Přehled ověřených výroků

Nepravda
Lidé měli možnost využít slevové vouchery v rámci programu COVID-Lázně již od 1. července. Na přelomu srpna a září se na základě notifikace evropské komise pouze zvýšil počet voucherů, které může stát jednotlivým lázním proplatit.

Nejdříve popišme kontext výroku. Pavel Hroch před tímto výrokem mimo jiné mluví (video, čas 1:11:00) i o opatřeních, která na podporu cestovního ruchu přijal sám kraj: „My jsme uvolnili 30 000 000 korun na podporu cestovního ruchu, a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 korun, nebo 30 %, (…). Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (…)“. Následuje ověřovaný výrok, přičemž z kontextu je zřejmé, že o programu COVID-Lázně mluví obecně jako o nástroji podpory cestovního ruchu, v rámci kterého měli lidé mít od září možnost využít slevových voucherů.

Nyní již k samotnému ověření: Lázeňské zařízení má nárok na pokrytí (.pdf, str. 1) nákladů vzniklých akceptací slevových voucherů ve výši 4 000 Kč na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu (.pdf, str. 18) pro roky 2020–2021 a schválené vládní podpory lázeňských zařízení COVID-Lázně. Program začal platit v červenci, nikoli v září, jak uvádí Pavel Hroch.

Vláda celkově plánovala vydání 250 tisíc voucherů, zejména z počátku však byly možnosti lázní přijímat tyto vouchery omezené. Na základě evropských pravidel pro veřejnou podporu totiž mohou být lázním proplaceny pouze vouchery do hodnoty cca 5,3 milionu korun, tedy cca 1 325 voucherů. Kvůli tomuto limitu následně řada lázní pozastavila přijímání voucherů, a lidé tak s jeho uplatněním museli vyčkávat.

Náměstek Ministerstva pro místní rozvoj Koppitz v červenci uvedl, že tlačí na Evropskou komisi, aby vydala notifikaci, na základě které by se maximální povolená podpora, a tedy i hodnota voucherů přijatá jednotlivými lázněmi zvýšila na cca 21 milionů korun. Vláda nakonec notifikaci obdržela 7. srpna.

Lázně tak díky notifikaci mohou vouchery znovu přijímat, maximálně však do konce roku 2020. O proplacení voucherů pak žádají lázně zpětně, přičemž příslušný dotační program COVID-Lázně byl vyhlášen až 20. srpna, dosud však lázním od státu nebyl proplacen jediný voucher. Které lázně vouchery aktuálně přijímají, si mohou zájemci ověřit na webu kudyznudy.cz.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť možnost získat a uplatnit voucher v rámci programu COVID-Lázně zde byla již od 1. července. Na přelomu září a srpna se pouze zvýšil počet voucherů, které mohou jednotlivé lázně přijmout, resp. které jim budou státem následně proplaceny.

Pavel Hroch

Nám zakázali, abysme vozili turisty na výlovy rybníků.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Nepravda
Ministerstvo zdravotnictví od 18. září 2020 mimořádným opatřením zakázalo organizované venkovní akce s účastí nad 1 000 osob. Hromadné akce jsou kapacitně omezeny, nejsou ovšem zcela zakázány. Rybářství Třeboň zrušilo doprovodné akce z důvodu ochrany zaměstnanců.

Mimořádné opatření (.pdf, str. 1) ze dne 16. září 2020 zakázalo od 18. září pořádání venkovních hromadných akcí, jako jsou např. slavnosti, kulturní a spolková shromáždění, jejichž návštěvnost ve stejný čas přesahuje 1 000 lidí. Z opatření vyplývá, že událost typu výlovu rybníků může proběhnout, pokud budou dodržována preventivní opatření a akce se nezúčastní více než 1 000 lidí.

Opatření explicitně nezakazuje přítomnost turistů na podzimních výlovech rybníků. Nicméně např. Rybářství Třeboň, a.s., uvedlo, že kvůli současné epidemiologické situaci ruší veškeré doprovodné akce v průběhu výlovů. Jako hlavní důvod pro tato opatření je uvedena snaha „omezit kontakt našich zaměstnanců se širší veřejností“.

Pavel Hroch

Máme zhruba 5 000 km cyklotras.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
V Jihočeském kraji se nachází cca 5 000 km cyklotras.

Podle tiskové zprávy Jihočeského kraje spravuje Nadace Jihočeské cyklostezky více než 5 000 km cyklistických tras v Jihočeském kraji: „Tato nadace obhospodařuje a stará se o pohodlí a bezpečnost cyklistů z celého světa na více než 5 000 km cyklistických tras v celém Jihočeském kraji“. Podobný údaj je k dostání na webových stránkách samotné nadace, jejímž účelem je dle statutu (.pdf, str. 2–3) péče o stávající cyklotrasy v Jihočeském kraji a výstavba tras nových. Zřizovatelm této nadace je kromě Jihočeského kraje i 23 jihočeských měst, společnost ČSAD JIHOTRANS a.s. a Jihočeská centrála turistického ruchu.

Pavel Hroch

(…) máme 5 a půl tisíce turistických tras.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Podle Klubu českých turistů Jihočeského kraje je na území tohoto kraje 5 272,7 km turistických tras.

Klub českých turistů Jihočeského kraje na svých stránkách popisuje: „Značkaři našeho kraje udržují a obnovují 5 272,7 km pěších a 106 km lyžařských turistických značených tras vyznačených na území Jihočeského kraje, na kterých je umístěno 8 856 směrovek a tabulek a 175 nástěnných turistických map.

Výrok mluví o 5 a půl tisících turistických tras, přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť bezprostředně navazuje na tvrzení Pavla Hrocha „máme zhruba 5 000 km cyklotras“. Z jeho kontextu je tedy zřejmé, že měl skutečně na mysli počet kilometrů turistických tras, nikoliv počet tras jako takových.

Pravda
Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu byla navržena opoziční ODS a následně předložena na jednání zastupitelstva hejtmankou Stráskou.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (.doc) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy, ČSSD a hnutí Jihočeši 2012.

Martin Kuba

(...) předkládali jsme ho my jako opozice a vy jste ho schválili (...).
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Regiony
Krajské volby 2020
Nepravda
ODS sice přišla s prvotním nápadem, ale předkladatelem návrhu na jednání zastupitelstva byla hejtmanka Ivana Stráská za koaliční ČSSD. Pro návrh na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji hlasovalo 45 ze 47 zastupitelů, tedy i včetně těch opozičních.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (doc.) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice ČSSD, KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy a hnutí Jihočeši 2012. ODS v čele s Martinem Kubou tedy není předkladatelem, nýbrž jak už bylo zmíněno výše, pouze stála za návrhem na samém začátku.

Návrh byl schválen (.zip, dokument 20200521-14-18937.html) 45 hlasy pro, dva zastupitelé (z ANO a KSČM) se zdrželi, žádný ze zastupitelů tudíž nehlasoval proti. Není tedy pravdou, že návrh neschválila opozice, jak Martin Kuba naznačuje.

Nepravda
Pavel Hroch výrokem opravuje Martina Kubu, který tvrdí, že ODS přišla s návrhem na opatření na podporu turistického ruchu. Jihočeská centrála cestovního ruchu se na přípravách návrhu skutečně podílela, vedle ní však na opatřeních pracovali také zástupci ODS.

Nejdříve popišme kontext celého výroku. Pavel Hroch zde opravuje tvrzení Martina Kuby, který při diskuzi o opatřeních kraje na podporu turismu pronesl mimo jiné: „ten návrh na ten program jsme přinesli my z opozice, řešili jsme ho společně s paní hejtmankou (…) předkládali jsme ho my jako opozice, a vy jste ho schválili." Právě na tato slova reaguje Pavel Hroch svým výrokem, podle kterého neměla návrh opatření připravit opozice, nýbrž samotná Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz stojí za návrhem opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD), s níž je Pavel Hroch, jakožto kandidát hnutí Jihočeši 2012, v koalici: „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“ Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) na svých stránkách zveřejnila např. analýzu Kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení či si nechala zpracovat analýzu dopadů pandemie koronaviru na turistický ruch v Jihočeském kraji.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle slov samotné hejtmanky i serveru iDNES.cz se opoziční ODS skutečně podílela na přípravách opatření na podporu turismu. Tato opatření JCCR tedy předem připravená neměla, disponovala však podklady pro jejich přípravu.

Pravda
V souladu s výrokem stojí za návrhem v kraji opoziční ODS a za marketingem a realizací Jihočeská centrála cestovního ruchu. Při splnění podmínek byla poskytována sleva 30 % na noc v ubytovacím zařízení.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. To potvrzuje i předkladatelka návrhu, hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Marketing a praktické zajištění programu má na starost Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). JCCR se pak podílela i na přípravách návrhu: „Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje“.

Podpora v souladu s výrokem je poskytována (doc.) za pomoci finanční kompenzace 30 % z ceny ubytovaní za noc do maximální výše 300 Kč u ubytovaní trvajícího minimálně 5 a maximálně 7 nocí.

Opatření počítalo (.doc, str. 3) se zvýšením spotřeby v kraji o cca 200 milionů a s příznivým marketingovým účinkem.

Nepravda
Návštěvnost komplexu iQLANDIA se návštěvnosti zámku Český Krumlov vyrovnala už v roce 2018. Dnes je již počet hostů iQLANDIE dokonce výrazně vyšší, a to i když započítáme neplatící návštěvníky zámku.

Nejprve zasaďme výrok Martina Kuby do kontextu jeho předchozích vět. Hovoří o nutnosti investic do infrastruktury spojené s turismem. „Když se dneska podíváte, tak u nás dominují ty hrady a zámky, což velmi lákalo asijskou klientelu, ale také to s sebou neslo ten turismus, který nic moc nepřináší. (…) Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba návštěvnost iQLANDIA nebo jiných jako zážitkových cílů v České republice, tak oni už se začínají rovnat. A v jižních Čechách bychom právě tuhle tu infrastrukturu potřebovali mnohem víc vybudovat, aby tam ty rodiny s těmi dětmi měly i mokrou variantu, aby tam mohly 3 dny vydržet." Martin Kuba tedy poukazuje na to, že v českém turistickém ruchu dominují hrady a zámky, ale již se na ně začínají dotahovat jiné „zážitkové cíle“, např. zmíněná iQLANDIA.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2015 obec s rozšířenou působností (ORP) Český Krumlov 480 863 turistů (.xlsx), v roce 2016 to bylo 511 358 turistů, 532 074 turistů v roce 2017, 603 766 turistů v roce 2018 a v roce 2019 navštívilo ORP Český Krumlov 583 663turistů.

Webové stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov uvádí návštěvnost této památky v letech 2017–2019, stejně tak výroční zprávy iQLANDIE, se kterou celkové počty návštěvníků srovnáváme. Graf zobrazuje celkové počty návštěvníků SHZ Český Krumlov a těch, kteří navštívili tamní placené expozice. Stejně tak graf obsahuje data o návštěvnosti celého areálu iQLANDIE a o návštěvnících, kteří navštívili expozici iQLANDIA, a to za roky 2017 (str. 5), 2018 (str. 7) a 2019 (str. 8).

Data o návštěvnosti SHZ Český Krumlov jsou pravděpodobně částečně nadhodnocená, jelikož jsou součtem návštěv jednotlivých částí areálu. Lidé, kteří navštívili více částí areálu, tak jsou započítáni vícekrát. Na vypovídací hodnotu dat při porovnání s iQLANDIÍ tento deficit nemá vliv, je však nutné jej při interpretaci grafu brát v úvahu.

Pokud se tedy podíváme na rozdíl v návštěvnosti SHZ Český Krumlov a celého areálu iQLANDIA, v roce 2017 navštívilo zámek o 18 670 lidí více, v roce 2018 iQLANDIA svou návštěvností o 1 767 lidí zámek překonala. V roce 2019 tento rozdíl navýšila na 36 850. Není tedy pravdou, že se tyto návštěvnosti „začínají rovnat“, iQLANDIA již od roku 2018 návštěvnost SHZ Český Krumlov převyšuje. Pokud bychom v případě Českého Krumlova brali jen platící návštěvníky, překoná iQLANDIA jeho návštěvnost ve všech 3 letech.

Pokud budeme brát v potaz pouze expozici iQLANDIA, pak po celou dobu vede Český Krumlov, a jak při celkovém počtu návštěvníků, tak i jen v případě návštěvníků platících. A to v prvním případě o cca 100 000, ve druhém o cca 50 000 návštěvníků. V roce 2018 byl rozdíl pouze 98 000, resp. 25 000 návštěvníků.

Pod výrazem „jiný zážitkový cíl“ si můžeme představit v podstatě cokoli od aquaparků, přes zoologické zahrady, rozhledny a lanová centra až po stezky korunami stromů. Je tedy logické, že návštěvnost některého z těchto objektů se bude rovnat nebo blížit návštěvnosti Českého Krumlova.

Pravda
Jak německé Bavorsko, tak i Horní Rakousko nabízí řadu turistických karet, se kterými má návštěvník volný nebo zlevněný zážitek či vstup do nejrůznějších kulturních zařízení.

Pokud se turisté vydají do Dolního Bavorska, mohou si zakoupit několik verzí turistických karet, se kterými mají buď volný, či zlevněný vstup do nejrůznějších turistických míst. V nabídce je např. aktivCARD Bayerischer Wald, BayerwaldCard, BayerwaldCard PLUS nebo Erlebniscard Plus.

Turistickou kartu aktivCARD Bayerischer Wald návštěvník obdrží automaticky od svého hostitele, který je na seznamu zařízení vydávajících tyto karty. Karta poté platí po celou dobu pobytu a umožňuje volný vstup či zážitek ve více než 130 službách. Může se jednat o sportovní aktivity či vstup do kulturních zařízení. Jako příklad můžeme uvést výstavu o vesmíru v bavorském městě Bad Kötzting nebo dvě hodiny jízdy na elektrokole ve městě Bayerisch Eisenstein. Obdobné aktivity lze zažít i s kartami BayerwaldCard nebo BayerwaldCard PLUS, které lze zakoupit přes webové stránky. První zmíněná stojí 9,90 €, druhá od 16,90 € do 49,90 € v závislosti na době platnosti a věku. Erlebniscard Plus je k dostání od hostitelů v oblasti Sankt Englmar.

Horní Rakousko má v nabídce turistické karty Pyhrn-Priel AktivCard, Böhmerwaldcard, Linz Kulturcard 365 či Donau Card.

Pyhrn-Priel AktivCardBöhmerwaldcard může návštěvník získat v některém z partnerských ubytovacích zařízení a tyto turistické karty mu umožňují volné nebo zlevněné zážitky či vstupy do kulturních zařízení. Linz Kulturcard 365 si může turista zakoupit sám za 30–49 € a díky této kartě může prozkoumat hornorakouské město Linz. Donau Card stojí 4,90 € a dá se využít na sportovní či kulturní aktivity.