Přehled ověřených výroků

Petr Bendl byl poslancem ve svém prvním funkčním období od 20. června 1998 do 28. února 2001. Poté, co byl v prosinci 2000 Petr Bendl jako lídr vítězných občanských demokratů zvolen prvním hejtmanem Středočeského kraje, na post poslance rezignoval.

V listopadu 1998, kdy Bendl již byl poslancem, se konaly volby do zastupitelstev obcí a Bendl kandidoval do zastupitelstva města Kladna z prvního místa. ODS zde volby vyhrála a Petr Bendl se tak mohl stát starostou. Tím se ale nakonec stal Milan Volf (.pdf, str. 1) také z ODS.

Petr Bendl byl však zvolen zastupitelem a následně také radním. Svého mandátu v radě města se vzdal až v únoru 2001, pravděpodobně v souvislosti s tím, že byl zvolen do funkce hejtmana Středočeského kraje. Zastupitelem města Kladna zůstal až do listopadu roku 2001.

Není tedy pravdou, že Petr Bendl odešel ze zastupitelstva města Kladna, aby dal přednost funkci poslance. Kladenským zastupitelem zůstal celé tři roky od svého zvolení, z toho více než dva roky byl zároveň radním.

Petr Bendl byl poslancem také v období 2010 až 2017, ale v komunálních volbách konajících se v tomto období Petr Bendl do zastupitelstva Kladna nekandidoval (2010, 2014). ODS v pak v těchto volbách vyhrála pouze v roce 2010.

V roce 2014 kandidoval Václav Láska do Senátu v doplňujících volbách, které se konaly ve dnech 10. a 11. října (první kolo) a 17. a 18. října (druhé kolo). Do těchto voleb byl nynější senátor Láska zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL, dále ho podporovala Česká pirátská strana. Václav Láska pak zvítězil ve druhém kole voleb ziskem 65 % hlasů (v prvním kole získal 30 %). 

V roce 2020 obhajuje Václav Láska post senátora za hnutí Senátor 21 s podporou Strany zelených, KDU-ČSL, České pirátské strany a Liberálně ekologické strany (LES). Do druhého kola letošních voleb pak postoupil s 37,4 % hlasů.  

Je tedy pravdou, že Václava Lásku podporují ty stejné strany jako před 6 lety (Zelení, KDU-ČSL a Piráti), ke kterým přibyla ještě LES.

Václav Láska podle informací serveru Aktuálně.cz skutečně oslovil STAN a TOP 09 s žádostí o podporu před letošními senátními volbami. Pro Aktuálně.cz v červnu 2020 uvedl: „Před necelým rokem jsem obě strany oslovil a oznámil jsem jim, že budu místo v Senátu obhajovat a jestli by nemělo smysl jednat o mé podpoře, obě mi obratem SMS zprávou sdělily, že není o čem jednat, protože plánují postavit vlastního kandidáta.“ Obě strany nakonec, společně s ODS, opravdu namísto Václava Lásky podpořily jeho protikandidáta Michaela Žantovského.

Při porovnávání volebního období senátu od roku 2018 do roku 2020 jsme vycházeli z analýzy serveru iRozhlas.cz. v této analýze je započítáno 589 hlasování, poskytuje tedy obsáhlý vzorek. Při pohledu na graf všech hlasování je vidět, že senátor Láska se skutečně pohybuje v blízkosti senátního klubu STAN. Při porovnání nejtěsnějších 50 hlasování, která zachycuje graf ze stejné analýzy, nicméně dochází k rozdílu v hlasování mezi Václavem Láskou a Klubem Starostů a nezávislých. Tento fakt je ovšem zapříčiněn hlavně nejednotností v hlasování samotného Klubu STAN, jak je vidět právě v grafu. 

Následující graf zobrazuje již zmíněnou „blízkost“ hlasování jednotlivých senátních klubů a jejich členů.

O hlasování ve zbylých letech (tedy 2014–2018) jsme psali v článku o hodnotovém těžišti Senátu. Klíčová pro roky 2014 až 2018 jsou konkrétně data think-tanku Liberální institut týkající se právě oblastí, která jsou pro Liberální institut klíčová (např. svoboda jednotlivce, volný trh, mír aj.). Z těchto dat pak Demagog.cz složil graf, kde nejvýše s nejvyšším skórem jsou politici, kteří jsou podle Liberálního institutu nejliberálnější a na druhém konci se skórem nejnižším politici nejméně liberální.

V tomto grafu se senátor Láska nachází cca uprostřed s -25 body (průměr je -13 bodů). Při porovnání se senátory Klubu STAN zjistíme, že většina se jich nachází „nad“ Václavem Láskou. Předseda Klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček se průměru přibližuje více s -9 body, Tomáš Czernin má 0 bodů, Jan Horník 6 bodů, Václav Chaloupek 9 bodů, Jiří Růžička -27 bodů, Leopold Sulovský 19 bodů či Jiří Vosecký 17 bodů. Tito senátoři klubu obsazovali tedy místa relativně blízká Václavu Láskovi. Jiní senátoři Klubu Starostů a nezávislých se umístili dále od senátora Lásky, a to jak výše (Michael Canov 27 bodů, Zbyněk Linhart 25 bodů, Jan Sobotka 33 bodů), tak níže (Alena Dernerová -55 bodů).

Můžeme tedy pozorovat, že hlasování Václava Lásky a senátorů Klubu Starostů a nezávislých je většinou relativně blízké a podobné. Případné rozdílnosti v hlasování jsou pak zapříčiněny převážně nejednotností v hlasování v rámci Klubu STAN (graf těsných hlasování v analýze serveru iRozhlas).

Politik, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 se čtyřmi politickými subjekty – za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 a za podpory Pirátů, lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Celkem jej tedy podpoří 5 politických subjektů.

Vzhledem k tomu, že se nám v tomto směru nepodařilo dohledat žádný volební průzkum pro druhé kolo senátních voleb, lze vyrovnanost preferencí voličů odvozovat pouze z výsledků prvního kola. V něm získal Michael Žantovský 15 929 hlasů (39,63 %), Václav Láska pak 15 047 hlasů (37,44 %), což jsou velmi podobné výsledky.

Bývalý senátor, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED. Není členem žádné z těchto stran a kandiduje bez politické příslušnosti.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 za podpory Pirátů, Lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Hnutí Senátor 21 založil Václav Láska v roce 2017 s cílem usnadnit kandidaturu nezávislým osobnostem.

Do Senátu byl Václav Láska zvolen v říjnu roku 2014 ziskem 65 % hlasů v druhém kole. Stála za ním KDU-ČSL, Strana Zelených a Česká pirátská strana. 19. prosince 2017 pak opravdu senátor Láska založil hnutí Senátor 21, které se, jeho slovy, „bude věnovat výhradně Senátu“. Do pozice předsedy hnutí Senátor 21 byl Václav Láska zvolen (.pdf) na sněmu 24. ledna 2018, místopředsedkyní byla zvolena Monika Shaw Salajová. Jednalo se o vůbec první sněm hnutí svolaný přípravným výborem.

V Senátu má pak hnutí SEN21 Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21, jehož předsedou je Václav Láska a místopředsedou Ladislav Kos. Dalšími členy jsou Tomáš Goláň, Petr Orel, Přemysl Rabas a Lukáš Wagenkneht. 

Z kandidátů, které SEN21 v říjnových volbách 2020 podporoval, v prvním kole uspěli Anna Šabatová, Jan Holásek, Václav Hampl a Václav Láska. 

Zákon o svobodném přístupu k informacím předložil v Senátu v roce 1998 Michael Žantovský spolu se senátory Petrem Pithartem, Vladimírem Zemanem, Zděnkem Babkou a Josefem Jařabem. Senát se za tento návrh postavil a předložil jej Poslanecké sněmovně, kde na jednání zastupoval Senát právě Michael Žantovský.

Spoluautorem zákona byl také Oldřich Kužílek, zakladatel projektu Otevřete.cz zabývající se dostupností úředních informací a ochranou osobních údajů.

Zákon je stále platný, ale byl již několikrát novelizován. Diskutovanou novelou se stala úprava předložená Ministerstvem vnitra v roce 2019. Oldřich Kužílek si na úpravu zákona stěžoval. Návrh obsahoval i bod, podle kterého by úřad při obdrženém požadavku na rozsáhlejší nebo náročnější  vyhledávání informací vyžadující finanční náklady mohl požádat o zálohu do výše 2 000 Kč.  Do konečného znění se však žádný limit pro zálohu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nedostal.

Na webu Volební kalkulačka je možné zjistit názorovou shodu s kandidáty do Senátu. Pokud se podíváme na jednotlivé odpovědi, oba kandidáti na senátora v obvodu Praha 5 odpověděli shodně na 27 ze 42 otázek (64 %, míra neshody je tedy 36 %). Pokud budeme brát v úvahu pouze ty otázky, na které kandidáti odpověděli jeden ano a druhý ne, tedy ty otázky, ve kterých mezi nimi panuje jasná neshoda, dostaneme se ke 3 otázkám z celkových 42, tedy přibližně 7 %.

Pokud bychom však odstranili otázky, u nichž shodu či neshodu nelze určit, tedy otázek, na které alespoň jeden z kandidátů odpověděl nevím/nemám jednoznačný názor, toto procento vzroste. Z 23 otázek, na které oba kandidáti odpověděli ano či ne, se u 3 otázek, tedy 13 % z nich názorově rozchází. Vzhledem k malé odchylce v rámci naší 10% tolerance pak můžeme dát Václavu Láskovi za pravdu.

Kandidáti se neshodují v otázce pokut dle příjmů řidiče, státní podpory Dukovan a většího snížení emisí skleníkových plynů.

Michael Žantovský se potkal s Miroslavou Němcovou např. v cca hodinovém rozhovoru na sociální síti Facebook, který se uskutečnil na počátku října. Již zde ji označil (video, čas 0:20) za „spolukandidátku, spojenkyni a spolubojovnici“. Ta jej na jiném videu osobně podpořila (video). S Miroslavou Němcovou, Milošem Vystrčilem a Eduardem Stehlíkem se pak setkal v první polovině září, kdy dle svých vlastních slov „změnu symbolicky odstartovali“.

Další společnou akcí pak byla návštěva farmářských trhů v pražských Dejvicích koncem srpna. Vedle nich se akce zúčastnil i Vít Rakušan.