Přehled ověřených výroků

V původním rozhovoru pro iDNES, ze kterého je výrok vybrán, je uvedeno, že „rada jejich pacientů odmítá některé vektorové vakcíny (…)“. Při hodnocení i vzhledem k nalezeným vyjádřením však vycházíme z toho, že se jedná o chybu a mělo být uvedeno „řada jejich pacientů (…)“. To nám na náš dotaz potvrdila také spoluautorka rozhovoru Eva Zahradnická.

Premiér Slovenské republiky Eduard Heger se k vakcíně Sputnik V a důvodům její akvizice vyjádřil během své oficiální návštěvy České republiky. Během tiskové konference dne 15. dubna 2021 pronesl (čas 8:54) toto: „Vakcínu Sputnik V jsme vlastně přinesli na slovenský trh právě proto, že máme v populaci občany, kteří by jinou vakcínu nechtěli, a z důvodu dosažení kolektivní imunity je důležité, abychom měli proočkovaný co největší počet občanů.“

Výrok ministra Arenbergera je tak správnou parafrází jiného výroku premiéra Hegera. Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Proto je i první část výroku („jak říkal včera slovenský premiér“) pravdivá.

Pro kontext uveďme, že z březnového výzkumu, který na Slovensku iniciovala Slovenská akademie věd, vyplývá, že až 30,6 % z těch, kteří se neplánují nechat očkovat proti covidu-19, by se naočkovat nechalo, pokud by měli k dispozici vakcínu Sputnik V.

Na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 12. dubna 2021, vláda schválila usnesení č. 372 (.pdf) o návrhu na vytvoření dotačního programu „na úhradu nákladů na sekvenování vzorků na SARS-CoV-2“. Právě detailní rozbor pomocí sekvenace vzorků, tedy čtením genetické informace viru, podle Ministerstva zdravotnictví „pomáhá odhalovat výskyt nových nebezpečných mutací koronaviru v české populaci“.

Na uskutečnění tohoto záměru vyčlenila vláda finanční prostředky ve výši 161 280 000 Kč (.pdf). Finance budou rozděleny mezi jednotlivá sekvenační centra uvedená v Národní strategii molekulárně-biologické surveillance SARS-CoV-2, tedy ve strategii, která se zaměřuje na sledování změn viru. Uvedená částka by měla laboratořím a dalším pracovištím pokrýt předpokládané výdaje za sekvenace do konce roku 2021.

Návrh na vytvoření dotačního programu pak skutečně předložilo (.doc, str. 5) Ministerstvo zdravotnictví.

Doplňme, že moderní a rychlá metoda tzv. sekvenování nové generace (next generation sequencing), která pomáhá identifikovat jednotlivé mutace viru SARS-CoV-2, umožňuje sekvenovat tisíce až miliony sekvencí současně.

V pondělí 12. dubna 2021 proběhl návrat některých žáků do lavic základních škol. S tím souviselo i testování dětí na covid-19. Je to jedna ze zásadních podmínek Ministerstva zdravotnictví pro to, aby mohly být školy alespoň pro část žáků otevřené. Testování antigenními testy se rozběhlo (.pdf, str. 3) poprvé v pondělí 12. dubna a probíhá dvakrát týdně. Tento režim by pak měl pokračovat i nadále každý týden.

Během prvního dne bylo otestováno celkem 354 648 žáků a 138 766 zaměstnanců školských zařízení. Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě uvádí, že „z testování vyšly nižší stovky pozitivních případů“. O den později podstoupilo antigenní test 17 519 žáků a 10 727 zaměstnanců školských zařízení.

Konkrétně v pražských školách bylo jen za první den (pondělí 12. dubna 2021) otestováno 35 729 žáků a z toho vyšlo 15 pozitivních výsledků. Otestovaných zaměstnanců pak bylo 13 264 a jen pět z nich bylo pozitivních. Podle Víta Šimrala, radního hlavního města Prahy pro oblast školství, bylo z 15 pozitivních žáků potvrzeno metodou PCR 14 případů a z pěti pozitivních zaměstnanců byl potvrzen jen jeden případ. Míra konfirmace tedy byla u žáků 93 %, u zaměstnanců 20 %, celkem 75 %.

Druhé testování minulého týdne proběhlo na pražských školách ve čtvrtek 15. dubna 2021, kdy bylo otestováno 37 892 žáků, z čehož pozitivní výsledek byl potvrzen u 18. Testovaných zaměstnanců ve školách pak bylo 9 979 a pozitivní výsledek mělo pět z nich. Podle Víta Šimrala bylo v ten den u žáků z 18 pozitivních antigenních testů potvrzeno metodou PCR jen 6 případů, tedy 33 %.

Rovněž doplňme, že PCR testy detekují přítomnost virové RNA. Jsou tedy přesné a účinné. Tento druh testů je citlivější než antigenní testování a je schopný odhalit nakažené covidem-19 i předtím, než jsou infekční. Umožňuje tak včasnou izolaci nakaženého. Antigenní testy naopak detekují virové bílkoviny. Odhalují tedy především nemocné na vrcholu infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Z tohoto důvodu nejsou tak citlivé jako standardní PCR testy a mohou vykazovat falešnou negativitu.

Na závěr shrňme výsledky testování v pražských školách v týdnu od 12. dubna 2021. Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila data pouze za pondělí a čtvrtek, kdy probíhala největší část testování. V pondělí bylo metodou PCR potvrzeno 75 % pozitivních antigenních testů žáků a zaměstnanců škol. Ve čtvrtek pak bylo potvrzeno jen 33 % antigenních testů žáků.

Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Zároveň data za čtvrtek 15. dubna pražská hygienická stanice zveřejnila až po půl dvanácté pátečního dopledne. Ministr Arenberger tak pravděpodobně v době konání interview neměl k dispozici data za čtvrtek 15. dubna, jak vyplývá i z jeho dalších vyjádření v rozhovoru.

Předpokládáme tedy, že čtvrteční data ještě ministr neměl k dispozici, a vycházel tudíž z posledních dostupných dat z pondělního testování. Petrem Arenbergerem uvedená „souvztažnost“ 80 % se od 75% míry konfirmace testů z pražských škol liší jen nepatrně, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) na otázku redaktorů serveru iDNES.cz, zda se děti ze tříd druhého stupně základních škol vrátí do lavic do konce školního roku, odpověděl slovy britského premiéra Borise Johnsona – „data, not dates“ (tedy „číselná data, nikoli data kalendářní“). Odkazoval tak na přístup britské vlády k zvládání epidemie a k rozvolňování protiepidemických opatření.

Zmiňovaná slova Boris Johnson uvedl například 17. února 2021 při návštěvě očkovacího centra v jižním Walesu. Tehdy slíbil, že se při rozvolňování protiepidemických opatření bude řídit daty, nikoli datumy a dodal, že je nutné postupovat opatrně. O pět dní později britský premiér představil harmonogram, podle kterého by se ve Velké Británii restrikce měly zmírňovat. 

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zde ruské zpravodajské služby zmiňuje (video, čas 25:22) ve spojitosti s údajným zapojením GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 a s diskutovaným vyloučením ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Poslanec Veselý poukazuje na to, že na rozdíl od informací o aktivitách ruských agentů ve Vrběticích, které jsou tajné, jsou informace o napojení ruských rozvědek na ruského prezidenta veřejně známé.

Služba vnější rozvědky Ruské federace (SVR), nástupkyně sovětské První hlavní správy KGB, je civilní rozvědka zaměřená především na zahraničí. Její činnost řídí podle článku 12 ruského zákona o zahraničních zpravodajských službách prezident Ruské federace (.pdf, str. 3).

GRU, celým názvem Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, je na rozdíl od ostatních ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur (SVR, FSB, FSO) vojenská rozvědka. Dle ČT24 „informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím“. Podle zprávy, na kterou se odvolává zpravodajská agentura Reuters, se „jedná o agresivní a dobře financovanou organizaci, která má přímou podporu (ruského prezidenta Vladimira) Putina“.

Podle veřejně dostupných informací GRU řídí náčelník Igor Kosťukov, zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády, jež spadá pod ruské ministerstvo obrany (.pdf, str. 2, 7). Prezidentovi tak GRU podle dostupných zdrojů přímo nepodléhá, zejména však informace o potenciálním napojení GRU na prezidenta nejsou veřejně známé. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Stavba nové jaderné elektrárny Dukovany II je dlouhodobý projekt. Podle harmonogramu Ministerstva průmyslu a obchodu by se nový jaderný zdroj měl začít stavět nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by dle předsedy vlády Babiše mělo dojít k jeho dokončení. Životnost provozu jaderné elektrárny se pohybuje mezi 60 až 80 lety. Tato data potvrzují Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky (.pdf, str. 9) i Zadávací bezpečnostní zpráva pro Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany (.pdf, str. 24, 47). Jednoznačně se tedy jedná o investiční akci, která má dlouhodobý dopad.

Při Ministerstvu vnitra vznikla pracovní skupina složená ze zástupců tajných služeb, ministerstev zahraničí i vnitra a také Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, která posuzovala bezpečnostní otázky zadávací dokumentace k výstavbě. Tato pracovní skupina přímo ve svém stanovisku (.pdf, str. 1) operuje s předpokladem 80 let: „V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. U jaderného zdroje je třeba vycházet a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si ČR vybírá partnera na cca 80 let, a proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrný a zohlednit ji z řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státu může ČR v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.“

Slova pracovní skupiny tedy potvrzují tvrzení, že výběr strategického partnera pro výstavbu jaderné elektrárny je záležitostí, která ovlivní na následující desetiletí oblast energetické bezpečnosti České republiky. 

Pro kontext uvádíme, že s předpokladem 80 let operují i ostatní političtí reprezentanti, například Pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014. Premiér Babiš také uvedl, že na odhalení této akce se podílela zejména Národní centrála proti organizovanému zločinu. Dle serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt se na odhalení podílela také Bezpečnostní informační služba (BIS). Andrej Babiš 18. dubna pro server Lidovky.cz uvedl, že dokument s informacemi o roli ruských agentů ve Vrběticích obdržel právě od BIS.

Co se týče varování před zapojením Ruska a Číny do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, BIS se ve své výroční zprávě z roku 2019 (.pdf) věnuje mj. tématu ekonomicky významných projektů státu, které souvisejí i se zajištěním energetické bezpečnosti. BIS ve zprávě konkrétně varuje (.pdf, str. 6) před možnou účastí „problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, např. cizí moci, a to v rozporu se zájmy ČR“.

V souvislosti s těmito riziky BIS ve zprávě upozorňuje na možnou zneužitelnost přístupu k velkému objemu citlivých informací a závislost na dodávkách od rizikového dodavatele a taktéž varuje před možným „následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“ (.pdf, str. 6).

Z kontextu výroční zprávy poměrně zřetelně vyplývá, že kontrarozvědka naráží právě na Rusko a Čínu. Zejména proto, že hovoří o původu investora „v zemi s autoritářskými rysy“ nebo například o subjektech pocházejících ze „zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně-politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých“.

Nicméně pro úplnost uveďme, že ve výroční zprávě z roku 2019 BIS výslovně nezmiňuje žádné konkrétní země či firmy, které považuje za rizikové.

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo. 

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se poté sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

Na konci března 2018 pak Česká republika vyhostila tři zaměstnance ruské ambasády. „Když náš spojenec ve vážné situaci požádá o pomoc, máme mu vyjít vstříc,“ zdůvodnil jejich vyhoštění premiér Andrej Babiš. Rusko, v reakci na tento krok České republiky, označilo za nežádoucí tři české diplomaty, kteří museli Ruskou federaci opustit do 5. dubna 2018.

Z evropských zemí ruské vyslance na podporu Velké Británie vyhostila Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie a Ukrajina. Mimo evropské země přistoupily k tomuto kroku i Spojené státy, které vyhostily 60 ruských diplomatů, dále pak Gruzie, Austrálie a Kanada. V důsledku otrávení agenta Skripala vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO.

Budeme-li počítat i Velkou Británii, vyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu Sergeje Skripala dohromady 29 států, z nichž 25 bylo evropských.

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčen a obviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA.

Dne 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija nalezeni v britském Salisbury otrávení nervovým jedem novičok. O pár dní později tehdejší premiérka Velké Británie Theresa Mayová uvedla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. Skripal a jeho dcera byli několik týdnů v kritickém stavu, z otravy se však oba zotavili a přibližně po dvou měsících byli propuštěni z nemocnice.

V důsledku této události došlo k vyhoštění 23 diplomatů Ruska z Velké Británie a dalších ruských diplomatů z některých zemí EU a z USA a Kanady. K tomuto kroku se připojila i Česká republika, která vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nyní pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří jsou podezřelí z otravy agenta Skripala. Podle všeho se jedná o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Dle dostupných informací by se mělo jednat o členy ruské zpravodajské služby GRU.

Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Již ve zprávě z roku 2015 BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“. Toto potvrdila opět ve výroční zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 9): „(…) dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska.“

Podle údajů ministerstva zahraničí, které si vyžádal server HlídacíPes.org, bylo ke konci dubna 2020 na Velvyslanectví Ruské federace v Praze celkem 120 zaměstnanců, z toho 43 diplomatů včetně velvyslance. Celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl však 138 lidí. Podle informací Ministerstva zahraničních věcí, na které upozornil pořad Otázky Václava Moravce (video, čas 14:10), disponovala ruská ambasáda k 12. červnu 2020 v České republice 135 pracovníky. 

Podle vyjádření mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové pro ČTK z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády) na Velvyslanectví Ruské federace v Praze 40 diplomatů, celkově však kolem 120 zaměstnanců. 

Zuzana Štíchová současně uvedla, že české zastoupení v Rusku bylo poloviční, tedy kolem 60 lidí. Doplňme, že Rusko na vyhoštění 18 ruských pracovníků zareagovalo vyhoštěním 20, respektive 27 pracovníků české ambasády v Moskvě.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou, neboť na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo 120 zaměstnanců (nikoliv 130–140) a na české ambasádě v Rusku pak přibližně 60 pracovníků, tedy skutečně polovina.