak zaměříme na výrok s touto interpretací.

Mezi tiskovými zprávami Asociace krajů České republiky (AKČR) od roku 2014 se objevují žádosti o navýšení financí na lokální železniční dopravu. V usnesení z 26. března 2020 (.pdf) například Rada AKČR žádala Ministerstvo dopravy, aby v roce 2020 krajům dofinancovalo „navýšení cen za použití dopravní cesty v rámci regionální železniční dopravy“ v souladu se smlouvou, kterou o financování uzavřel stát s kraji v roce 2016 (.pdf).

Dle této smlouvy mají kraje každoročně možnost získat státní příspěvek na dopravní obslužnost v regionu, a to ve výši přibližně 30 % (.pdf, str. 4). Zbývajících cca 70 % (.pdf, str. 14–15) prostředků na regionální železniční dopravu tedy platí samy kraje.

V dubnu 2021 pak Rada AKČR například ve svém usnesení (.pdf) žádala Ministerstvo dopravy, „aby krajům pokrylo ztráty z tržeb veřejné dopravy“ ve výši cca 3,6 milionu Kč. Ty měly být způsobené snížením počtu cestujících v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Ministerstvo nicméně uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Právě chybějící kompenzace pak byly podle zástupců Středočeského kraje jedním z důvodů, který vedení kraje dovedl k rozhodnutí zrušit nebo výrazně omezit provoz na celkem 12 regionálních tratích. Dodejme, že výrok Víta Rakušana (STAN) se vztahuje k tématu rušení tratí Středočeským krajem, v jehož čele stojí hejtmanka Petra Pecková (taktéž STAN).

Asociace krajů tedy skutečně vícekrát žádala Ministerstvo dopravy o finance na regionální železniční dopravu. Ministerstvo dopravy ale uvedlo, že kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá.

Vít Rakušan mluví o návrhu Středočeského kraje omezit či úplně zastavit objednávanou veřejnou dopravu na některých lokálních tratích v kraji. Tento návrh vyvolal kritické reakce ze strany ministra dopravy Havlíčka a jeho resortu.

O zastavení a omezení provozu na některých lokálních tratích v kraji se začalo spekulovat na konci května 2021, kdy unikla tabulka s plánovanými redukcemi. Podle ní mělo dojít k omezení či zastavení provozu na 14 úsecích různých tratí. Středočeský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký o tomto tématu následně poskytl rozhovor serveru Zdopravy.cz.

Rada Středočeského kraje 29. července schválila usnesení, kterým dojde k omezení či zastavení provozu na 12 úsecích různých lokálních tratí v kraji. Celková úspora by dle údajů kraje měla dosáhnout 52,2 milionů Kč.

Karel Havlíček následně začal kritizovat Středočeský kraj a navštěvovat zmíněné lokální tratě. Ministr Havlíček například natočil jeden díl svého pořadu NA ROVINU, kdy si za své kulisy vybral nástupiště dobříšského nádraží. Na stejnou trať z Prahy do Dobříše vyrazil také na výlet vlakem se svým psem. Dále se po železnici vydal také do Mšena či Trhového Štěpánova. 

Dle analýz využití vychází jako nejnákladnější na provoz trať č. 233 Čelákovice–Mochov. Podle dodatku ke smlouvě (.pdf, str. 3) z roku 2020 o provozu na této trati činí kompenzace dopravci KŽC Doprava s. r. o. 178,73 korun za vlakkilometr. Roční kompenzace dopravci za provedené dopravní výkony činí aktuálně v roce 2021 1 890 240 Kč (.pdf, str. 3). V pracovní dny zde jezdí 6 vlakových spojů každým směrem, tedy 12 spojů celkem. Tyto spoje využije za den v průměru přibližně 29 cestujících. Jedním spojem tak cestuje 2,4 osob. Vlaky nejezdí v době letních a vánočních prázdnin, jezdí tedy zhruba 210 dnů v roce a za celý rok je využije přibližně 6 090 cestujících. Náklady na jednu přepravenou osobu na trase tedy činí 310 Kč. Pokud si představíme, že krajský úřad každému cestujícímu, který využije vlak mezi Mochovem a Čelákovicemi, zaplatí jízdenku, byla by to právě tato částka.

K částce přesahující 100 000 Kč na jednoho cestujícího se dostaneme v případě, že budeme předpokládát, že těmito lokálními linkami jezdí převážně místní, a to každý pracovní den do práce a následně zpět domů. V tom případě by se na jednoho takového cestujícího doplácelo 620 korun 210 dní v roce, tedy 130 000 Kč. Doplňme, že podobné částky v poslední době v souvislosti s tratí Čelákovice–Mochov zmiňovala také hejtmanka Petra Pecková (video, čas 3:01) a její náměstek Věslav Michalik (oba STAN).

Jaký je na trati Čelákovice–Mochov podíl cestujících, kteří tento spoj využívají každý pracovní den, se nám nicméně z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Obrátili jsme se proto s žádostí o objasnění výpočtu na hejtmanku Peckovou i na Víta Rakušana. Zatím jsme však neobdrželi odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan mluví o návrhu rozpočtu na rok 2022, který kritizuje pro jeho nehospodárnost. Návrh rozpočtu předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. V tomto návrhu MF skutečně předpokládalo deficit státního rozpočtu ve výši 390 miliard a celkovou výši investic 189 miliard korun. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však předložilo MF nový aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliard a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Tento návrh byl již zpracován (.zip) jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nicméně prozatím nebyl schválen, vláda o něm bude jednat v průběhu září. Nejedná se ale o „úřednický“ návrh, ale o výsledek jednání mezi ministryní financí a jednotlivými ministry, proto jej lze považovat za návrh, na kterém panuje alespoň elementární shoda uvnitř vládní koalice.

Vít Rakušan tedy uvádí již neaktuální výši plánovaného schodku i investic. Vzhledem k tomu, že jím uváděné hodnoty se od hodnot aktuálně platných v případě investic liší o více než 10 %, což je námi tolerovaná odchylka u číselných údajů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jan Hamáček ve svém výroku mluví o postoji Pirátů v době, kdy se vláda snažila „protlačit valorizaci důchodů“. Valorizace představuje princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

K valorizaci důchodů dochází každoročně na základě zákona o důchodovém pojištění. Není k tomu potřeba schválení vládou nebo Parlamentem. Vláda se tedy valorizaci nesnaží nikam protlačit. Jan Hamáček pak má nejspíše na mysli snahu vlády o navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které má podobný efekt jako valorizace – tedy navýšení důchodů po celý rok. K tomu v posledních letech došlo vícekrát, například v letech 2018 a 2019, kdy vláda Parlamentem „protlačila“ návrh na zvýšení důchodů v letech 2019, respektive 2020, nad hodnotu danou zákonnou valorizací. Naposledy se o navýšení důchodů jednalo v létě letošního roku. V následujících odstavcích se proto podíváme na postoj Pirátů k tomuto navyšování důchodů v posledních letech.

Důchody se nad rámec zákonné valorizace zvyšovaly v letech 2018 a 2019 (na roky 2019, respektive 2020) a následně v roce 2021 na rok 2022. Při jednáních o zvýšení důchodů na rok 2019 však v rámci prvního, druhého ani třetího čtení návrhu zákona nepadly v souvislosti se zvýšením důchodů zmínky o „dárečcích“ či „úplatcích“. Pirátská strana navíc, stejně jako ostatní strany ve Sněmovně, hlasovala pro navýšení důchodů na rok 2019. O rok později opět došlo na návrh vlády ke zvýšení starobních důchodů, nikdo v rozpravě zvýšení důchodů za „dárečky“ neoznačil (1., 2. a 3. čtení) a všichni přítomní poslanci včetně Pirátů hlasovali pro návrh.

V průběhu schvalování navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci v létě 2021 byla Pirátská strana více kritická. Poslanec Martínek například uvedl, že spíše než schvalovat příspěvky nad zákonnou hodnotu, by upřednostnil úpravu valorizačního mechanismu. Jako důvod uvedl například fakt, že by toto téma nemohlo být zneužíváno politiky v průběhu kampaní.

Poslanci některých opozičních stran o navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci skutečně mluvili jako o dárcích či úplatcích voličům. V rámci prvního čtení návrhu novely v červnu 2021 se v tom smyslu vyjádřila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve třetím čtení, které se uskutečnilo ke konci července 2021, se poté podobně vyslovil poslanec ODS Jan Bauer. Piráti však při projednávání nic takového neříkali. Sněmovna nakonec zvýšení důchodů na rok 2022 nad zákonnou valorizační hranici o 300 Kč schválila. Pirátská strana návrh tentokrát nepodpořila.

Piráti nicméně psali a mluvili o „předvolebních dárečcích“ jinde, zejména na sociálních sítích. Jejich návrh na příspěvek důchodcům z peněz určených na dotace firmám členů vlády byl doprovázen slovy „Ať si pan Babiš platí předvolební dárečky ze svého.“ O předvolebních dárečcích mluvil opakovaně také předseda Pirátů Ivan Bartoš a objevily se (.pdf, str. 1) i v předvolebních novinách Pirátů a Starostů. Znovu však nešlo o zmínky, které by se přímo vztahovaly k projednávanému navyšování důchodů nad zákonnou valorizaci. Zároveň jsme nenašli žádné vyjádření Pirátů toho smyslu, že by důchodci neměli dostat přidáno, například kvůli tomu, že si to nezaslouží.

Slovní spojení hovořící o dárečcích či úplatcích, ať už předvolebních či volebních, pak bylo ve spojení s důchody používáno zejména v roce 2020. Důležité je však zmínit, že se nejednalo o problematiku valorizace ani standardního navýšení důchodů, nýbrž v poslední době primárně o jednorázový příspěvek 5 000 Kč z listopadu a prosince 2020. K tzv. rouškovnému se tímto způsobem nevyjadřovali pouze pirátští poslanci. Podle dotazníku, který provedl server iROZHLAS, můžeme vidět, že jako předvolební úplatek označili tento příspěvek také někteří poslanci z klubu SPD, TOP 09, STAN nebo ODS. Další poslanci také hodnotili načasování příspěvku jako diskutabilní, neboť blízce předcházelo krajským volbám.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož pirátští poslanci v rámci projednávání navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které proběhlo v roce 2021, netvrdili, že jde o „předvolební dárečky“, které by si navíc důchodci nezasloužili. Dřívější návrhy na navyšování důchodů pak Piráti podpořili.