Přehled ověřených výroků

Dle nejnovějších dostupných dat žilo v České republice k 1. lednu 2021 přibližně 1 486 000 seniorů nad sedmdesát let. V této věkové skupině bylo k 31. červenci 2021 v případě dvoudávkových vakcín firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca naočkováno druhou dávkou přes 1 168 000 osob. V případě jednodávkové vakcíny společnosti Johnson & Johnson se jedná přibližně o 27 000 naočkovaných. Celkově tedy bylo ve věkové skupině nad 70 let plně očkováno více než 1 195 000 osob, a proočkovanost tak činí přibližně 80,4 %.

Doplňme, že podle informací Ministerstva zdravotnictví bylo k 31. červenci (20:00) dokončeno očkování proti covidu-19 u 81,3 % osob ve věku 70–79 let a u 78,3 % osob ve věkové skupině nad 80 let. 

Vysokou proočkovanost seniorů potvrzuje také šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Již 11. června k tomu například uvedl: „I mě velmi příjemně překvapil zájem seniorů o očkování, kde se dostáváme v podstatě v těch nejvyšších kategoriích až k 90procentní proočkovanosti.“

Aktualizace doporučení ohledně nošení ochrany úst a nosu ze strany CDC proběhla 27. července 2021. Ředitelka CDC Rochelle Walenskyová doporučila nošení roušek a respirátorů uvnitř budov a na místech s vyšší koncentrací osob také plně očkovaným Američanům. Příčinou tohoto rozhodnutí je především obava z dalšího šíření nákazy prostřednictvím mutace delta. Nařízení o povinném nošení roušek dále platí například v dopravních prostředcích.

Původně CDC zrušilo doporučení stran nošení roušek pro plně očkované v květnu 2021.

Záměr Ministerstva zdravotnictví zmírnit pravidla (.pdf, str. 6) pro konání hromadných kulturních či sportovních akcí odsouhlasila vláda 26. července (.pdf). S platností od 1. srpna je tak například „umožněno pořadatelům zpřístupnit sportovní a kulturní akce většímu počtu účastníků a diváků. Ve venkovních prostorách se maximální kapacita akce zvyšuje z 5 000 na 7 000 osob a ve vnitřních prostorách z počtu 2 000 na 3 000 osob“.

Ministerstvo zdravotnictví ke změnám dále uvádí: „U vnitřních kulturních a sportovních akcí umožňujeme navýšit počet usazených diváků nad limit 3 000, a to až na 100 % kapacity za podmínky, že všichni tito diváci nad stanovený limit (nad kapacitu 3 000 osob) jsou plně očkovaní nebo do 180 dní po prodělání onemocnění covid-19.

U venkovních kulturních a sportovních akcí umožňujeme navýšit počet usazených diváků nad limit 7 000, a to až na 100 % kapacity za podmínky, že všichni diváci nad 3 000 jsou plně očkovaní nebo do 180 dní po prodělání onemocnění covid-19.“ Doplňme, že se také zmenšil prostor vyhrazený na jednoho stojícího diváka, a to ze 4 na 2 m² (.pdf, str. 6).

Pokud by se tedy konala akce s maximální kapacitou 20 000 míst, mohlo by se jí skutečně zúčastnit 3 000 testovaných a 17 000 plně očkovaných osob.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvádí dva dny volna po očkování ve Škoda Auto jako inspiraci pro dva dny volna pro očkované státní zaměstnance. Podobně, když vláda 30. července 2021 schválila dva dny volna pro státní zaměstnance, kteří se nechají očkovat proti covidu-19, se vyjádřil i premiér Andrej Babiš: „Tento můj návrh vychází z informací, které jsem získal z privátní sféry. Velké firmy, jako Škoda Auto nebo i dopravní podniky a další, motivují své zaměstnance, aby se očkovali.“

První informace o tom, že společnost Škoda Auto umožní svým zaměstnancům vybrat si ve spojitosti s očkováním proti covidu-19 dva dny placeného volna navíc, zveřejnil (.pdf) 22. července časopis odborů Kovo. Spuštění tohoto motivačního programu na podporu očkování potvrdilo následně v tiskové zprávě i vedení Škody Auto. Zaměstnanci této firmy, kteří budou mít dokončené očkování do 30. září 2021, si tak mohou vybrat jeden den placeného volna přímo v den očkování, druhý poté v období od 15. října 2021 do 31. prosince 2021. 

Od 12. července 2021 se lidé v České republice mohou proti covidu-19 nechat naočkovat také bez předchozí registrace. Nejprve se otevírala stálá očkovací místa, povětšinou v obchodních centrech (seznam míst k nahlédnutí zde), a od konce července fungují výrazněji pro širokou veřejnost také mobilní očkovací týmy, které povinně zřizují Distribuční očkovací místa. V každém kraji působí minimálně jeden tento tým a zaměřuje se primárně na očkování v odlehlých místech republiky či ve vyloučených lokalitách. Pro očkování není nutná předchozí registrace.

Dne 31. července se na cestu Prahou vydal i tzv. očkovací autobus, na jehož zastávkách se lidé mohou proti covidu-19 také nechat naočkovat bez předchozí rezervace. Autobus zařídilo přímo město Praha. Mobilní očkovací kamion provozuje i Pardubický kraj.

Podle dat webu Our World in Data měla Velká Británie v proočkovanosti výrazný náskok před Evropskou unií od začátku vakcinace (prosinec 2020) až do dubna 2021. Vyšší podíl naočkovaných než většina EU si drží dodnes.

Velká Británie vedla spor s Evropskou unií o dodávkách vakcín, které měla EU nasmlouvané od britských výrobců. Velká Británie nakupovala vakcíny z Evropské unie, ale sama do EU žádné nevyvážela, ačkoliv měla své vlastní výrobní kapacity. Dodávky vakcíny AstraZeneca do EU tak proti původním předpokladům poklesly na cca třetinu. Naopak Británie žádný pokles dodávek od tohoto britského výrobce nezaznamenala. Podle bulvárního deníku The Sun se britský premiér Boris Johnson na téma zrušení omezení vývozu vakcín z Velké Británie vyjádřil takto: „Důvod, proč zažíváme vakcinační úspěch, je kapitalismus, je to chamtivost, přátelé.“

Vzhledem ke kontextu výroku, který se týká nedávné změny přístupu k pandemii covidu-19 ve Velké Británii, se v odůvodnění zaměříme na období posledních cca dvou měsíců, tedy dosud poslední epidemické „vlny“ v Británii.

Podle dat webu Our World in Data dosáhl denní přírůstek nakažených ve Velké Británii svého maxima 17. července 2021, kdy bylo potvrzeno 54 183 případů covidu-19. Od té doby počty nově nakažených výrazně klesají, a to až na nynějších méně než 25 000 nově nakažených denně. 

V Anglii skončila většina protiepidemických opatření 19. července 2021 poté, co premiér Johnson 5. července 2021 (tedy ještě před dosažením vrcholu křivky nově nakažených) oznámil změnu přístupu k pandemii. Britská společnost se tak má naučit brát covid-19 jako součást života a spoléhat se na vlastní úsudek. Britská vláda věří, že díky poměrně velké proočkovanosti (ke dni 2. srpna 2021 je plně naočkováno 57 % populace) nebude docházet k hospitalizacím či úmrtím nakažených koronavirem.

Celkem bylo do škol prozatím nakoupeno téměř 19 miliónů antigenních testů za více než 677 miliónů korun. Konkrétně téměř 3,7 milionu testů od společnosti Lepu za 237,5 milionu korun, 5 milionů testů společnosti Singclean za 160 milionů korun a přes 10 milionů testů společnosti Sejoy za 155 plus 125 milionů korun.

Dle dat z krajských hygienických stanic vyžádaných iniciativou „Vraťme děti do školy. Bez podmínek“, které máme k dispozici, bylo od 12. dubna do 14. června žákům odebráno 8 649 041 vzorků. Pozitivních bylo 3 507 z nich. Po následné konfirmaci PCR testem bylo však pozitivních pouze 961 žáků. Podobná data uvádí i ÚZIS, podle kterého bylo do 22. června pro testování dětí ve školách necelých 10 milionů testů, přičemž pozitivních bylo 4 237. Není však jasné, kolik z nich mělo následně pozitivní i PCR test.

Iniciativa „Vraťme děti do školy. Bez podmínek“ spočítala podíl nákladů všech zakoupených testů poměrově snížené o testované zaměstnance ve školských zařízeních a PCR testem potvrzených pozitivních případů žáků za zmíněné období. Náklad na jednoho pozitivně testovaného žáka poté vyšel téměř na 600 tisíc korun. Do tohoto podílu byly však zahrnuty i náklady na testy, jež prozatím nebyly využity. Jak iniciativa sama uvádí, za zmíněné období bylo žákům provedeno přibližně 8,6 milionu testů, ani ne polovina z celkového počtu zakoupených testů.

Pokud do výpočtu tedy zahrneme pouze náklady za skutečně provedené testy od 12. dubna do 14. června, náklady na jednoho pozitivně testovaného žáka vychází na 321 368,87 korun. Jedná se tedy o takřka poloviční hodnotu, než uvedla poslankyně Karla Maříková. Ačkoli se jedná pouze o data do 14. června, lze předpokládat, že se podíl do konce školního roku nikterak výrazně nezměnil. Ve výše uvedené částce není zohledněna cena potvrzujícího PCR vyšetření. Za tento test pojišťovny po většinu sledovaného období platily 1 276 Kč. Vynásobením počtem pozitivních záchytů (3 507) a vydělením počtem potvrzených pozitivních (961) dostáváme 4 657 korun v přepočtu na jeden záchyt. Oproti nákladům na antigenní testy se však jedná o zanedbatelnou částku, která nijak výrazně neposouvá celkovou cenu k 600 000 Kč, o kterých mluví ve svém výroku poslankyně Maříková. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pro srovnání se ještě podívejme na plošné testování mimo školy. Jelikož neznáme ceny testů používaných na testovacích místech, a nemůžeme je tak srovnat s cenou testů použitých v českých školách, zaměříme se na míru pozitivity, tedy v procentech vyjádřený poměr mezi počtem provedených testů a počtem pozitivních výsledků. Jak už jsme uvedli výše, ve školách ve sledovaném období provedli 8 649 041 testů, z nichž 3 507 bylo pozitivních. Míra pozitivity je tedy 0,04 %. Klouzavý průměr míry pozitivity preventivních testů na testovacích místech pak například 25. července 2021 činil 0,09 % (pouze testy dle preventivní indikace).

Za předpokladu, že cena těchto testů je srovnatelná s testy používanými ve školách, tak i náklady na jednoho pozitivního při plošném mimoškolním preventivním testování jsou poměrně vysoké – přesahují 100 tisíc korun. Pro úplnost dodejme, že ukazatel míry pozitivity v minulosti byl daleko vyšší, a náklady na jednoho pozitivního naopak daleko nižší. Například na počátku ledna 2021 dosahovala míra pozitivity preventivních testů až 10 %.

Poslankyně Maříková komentuje (video, čas 10:45) výběr testů pro plánované plošné testování dětí ve školách. Upozorňuje, že děti jsou často bezpříznakovými přenašeči covidu-19, a ohrazuje se tak proti použití antigenních testů namísto PCR testů, jelikož antigenní testy „jsou určeny pro příznakové jedince“.

Zdeněk Hostomský z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl, že při používání antigenních testů je potřeba si „uvědomit, že antigenní testy jsou určené hlavně pro příznakové jedince“. Ústav, v jehož čele Hostomský stojí, letos v březnu upozornil vládu na velké rozdíly v citlivosti antigenních testů.

Podle FN Motol má antigenní test citlivost 44 % u bezpříznakových jedinců a 75 % u silně pozitivních. Z toho tedy vyplývá, že antigenní testy jsou vhodnější pro osoby s příznaky covidu-19. Uveďme, že PCR testy dokáží detekovat virus ještě v presymptomatické fázi a také poté, kdy už člověk není infekční.

Že je antigenní test určen pro testování jedinců s velkou virovou náloží, se kterou jsou příznaky spojeny, uvádějí i sami výrobci. Např. Jiangsu Medomics Medical uvádí, že jejich antigenní testy je vhodné použít pro příznakové jedince (.pdf, str. 1), zatímco testy využívající metodu PCR jsou schopny virus detekovat už v inkubační fázi (.pdf, str. 1), kdy osoby nakažené covidem-19 nevykazují příznaky této nemoci.

Výrobce Biosynex rovněž uvádí, že antigenní testy jsou vhodné „pro osoby, které se nedávno staly symptomatickými a virová zátěž v dýchacích cestách je vysoká“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zástupci odborníků i výrobců uvádějí, že antigenní testy jsou určeny pro příznakové jedince.

Nejvyšší správní soud 30. června 2021 zveřejnil závěry rozsudku (.pdf), ve kterém uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo osoby, které mají laboratorní test na protilátky proti covidu-19. Rozsudek se týkal mimořádného opatření (.pdf) z 14. května 2021, v němž Ministerstvo zdravotnictví stanovilo (.pdf, str. 9) podmínky pro vstup osob do některých vnitřních prostor nebo pro účast na hromadných akcích. Ministerstvo vstup povolilo osobám s negativním RT-PCR nebo antigenním testem, očkovaným osobám nebo osobám, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19. Nicméně v tomto výčtu chybí lidé s laboratorně potvrzenou hladinou protilátek.

I přes rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Ministerstvo zdravotnictví odmítá lidem uznávat potvrzení o protilátkách kvůli nemožnosti určit bezpečnou hladinu protilátek. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová uvedla: „Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje.” 

Během poslaneckých interpelací na členy vlády konaných 8. července 2021 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že důvodem pro nerespektování rozsudku je celosvětově nedefinována takzvaná protektivní hladina protilátek. Tedy není známo, jaká hladina protilátek spolehlivě ochrání osobu před nákazou.