Přehled ověřených výroků

Pravda
Převod financování nepedagogických pracovníků opravdu kritizovali Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, někteří představitelé obcí i školské odbory, které proti této změně připravily petici.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) odpovídá na poznámku Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který řekl, že současná koalice v otázce převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje naplňuje Strategii 2030+ schválenou už za minulé vlády hnutí ANO. Berkovcová poté tuto změnu kritizuje a dodává, že se proti ní vyslovily i některé organizace.

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Postoj organizací

Svaz měst a obcí České republiky vyjádřil 16. ledna 2025 odmítavý postoj ke změně financování nepedagogických pracovníků, když vládní návrh označil za „nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy“. Svůj postoj Svaz zopakoval i poté, co návrh schválila Sněmovna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tentokrát napsal, že se pro samosprávy jedná o „nesystémový a potenciálně destabilizující“ krok.

Sdružení místních samospráv České republiky zveřejnilo 20. ledna 2025 tiskovou zprávu, ve které společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí s návrhem rovněž vyslovilo nesouhlas. Organizace poukazovaly na to, že jej vláda neprojednala se zástupci samospráv, nebo na to, že převod financování posílí nerovnosti ve vzdělání. Sdružení se proti plánované změně opakovaně vymezovalo už od září loňského roku.

Také samotná Asociace krajů České republiky se ke konci letošního ledna ohradila proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi vyzvala vládu k zastavení této změny, která dle asociace nebyla projednána s kraji ani obcemi a může způsobit finanční nejistotu pro obce a kraje i pro nepedagogické pracovníky.

iniciativou přišli v lednu také starostové Luhačovic a Bojkovic Marian Ležák a Petr Viceník, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se proti návrhu společně s nimi vymezilo více než tisíc starostů. Změnu financování odmítal i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který v lednu založil petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme hledali i případnou podporu návrhu ze strany představitelů obcí, krajů či organizací. Například starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) uvedl, že převod financování může pro město znamenat vyšší finanční zátěž. Zároveň ale podotkl, že pokud se změny dostatečně připraví, naplánují a bude zajištěna podpora ze strany státu, může převod z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol (Náš region Střední Čechy, 6. března 2025).

Závěr

Proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje se opravdu odmítavě postavili Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, někteří představitelé obcí a také školské odbory, které přichystaly petici proti přijetí změny. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Tři desítky organizací působících převážně v neziskovém sektoru vyzvaly na začátku května 2025 poslance, aby pro zajištění schválení novely školského zákona vyňali z jejího návrhu kontroverzní část o změně financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) v kontextu výroku reaguje na dotaz moderátorky, zda obstruování opozice při projednávání novely školského zákona ve Sněmovně neuškodí školám a krajům, které by v případě pozdějšího schválení změn měly méně času se na ně připravit. Berkovcová uvádí, že diskuze k návrhu novely je podle ní vzhledem ke kontroverzním bodům potřebná, a své tvrzení ilustruje na příkladu neziskových organizací, které podle ní žádaly odstranění části novely o financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Tato část novely byla během čtení ve Sněmovně k novele připojena pozměňovacím návrhem. Kromě toho novela zavádí například stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh počítal s tím, že financování nepedagogů bude na obce a kraje převedeno už od září 2025 (.docx). S převedením financování nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu, po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, vláda po kritice plánované změny ve financování odložila na leden 2026.

Prohlášení neziskových organizací

Převedení financování nepedagogů na obce a kraje čelilo nejen kritice samospráv a školských odborů, ale kritizovala jej také opozice. Protože se vláda na této části novely školského zákona neshodovala s opozicí, hrozilo, že nebudou schváleny ani ostatní změny. Nevládní organizace „Učitel Naživo“ už v dubnu 2025 žádala spolu s 16 dalšími organizacemi Parlament o včasné projednání novely.

Na začátku května, kdy novela stále v Poslanecké sněmovně procházela třetím čtením, vydala organizace další prohlášení, ve kterém žádala stažení pozměňovacího návrhu k převodu financování nepedagogických pracovníků. Pod žádost se podepsaly přes tři desítky organizací působících zpravidla v neziskovém sektoru (.pdf). Organizace v prohlášení zdůrazňují, že většina opatření má „podporu jak u představitelů koalice a opozice, tak i u odborné veřejnosti, ale návrh o změně financování nepedagogů „představuje hlavní překážku pro schválení novely ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně“.

Závěr

Na začátku května 2025 vydaly tři desítky organizací tvořené převážně neziskovými subjekty prohlášení, ve kterém žádaly stažení příslušné části novely týkající se převodu financování nepedagogických pracovníků. Výrok poslankyně Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Financování nepedagogů mělo být ze státu na zřizovatele původně převedeno od září 2025. Vláda po kritice odložila účinnost na leden 2026. Jana Berkovcová následně navrhla změny posunout o další rok na leden 2027.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle původního návrhu mělo převedení financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje nabýt účinnosti 1. září 2025. Se stejným termínem změny opravdu počítaly také plánované výdaje na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.

Změna školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.

Státní rozpočet

Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.

Závěr

Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Součástí školské novely je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle resortu financí obcím a krajům v roce 2026 přinese cca 33 miliard korun. Částka se ale odvíjí od výběru daní a nejedná se tak o valorizaci, která by pokryla dopad inflace.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) reaguje na komentář moderátorky, která zmiňuje, že chce vláda v souvislosti s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol zvýšit obcím a krajům podíl na sdílených daních o 33 miliard korun. Moderátorka se také odvolává na námitku, že tato částka nebude na financování nepedagogických pracovníků stačit. To Havel následně odmítá a dodává, že součástí novely školského zákona je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, na základě které se má částka v příštích letech valorizovat.

Financování nepedagogických pracovníků

Vláda v rámci novely školského zákona převedla financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu na obce a kraje. Původně měla tato změna začít platit od září 2025, ale po kritice ji vláda odložila na leden 2026.

Součástí tohoto návru byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní (.pdf, str. 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16), která byla předložena jako pozměňovací návrh z usnesení sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (.pdf, str. 1, 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15). Stát na příští rok podle Ministerstva financí vyčlení pro obce a kraje na financování nepedagogů přibližně 33 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se jedná o 22,2 miliardy korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje. 

Podle Karly Rucké z odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí počítá novela i s automatickým navyšováním prostředků na nepedagogické pracovníky, a to podle toho, jak bude obcím a krajům stoupat inkaso ze sdílených daní. Rucká přitom používá termín valorizace, stejně jako Matěj Ondřej Havel v námi ověřovaném výroku. Ve skutečnosti se však nejedná o valorizaci v pravém slova smyslu, tedy o navýšení, které by pokrylo dopad inflace (jako například u důchodů). Částka náležící obcím a krajům z rozpočtového určení daní závisí na výběru daní, který se mění v čase podle toho, jak se daří ekonomice – v době hospodářského zpomalení se inkaso daní může i snížit (.pdf, str. 41).

Poslanec Havel v kontextu výroku připodobňuje případné zvyšování finančních prostředků určených pro nepedagogy k růstu jejich platů. Nepedagogičtí pracovníci spadají pod tabulkové platy, které se řídí vládním nařízením, jež většinou bývá každoročně novelizováno. Platy tak zpravidla rostou, nedojde-li k jejich zmrazení tak, jak se to stalo pro rok 2024. I inkaso daní sice pravidelně roste (.xlsx), avšak žádná pevná vazba mezi výběrem daní a platy nepedagogů pochopitelně neexistuje.

Závěr

Součástí novely školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu na obce a kraje, je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle Ministerstva financí v roce 2026 obcím a krajům přinese 33 miliard korun. Tato částka se bude navyšovat podle toho, jak poroste výběr daní, a nejedná se tak o klasickou valorizaci, která by pokryla negativní dopad inflace. Výběr daní se může zvyšovat i snižovat podle stavu ekonomiky a navržená změna rozpočtového určení daní tak nemusí obcím a krajům dlouhodobě pokrýt výdaje na platy nepedagogických pracovníků. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako zavádějící.

Nepravda
Změna financování nepedagogů prošla prostřednictvím pozměňovacího návrhu k novele školského zákona. K návrhu sice nebyla vytvořena zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA), Ministerstvo školství však stručnou analýzu dopadů publikovalo v důvodové zprávě návrhu a na svém webu.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na rok 2025 počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připravený. Uvádí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a že ji vláda předložila pouze jako pozměňovací návrh, u kterého neproběhlo připomínkové řízení. V této souvislosti také říká, že nebyly k dispozici analýzy ani zprávy o dopadu navržené změny.

Legislativní proces přípravy zákonů a zpráva RIA

RIA (Regulatory Impact Assessment) analyzuje očekávané dopady navrhovaných právních předpisů. Je běžnou součástí vládních návrhů zákonů už od roku 2007. Ministerstva a ostatní ústřední správní orgány přikládají RIA k návrhům připravovaným podle Legislativních pravidel vlády a při zpracování postupují podle vládou schválených Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud Sněmovně předkládá návrh zákona vládní kabinet, řídí se proces přípravy návrhu tzv. Legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční verzi návrhu vytvoří některé z ministerstev (.pdf) a vloží ji do elektronické knihovny vlády. Součástí celého návrhu přitom musí být zejména důvodová zpráva (.pdf, str. 10) a v řadě případů i závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, tzv. závěrečná zpráva RIA (.pdf, str. 1–2, 13; .pdf, str. 2–3).

Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24), ve kterém mohou podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15). Teprve tento upravený dokument schvaluje vláda, která ho následně předkládá Poslanecké sněmovně (.pdf). 

V dolní komoře návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. Na takové návrhy už se ovšem Legislativní pravidla vlády nevztahují (.pdf, str. 1). Pozměňovací návrhy tak nemusí obsahovat písemnou důvodovou zprávu ani zprávu o hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Návrh na úpravu financování nepedagogů

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh novely připravilo MŠMT už v březnu 2024, tato verze ovšem změnu financování nepedagogů ještě neobsahovala (.docx; .docx). Stejně tak tato úprava nebyla ani součástí dokumentu, který kabinet později předložil ve Sněmovně (.pdf). V době projednávání návrhu v dolní komoře zástupci vlády oznámili, že změna bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu 2025 a na začátku února (.pdf, str. 5; .docx) ho ve Sněmovně předložila skupina vládních poslanců (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16).

Pozměňovací návrh (.docx) neobsahuje zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Jeho součástí je ale důvodová zpráva (str. 12–29), která stručně popisuje dopady návrhu na státní rozpočet (str. 21) a dopady na obce a kraje (str. 22). Pozměňovací návrh kromě samotného převedení financování nepedagogů na obce a kraje obsahuje také změnu rozpočtového určení daní (str. 6–10). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že obce a kraje do svých rozpočtů získají větší část vybraných daní než dosud, což jim dle návrhu bude výdaje na nepedagogické pracovníky kompenzovat (.docx, str. 16–19). Ročně se jedná o souhrnnou sumu ve výši přibližně 30 mld. Kč, které by k samosprávám jinak putovaly ze státního rozpočtu. 

MŠMT v této souvislosti zveřejnilo v lednu 2025 přehled částek, které by jednotlivé obce a kraje dostaly z daní v posledních čtyřech měsících roku 2025, pokud by změna financování platila už od 1. září 2025 (.xlsx). Ministerstvo financí také na jaře 2025 zmiňovalo, že z tohoto přehledu mohou jednotlivé obce získat odhad částek pro rok 2026 (.pdf, str. 21).

Závěr

Jana Berkovcová ve výroku říká, že k návrhu na úpravu systému financování nepedagogů nebyly k dispozici žádné zprávy o dopadu. Změnit způsob financování navrhli v únoru 2025 vládní poslanci v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele školského zákona. Jejich návrh neobsahoval zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA), kterou ministerstva přikládají ke svým návrhům zákonů. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ale dopady změny stručně popisuje. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Nepravda
Podle státních závěrečných účtů z let 2021–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2024 klesl schodek státního rozpočtu celkem o 148 miliard korun, v průměru tedy o více než 30 miliard korun.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v rozhovoru kritizuje vládu Petra Fialy, která se podle ní nechová rozpočtově odpovědně. Jako příklad uvádí, že kabinet ročně neušetřil ani 30 miliard korun. V kontextu výroku poukazuje na růst zadlužení během současné vlády a zřejmě tedy mluví o meziročním snížení schodku státního rozpočtu.

Plánovaný a konečný schodek

Vláda Petra Fialy se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše přitom navrhovala schodek ve výši 376,6 miliardy korun. Změnu rozpočtu následně v březnu 2022 přijala Poslanecká sněmovna. 

V červenci 2022 vláda zvýšila schodek rozpočtu na 330 miliard korun a v říjnu pak Sněmovna schválila finální rozpočet na rok 2022, který nakonec počítal se schodkem 375 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu za rok 2022 činil konečný deficit 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52). 

Pro rok 2023 vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun, který Sněmovna schválila v listopadu 2022. Konečný schodek za tento rok dosáhl 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). 

Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 miliard korun. Vzhledem k povodním v září a říjnu 2024 však došlo k navýšení výdajů o 30 miliard korun, a schodek rozpočtu tak po schválení novely vzrostl na 282 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73). Státní rozpočet pro rok 2025, který Sněmovna schválila v prosinci 2024, počítá se schodkem 241 miliard korun.

Jak ukazuje následující graf, po většinu působení Fialova kabinetu se konečný deficit meziročně snižoval o více než 30 miliard korun. V roce 2022 se oproti poslednímu roku Babišovy vlády snížil přibližně o 60 miliard korun, v roce 2023 pak meziročně poklesl zhruba o 70 miliard. Pouze v roce 2024 došlo k meziročnímu snížení schodku jen o 17 miliard korun. Údaje o reálném schodku rozpočtu za rok 2025 v době námi ověřovaného rozhovoru nebyly dostupné, plánovaný deficit je ale o 30 miliard korun nižší než konečný deficit v předchozím roce.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Vláda Petra Fialy připravovala státní rozpočty od roku 2022. Podle státních závěrečných účtů se konečný schodek státního rozpočtu meziročně snížil o méně než 30 miliard korun pouze v roce 2024. V prvních dvou letech vlády ale deficit v meziročním srovnání poklesl přibližně o 60 a 70 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Národní rozpočtová rada a někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali rozpočet navržený vládou Petra Fialy za to, že obsahuje nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Na přesun části deficitu do mimorozpočtových fondů upozorňovali u rozpočtů na roky 2023 a 2024.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na dotaz, zda se v případě návratu na post ministryně financí chystá snižovat daně a jestli by se v takovém případě neobávala možného zvýšení schodku státního rozpočtu a následné kritiky na svou osobu. V rámci odpovědi kritizuje rozpočtovou politiku vlády Petra Fialy a odkazuje se na Národní rozpočtovou radu a další odborníky, kteří dle jejích slov mají k rozpočtu současné vlády řadu výhrad.

Nadhodnocené příjmy

Národní rozpočtová rada (NRR) v říjnu 2024 ve svém stanoviskunávrhu rozpočtu na rok 2025 upozornila na nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo financí naplánovalo příjem ve výši 30 miliard korun, přestože by Česko za 11,63 milionu povolenek, které má pro rok 2025 k dispozici, mohlo při tehdejší ceně 62 eur za kus získat pouze 18 miliard korun. Podle NRR by k naplnění rozpočtovaných příjmů musela cena emisní povolenky dosáhnout zhruba 104 eur, což rada označila za „krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Výhrady k tomuto odhadu mělo i Ministerstvo životního prostředí, které dle vyjádření mluvčí při odhadech pracovalo s širším rozpětím příjmů ve výši 17–32 miliard korun.

NRR označila za nadhodnocené také plánované odvody podniků pod státní kontrolou. Podle rady je nepravděpodobné, že by organizace s přímým vztahem ke státu dosáhly zisků, které by umožnily odvést do rozpočtu plánovaných 8 miliard korun. Rada proto varovala, že část těchto příjmů by měla charakter tzv. „superdividendy“, jež by neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu.

Podhodnocené výdaje

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2025 NRR upozornila na chybějící prostředky, které by byly potřeba na pokrytí podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu původně výši potřebných prostředků na OZE vyčíslilo na 31,2 miliardy korun, ale v rozpočtu na ně vláda vyčlenila jen 8,5 miliardy. V březnu 2025 nakonec vláda schválila navýšení výdajů na OZE o dalších 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun.

NRR shledala nedostatky i v kapitole týkající se školství, ve které nejsou dostatečně pokryty platy nepedagogických pracovníků, protože vláda plánovala od začátku školního roku 2025/2026 přenést financování na obce a kraje. V době tvorby rozpočtu však nebyla schválena legislativa potřebná pro tuto změnu, proto měly být podle NRR ve státním rozpočtu prostředky zahrnuty v plné výši. Rada tento postup označila za rozpočtování nepodložené aktuálně platnou legislativou. Nepedagogické pracovníky bude nakonec do konce kalendářního roku 2025 z rozpočtu platit stát. Po kritice, že by změna financování znamenala zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, ji totiž vláda odložila až na leden 2026.

Podle výpočtů NRR také vláda nepočítala s dostatečnou částkou na pokrytí důchodů. Rozpočet předpokládal navýšení těchto výdajů meziročně o 11,2 miliardy korun, což bylo asi o miliardu méně než částka potřebná pro zákonnou valorizaci, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Částka v rozpočtu na rok 2025 je podle rady podhodnocena o 5 až 7 miliard korun.

Přesouvání výdajů

V souvislosti s tvorbou rozpočtů na roky 2023 a 2024 Národní rozpočtová rada kritizovala praktiku vlády, kdy byla část rozpočtového deficitu přesunuta do mimorozpočtových fondů. Podle NRR tento postup snižoval transparentnost. Zdůraznila, že by se nerovnováha veřejných financí měla soustřeďovat ve státním rozpočtu. Tuto praxi kritizoval také např. hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, který ji označil za „laciný účetní trik“. V rozpočtu na rok 2025 se podle NRR už takový krok neobjevil.

Vyjádření dalších odborníků

Státní rozpočty kritizovali i někteří další experti. Např. ekonom David Marek, tehdejší poradce prezidenta Petra Pavla, nebo jeho stávající poradce Vladimír Bezděk, v listopadu 2024 řekli, že jejich připomínky k návrhu rozpočtu jsou totožné s výtkami NRR – upozornili zejména na přeceněné příjmy z emisních povolenek a nevyjasněné výdajové položky. Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, označila návrh státního rozpočtu za oběť legislativního chaosu. Nižší transparentnost a realističnost rozpočtu kritizoval také ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Závěr

Jak Národní rozpočtová rada, tak někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali státní rozpočet navržený vládou Petra Fialy a upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje a v souvislosti s rozpočty na roky 2023 a 2024 také na přesouvání části deficitu do mimorozpočtových fondů. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vláda Petra Fialy zvýšila daně zaměstnancům i podnikatelům, zvedla daně z příjmů právnických osob a z nemovitostí a navýšila DPH u určitých komodit. Vedle toho zpomalila růst důchodů změnami pravidel valorizace, které snížily mimořádné i řádné navýšení penzí.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o povolebních plánech hnutí ANO v případě sestavení vládního kabinetu. Uvádí, že hnutí plánuje nezvyšovat daně a naopak je otevřené debatě o jejich možném snižování. V odpovědi na dotaz redaktora, jestli by snížení daní nevedlo k nárůstu schodku státního rozpočtu a k opětovné kritice hospodaření hnutí ANO, kritizuje Schillerová současnou Fialovu vládu a dodává, že ta upravila pravidla pro valorizace důchodů a všem obyvatelům zvýšila daně.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daníbenzínunafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvodnadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomocifinancováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

My jsme EET zaváděli v roce 2016.
iDNES.cz, 15. května 2025
Ekonomika
Pravda
Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) předložila v roce 2015 ještě Sobotkova vláda, ve které hnutí ANO vedlo resort financí. Parlament návrh schválil k začátku roku 2016 a EET se zavedla od prosince 2016.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová odpovídá na otázku, jak by to v případě jejího návratu bylo s elektronickou evidencí tržeb (EET). Uvádí, že podobu EET nechce zveřejňovat, a zmiňuje, že od jejího vzniku v roce 2016 se posunuly technologie a pro řadu podnikatelů by tak hlášení v případě znovuzavedení mohlo být jednodušší.

Zavedení a zrušení EET

Návrh na zavedení EET vypracovalkabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL, přičemž ministrem financí byl Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna a Senát návrh schválily na začátku roku 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední vlna měla začít platitkvětnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, protože na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Návrh na zavedení EET v roce 2015 předložila ještě Sobotkova vláda, jejíž součástí bylo hnutí ANO, které stálo mj. v čele Ministerstva financí. Poslanecká sněmovna návrh schválila v roce 2016, kdy také EET začala platit. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.