Přehled ověřených výroků

Ze závěrečných účtů Středočeského kraje lze vyčíst, kolik peněz z rozpočtu kraje každoročně putovalo do dopravy, za posledních 5 let se jedná o následující částky:

• 2019 – 7,474 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 31)
• 2018 – 6,200 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 28)
• 2017 – 5,077 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 23)
• 2016 – 4,070 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 23)
• 2015 – 4,445 mld. Kč (.zip, příloha 2, str. 21)

V listopadu 2019 byl schválen rozpočet pro rok 2020, ten pro oblast dopravy kalkuluje s běžnými výdaji ve výši 4,842 mld. Kč (.xlsx, Běžné výdaje kapitol). Celkové výdaje však budou vyšší, neboť běžné výdaje budou doplněny také o výdaje kapitálové, výdaje na reprodukci majetku příspěvkových organizací, předfinancování a kofinancování projektů spolufinancovaných z EU/EHP a ostatní související výdaje s projekty EU/EHP, dotace ze státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů či jiné další mimořádné výdaje.

Pokud bychom se podívali pouze na výdaje na opravy a výstavbu silnic, tedy výdaje investiční, jsou to skutečně miliardy korun. A to jak v letech 2015-2018, tak v roce 2019. V roce 2020 by mělo jít na opravy silnic dokonce více než 4 miliardy korun.

V červenci 2019 Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) vypsala veřejnou soutěž na územně-technickou studii, která měla za cíl prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť. Celkem bylo určeno 11 lokalit na základě dříve zpracované analýzy poptávky po službě a vazby na dopravní systém veřejné dopravy. V srpnu 2019 byla uzavřena smlouva mezi IDSK a firmami PRO CEDOP s. r. o. a Centrum pro efektivní dopravu, z. s., které měly zpracování této studie na starost.

Podle původně uzavřené smlouvy by se P+R parkoviště nacházela v těchto místech:

1. Zeleneč-Mstětice
2. Tuklaty
3. Hostivice
4. Strančice
5. Zdiby
6. Jesenice
7. Rudná
8. Říčany-západ
9. Čerčany-Pyšely
10. Dubenec-Skalka
11. Roztoky

Pro každou lokalitu měly být vypracovány studie ve dvou variantách – řešení formou klasického parkoviště a řešení formou parkovacího domu.

Pro Seznam Zprávy byly v únoru 2020 poskytnuty informace, že se záchytná parkoviště nakonec budou stavět v těchto obcích: Hostivice (400 parkovacích míst), Čerčany-Pyšely (230), Mstětice (387), Poříčany (200), Rudná (190), Měšice (100), Roztoky u Prahy (200) a Stará Boleslav (200). 

V květnu 2020 byl na registru smluv k této studii zveřejněn Dodatek ke smlouvě (.docx), ve kterém se dočteme, že v některých lokalitách projekty nebude možné realizovat vůbec nebo bude možné realizovat pouze jedno řešení, proto byly lokality upraveny následovně:

1. Dubenec-Skalka – studie ve formě klasického parkoviště
2. Světice (nová lokalita) – studie ve formě klasického parkoviště
3. Líbeznice (nová lokalita) – studie ve formě klasického parkoviště
4. Zeleneč-Mstětice – studie ve formě parkovacího domu
5. Poříčany (nová lokalita) – studie ve formě parkovacího domu
6. Hostivice – studie ve formě parkovacího domu
7. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (nová lokalita) – obě varianty
8. Mělník (nová lokalita) – obě varianty
9. Čerčany-Pyšely – obě varianty
10. Rudná – obě varianty
11. Tuklaty – dopracování vhodného napojení parkovacího domu (projekt ve fázi zpracované DÚR zpracovaný třetím subjektem)

Z veřejně dostupných zdrojů však nebylo možné obsah zmiňované studie, a tedy zda jsou v ní zmíněná i místa, která realizují obce, dohledat. S prosbou o poskytnutí konkrétnějších informací jsme se obrátili jak na IDSK, tak na Krajský úřad Středočeského kraje. Krajský úřad nám bohužel potvrdil pouze existenci studie, nikoliv její obsah. Z IDSK pak dosud nemáme odpověď. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Biketower, nebo taky cyklověž či cyklodům, stojí v Lysé nad Labem od roku 2017. V Čelákovicích pak od roku 2019. Výstavba cyklověže v Lysé nad Labem stála asi 11 milionů korun, z toho 90 % šlo z evropské dotace a zbytek platily napůl Středočeský kraj a město. Peníze od kraje získalo na výstavbu cyklověže například i město Kolín. Podobně jako v Lysé nad Labem tam většinu nákladů z celkových 13 milionů pokryla evropská dotace, další část přispěl Středočeský kraj a asi 1 milion korun doplatilo samotné město Kolín. V Čelákovicích ale cyklověž financovala Správa železnic, která je státní organizací, a spolufinancována byla z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Středočeský kraj se tak na této stavbě finančně nespolupodílel.

Kraj podporuje i výstavbu parkovacích domů (.pdf, str. 3) u železnice. Z již hotových projektů zmiňme např. parkovací dům u Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi.

Podobné tvrzení již hejtmanka Pokorná Jermanová v minulosti pronesla několikrát. Zmiňme například její vyjádření pro Deník.cz: „Podfinancování 8,5 tisíce kilometrů silnic ve správě kraje jsme na začátku našeho funkčního období spočítali na 86 miliard korun. Takový byl dluh, který po sobě zanechaly předchozí krajské vlády.“

Podobná suma se vyskytuje i v jiném vyjádření hejtmanky, tentokrát na portálu Středočeského kraje: „Nechali jsme spočítat deficit, který naše krajské silnice v údržbě a opravách mají. Vyšel nám na neuvěřitelných 80 miliard korun.”

Samotnou studii se nám však nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat. Protože nemůžeme ověřit výrok osoby jen na základě jejích předchozích vyjádření, hodnotíme jej jako neověřitelný. 

Podle vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje pro server idnes.cz se v roce 2019 ve Středočeském kraji opravilo 450 kilometrů silnic. V roce 2018 to pak dle radního pro dopravu Františka Petrtýla bylo 407 kilometrů. V roce 2017 to pak dle hejtmanky bylo cca 180 kilometrů. Pro letošní rok jsou data pouze předběžná, dle radního Petrtýla se však opraví přibližně dva kilometry každý den, za celý rok by to tedy mělo být přibližně 700 kilometrů. Ke konci září 2020 pak bylo dle Františka Petrtýla opravených cca 1 500 kilometrů silnic II. a III. tříd.

Do konce roku by tedy mohlo být postaveno dokonce více než 1 700 kilometrů dálnic. Je pravdou, že informace o roku 2017 máme pouze z úst hejtmanky Pokorné Jermanové, jejíž výrok je zároveň ověřován. Protože ale výrok můžeme ověřit i na základě vyjádření radního Petrtýla ze září 2020, nemá to na hodnocení vliv.

Hejtmankou uvedená délka sítě 8 640 km pak přibližně odpovídá datům Českého statistického úřadu pro silnice II. a III. třídy ve Středočeském kraji.

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.xlsx, list „Kapitoly – shrnutí BV a INV“) pro rok 2020 uvádí v kapitole 04 – Doprava celkové výdaje „investičního“ charakteru ve výši 4,19 mld. Kč. O částce přesahující 4 miliardy Kč píše ve svém zpravodajství i PRAHATV. Dle rozpočtu přitom tato částka obsahuje jak peníze na údržbu, tak peníze na rekonstrukce a investice, jedná se tedy o celkovou částku, která má „jít do silnic“.

Výše příspěvku (.xlsx, list „04“) na běžné opravy a údržbu silnic pak dle schváleného rozpočtu činila 1,52 mld. Kč.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34 (str. 12), 91 (str. 14), 111 (str. 7), 129 (str. 19), 141 (str. 5)) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je 0,27 mld. Kč určeno na opravy a údržbu a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Z toho, co se nám podařilo dohledat, tedy vychází celkový objem peněz určených na silnice na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Je přitom pravdou, že ona „zbývající částka“ tedy 3,1 mld. Kč, určených na investice obsahuje kofinancování, příkladem můžou být již zmíněné projekty financované z evropských dotací.

Celkově však hodnotíme výrok jako pravdivý neboť výdaje na správu a údržbu jsou 1,79 miliardy, což je právě na hraně naší 10% odchylky. V rámci této odchylky se pak pohybují i celkové výdaje na silnice.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

Podle „Pravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

O výkup pozemků se od roku 2005 snažilo právě ŘSD. Výkup byl ale ukončen (.pdf, str. 4) až v březnu 2020.

Bohužel se nepodařilo dohledat zdroj, který by prokazoval intenzivní spolupráci při výkupu pozemků mezi krajem a ŘSD.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Výrok souvisí s plánovanou stavbou obchvatu Olbramovic, se kterými zmiňované Votice sousedí.

V červenci 2019 plánovaný obchvat přišel o stavební povolení, neboť jej Krajský úřad Středočeského kraje vydal v rozporu se zákonem. Mezi výtky patřilo např. nedostatečné vedení spisu či nedoložení dodržení některých lhůt. K tomuto stavu se pro Benešovský deník vyjádřil starosta Votic Jiří Slavík: „Jedná se o šlendrián úředníků krajského úřadu. Je to zkrátka úplně banální úřednické pochybení, kvůli němuž ministerstvo ani nemělo jinou možnost,“ a dále uvedl, že „krajský úřad má šanci prokázat, že se nejednalo o záměr, a vydat nové nezpochybnitelné rozhodnutí bez školáckých chyb.“ 

Dle dohledaných informací bylo nové stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno až 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Zároveň platí, že činnost krajských úředníků, kteří vydávají stavební povolení, je do značné míry nezávislá na politické reprezentaci. Úředník například musí https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-312#p16">vždy rozhodovat nestranně a ve veřejném zájmu.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť stavbu obchvatu v Olbramovicích se skutečně podařilo „posunout“, avšak až poté, co bylo první rozhodnutí krajského úřadu zrušeno pro závažné nedostatky. To přitom pozdrželo stavbu o více než rok.