Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 649 výroků
Ekonomika 491 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 270 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 224 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 147 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 121 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 114 výroků
Doprava 110 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Životní prostředí 51 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Evropské volby 2024 1 výrok
Pravda 9 299 výroků
Nepravda 1 899 výroků
Zavádějící 1 214 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 147 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Miroslava Němcová

Už i při té přípravě (novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz) se dělo něco divně, protože tam byla zkrácená lhůta pro to připomínkové řízení na 10 dnů.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Právní stát
Pravda
Připomínkové řízení k novele krizového zákona bylo skutečně zkráceno na deset pracovních dnů místo standardních dvaceti dnů.

Senátorka Miroslava Němcová hovoří o novelizaci krizového zákona. Vláda návrh na změnu zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů zveřejnila v pondělí 21. září 2020. V předkládací zprávě (.doc) stojí, že ministryně spravedlnosti „schválila zkrácení mezirezortního připomínkového řízení na 10 pracovních dní“. Uveďme, že v tomto případě připomínkové řízení probíhalo od 21. září do 6. října.

Standardní lhůta připomínkového řízení pro návrhy zákonů je přitom 20 pracovních dnů. Ve výjimečných případech nicméně „může být pro návrh zákona stanovena lhůta kratší z důvodu naléhavosti, ne však méně než 5 dnů“.

První část výroku „už i při té přípravě se dělo něco divně“ chápeme jako názor Miroslavy Němcové, a proto ji neověřujeme. Pro úplnost nicméně dodejme, že v případě některých jiných vládních návrhů zákonů probíhalo připomínkové řízení také ve zkrácené lhůtě. Většinou se však jednalo o návrhy, u nichž např. již jedno připomínkové řízení proběhlo, nebo jako v případě zákona o očkování na covid-19 či zákonů, které upravují oblast sociálního zabezpečení v souvislosti s přijímanými protiepidemickými opatřeními, je žádoucí přijmout je co nedříve.

Miroslava Němcová

Četla jsem vyjádření Hospodářské komory například (k návrhu novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz), ty vůbec k vyjádření tu možnost nedostali, a přitom zformulovali řadu svých výtek, které se netýkaly jenom toho, o čem se tady bavíme, poskytování informací, ale dalších ustanovení toho zákona.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Hospodářská komora nebyla v rámci připomínkového řízení vyzvána ke sdělení připomínek k návrhu novely krizového zákona, přestože se jedná o povinné připomínkové místo. Komora nicméně své připomínky, kde navrhuje novelu dále neprojednávat, podala.

Miroslava Němcová mluví o připomínkách Hospodářské komory České republiky (HK) k navrhované novelizaci krizového zákona, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Tento návrh přišel poté, co ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Z návrhu krizového zákona (.doc, str. 5) vyplývá, že mnohem podrobněji by měl být upraven Ústřední krizový štáb. Dále navrhuje zpřesnění toho, jak by měl stát vyplácet náhradu škod (str. 7).

Novela upravuje i podrobnosti stavu nebezpečí, která práva a svobody lze občanům omezit a které povinnosti uložit. Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu zavádí i stav nebezpečí. (.doc, str. 1, 2) Tento mírnější stav by tak kromě krajů mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti tuto pravomoc nemá.

Zákon také upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. V současnosti stát podle důvodové zprávy (.doc, str. 3) dostává dotazy na krizová opatření i ochranu kritické infrastruktury, které ale nejsou dostatečně zdůvodněné a mohou sloužit k soukromým zájmům. Tyto žádosti údajně nyní nelze odmítnout, nicméně po změně zákona by stát nemusel poskytnout informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti (…)“ (.doc, str. 7).

Připomínková řízení ke krizovému i bezpečnostnímu zákonu proběhla mezi 21. zářím a 6. říjnem 2020, tedy ve zkrácené lhůtě 10 pracovních dnů.

Co se týče Hospodářské komory České republiky, ta své připomínky v rámci připomínkového řízení podala v poslední den lhůty, 6. října 2020. Komora se nicméně ohradila (.doc, str. 1) proti „způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na 10 pracovních dnů a předkladatel materiál zaslal výhradně jiným ministerstvům, samosprávním celkům a jejich asociacím, státním úřadům a jiným orgánům státní správy. Představitelé podnikatelů nebyli jako připomínková místa vůbec osloveny, a to přestože HK ČR je připomínkovým místem.“ Jelikož se dokument s připomínkami Hospodářské komory objevil v legislativním systému, HK zjevně připomínky poslala, přestože jako povinné připomínkové místo nebyla k podání připomínek vyzvána.

HK v sedmistránkovém dokumentu navrhuje novelu krizového zákona dále neprojednávat a doporučuje, aby stát přijal speciální zákonnou úpravu náhrady škody v souvislosti s krizovými opatřeními. „V kombinaci s rozšířením pravomocí policie, navýšením peněžitých sankcí a okleštěním možnosti náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných stavů se předložené novely jeví jako významný zásah do demokratického zřízení,“ líčí v dokumentu (.doc, str. 2).

Výtky k navrhovanému znění krizového zákona měli také například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Miroslava Němcová

(...) v samotném předložení toho pozměňovacího návrhu předsedou vlády Andrejem Babišem, který k tomu, co předkládala vláda, nečekaně sám za sebe jako poslanec předkládá pozměňovací návrh.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Rozpočet 2021
Pravda
Andrej Babiš skutečně předložil pozměňovací návrh k vládnímu návrhu daňového balíčku. Poslanecký návrh, kterým navrhoval zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% a 23% sazeb daně z příjmu fyzických osob, byl Poslaneckou sněmovnou přijat.

Miroslava Němcová ve svém výroku mluví o pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu (.pdf) zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tzv. daňový balíček. Senátorka Němcová zde označuje za překvapivé, že Andrej Babiš, jehož vláda návrh zákona připravila a předložila (.pdf, str. 141), k němu předkládá pozměňovací návrh sám jako poslanec. Andrej Babiš pozměňovací návrhy jako poslanec skutečně předložil. A to hned dva, první 26. října a druhý 27. října.

První pozměňovací návrh je zřejmě ten, který má Miroslava Němcová na mysli. Jedná se totiž o pozměňovací návrh č. 6592 (.docx), kterým dochází ke zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (str. 3). A to ve výši 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % u příjmu nad 48násobkem průměrné mzdy.

Druhý pozměňovací návrh nese číslo 6613 (.docx) a jde v něm o změnu zákona o dani z hazardních her. Navrhuje zvýšení sazeb daně z hazardních her. A to z 23 % na 25 % u kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % u binga a živé hry (str. 3)

První pozměňovací návrh č. 6592 (.docx) byl přijat a je nyní zařazen do sedmé části aktuální podoby návrhu zákona (.docx, str. 10), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a momentálně je projednáván v Senátu.

Dodejme, že dva pozměňovací návrhy předložil i předseda druhé koaliční strany, Jan Hamáček. Ve svém pozměňovacím návrhu, který nese číslo 6610 (.docx) pak taktéž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení nové dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu. Oproti návrhu Andreje Babiše ale navrhuje (str. 3) sazbu daně z příjmu ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy. Tento pozměňovací návrh vzhledem k protichůdnému návrhu Andreje Babiše schválen nebyl.

Radek Vondráček

Nicméně o vrácení do druhého čtení se totiž hlasuje, navrhuje se ve druhém a na tom třetím se o případném vrácení hlasuje na začátku.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Nepravda
Návrhy na opakování druhého čtení se podávají až v rámci rozpravy ve třetím čtení, poté se o nich hlasuje. Ve druhém čtení lze nicméně podávat návrhy na zamítnutí návrhu zákona, o těch se také hlasuje po rozpravě ve třetím čtení.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček popisuje hlasování o návrhu tzv. daňového balíčku, které proběhlo v noci z 19. na 20. listopadu 2020. Poukazuje na to, že ve třetím čtení „byl přijat ještě opoziční návrh (návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz), který byl naprosto v nesouladu s nesouladem, to už byl nesoulad na druhou“, nicméně již podle něj nebylo možné celý návrh zákona vrátit do druhého čtení.

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů začíná předložením návrhu předsedovi Poslanecké sněmovny, ten jej rozešle poslancům a klubům a případně vládě (pokud ta není předkladatelem) k vyjádření stanoviska. Předseda PS návrh postoupí organizačnímu výboru, který navrhuje zpravodaje pro první čtení a garanční výbor.

Po obecné rozpravě v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat k projednání výborům.

Následuje projednávání zákona určeným výborem, jak v obecné rozpravě, tak podrobné rozpravě, ve které poslanci vznáší pozměňovací návrhy. Ke konci výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh přijmout, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Při druhém čtení opět přichází obecná rozprava a po ní podrobná rozprava, kdy poslanci mohou předložit své pozměňovací návrhy, a nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve 3. čtení. Pokud zákon poslanci nenavrhnou vrátit výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Ve druhém čtení mají poslanci také možnost navrhnout zamítnutí návrhu zákona, o tom se však hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím čtení.

Ve třetím čtení návrhu zákona se opět „koná rozprava, ve které však lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických a písemných nebo tiskových chyb nebo podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tato posloupnost třetího čtení vychází z § 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Po ukončení rozpravy se hlasuje návrzích na opakování druhého čtení, pak o návrzích na zamítnutí návrhu zákona podaných ve druhém čtení a až následně o jádru třetího čtení, pozměňovacích návrzích k návrhu zákona.

Radek Vondráček tedy nemá pravdu v tom, že by se opakování druhého čtení navrhovalo již ve druhém čtení. Tyto návrhy se podávají až v průběhu rozpravy ve třetím čtení a poté se o nich hlasuje. Nicméně návrhy na zamítnutí návrhu zákona se opravdu podávají ve druhém a hlasuje se o nich ve třetím čtení před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Radek Vondráček

Pak to padlo (dohoda hnutí ANO a ČSSD na výši sazeb daně z příjmu, pozn. Demagog.cz), nebylo to ze strany hnutí ANO.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Ekonomika
Pravda
Andrej Babiš a Jan Hamáček v srpnu 2020 oznámili, že se ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy dohodli na zavedení dvojí sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 %. ČSSD však se později vrátila k původnímu plánu vlády z června 2018 a navrhla sazby ve výši 19 a 23 %.

Na společné tiskové konferenci 28. srpna 2020 Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že se dohodli na plánu zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hrubé mzdy při měsíčních příjmech do cca 140 000 Kč a 23 % při příjmech vyšších.

Uveďme, že vláda 24. června 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. V něm se sice zrušení superhrubé mzdy (tedy § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů) původně nevyskytovalo (.pdf), Andrej Babiš i Jan Hamáček nicméně k daňovému balíčku předložili dva odlišné pozměňovací návrhy, které tento požadavek již obsahovaly.

Premiér Babiš navrhoval (.docx, str. 2–3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy a druhou sazbu ve výši 23 %. Dodejme, že tento návrh Poslanecká sněmovna nakonec přijala a tyto body tak obsahuje Sněmovnou schválené znění (.docx, str. 8, 10) daňového balíčku.

Vicepremiér Hamáček naopak ve svém pozměňovacím návrhu prosazoval (.docx, str. 3, 6) sazby ve výši 19 % a 23 %. ČSSD se tak skutečně odchýlila od srpnové dohody s hnutím ANO a lze tedy říci, že tato dohoda „nepadla“ ze strany hnutí ANO, ale ČSSD.

Pro kontext však uveďme, že se tímto návrhem sociální demokraté vrátili k plánu, který byl součástí programového prohlášení vlády z června 2018 (.pdf, str. 5). V něm tehdy vláda uvedla, že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy“.

Markéta Pekarová Adamová

Navrhla jsem proto základní úspory ve výši 30 mld. (slevy na jízdné, přebujelý státní aparát, dotace agrobaronům).
Twitter, 2. prosince 2020
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Markéta Pekarová Adamová skutečně 2. prosince předložila pozměňovací návrh k projednávanému státnímu rozpočtu ČR na rok 2021. Úspory se v tomto návrhu skutečně týkají slev na jízdném, výdajů státního aparátu či dotace do zemědělství a dosahují výše 29,5 mld.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 skutečně navrhuje úsporu ve výši necelých 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 1). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ten je nyní projednáván v Senátu. 

Hlavním důvodem vzniku pozměňovacího návrhu poslankyně Pekarové Adamové je změna původního znění vládního návrhu zákona upravujícím některé daňové zákony (.pdf) pozměňovacím návrhem Andreje Babiše (.docx). Tento návrh schválila Poslanecká sněmovna v noci na 20. listopadu a v jeho důsledku by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 9) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (.docx, str. 3, 9). Přesněji se jedná o sazbu 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a sazby 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna také schválila pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka (.docx), v jehož důsledku by mělo také dojít k výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Tento návrh zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka (.docx, str. 2) na úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok, tedy na 34 125 Kč. Uveďme, že v současnosti odpovídá sleva na poplatníka částce 24 840 Kč. Oba návrhy (poslanců Babiše a Ferjenčíka) ještě musí být schváleny Senátem a prezidentem republiky.

Kombinací výše zmiňovaných daňových úprav by se roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek příjmů tedy snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Mezi položkami, které jsou předmětem úspory, jsou pak zmiňované slevy na jízdné (.docx, str. 5) či výdaje státního aparátu. Zde návrh počítá s úsporami na platech zaměstnanců ministerstev a ostatních plateb za provedenou práci (.docx, str. 1–4) a na souvisejících výdajích. 

K úsporám 10 miliard Kč by také mělo dojít v položce Ministerstva zemědělství s názvem „Podpora agropotravinářského komplexu“ (.docx, str. 5). Ta zahrnuje především podpůrné programy a dotace (.pdf, str. 70–72). Uveďme, že dle informací Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v roce 2019 získaly dotaci i velké společnosti jako např. Agro Měřín Gabriela Večeři (dotace 93,4 milionů Kč) či Česká vejce Farms spadající do holdingu Agrofert (dotace 57 milionů Kč).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož Markéta Pekarová Adamová skutečně navrhuje úspory ve výši téměř 30 miliard Kč. Tyto peníze budou opravdu ušetřeny na slevách na jízdném, dotacích do zemědělství či výdajích státního aparátu. 

Markéta Pekarová Adamová

Pro ušetřených 30 mld. zřizuji v rozpočtové kapitole novou položku na krytí plánovaného výpadku daňových příjmů. Nepůjde o rezervu, ty totiž vláda ráda rozpouští a přikrášluje si své mizerné hospodaření.
Twitter, 2. prosince 2020
Rozpočet 2021
Pravda
Markéta Pekarová Adamová v pozměňovacím návrhu k zákonu o státním rozpočtu navrhuje úsporu 29,5 mld. a také novou položku ke krytí propadu příjmů v této výši. Vláda k „rozpouštění“ rezerv přistoupila v roce 2018, kdy došlo k převedení 18 mld. z privatizačních účtů do rozpočtu.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 navrhuje úsporu ve výši přibližně 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 5). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 1, 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna odsouhlasila jak pozměňovací návrh Andreje Babiše navrhující zrušit superhrubou mzdu (str. 2, 9), tak návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, kterým by mělo dojít k navýšení základní daňové slevy na poplatníka (.docx, str. 2). Kombinací těchto daňových úprav by se pak roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Příkladem „rozpouštění rezerv“ pak může být převedení 18 miliard Kč z privatizačního účtu do státního rozpočtu v roce 2019, čímž tehdy došlo ke snížení rozpočtového schodku. Vláda tento postup vláda odůvodňovala (.pdf) tím, že chce, aby byly tyto peníze smysluplně využity dle aktuálního stavu hospodářství a aby „nezůstaly na účtu nečinně ležet“. Převedení 18 miliard Kč bylo nicméně médii označováno jako „vylepšení státního rozpočtu“. Poněkud expresivnější výraz „přikrášlování“ rozpočtu, který ve výroku používá Markéta Pekarová Adamová, se v této souvislosti objevil například také v publicistickém článku serveru E15.cz v lednu 2020.

Jiný případ, který lze interpretovat jako rozpouštění rezerv (tentokrát z prostředků soukromých společností), které má posloužit k lepšímu výsledku státního rozpočtu, je změna zdanění technických rezerv pojišťoven. Tato změna, která byla schválena v roce 2019, umožnila státu získat 10,5 miliardy Kč z prostředků pojišťoven, které byly pojišťovnami odloženy na výplatu budoucích plnění. Podle České asociace pojišťoven se zejména jedná o prostředky na výplatu životního pojištění a peníze, které takto stát získal, jsou ve skutečnosti závazky pojišťoven vůči klientům. 

Závěrem lze tedy uvést, že Markéta Pekarová Adamová svým pozměňovacím návrhem skutečně navrhuje převedení částky téměř 30 mld. Kč do rozpočtové rezervy, která má sloužit ke kompenzaci nižších než plánovaných příjmů státního rozpočtu. Vláda se také v minulosti rozhodla několikrát rozpustit ve státním rozpočtu finanční prostředky, které lze interpretovat jako určité rezervy do budoucnosti (například jako prostředky použitelné na vyrovnání výdajů v souvislosti se stárnutím populace). 

Část tvrzení, ve kterém Markéta Pekarová hovoří o tom, že uvedená suma 30 mld. Kč nebude „rezerva“, která se rozpustí v rozpočtu, lze vnímat také jako pravdivou. Uvedená suma má být totiž ušetřena v jiných kapitolách rozpočtu a má být použita v případě propadu příjmů státního rozpočtu. Ve svém důsledku by tak tato suma měla sloužit ke snížení schodku státního rozpočtu a nejedná se o částku, která by měla být rozpuštěna ve státním rozpočtu jako ve výše uvedených případech.

Na samotný závěr uveďme, že zda lze označit hospodaření vlády jako mizerné je hodnotící soud a proto jej jako takový nehodnotíme.

Lukáš Wagenknecht

Podle @Europarl_EN je chybovost v EU projektech společností ovládaných panem premiérem 67 %. To číslo je neskutečně vysoké. EU a auditní standardy připouští procenta dvě, max. pět. Z toho auditor jednoznačně dovozuje „systémové selhání“ poskytování dotací společnostem pana premiéra.
Twitter, 1. prosince 2020
Evropská unie
Střet zájmů
Pravda
Chybovost dosahující 67 % byla zjištěna u prověřovaného vzorku dotačních projektů spojených s Agrofertem v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Evropská komise následně doporučila kontrolu i ostatních projektů v tomto programu.

Vysokou chybovost v souvislosti s kritickým postojem Evropské komise (EK) vůči celému dotačnímu systému v listopadu 2020 zmiňuje například server iRozhlas. Uvádí, že Brusel během loňského auditu prověřoval mimo střet zájmů i projekty spojené s Agrofertem. U nich sice byla zjištěna 67% chybovost, jednalo se však pouze o vybraný vzorek. Chyby byly zjištěny například u dotací, které se týkaly podniků Penam, Lovochemie nebo Cerea. EK tak následně doporučila Ministerstvu průmyslu a obchodu kontrolu dalších projektů spojených s Agrofertem.

Také nejaktuálnější zpráva EK z října 2020 zveřejněná serverem iRozhlas uvádí (.pdf, str. 6), že míra chybovosti v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podle auditorů EK v letech 2014–2020 dosahovala 67 %. Vysoká míra chybovosti konkrétního vzorku holdingu Agrofert je zde zmiňována v souvislosti se závažnými nedostatky v rámci celého systému (.pdf, str. 4–5), které se týkají řízení a kontroly. Podle Evropského účetního dvora (.pdf, str. 27) se běžná míra chybovosti pohybuje kolem 2 %. V kategorii Výdaje s vysokým rizikem pak například v roce 2018 odhadovaná míra chyb činila 4,5 % (.pdf, str. 11).

Pro kontext můžeme uvést, že EK se začala zabývat možným střetem zájmů u Andreje Babiše na podzim 2018. V červnu 2019 pak byl do ČR doručen návrh auditní zprávy, podle které byl Andrej Babiš v té době ve střetu zájmů přes dva roky. Zpráva zmiňovala právě i značnou chybovost u projektů Agrofertu. Finální verze této zprávy byla zaslána do ČR v prosinci 2019 a potvrzovala předchozí závěry. Chybovost tehdy Evropská komise v rámci programu Podnikání a inovace u dotací pro projekt Agrofertu vyčíslila dokonce na 96,7 %. Na tato zjištění reagovalo za dotčené úřady Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2020, přičemž v říjnu tohoto roku ministerstvo obdrželo dopis s reakcí.

Téma aktuálního stavu auditního šetření EK, vztahující se ke střetu zájmů Andreje Babiše, bylo zařazeno na program neveřejné schůze evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu, která se konala 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 1). K tomuto zasedání se prostřednictvím svého twitterového účtu vyjádřil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který je v tomto výboru náhradníkem. Zmínil, že ačkoliv je konkrétní obsah informací projednávaných na schůzi důvěrný, Andrej Babiš se nachází ve střetu zájmů a u fondů Agrofertu se objevuje 67% chybovost. Závěry EK o střetu zájmů potvrdil deníku Respekt i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který je členem zmíněného výboru.

Na závěr shrňme, že 67% chybovost se podle dostupných zdrojů vztahuje ke vzorku dotací v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, přičemž EK doporučila (.pdf, str. 5) prověrku i ostatních projektů Agrofertu V rámci tohoto programu. Zmíněný audit je zároveň zaměřen pouze na dotace z unijních strukturálních fondů. Audit zaměřený na zemědělské dotace zatím nebyl dokončen.

Tomáš Zdechovský

Evropská komise trvá na svém závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů.
Seznam Zprávy, 30. listopadu 2020
Evropská unie
Střet zájmů
Pravda
Při jednání Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu zástupci Evropské komise potvrdili, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Informaci pro ČTK kromě Tomáše Zdechovského potvrdil i další poslanec Evropského parlamentu.

V pondělí 30. listopadu 2020 se Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT na neveřejné schůzi za účasti zástupců Evropské komise (EK) zabýval (.pdf, str. 1) aktuálním stavem auditních zpráv EK o střetu zájmů Andreje Babiše. Auditní zpráva Evropské komise podle předběžných závěrů potvrdila, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Finální verzi auditu v češtině by měla Česká republika obdržet v lednu 2021.

Výsledky neveřejné schůze se ovšem opírají přímo o tvrzení Tomáše Zdechovského, který pro ČTK oznámil, že „zpráva je konečná a definitivně říká, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů“. Informaci potvrdil rovněž jiný, ovšem nejmenovaný poslanec Evropského parlamentu, který se účastnil jednání. Dodejme, že stejný postoj ke střetu zájmů českého premiéra Evropská komise vyjádřila například také v říjnu 2020 v dopise navazujícím na auditní šetření.

Předchozí výsledky zpráv EK rovněž došly k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů. EK v listopadu 2019 poslala Ministerstvu pro místní rozvoj audit, který se zabýval čerpáním evropských dotací a který potvrdil Babišův střet zájmů. Audit také vyvodil, že Andrej Babiš stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů. EK stanovila, že český premiér porušuje český zákon o střetu zájmů, konkrétně § 4c.

Andrej Babiš stále trvá na tom, že není ve střetu zájmů. Pro ČTK premiér například uvedl: „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu.“

Tomáš Zdechovský

Komise od té doby vyvrátila veškeré věci, které česká vláda či jednotlivá ministerstva dělala (ve vztahu k auditu EK a ke střetu zájmů premiéra, pozn. Demagog.cz).
Seznam Zprávy, 30. listopadu 2020
Střet zájmů
Nepravda
Evropská komise stále trvá na střetu zájmů Andreje Babiše. Nicméně částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu, odblokovala některé zastavené platby dotací pro Agrofert a vyhověla české námitce týkající se rozhodného období pro posuzování čerpání dotací.

Europoslanec Tomáš Zdechovský se 30. listopadu zúčastnil jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kde zástupci Evropské komise (EK) opět potvrdili, že trvají na střetu zájmů českého premiéra. Zdechovský svým výrokem popisuje vývoj auditního procesu, který předcházel tomuto jednání. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že mluví o období od června 2019, kdy Evropská komise poprvé došla k předběžnému závěru, že se premiér Babiš nachází ve střetu zájmů.

V listopadu 2018 se EK začala z podnětu Pirátů a protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert, následně po auditní misi EK v červnu 2019 poslala do Česka předběžnou auditní zprávu, která konstatovala, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů.

Již v květnu 2019 v souvislosti s probíhajícím šetřením Evropská komise z preventivních důvodů část plateb ze strukturálních a investičních fondů pozastavila. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) i přesto nejprve v proplácení pokračoval, po přechodném pozastavení části plateb však od listopadu 2019 opět některé dotace znovu proplácí.

Je však nutné zdůraznit, že se jedná o proplácení starších projektů, které byly nasmlouvané ještě do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější nařízení Evropské komise o střetu zájmů. Naopak dotace, o které bylo zažádáno po tomto období, zůstávají zatím preventivně pozastaveny. „Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet,” uvedl (.pdf) generální ředitel SZIF Martin Šebestyán.

EK pak zaslala 29. listopadu 2019 českému Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) finální verzi auditu, který se týkal čerpání evropských dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Podle tohoto auditu je tedy současný předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů, protože stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů.

MMR odeslalo odpověď na audit koncem května 2020. Obsah odpovědi není veřejný, podle MMR však Evropská komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu. „Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě MMR. EK v říjnu 2020 reagovala na květnové stanovisko českých úřadů a České republice vytknula procesní chyby ve výběru a hodnocení dotačních projektů Agrofertu i nedostatečnou kontrolu střetu zájmů.

Kromě toho EK v dokumentu uvádí, že unijní podpora, která byla tuzemskými úřady poskytnuta Agrofertu po 1. září 2017, byla přidělena neoprávněně. Původně dle EK byly Agrofertu neoprávněně přiděleny všechny dotace přiznané od 7. února 2017. Na základě nálezu Ústavního soudu EK datum posunula, čímž vyhověla jedné z námitek české strany.

Až Brusel zašle českou verzi dokumentu, začne Česku běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.

Druhý audit EK, který se zabývá čerpáním a přidělováním zemědělských dotací, taktéž konstatuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Jeho konečná zpráva by měla být vypracována nejpozději v únoru 2021. V souvislosti s tímto auditem pak Brusel v listopadu 2019 pozastavil vyplácení dotací v rámci Programu rozvoje venkova pro holding Agrofert, a to v celkové hodnotě 6,3 milionu korun. Kvůli pozastavení plateb česká vláda v únoru 2020 podala žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru Evropské unie.

březnu 2020 bylo následně po schůzce se zástupci českých úřadů proplácení většiny dotací opět odblokováno. Platby zůstaly zastaveny jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. EK 30. března 2020 nicméně vydala rozhodnutí, „kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 a souvisejících s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018“. Tím de facto došlo k zablokování plateb ve výši přibližně 822 tisíc korun. Česká vláda proto původní žalobu stáhla a podala žalobu novou, o níž do dneška nebylo rozhodnuto.

Jelikož tedy Evropská komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k předběžnému auditu, odblokovala zastavené platby dotací pro Agrofert a vyhověla i české námitce týkající se rozhodného období pro posuzování čerpání dotací, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.