Přehled ověřených výroků

Po prvním výbuchu vrbětického skladu dne 16. října 2014, kdy explodovala munice ve skladu č. 16, započalo rozsáhlé ohledání celého areálu.

18. října 2014, po průzkumech ze vzduchu, začal pozemní průzkum areálu za pomoci obrněného policejního vozidla a hasičského tanku. Pyrotechnici postupně prověřovali „necelé tři desítky budov“ a jejich stav po explozi – prozkoumávali všech sedmadvacet objektů, v nichž byla uskladněna munice. Upřesněme, že v areálu se nacházelo celkem 50 budov, přičemž říjnová exploze poničila 12 skladů.

Po dobu přítomnosti vyšetřovatelů v areálu byly sklady pod kontrolou pyrotechniků. Podle dostupných informací nebyla během prohledávání budov nalezena žádná výbušná zařízení. Dle vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z 19. dubna 2021 bylo ohledání místa činu ztíženo například rozesetím munice do širokého okolí a poškozením areálu od výbuchu, který tak byl „de facto nepřístupný“.

Po asanaci bylo plánováno vyskladnění munice z areálu, to však přerušila exploze 3. prosince 2014. Před tímto výbuchem nedocházelo v areálu k žádné činnosti složek integrovaného záchranného systému a byla vyloučena manipulace s výbušninami složkami Policie ČR (.pdf, str. 2).

Podle vyšetřovací verze policie a státního zastupitelství mělo k výbuchům dojít až mimo území ČR. Munice ve skladech, které v říjnu a prosinci explodovaly, měla být podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vyskladněna bulharskému odběrateli v prosinci 2014. Vyšetřovatelé tak pracují s tím, že spínač výbušného zařízení byl v případě obou skladů nastaven na začátek prosince, kdy se už obsah skladů neměl nacházet na území ČR. Žádné odpalovací zařízení ale nikdy nebylo nalezeno, a to ani v troskách skladu č. 12, ani ve skladu č. 16 během prohledávání areálu po prvním výbuchu. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Bezpečnostní informační služba (BIS) předkládá vládě a prezidentovi republiky zprávy, v nichž je informuje o svých zjištěních. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, pak „zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně“.

Přístup k utajovaným informacím má dle § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: „prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, soudci a prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu“.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu obce Vrbětice v roce 2014.

Na tiskové konferenci 17. dubna Andrej Babiš a ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Hamáček oznámili, že za explozí muničního skladu stojí ruští agenti. Premiér Babiš uvedl: „Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014.“

Podle zpravodajského webu Aktuálně.cz nicméně policie nemá důkaz, že by byli ruští agenti „ve Vrběticích opravdu přítomni, považuje to ale za vysoce pravděpodobné“. Také dle informací serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt nejsou přímé důkazy o přítomnosti dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU v areálu skladu, bezpečnostní složky však označily za hlavní podezřelé agenty rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), tuto informaci potvrdil: „Tyto dvě osoby je možné spojit s událostmi kolem výbuchu ve Vrběticích.“ Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zveřejnila na svém webu informace ohledně zapojení nejméně šesti agentů ruské rozvědky GRU do výbuchu.

18. dubna Andrej Babiš uvedl, že o dva dny dříve obdržel dokument BIS, který obsahuje důkazy o účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu v roce 2014. Dodal také, že chce, aby byl tento dokument odtajněn, aby se s jeho obsahem mohla seznámit i veřejnost.

Jelikož však tato zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích zůstává neveřejná, a tedy ani konkrétní informace o důkazech v ní obsažených nejsou známé, musíme výrok Miloše Zemana hodnotit jako neověřitelný.

Doplňme, že BIS dlouhodobě ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na aktivitu ruských zpravodajských služeb v České republice. Ve zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 3, 8, 9) zmiňuje vysokou aktivitu ruských zpravodajských služeb na našem území. Již ve zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS zmiňovala přítomnost a činnost ruských zpravodajských služeb.

Soudních řízení týkajících se kauzy Vrbětice proběhlo hned několik. Z kontextu vyplývá, že Miloš Zeman má na mysli obžalobu pěti osob a dvou firem, kterou se zabývala zlínská pobočka Krajského soudu v Brně roku 2016.

Soudní proces se týkal firem Real Trade Praha a.s. a Excalibur Army, které byly obviněny ze skladování protipěchotních min zakázaného českými i mezinárodněprávními normami, tj. byly obviněny z trestného činu skladování zakázaných bojových prostředků. Nicméně všech pět osob i obě firmy soud zprostil (.doc) obžaloby, protože skladována byla pouze těla min, která nelze považovat za zakázaný materiál. Tento proces se tedy netýkal samotného výbuchu a jeho příčin, ale pouze faktu, že po samotném výbuchu vyšlo najevo, že ve skladu byla mimo jiné umístěna i těla protipěchotních min. Později se pak tento rozsudek stal pravomocným.

Policie však případ a výbuch samotný dále vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení. Jak upozornil server iRozhlas.cz, vyšetřování příčin výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně ukončeno. Vyšetřovací verze, podle které byl výbuch způsoben neodbornou manipulací, pak byla opuštěna po druhém výbuchu, tedy v prosinci 2014.

Pro doplnění zmíníme, že k tvrzení prezidenta Zemana ohledně vyšetřovací verze, která pracuje s možnou neodbornou manipulací, se pro TV Nova vyjádřil také ministr vnitra Jan Hamáček. Ten ve večerních zprávách uvedl, že hovořit o této verzi vyšetřování bylo zbytečné, neopodstatněné a České republice to nepomohlo (video, čas 2:45).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vyšetřování příčin výbuchů muničních skladů ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně uzavřeno, a nemohlo tedy ani skončit soudním rozhodnutím. Vyšetřovací verze pracující s neodbornou manipulací pak byla opuštěna již v roce 2014. Soudní rozhodnutí, o kterém Miloš Zeman mluví, se pak příčinami výbuchu vůbec nezabývalo.

Druhá válka v Zálivu, na kterou odkazoval prezident Zeman v rozhovoru na CNN Prima News, začala 20. března 2003. Mezi oficiálními důvody spojenecké invaze byla jednak irácká neochota prokázat, že země nevlastní zbraně hromadného ničení, a také podezření z napojení tamních vládců na mezinárodní terorismus.

Prezident Zeman v rozhovoru řekl, že americká zpravodajská služba CIA „informovala americkou vládu, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení, a nic tam nebylo“. CIA opravdu devět měsíců před invazí do Iráku vytvořila dokument, ve kterém psala o iráckém programu na výrobu zbraní hromadného ničení. Tyto informace se ale během války nepotvrdily a žádné zbraně hromadného ničení se v Iráku nenašly.

Norbert Wiener byl matematikem, který je zároveň považován za zakladatele kybernetiky, a to díky své knize vydané v polovině 20. stolení pod názvem Kybernetika aneb řízení a sdělování u organismů a strojů. Citát uvedený Milošem Zemanem lze najít v jeho knize The Human Use of Human Beings z roku 1950, která vyšla v českém překladu v roce 1963, a to pod názvem Kybernetika a společnost. Co se týče anglického originálu zmíněné knihy, uvedený citát se nachází na straně 18, kde stojí: „to live effectively is to live with adequate information", což skutečně můžeme hrubě přeložit jako prezident Zeman ve svém výroku.

Armáda ČR v posledních letech provedla hned několik velkých nákupů. V roce 2020 například uzavřela smlouvu na dodávky nových ručních palných zbraní, především útočných pušek BREN (.pdf, str. 2–5), od České zbrojovky v celkové hodnotě 2 853 mil. Kč. V roce 2017 pak také nakoupila dvacet bojových vozidel Pandur od české společnosti Tatra za přibližně dvě miliardy Kč.

Co se týče přímo „odcházení od ruské techniky“, můžeme zmínit například smlouvu na dodání dvanácti nových vrtulníků z USA, kterou ministr obrany Lubomír Metnar podepsal na konci roku 2019. Celková cena této zakázky činí více než 14,5 miliard Kč. Potřebu pořídit nové stroje tehdy Ministerstvo obrany zdůvodňovalo také snížením závislosti na ruské technice. Tyto americké vrtulníky by v roce 2023 měly nahradit právě dosud používané stroje Mi-24/35 ruské výroby.

V prosinci 2019 také Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Izraelem o pořízení osmi 3D mobilních radiolokátorů MADR. Také ony by měly být dodány do roku 2023 a nahradit dosluhující techniku ruské, respektive sovětské výroby. „Ukončíme naši závislost na zastaralých ruských strojích a zároveň získáme špičkový a v boji prověřený systém od našeho důležitého strategického partnera,“ uvedl tehdy k nákupu ministr obrany Lubomír Metnar.

Dále můžeme zmínit například pořízení 16 kompletů protiletadlového raketového systému RBS-70NG (nové generace). Smlouvu na jejich nákup Ministerstvo obrany uzavřelo se švédskou společností Saab Dynamics AB na konci roku 2018. První kusy této protiletadlové techniky, která nahrazuje zastaralé ruské systémy S-10M, poté čeští vojáci převzali v říjnu 2020. 

O odklonu od ruské techniky hovoří také strategické dokumenty Ministerstva obrany. Na problém v podobě přetrvávající částečné závislosti „na Ruské federaci v oblasti dodávek náhradních dílů“ upozornila například Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 13), kterou vláda schválila v roce 2019. Dokument dále uvádí (.pdf, str. 15), že v roce 2030 by Armáda ČR měla být „vyzbrojena moderní technikou, s odpovídajícími opravárenskými kapacitami a zásobami“, přičemž touto modernizací má dojít „k vyvázání AČR ze závislosti na technice ruské provenience a z nutnosti zajišťování jejího provozu“.

Podobně se pak Ministerstvo obrany vyjadřuje i v rámci Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (.pdf). „Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a v této souvislosti pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu,“ uvádí (str. 15) tento dokument, který rovněž pochází z roku 2019. Doplňme, že o nahrazení techniky ruské provenience hovořila například už i Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (.docx, str. 10)

Z těchto strategických dokumentů tedy vyplývá, že jedním z cílů Ministerstva obrany je právě postupný odklon od vojenské techniky ruské výroby. Tento záměr pak potvrzují i jednotlivé výše uvedené příklady, jako je nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Předně je nutné pro hodnocení výroku rozlišit termíny, které jsou v něm použity. Právní teorie zná pojem veřejné sbory, kterým označuje organizovaná uskupení, jejichž prioritním účelem je ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti, života, zdraví etc. (KOPECKÝ, Martin. Správní právo – Obecná část, C. H. Beck, 2019). Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečností sbory, záchranné sbory a havarijní služby. My se podíváme na první dvě kategorie.

Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Mezi ozbrojené bezpečností sbory patří Policie České republiky, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale například i dvě civilní zpravodajské služby (Bezpečností informační služba a Úřad zahraničních styků).

Senátor Fischer užil termín ozbrojené složky, který český právní řád nezná. Podobně právní řád nezná ani termín speciálních služeb, ale naopak používá termín zpravodajské služby, mezi něž patří Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství při Ministerstvu obrany. Jejich právní režim upravuje Zákon o zpravodajských službách ČR.

Při hodnocení budeme vycházet z obecného významu slov „ozbrojené složky“, a pod tento pojem tedy zařadíme ozbrojené bezpečnostní sbory a ozbrojené síly. Senátorem Fischerem uvedené „speciální služby“ pak chápeme jako souhrn tří českých zpravodajských služeb. 

V takovém případě je pravda, že všechny ozbrojené veřejné sbory jsou pod přímou nebo alespoň nepřímou parlamentní kontrolou. Například ozbrojené síly jsou kontrolovány prostřednictvím Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Na senátorem Fischerem zmíněnou Bezpečnostní informační službu je dohlíženo skrze Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Konkrétní orgány, které kontrolu provádí, stanovují vždy jednotlivé speciální zákony, viz například § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

Mezi orgány Poslanecké sněmovny patří také Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Kontrolní výbor, který mimo jiné kontroluje také činnost Celní správy ČR.

Pod pojem bezpečnostní sbor však nespadá například obecní policie, která je orgánem obce. Logicky tak nepodléhá parlamentní kontrole.

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo.

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

K hromadnému vypovězení ruských diplomatů se poté přidalo 28 zemí (včetně České republiky) a NATO. O hromadném vyhoštění diplomatů v solidaritě s Velkou Británií informovala média od 26. března 2018, tedy 12 dnů poté, co první ruské diplomaty vyhostila Velká Británie. Dodejme, že Českou republiku museli tehdy opustit tři pracovníci ruské ambasády v Praze. Celkem bylo vypovězeno přes 100 ruských diplomatů.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a mimo jiné i člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře dne 20. dubna 2021 mluvil (video, čas 32:20) o přijetí usnesení dolní komory z téhož dne.

Poslanecká sněmovna v rámci tohoto usnesení schválila také bod, v němž vyzývá vládu, „aby na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. ČR by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

V roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů Ruské federace. Následně se k ní přidalo dalších 28 států, včetně většiny členských zemí NATO, a dohromady vyhostily přes stovku ruských diplomatů. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Připomeňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá právě z otravy bývalého agenta Skripala.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem sněmovního výboru pro obranu, zde mluví (video, čas 32:20) o přijetí usnesení Poslanecké sněmovny dne 20. dubna, tedy v den rozhovoru. Zmíněné usnesení obsahuje také bod, v němž dolní komora vyzývá vládu, aby požádala státy Severoatlantické aliance „o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace“. 

Podle usnesení by také měla Česká republika země NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako „v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

Uvedený bod usnesení byl přijat hlasy 81 poslanců ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo pět poslanců KSČM a dva nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Poslanci hnutí SPD se ve většině zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů. V tomto postupu se k ní následně přidaly také další země včetně většiny států NATO. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá také z otravy agenta Skripala.