Přehled ověřených výroků

Celkem bylo do škol prozatím nakoupeno téměř 19 miliónů antigenních testů za více než 677 miliónů korun. Konkrétně téměř 3,7 milionu testů od společnosti Lepu za 237,5 milionu korun, 5 milionů testů společnosti Singclean za 160 milionů korun a přes 10 milionů testů společnosti Sejoy za 155 plus 125 milionů korun.

Dle dat z krajských hygienických stanic vyžádaných iniciativou „Vraťme děti do školy. Bez podmínek“, které máme k dispozici, bylo od 12. dubna do 14. června žákům odebráno 8 649 041 vzorků. Pozitivních bylo 3 507 z nich. Po následné konfirmaci PCR testem bylo však pozitivních pouze 961 žáků. Podobná data uvádí i ÚZIS, podle kterého bylo do 22. června pro testování dětí ve školách necelých 10 milionů testů, přičemž pozitivních bylo 4 237. Není však jasné, kolik z nich mělo následně pozitivní i PCR test.

Iniciativa „Vraťme děti do školy. Bez podmínek“ spočítala podíl nákladů všech zakoupených testů poměrově snížené o testované zaměstnance ve školských zařízeních a PCR testem potvrzených pozitivních případů žáků za zmíněné období. Náklad na jednoho pozitivně testovaného žáka poté vyšel téměř na 600 tisíc korun. Do tohoto podílu byly však zahrnuty i náklady na testy, jež prozatím nebyly využity. Jak iniciativa sama uvádí, za zmíněné období bylo žákům provedeno přibližně 8,6 milionu testů, ani ne polovina z celkového počtu zakoupených testů.

Pokud do výpočtu tedy zahrneme pouze náklady za skutečně provedené testy od 12. dubna do 14. června, náklady na jednoho pozitivně testovaného žáka vychází na 321 368,87 korun. Jedná se tedy o takřka poloviční hodnotu, než uvedla poslankyně Karla Maříková. Ačkoli se jedná pouze o data do 14. června, lze předpokládat, že se podíl do konce školního roku nikterak výrazně nezměnil. Ve výše uvedené částce není zohledněna cena potvrzujícího PCR vyšetření. Za tento test pojišťovny po většinu sledovaného období platily 1 276 Kč. Vynásobením počtem pozitivních záchytů (3 507) a vydělením počtem potvrzených pozitivních (961) dostáváme 4 657 korun v přepočtu na jeden záchyt. Oproti nákladům na antigenní testy se však jedná o zanedbatelnou částku, která nijak výrazně neposouvá celkovou cenu k 600 000 Kč, o kterých mluví ve svém výroku poslankyně Maříková. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pro srovnání se ještě podívejme na plošné testování mimo školy. Jelikož neznáme ceny testů používaných na testovacích místech, a nemůžeme je tak srovnat s cenou testů použitých v českých školách, zaměříme se na míru pozitivity, tedy v procentech vyjádřený poměr mezi počtem provedených testů a počtem pozitivních výsledků. Jak už jsme uvedli výše, ve školách ve sledovaném období provedli 8 649 041 testů, z nichž 3 507 bylo pozitivních. Míra pozitivity je tedy 0,04 %. Klouzavý průměr míry pozitivity preventivních testů na testovacích místech pak například 25. července 2021 činil 0,09 % (pouze testy dle preventivní indikace).

Za předpokladu, že cena těchto testů je srovnatelná s testy používanými ve školách, tak i náklady na jednoho pozitivního při plošném mimoškolním preventivním testování jsou poměrně vysoké – přesahují 100 tisíc korun. Pro úplnost dodejme, že ukazatel míry pozitivity v minulosti byl daleko vyšší, a náklady na jednoho pozitivního naopak daleko nižší. Například na počátku ledna 2021 dosahovala míra pozitivity preventivních testů až 10 %.

Letní olympijské hry v Tokiu se měly odehrát již v roce 2020, musely však být kvůli pandemii covidu-19 přeloženy na letošní rok.

Mezinárodní olympijský výbor vydal aktualizovanou příručku pro sportovce, realizační týmy a další personál, který se podílí na organizaci průběhu Letních olympijských her (LOH). Podle dokumentu je účastník povinen sledovat svůj zdravotní stav po dobu 14 dní před odletem do místa konání LOH, tzn. každodenní měření tělesné teploty a sledování zdravotního stavu (.pdf, str. 15). Účastníci, kteří poletí do Tokia po 1. červenci, jsou povinni před nástupem do letadla doložit (.pdf) dva negativní testy na covid-19, které je nutné absolvovat do 96, respektive 72 hodin před nástupem do letadla (.pdf, str. 17).

Vzhledem k tomu, že Japonsko vyžaduje po osobách ze třetích zemí kromě negativního testu také 14denní karanténu, musí sportovci dodržovat striktní opatření na sportovištích a v olympijské vesnici a musí také vyplnit plán aktivit, které je během olympiády čekají, aby se karanténě v pravém slova smyslu vyhnuli (.pdf, str. 16).

Účastník olympijských her v Tokiu musí také absolvovat antigenní test na letišti po příletu do Japonska a na místě počkat na výsledek, dále pak musí doložit potřebnou dokumentaci včetně akreditace a negativního testu se vzorkem odebraným 72 hodin před nástupem do letadla (.pdf, str. 23).

Každý účastník pak musí být tři dny v izolaci, nicméně může vykonávat činnost uvedenou v plánu aktivit (.pdf, str. 24).

V příručce je doporučeno dokončené očkování (.pdf, str. 67), nicméně jeho absolvování není bráno jako výjimka z testování před odletem na LOH či z testování přímo na místě. Výše popsané podmínky musí splnit jak očkovaný, tak i neočkovaný účastník LOH v Tokiu.

Dle platných protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví je nutné nosit ochranné prostředky dýchacích cest např. ve vnitřních prostorech staveb, v prostředcích veřejné dopravy, nebo také na soukromých i veřejných akcích, kterých se účastní ve vnějších prostorech více než 30 lidí, pakliže mezi sebou nemají účastníci dvoumetrové rozestupy.

Při pobytu na těchto místech definovaných mimořádným opatřením (.pdf) je nutné používat určité typy ochranných prostředků. Jedná se (.pdf, str. 1) o „respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), které brání šíření kapének." Nestačí mít tedy nasazenou pouze roušku, jak uvádí poslanec Špičák.

V české olympijské výpravě se objevilo celkem šest případů nemoci covid-19, přičemž všichni nakažení cestovali na palubě stejného letadla. Informaci ohledně totožnosti prvního nakaženého v české olympijské výpravě a o nedodržování protiepidemických opatření během letu přinesl server Seznam Zprávy. Jeden z účastníků letu serveru Seznam Zprávy řekl, že „drtivá většina je (respirátory, pozn. Demagog.cz) po nástupu do letadla sundala.“

Ředitel komunikace Českého olympijského výboru (ČOV) pro Seznam Zprávy uvedl: „Všichni pasažéři byli dvakrát testováni v rozmezí 96 a 48 hodin před odletem, drtivá většina jich byla očkována. Když jsme dali na misku vah riziko cestování větší skupiny jedním letadlem oproti běžným linkám, zvolili jsme tuto variantu. (…) A ano, musíme uznat, že k porušení pravidel během letu došlo.“ Samotný ČOV tedy přiznává, že k porušení opatření došlo, a zahájil své vlastní vyšetřování této události.

Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser se nicméně později s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem domluvil na tom, aby let českých olympioniků prošetřila komise Ministerstva zdravotnictví. Deník N informoval, že se případem bude zabývat pražská hygiena.

I přesto, že ve vnitřních prostorech je nutné nosit respirátor, nikoli pouze roušku, hodnotíme výrok poslance Špičáka jako pravdivý. Správně uvádí, že se ve vnitřních prostorech musí nosit ochrana obličeje. Dle vyjádření ČOV pak k porušení některých opatření během letu došlo.

Izrael s očkováním proti onemocnění covid-19 začal 19. prosince 2020 a stal se nejrychleji očkující zemí na světě. Aktuálně (ke 25. červenci) má v této zemi ukončené očkování 61,2 % obyvatel (5,3 milionů lidí).

V důsledku šíření nakažlivější varianty delta zaznamenalo izraelské ministerstvo zdravotnictví pokles účinnosti vakcíny od společnosti Pfizer-BioNTech. Ochrana proti nakažení onemocněním covid-19 klesla u plně očkovaného jedince na 39 % (.pdf, str. 8) a na 41 % se snížila ochrana proti symptomatickému průběhu onemocnění. Nicméně před hospitalizací chrání vakcína s účinností 88 % a proti vážnému průběhu nemoci s účinností 91 % (.pdf, str. 8). Ve výsledcích izraelské studie se však vyskytují některé nedostatky, mezi nimi jsou například nepřesné údaje o infikovaných mezi neočkovanými, rozdílný časový odstup od očkování a možné zkreslení z důvodu, že byli jako první očkováni starší lidé a lidé s horším zdravotním stavem.

Údaje izraelského ministerstva jsou v rozporu s dalšími studiemi (Skotskou či nerecenzovanou Kanadskou) měřícími účinnost vakcín proti variantě delta. Například z nového výzkumu z Anglie vyplývá zjištění, že vakcína od firmy Pfizer-BioNTech je účinná z 88 % při prevenci symptomatického průběhu covidu-19.

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.

Mezi strategickými záměry v programovém prohlášení (.pdf, str. 1–2) vlády Andreje Babiše, jejíž ministryní a vicepremiérkou je Alena Schillerová, figuruje hned na prvním místě důchodová reforma. Pod tímto strategickým záměrem můžeme nalézt i další kroky, které je možné označit za pomoc seniorům – například slevy z jízdného nebo prosazení rychlejší realizace výstavby dostupného bydlení.

Mezi splněnými sliby vlády můžeme nalézt například i zvyšování důchodů (.pdf, str. 8). Realizaci tohoto slibu jsme ověřovali v jiné analýze.

Pro úplnost dodejme, že nehodnotíme samotnou efektivitu či splnění těchto slibů a strategických záměrů. Předmětem hodnocení je pouze otázka, zda v době jmenování vlády byla pomoc seniorům programovou prioritou.

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

• Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
• Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
• Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Na financování zdravotnictví v České republice se nejvíce podílí zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a soukromý sektor (.pdf, str. 9). Největší část výdajů, necelých 77 %, platí zdravotní pojišťovny (.pdf, str. 10). „Ze státního rozpočtu jsou zdravotní pojišťovny dotovány platbami za tzv. státní pojištěnce“ (.pdf, str. 49). Státní pojištěnci jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou jimi např. nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, studenti či osoby na mateřské nebo rodinné dovolené.

V posledních letech došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce. Odhad za letošní rok činí 127,3 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 se má částka alokovaná na platbu za státní pojištěnce zvýšit o 14,35 mld. Kč, k čemuž dojde díky navýšení měsíční částky pojistného o 200 Kč za jednoho pojištěnce. Aktuální výše pojistného měsíčně je 1 767 Kč. Z grafu níže můžeme vidět, že nárůsty celkové výše plateb za státní pojištěnce v posledních dvou letech jsou opravdu nejvýraznější od roku 1993, a to i v případě, že bychom připočítali meziroční míry inflace.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext uveďme, že na financování zdravotnictví se podílí rovněž státní rozpočet prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, ovšem výrazně menší měrou. K roku 2015 činil jeho podíl přibližně 3 % (.pdf, str. 10). Přesto se v období vlád Andreje Babiše (2017–nyní) do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví dostalo nominálně o něco více peněz než za vlády Bohuslava Sobotky. Například mezi lety 2002–2009 však byly státní výdaje Ministerstva zdravotnictví vyšší než mezi lety 2017 a 2019. Vyšší rozpočet v roce 2020 (.pdf, str. 102) a 2021 je pak způsoben koronavirovou pandemií, která si vyžádala navýšení výdajů např. kvůli nákupu vakcín (.pdf, str. 3).

Pokud bychom však do jednotlivých ročních rozpočtů Ministerstva zdravotnictví započítali inflaci v průběhu let, výdaje v posledních dvou letech by pak byly nižší než v období mezi lety 2002 a 2008.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 6).

Dodejme, že rozpočet Ministerstva zdravotnictví na letošní rok byl novelou státního rozpočtu dodatečně navýšen na cca 18 miliard korun.