Přehled ověřených výroků

Ivo Valenta mluví o jím předložených novelách zákona o provozu na pozemních komunikacích a autorského zákona. Obě se nyní v rámci legislativního procesu nachází v Poslanecké sněmovně. Novela zákona o silničním provozu je momentálně v 1. čtení, v podobné fázi legislativního procesu je i novela autorského zákona.

Valenta uvádí výraz vinné cyklostezky, jelikož novela se týká tolerance alkoholu při jízdě na kole. Valenta se skupinou senátorů (kteří společně novelu předložili) „považuje za absurdní, že například na Moravě byly vybudovány za užití veřejných peněz vinařské cyklostezky, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přitom státní moc i malé ochutnání vína cyklistou postihuje“. (pdf, str. 3)

V novele autorského zákona senátor Valenta navrhuje, „aby bylo zajištěno volné šíření folklórních hudebních děl, jejichž autor není znám, jakož i možnosti přístupu veřejnosti k nim“. Tím chce přinést „administrativní úlevu pro ta folklórní sdružení, která prezentují výhradně folklórní hudební díla, jejichž autor není znám, jakož i pro provozovatele takovéto hudební produkce“.

Návrh novely zákona o silničním provozu je opravdu Valentovo téma. Senátor i veřejně podpořil petici týkající se této úpravy organizovanou ve vinné oblasti na Slovácku, za které je Valenta do Senátu zvolený.

Územním plánováním se zabývá zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Plán slouží k vymezení možností využívání území obce, či jeho jednotlivých částí, stanovení základní koncepce rozvoje území v obci apod.

Pořízení nového územního plánu má několik https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183#f3030989">fází. V přípravné fázi schvaluje zastupitelstvo např. na podnět občana, investora nebo například z vlastního podnětu rozhodnutí o přijetí územního plánu. Následuje fáze přípravy zadání, které musí schválit zastupitelstvo obce. Samotný návrh územního plánu připravuje zastupitelstvem vybraný projektant (zhotovitel). Ve fázi návrhu do procesu může vstupovat veřejnost, a to prostřednictvím veřejného projednání či námitek a připomínek. V poslední fázi je návrh územního plánu předložen zastupitelstvu, které s ním buďto souhlasí a územní plán vydá formou opatření obecné povahy, nebo ho vrátí k úpravě a novému projednání. Vydání územního plánu je oznámeno veřejnou vyhláškou na úřední desce. Za 15 dnů od vyvěšení začne nový územní plán platit, zároveň přestává platit starý územní plán.

Jak již bylo řečeno, územní plán přijímá zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy. Pro územní plán ve formě opatření obecné povahy je (.pdf, str. 6) „typické, že po celou dobu své platnosti a účinnosti mají normativní účinek vůči abstraktně definovanému okruhu osob majících určitý vztah k území, jehož uspořádání je regulováno“. Územní plán nelze rozhodnutím zastupitelstva zrušit, přijetím nového územního plánu se však ruší původní územní plán. Josef Bazala tedy okolnosti přijetí územního plánu nepopisuje úplně přesně, nicméně zastupitelstvo de facto hlasováním o přijetí nového územního plánu rozhoduje také o zrušení toho starého.

V případě, že je územní plán napaden u soudu a dojde k jeho zrušení, neobnovuje se platnost předchozího územního plánu ani územně plánovací dokumentace. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 Aos 4/2012 – 31 ze dne 23. května 2013 uvádí (.pdf, str. 6): „Ani zrušením opatření obecné povahy proto nedochází k „oživnutí“ předchozího opatření obecné povahy. Územní plán je podle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona vydáván formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Proto se ani neobnovuje územně plánovací dokumentace účinná před vydáním zrušeného územního plánu nebo jeho části. Stavby v území neřešeném územně plánovací dokumentací lze v zastavěném území (intravilánu) obce povolit a dále lze pro rozhodování v území využít ust. § 18 odst. a § 188a stavebního zákona 5 (umisťování staveb v nezastavěném území).“

Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze tzv. intravilán. Zrušení celého územního plánu je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem.

Výše úhrad zdravotní péče v přepočtu na obyvatele v kraji určuje tzv. úhradová vyhláška (aktuálně vyhláška č. 268/2019 Sb.), která je každý rok vydávána Ministerstvem zdravotnictví. Finance jsou do jednotlivých krajů a nemocnic z pojišťoven rozdělované na základě koeficientů, které reflektují počty a přesuny pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. V praxi to pak skutečně znamená, že za stejný lékařský zákrok dostávají nemocnice v různých krajích různě vysoké finanční úhrady.

Bohužel jse nám však nepodařilo dohledat, o kolik by si Zlínský kraj polepšil, kdyby se výše úhrad narovnala. Je totiž pravděpodobné, že i kdyby úhrada za konkrétní úkon byla pro všechny kraje stejná, stále by se průměrná výše platby lišila. A to z důvodu existence specializovaných pracovišť, ve kterých se soustředí pacienti z vážnými nemocemi, či komplikovaným průběhem nemocí, jejichž léčba je logicky dražší. Taková pracoviště však nejsou rovnoměrně rozprostřena ve všech krajích.

Podle v médiích dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ve Zlínském kraji pojišťovny utratí v nemocnicích v průměru 8 771 korun ročně na jednoho občana. V Praze je tato částka přibližně 3,5krát vyšší – 30 435 korun. V ostatních krajích ale většinou částka není více než dvojnásobně vysoká. Druhou nejvyšší částku, kterou pojišťovny na péči o pacienty přispívají, lze nalézt v Jihomoravském kraji, kde dosahuje 17 665 korun. V Královéhradeckém pak 15 779 korun a v ostatních krajích méně než 15 tisíc korun. Hned v několika krajích je pak průměrná platba menší než ve Zlínském kraji, např. v kraji Pardubickém je to 7 418 Kč, ve Středočeském 7 762 Kč a v Karlovarském kraji dokonce 5 107 Kč. Zde nicméně musíme doplnit, že tato data jsou nejméně dva roky stará, a nejedná se tedy o přesné aktuální informace.

Zákon o volbách do krajů pouze popisuje způsob rozdělení mandátů na základě volebních výsledků. V případě krajských voleb se jedná o poměrný volební systém, v němž se získané hlasy přerozdělují na mandáty d΄Hondtovou metodou. Složení zastupitelstva je pak určeno https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#f2026387">pouze na základě výsledků voleb a zastupitelský https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#p33-1">mandát vzniká právě zvolením.

Michael Žantovský však má zjevně na mysli ustanovení krajské rady, která jakožto výkonný orgán kraje kraj řídí a za svou činnost je odpovědná zastupitelstvu.

O tom, jak se bude utvářet rada, zákon o volbách do zastupitelstev krajů nemluví. Příslušným zákonem je zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, dle kterého je to již zmíněné zastupitelstvo, kdo má https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-129#p35-2-n">pravomoc volit a odvolávat hejtmana a další členy rady. Pro jakékoliv usnesení či volbu přitom musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina všech zastupitelů. Zákon však skutečně nestanoví, že by vítězná strana měla jakékoliv právo na členství radě.

Ve výroku Michaela Žantovského jsou nepřesnosti, avšak z kontextu rozhovoru (čas 16:10, především od 18:30) je zřejmé, že Michael Žantovský má na mysli právě ustavení rady, nikoliv zastupitelstva, a příslušnou právní úpravu, přestože nesprávně zmiňuje zákon volební. Zmiňme např. otázku moderátorky: „Když vidíme (…) jak se sestavují krajské koalice (…) tak některé kraje (…) vyhlásily krajské koalice, kde se nepočítá s hnutím ANO. (…) Souhlasíte s tím, když se takto jedná, kdy se obejde vítěz voleb?“ Jelikož vznik rady pak popisuje správně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.

Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.

Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).

Jsou sledována tato kritéria:

• kritérium cenové stability,
• kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
• kritérium kurzové stability,
• kritérium udržitelnosti veřejných financí.

K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.

Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:

— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,

— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;

b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.

Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:

Článek 1

Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:

— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,

— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.

Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %. 

Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.

Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.

Ověřovaný text lze rozdělit na dva výroky. Prvním je, zdali vláda schválila zahájení projektu Dunaj – Ondra – Labe. Druhý výrok se týká hodnocení projektu co do jeho smysluplnosti. Z kontextu výroku plyne, že takovéto hodnocení je v první řadě názorem senátora Lásky a pro jeho subjektivnost ho ověřovat nebudeme. V posledních dvou odstavcích nicméně poukazujeme na to, že senátor Láska není jediný, kdo se vyjadřuje vůči tomuto projektu negativně.

Byť je tvrzení o tom, že „jsme na tom finančně špatně“ poměrně subjektivní, pokud jej považujeme za odkaz k rekordnímu schodku státních financí, lze jej označit za pravdivé.

Projekt označovaný jako Dunaj – Odra – Labe je projekt mezinárodní vodní cesty, která by měla spojit tyto tři zmíněné řeky. Pro kontext je ještě nutné dodat, že hlavním podporovatelem takového projektu je prezident Zeman, který ho měl dokonce označit podle Deník.cz na česko-rakouském obchodním fóru jako jeho sen. 

Vláda skutečně schválila zahájení projektu Dunaj – Odra – Labe. Dne 5. října 2020 v dopoledních hodinách o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Havlíček, ale i ČTK a server Idnes.cz. První část zahájeného projektu by měla stát 15 miliard korun, dále ČTK uvádí: „Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030“.

Dodejme, že projekt je kritizován jak opozicí, tak mezi ekology. Například Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se vyjádřila, že stavba má: „Stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou.“ ODS na twitterovém účtu komentovala takovéto rozhodnutí jako snahu zavděčit se Miloši Zemanovi, který stavbu dlouhodobě prosazuje. Podobně se vyjádřil i pirátský europoslanec Peksa, který označuje tento projekt kromě ekologického a finančního nesmyslu jako „blouznivé přání prezidenta Zemana“.

Ekologický server Ekolist.cz označuje projekt jako „kontroverzní, ekonomicky nevýhodný a ekologicky katastrofální“ a podotýkají, že studie proveditelnosti je podle Českého svazu ochránců přírody ale i dlouhé řady dalších odborníků účelové vytvořená, neobjektivní a zcela nedostatečná. 

Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů – například z výroby a prodeje plavidel. "Projekt by měl být zamítnut," dodala. Česká televize shrnula rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou takto: „Vodní kanál (sic) Dunaj – Odra – Labe je podle ekonoma Lukáše Kovandy projektem 20. století, který neodpovídá současným potřebám přepravy“.

V únoru 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil potvrdil, že v zahraničních otázkách ohledně situace s Čínou a Tchaj-wanem požádal o konzultaci. Stalo se tak potom, co se objevil výhružný dopis adresovaný bývalému předsedovi Jaroslavu Kuberovi. Nastupující předseda Senátu Miloš Vystrčil požádal v zahraničních otázkách o konzultaci Michaela Žantovského i další bývalé osobnosti Senátu – Petra Pitharta či Libuši Benešovou. 

O konzultaci s Milošem Vystrčilem se Michael Žantovský zmiňoval již dříve. V rozhovoru pro Novinky z července 2020 na otázku podpory Vystrčilovy cesty uvedl: „Já jsem s ním jakožto bývalý předseda senátního zahraničního výboru mluvil. Myslím, že pan Vystrčil zdědil po svém předchůdci problém a v této situaci nemohl dělat nic jiného než to, co udělal. Takže v tomto smyslu ano.“ Žantovský ve svém funkčním období působil ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Michael Žantovský pak cestu Miloše Vystrčila podporoval, jak dokazují například jeho vyjádření na sociálních sítích či v poskytnutých rozhovorech. 

Na půdě Senátu je znatelná Láskova podpora Miloši Vystrčilovi například ze stenozáznamu z 23. schůze z května 2020, v němž Václav Láska vyjadřuje podporu činů předsedy Senátu Miloše Vystrčila:

„… já bych chtěl nejdříve z pozice předsedy našeho klubu zopakovat, že náš klub vyslovuje velkou podporu a důvěru v jednání předsedy Senátu a to jak tu situaci, velmi složitou situaci, řeší.“

Tento projev se vztahoval k výhružkám čínské ambasády, která kritizovala plánovanou cestou předsedy Senátu. Senát poté ve svém usnesení odsoudil reakci čínské strany na Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan. V jednom z dalších bodů tohoto usnesení bylo i vyjádření podpory, „aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu PČR, kdo v doprovodu podnikatelské delegace navštíví Tchaj-wan.“ Václav Láska hlasoval pro schválení. Zahraniční výbor Senátu vydal toto usnesení už 11. března 2020, avšak k projednání na plénu došlo právě až 20. května.

Z úst Václava Lásky dále zazněla podpora Miloše Vystrčila a jeho cesty na Tchaj-wan například na tiskové konferenci konané 11. srpna 2020 při příležitosti představení senátorských kandidátů, dle svých tehdejších slov Láska Vystrčilovu cestu plně podporuje (čas 27:00). Na sklonku léta 29. srpna 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl na Tchaj-wan (v delegaci byl mimo jiné přítomen Tomáš Goláň, který je rovněž členem senátorského klubu SEN 21).

I na svých sociálních sítích se Václav Láska vyjadřuje, že podporu tchaj-wanské cesty akcentuje. 

Jiří Dienstbier svým příspěvkem na Facebooku poděkoval lidem, kteří ho volili v prvním kole senátních voleb. V příspěvku rovněž vyjádřil podporu Adéle Šípové s odůvodněním, že mu „její postoje v sociální oblasti, ochraně životního prostředí nebo snaze polidštit vymáhání dluhů jsou blízké“.

Starostové a nezávislí (STAN) na svých webových stránkách uvedli seznam kandidátů, které ve druhém kole senátních voleb podporují, Adéla Šípová mezi nimi však není. S dotazem ohledně podpory Adély Šípové jsme proto kontaktovali tiskového mluvčího STAN Tomáše Pergla, který podporu této kandidátky potvrdil: „Ano, podporujeme. Paní kandidátka má v tomto pravdu.“

Vyjádření Markéty Fröhlichové ohledně podpory Adély Šípové ve druhém kole senátních voleb se nám nepodařilo dohledat. Zastupující ředitel kanceláře STAN Štěpán Hofman v reakci na náš dotaz uvedl, že hnutí STAN i Markéta Fröhlichová Adélu Šípovou ve druhém kole podporují: „Ano, hnutí STAN i paní kandidátka Fröhlichová podporujeme paní Adélu Šípovou.“ Později nám pak podporu potvrdila i samotná Markéta Fröhlichová: „Ano, ve druhém kole podporuji Adélu Šípovou.“

Politické hnutí Budoucnost v prvním kole senátních voleb na Kladensku podporovalo Jiřího Dienstbiera. Spolupředseda hnutí Budoucnost Filip Hausknecht nám v e-mailu taktéž potvrdil, že hnutí podporuje ve druhém kole Adélu Šípovou: „Ano, je to tak. Předsednictvo hnutí Budoucnost dnes její podporu jednohlasně schválilo.“

TOP 09 na svých webových stránkách představuje seznam pouze stranických kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Místopředseda TOP 09 a předseda Středočeské krajské organizace TOP 09 Jan Jakob v reakci na náš dotaz uvedl, že TOP 09 podporuje Petra Bendla ve druhém kole senátních voleb: „Je to tak, podporujeme Petra Bendla.“

Svobodní Petra Bendla podpořili příspěvkem na Facebooku z 5. října 2020. Obdobně podporu na Facebooku vyjádřil i neúspěšný kandidát Svobodných v senátním obvodu Kladno David Bohbot.