Přehled ověřených výroků

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce (.pdf, str. 4) do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality.

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V tomto sehrál roli bývalý předseda vlády Babiš. V Evropské radě totiž Českou republiku zastupuje její premiér, jímž byl tehdy právě Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě skutečně odsouhlasil někdejší premiér Andrej Babiš. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) zmiňuje reakci internetového prodejce Rohlík, který v souvislosti se zemědělskými protesty ukončil spolupráci s firmou jednoho z pořadatelů akce, Zdeňka Jandejska. Tím Benda ilustruje, že nejen vládní představitelé upozorňovali na to, že protestní akci „zneužily síly, kterým jde o něco jiného,“ než jen o změnu zemědělské politiky.

Zdeněk Jandejsek a protest z 19. února

Dne 19. února zemědělci vyjeli do ulic Prahy protestovat zejména proti Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a byrokracii, a přidali se tak k vlně protestů farmářů v Evropě. Jedním z hlavních pořadatelů protestu, během kterého traktory blokovaly dopravu, byl Zdeněk Jandejsek, podnikatel v zemědělství a bývalý prezident Agrární komory. V současnosti je majitelem holdingu Rabbit CZ, který se orientuje především na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Jandejska kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ho den před protesty v televizní debatě na CNN Prima News (video, čas 1:00) označil za „proruského kolaboranta“. To dokládal dopisem, který podle jeho slov napsal Jandejsek ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině a nabízel v něm pomoc ruským okupantům. Jandejsek toto obvinění později odmítl, z veřejně dostupných zdrojů ovšem nelze určit, jestli byl dopis pravý, či nikoliv. Vondra dále Jandejska obvinil, že je „figurkou“ Andreje Babiše (ANO).

V den protestů média také upozorňovala, že firmy, ve kterých Jandejsek figuruje, získaly na dotacích více než dvě miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. „Přesto je jednou z hlavních tváří protestů proti politice české vlády i politice Bruselu,“ dodal k tomu zpravodajský server Novinky.cz.

Vyjádření obchodu Rohlík

Právě ve spojitosti se získanými dotacemi kritizoval Jandejskovo zapojení do protestů také největší online obchod s potravinami Rohlik.cz. „Vyjádřit nesouhlas s politikou je právem každého z nás, ale omezovat dopravu a osobní svobody obyvatel už nikoliv. Je také špatně, když organizátorem stávky proti současnému systému je člověk, který právě díky němu načerpal na dotacích přes 2 miliardy korun,“ uvedl e-shop Rohlík ve svém prohlášení na facebooku. Na závěr také oznámil, že se z popsaných důvodů rozhodl „dále nenabízet produkty RabbitCZ“.

Zakladatel a majitel akciové společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr uvedl, že se Rohlík distancuje od metod, které organizátoři protestů používají. „Chceme tímto krokem zdůraznit, že podpora, kterou poskytujeme, je založena na principech udržitelného rozvoje, férového jednání a vzájemného respektu,“ řekl Čupr. V tiskové zprávě obchod Rohlík také napsal, že organizátoři protestů berou „veřejnost jako rukojmí v politickém boji“, což společnost považuje za nepřijatelné.

Shrnutí

Internetový prodejce potravin Rohlík dne 19. února vydal prohlášení, ve kterém kritizoval Zdeňka Jandejska, jednoho z hlavních pořadatelů tehdejšího zemědělského protestu. V textu upozorňoval, že Jandejsek organizoval protestní akci proti politice vlády a EU, přestože jeho společnosti získaly od státu a EU více než dvoumiliardové dotace. 

Rohlík sice přímo neuváděl, že se Jandejsek snaží „destabilizovat zemi”, kritizoval ovšem organizátory akce kvůli metodě protestu a za to, že si podle něj vzali celou veřejnost jako „rukojmí v politickém boji“. V závěru prohlášení Rohlík oznámil, že se rozhodl ukončit spolupráci s Jandejskovou společností Rabbit CZ. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) ve svém výroku zmiňuje profesní zemědělské organizace, které se dle něj distancovaly od protestní jízdy zemědělců do centra Prahy. Ta proběhla ve stejný den, kdy se odvysílala námi ověřovaná debata, tedy 19. února.

Protest zemědělců

Tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Zemědělská technika se v centru Prahy objevila 19. února už v brzkých ranních hodinách. Dopoledne se zemědělci s traktory začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství, kde šéfovi resortu předali dopis, ve kterém požadovali odstup Česka od Zelené dohody pro Evropu. Některé transparenty zemědělců také vyjadřovaly nesouhlas s vládou nebo způsobem rozdělování dotací v EU.

Stanovisko zemědělských organizací

Největší domácí zemědělské organizace – Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství – se skutečně vymezily proti formě protestu z 19. února. Např. prezident Agrární komory Jan Doležal k tomu uvedl, že „nejde o akci Agrární komory, která se distancovala od pořadatelů i od formy protestu. My opravdu nechceme nikoho držet jako rukojmí, nikoho omezovat, nicméně rozumíme rozčarování zemědělců, kteří se chtějí přidat, i když možná mnozí z nich netuší, ke komu se přidávají.“

22. února proběhl další protest zemědělců, kteří svou protestní jízdu tentokrát směřovali do ostatních velkých měst i k českým hranicím, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Tuto akci naopak Agrární komora i Zemědělský svaz podpořily, zatímco Asociace soukromého zemědělství se k němu nepřipojila.

Závěr

Agrární komora, Zemědělský svaz i Asociace soukromého zemědělství tedy opravdu nepodpořily protest zemědělců, který se konal 19. února. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanci v námi ověřované debatě mluvili zejména o protestu zemědělců z 19. února, který byl podle jeho některých organizátorů, ale také například ministra zemědělství Marka Výborného, zneužit pro šíření vlastních politických cílů některých zúčastněných. Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher to v kontextu výroku připouští a říká, že ti praví zemědělci včas odjeli, a vyjádřili tak svůj nesouhlas s výslednou podobou protestu. Zároveň ale upozorňuje, že i když demonstrace měla protivládní nádech, nikdo z politiků opozičního hnutí ANO se akce podle něj nezúčastnil.

Protest zemědělců

Pro kontext nejdříve připomeňme zmíněný protest zemědělců. Ti se s traktory začali sjíždět do Prahy již v brzkých ranních hodinách a dopoledne se s nimi začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství. Před jeho budovou pak krátce po jedenácté hodině předali dopis se svými požadavky šéfovi resortu Výbornému. V dokumentu požadovali, aby Česko odstoupilo od tzv. Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Země je tak dle nich kvůli nedostatku domácích potravin více závislá na dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Okolo poledne se pak část zemědělců přesunula na Malostranské náměstí, kde pořadatelé od 15 hodin naplánovali zahájení oficiálního programu. Právě od demonstrace na Malostranském náměstí se ale část zemědělců distancovala. Dle Miloše Malého, jednoho z koordinátorů akce, byl protest ukradený skupinami, které s organizátory nebyly nijak spojené.

Účast politiků

Někteří politici z hnutí ANO se sice k akci vyjadřovali – Alena Schillerová například protest zemědělců označila za pochopitelný a Karel Havlíček nesouhlasil s nálepkováním protestujících. Dle informací ve veřejně dostupných zdrojích ale před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí žádný z nich opravdu nevystoupil (video).

Zmiňme, že za jiné politické strany a hnutí na demonstraci dorazili třeba Jindřich Rajchl (PRO) nebo předseda SPD Tomio Okamura. Rozhovor České televizi z Malostranského náměstí poskytl místopředseda SPD Radim Fiala (video, čas 3:45). O své účasti informovala na facebooku i předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Svůj stánek zde pak měly KSČM a Česká strana národně sociální. 

Závěr

Nikdo z politiků hnutí ANO nevystoupil mezi řečníky na demonstraci na Malostranském náměstí. Podle veřejně dostupných zdrojů se protestu neúčastnili ani před budovou Ministerstva zemědělství. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku kritizuje vládní politiky a jejich přístup k demonstracím, a to ať už k demonstraci zemědělců, nebo k odborářským demonstracím z minulého roku. Podle něj někteří vládní politici „lustrují“ a negativně „nálepkují“ demonstranty i ty, kteří demonstrace svolávají. Zde konkrétně zmiňuje Andreje Babiše, kterého podle něj kritizovali politici z vládní koalice za to, že se zúčastnil odborářské demonstrace v bundě za 35 tisíc korun.

Demonstrace odborů

Zmíněná demonstrace se uskutečnila 29. března 2023. Na demonstraci, kterou svolal odborový svaz KOVO, se protestovalo proti zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let a proti evropské emisní normě Euro 7. K protestujícím se připojili také někteří členové opozičních či mimoparlamentních stran, jako Radim Fiala z SPD, Kateřina Konečná z KSČM nebo předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dokonce odboráře vyzval k protivládním protestům.

Z vládních politiků kritizoval demonstraci například premiér Petr Fiala, podle kterého byla zneužita představiteli nevládních stran. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si postěžoval, že se protestovalo proti věcem, které vláda ve skutečnosti nechystala, čímž měl na mysli zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Ke kritice normy Euro 7 Jurečka doplnil, že sama vláda s tehdejší podobou této normy nesouhlasila.

Babišova bunda

Co se týče kritiky oblečení, které měl Andrej Babiš na sobě při vystoupení na demonstraci, v médiích se neobjevila žádná zpráva, kde by některý z vládních politiků komentoval Babišovu bundu. Šéf hnutí ANO nicméně čelil kritice na sociálních sítích, kde někteří uživatelé poukazovali na bundu značky Prada, která měla údajně stát 130 tisíc korun. Podivovali se, že se miliardář a majitel Agrofertu účastní demonstrace odborů. Jeden z příspěvků sdílel i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Hned druhý den po demonstraci zveřejnil Andrej Babiš na sociální síti Facebook video, ve kterém na kritiku své bundy reaguje a osočuje v něm média a své odpůrce na sociálních sítích ze šíření nepravdivých informací (video, čas: 0:18). Podle jeho slov bunda, kterou měl v den demonstrace na sobě, nestála oněch 130 tisíc korun, ale 35 tisíc korun. Tuto cenu podle Babiše potvrdila i ředitelka obchodu Prada v Praze (video, čas: 0:25).

Server Novinky.cz v reakci na Babišovu kritiku médií upozornil, že na „kauzu“ s Babišovou bundou většina médií nereagovala, dokud na ni neupozornil on sám zveřejněním videa z Pařížské ulice v Praze. Server doplňuje, že kritika mířila nikoliv na cenovku oděvu, ale spíše na absurditu situace, kdy se miliardář účastní demonstrace nespokojených zaměstnanců a vyjadřuje jim podporu.

Závěr

Andrej Babiš skutečně čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se objevil na demonstraci odborů 29. března 2023. Kritičtí však k němu byli zejména uživatelé sociálních sítí, ze strany vládních politiků na jeho bundu nezazněla žádná přímá narážka. Jelikož poslanec Nacher tuto kritiku připisuje právě politikům z vládních stran, kteří se ale takového kroku nedopustili, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Poslanec Patrik Nacher tvrdí, že Fialova vláda soustavně nebere v úvahu názory a potřeby občanů, kteří protestují proti jejím krokům, a nejedná s nimi. V následujících odstavcích se podíváme na nejvýznamnější demonstrace, které od začátku vládnutí současného kabinetu proběhly, a rozebereme, jakým způsobem se vláda k protestujícím postavila.

Protesty zemědělců

Nacher o postoji vlády Petra Fialy k protestujícím mluví především v souvislosti s nedávno uskutečněnými protesty zemědělců. Protesty zemědělců byly přitom jedny z prvních, kterým vláda čelila – už během ledna 2022 protestovali proti změnám v dotacích, které by omezily vyplácení podpor pro velké podniky. Protesty proti dotační politice vlády a Evropské unie se konaly i v červnu a září 2022.

Lednovou demonstraci zorganizovala Agrární komora spolu se Zemědělským svazem. Protestující se vymezovali především proti tehdejšímu plánu vlády, podle kterého mělo dojít k zastropování dotací velkým podnikům. Fialův kabinet nakonec po protestech rozhodl (video), že přímé platby pro velké podniky neomezí. Místo toho vláda oznámila, že se zvýší podíl, který na přímých platbách dostávají menší firmy, a klesne maximální výše investiční dotace. Takový kompromis ovšem Agrární komora a Zemědělský svaz 12. ledna 2022 označily za „výsměch“ a později svolaly další demonstrace.

Na konci ledna 2022 Zemědělský svaz s Agrární komorou informovaly, že jejich zástupci jednali s tehdejším ministrem zemědělství Zděňkem Nekulou. Následně si ovšem stěžovaly na výsledek této schůzky a v protestech pokračovaly. S Agrární komorou a Zemědělským svazem se na začátku února 2022 sešel i premiér Petr Fiala. „Bohužel toto jednání nepřineslo kýžený výsledek,“ komentoval setkání Zemědělský svaz (.pdf, str. 9). 

Vláda tedy v lednu 2022 po protestech zemědělců upravila svůj původní plán a ustoupila od zastropování přímých plateb pro velké podniky. Fialův kabinet sice už později rozdělování zemědělských dotací dále neupravoval, s Agrární komorou a Zemědělským svazem ale ještě během ledna a února 2022 několikrát jednal. Pro úplnost je vhodné doplnit, že postup vlády a změnu rozdělování dotací ve prospěch menších zemědělců naopak podporovala Asociace soukromého zemědělství, která se demonstrací neúčastnila.

Při protestech v červnu 2022 s účastníky mluvil např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se účastnil setkání se zemědělci, kde řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit. K zářijové demonstraci se ještě před jejím proběhnutím vyjádřil resort zemědělství ještě pod Nekulovým vedením. Tehdejší šéf resortu uvedl, že protestující zemědělské organizace byli účastníky jednání pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství, a na tvorbě strategického plánu pro zemědělství se tak mohli podílet. Vláda Petra Fialy ale v tomto případě s protestujícími nejednala.

Na nedávné protesty zemědělců z letošního února vztahuje Patrik Nacher svůj výrok. Přitom v den samotného rozhovoru, 19. února 2024, se současný ministr zemědělství Marek Výborný osobně setkal s protestujícími farmáři, se kterými diskutoval a odpovídal jim na otázky.

Protiepidemická opatření 

Začátek mandátu současné vlády se také nesl v duchu pandemie covidu‑19 a s ní spojených demonstrací odpůrců proti povinnosti očkování pro některé skupiny osob, kterou prosadila předešlá vláda Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy tuto povinnost později zrušila, což nicméně avizovala již před nástupem do úřadu.

Na přelomu ledna a února 2022 se konaly také demonstrace proti přijetí novely pandemického zákona, který podle demonstrantů omezoval jejich občanské svobody. Jejich požadavky ale Fialův kabinet nebral na zřetel a novelu nakonec Poslanecká sněmovna zrychleně schválila ve stavu legislativní nouze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tehdy odmítl, že by zákon někoho šikanoval.

Protesty odborářů

Mezi další časté demonstrace patří protesty odborářů. Od jmenování současné vlády se jich uskutečnilo několik, například 8. října 2022 se konala Odborová demonstrace proti chudobě, kterou uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů. Demonstranti v době zvyšujících se cen po vládě požadovali regulaci cen vybraných komodit, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení daně z mimořádných zisků.

Ani v tomto případě se vláda přímo s protestujícími nesetkala a vyjádřila se tak, že demonstrace podle ní nepomůžou. Premiér Fiala tehdy upozorňoval, že jeho vláda s odbory jedná pravidelně, což ostatně uváděl i tehdejší odborový předák Josef Středula. Kritizoval ale, že Fialova vláda podle něj nedělá dost a postupuje pomalu.

Další demonstrace odborů se uskutečnila 29. března 2023 kvůli reformě penzí. Protestující před sídlem vlády vyzvali Fialův kabinet k tomu, aby s politiky všech stran, s odbory a zaměstnavateli začala diskutovat o úpravách důchodového systému. Vláda ale tehdy měla výjezdní zasedání v Jeseníku a s protestujícími tak přímo v den protestu nejednala. O podobě penzijní reformy ovšem se zástupci odborů debatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o dva dny později.

K jednání mezi odbory a zástupci vlády mělo dojít také při protestu odborářů, který se uskutečnil 27. listopadu 2023. Ministr Jurečka kvůli tomu zrušil svou cestu do Bruselu na zasedání Rady EU. Odboráři ale chtěli jednat jen v případě, že se schůzky zúčastní lídři všech pěti vládních stran. Jednání tak zrušili a nesetkali se ani s Marianem Jurečkou. Ten dorazil na samotný protest po jeho oficiálním skončení a s některými účastníky hovořil.

Protivládní demonstrace

Jedna z prvních velkých demonstrací proti vládě Petra Fialy se konala v září 2022. Na demonstraci s názvem „Česká republika na 1. místě“ přišlo zhruba 70 tisíc lidí, kteří požadovali snížení daní, ukončení protiruských sankcí a také demisi vlády. Spoluorganizátor demonstrace Jiří Havel tvrdil, že vyzýval premiéra Fialu k jednání, ale nedostal žádnou odpověď. Předseda vlády tehdy prohlásil, že se organizátoři hlásí k „proruské orientaci“ a jejich požadavky podle něj nejsou v zájmu České republiky. Obdobné požadavky měli organizátoři na demonstracích, které se konaly 28. září 2022 a v říjnu 2022.

Demonstrace proti vládě Petra Fialy pokračovaly i v roce 2023. Vedle lednových protestů pod sloganem „Česká republika na 1. místě“, pozornost upoutala demonstrace „Česko proti bídě“ z března 2023, při které se protestující snažili vniknout do budovy Národního muzea. Postoj premiéra Petra Fialy okomentoval pouze mluvčí vlády: „Pan premiér je přesvědčen, že projevy, vystupující i vznášené požadavky hovoří samy za sebe, a není je potřeba nijak dále komentovat.“ Činy protestujících odsoudil např. i ministr Rakušan:

Další „Protest proti bídě“ se konal v dubnu 2023. V květnu pak následovala demonstrace „Proti vládě“. Kvůli nespokojenosti s vládou Petra Fialy lidé opět protestovali v září 2023. Ani v jednom případě vláda s organizátory nejednala a např. k zářijovému protestu Fiala uvedl, „že shromáždění zaznamenal jen okrajově“ kvůli své účasti na Dnech NATO. 

Z této části tedy vyplývá, že zástupci vládní koalice protivládní protesty komentovali v médiích a na sociálních sítích, s jejich organizátory se ale nesnažili potkávat nebo s nimi jednat.

Protesty pedagogů 

V březnu 2023 proběhly protesty pedagogů, kteří žádali navýšení platů vysokoškolských vyučujících v humanitních a sociálněvědních oborech. Chtěli také více financí pro univerzity a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Organizátor tohoto protestu tvrdil, že není namířený proti vládě. Zástupci protestujících se tehdy sešli s tehdejším ministrem školství Vladimírem Balašem a projednávali s ním situaci. Podle organizátorů protestů byla ale reakce vlády neuspokojivá.

Závěrečné hodnocení

Ačkoliv Patrik Nacher konkrétně neupřesňuje, jaké „jednání“ s protestujícími má na mysli, z předešlých odstavců je zřejmé, že vládnoucí koalice v některých případech s organizátory protestů jednala. Osobní setkání měla například se zástupci protestujících zemědělců nebo pedagogů. Jednání probíhala i s protestujícími odboráři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Patrika Nachera jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku mluví o protestu zemědělců, kteří svou protestní jízdou částečně zablokovali pražskou magistrálu. Říká, že z této formy protestu není nadšený. Uznává ale, že nespokojení farmáři mají právo demonstrovat, stejně jako ho mají např. tzv. „třicítkáři“.

Protesty „třicítkářů“ 

Demonstrace, o kterých Nacher hovoří, pořádá organizace Poslední generace. Označení „třicítkáři“ používají i některá média a vychází z toho, že tento environmentální spolek je v České republice známý hlavně skrze své demonstrace za zavedení maximální povolené rychlosti v Praze na 30 kilometrů za hodinu. Jejich protestní pochody se konaly převážně v Praze, obdobný protest ale proběhl např. i v Brně.

Organizátoři těchto pochodů kromě zklidnění dopravy dle vlastních slov bojují za humanizaci pražské magistrály a dodržení klimatického závazku. To by podle nich mělo zahrnovat např. instalaci světelných závor ve směru do centra, realizaci chybějících přechodů pro chodce a doplnění cyklopruhů v úseku mezi Vltavskou a Pankrácí.

Nejintenzivnější období protestních pochodů po pražské magistrále začalo loni na jaře, kdy se jich od 1. března do 28. června uskutečnilo 18. Od září se pak pochody obnovily a 13. února 2024 se uskutečnil poslední, celkově už 25. Na data všech pochodů se můžete podívat v tabulce níže. Dodejme, že po námi ověřované debatě Poslední generace oznámila, že s pochody na magistrále končí.

Už vloni na jaře proběhlo jednání mezi aktivisty a pražským magistrátem. Magistrát tehdy vyjádřil svou ochotu zahájit věcnou diskuzi s demonstranty a plán vytvořit pozici Zmocněnce pro zklidnění dopravy. Za tento přístup město požadovalo ukončení „blokád“, jak pochody označilo. Jednání k ukončení protestů ale nevedlo a např. Praha 8 v květnu zamítla požadavek na zavedení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h.

Dodejme, že před zářijovým protestem pražský Magistrát zakázal vést pochod po pruzích magistrály, tedy obvyklé cestě pochodů. Soud ovšem toto nařízení později zrušil a pochody se do jednoho pruhu magistrály vrátily hned v následujícím měsíci.  

Shrnutí

Tzv. „třicítkáři“, tedy aktivisté z organizace Poslední generace, v Praze uspořádali celkem 25 protestních pochodů, jejichž cílem bylo především zklidnit dopravu. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.

Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.

Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).

Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.

Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.

Závěr

Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé. 

Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.

Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.

V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Vondrova kritika podnikatele Jandejska

Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).

Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).

Závěr

Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nedávném rozhodnutí vlády zařadit látku HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání, a to od 1. března letošního roku. Premiér odpovídá na dotaz moderátorky, zda tento zákaz neměl vstoupit v účinnost okamžitě po jeho schválení (.pdf). Tvrdí, že se tak stane v nejdřívějším možném termínu, jelikož ho bude muset ještě notifikovat Evropská komise (EK).

Nejprve uveďme, že se v právních předpisech rozlišuje platnost a účinnost. Platnost znamená, že se daný předpis stává součástí právního řádu. Vstupem v účinnost, o které Fiala mluví, je pak předpis závazný a normy, jež jsou jeho součástí, jsou právně vynutitelné.

Členské státy Evropské unie mají povinnost Evropské komisi oznamovat změny vnitrostátních technických předpisů a důvody, proč k nim přistoupily (.pdf, str. 6). Toto pravidlo se přitom vztahuje právě i na změny v českém nařízení o seznamu návykových látek (.docx, str. 6, 9), jehož úpravy tak Česká republika Komisi nahlašovala už v minulosti. EK pak tato nová opatření oznámí ostatním zemím, přičemž jak samotná EK, tak i ostatní členské státy mohou k návrhu podat připomínky (.pdf, str. 6).

Podle směrnice, ze které tato povinnost vyplývá, členský stát musí za standardních okolností odložit „přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce“ ode dne, kdy Komise jeho oznámení obdržela (.pdf, str. 7). To zajišťuje, že mají ostatní státy a EK dostatečný čas na podávání připomínek (.pdf, str. 14–15).

Ze zmíněného tříměsíčního pravidla ale existuje výjimka v případě, že stát navrhuje předpis z naléhavých důvodů ve spojitosti s ochranou veřejného zdraví (.pdf, str. 8). Unijní stát ovšem musí Evropské komisi naléhavost přijetí předpisu řádně odůvodnit. EK se potom podle směrnice k dané věci „vyjádří co nejdříve“ a kromě jiného posuzuje, jestli je použití tohoto výjimečného postupu oprávněné.

Právě ochranou veřejného zdraví odůvodňuje Fialův kabinet zařazení HHC na seznam zakázaných látek (.docx, str. 7). Podle dokumentů, které vláda zveřejnila, byl návrh předpisu nahrán do unijního Informačního systému technických předpisů (TRIS) 7. února 2024 (.docx, str. 6). Ministr zemědělství Marek Výborný k tomu později řekl, že dle jeho odhadu by notifikace ze strany EK měla trvat 10 až 20 dní. Podle plánu vlády tak zákaz HHC bude účinný nejpozději od 1. března. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru obdrželo souhlas ze strany EK a nabytí účinnosti zákazu je dle něj očekáváno právě na začátku března.

Účinnost zákazu prodeje HHC tedy závisí na notifikaci ze strany Evropské komise, které Česká republika změnu v seznamu návykových látek musí oznámit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.