Přehled ověřených výroků

O novele volebního zákona promluvil Marek Výborný z KDU-ČSL už na jaře roku 2018. Nutnost novelizovat volební zákon odůvodnil tím, že současný systém údajně diskriminuje malé strany a malé kraje. Hlavním argumentem byl rozdíl mezi počtem hlasů na jeden poslanecký mandát v posledních volbách do Poslanecké sněmovny u nejsilnější a nejslabší strany. Znovu na toto téma hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas 15. listopadu 2019.

Návrh předložili poslanci KDU-ČSL včetně Mariana Jurečky dne 13. listopadu 2019. Vláda návrh projednávala 16. prosince 2019 a postavila se k němu nesouhlasně. Odůvodnila to tím, že navrhovaná změna je příliš významná a že na dané téma neproběhla dostatečná společenská diskuse. Poukázala také na legislativně-technické nedostatky. Organizační výbor však 9. ledna 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh projednat (.doc, str. 1).

Ústavní soud je jako instituce zakotven přímo v Ústavě České republiky, konkrétně jej řeší články 83 – 89, kde se také vymezuje jeho působnost a kompetence. Článek 87 specifikuje, že Ústavní soud rozhoduje, mj. „o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem“.

Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR musí mít pro postup do skrutinia (zjednodušeně řečeno sčítání volebních hlasů) koalice dvou stran minimálně 10 % hlasů. Pokud je kandidující koalice utvořená ze tří stran, musí dosáhnout výsledku 15 %.

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě přísnější. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd. K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do dolní komory parlamentu tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř a více stran. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice ze dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

I v ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldávii samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika má pro koalice vstupní klauzuli nejvyšší v Evropě. V Maďarsku je používán stejný systém a českému modelu se pak blíží i italský systém.

Pokud započítáme všechny mandáty v krajských zastupitelstvech, pak KDU-ČSL získalo 61 mandátů pro jimi navržené kandidáty, z čehož je jen 58 členů strany. To je až 5. nejlepší výsledek hned za ANO 2011 a jejich 176 mandáty, ČSSD se 125 mandáty, KSČM s 86 mandáty a 76 mandáty ODS navržených zastupitelů. Tyto strany postavily samostatné kandidátky do všech krajů. Ve statistice stranických příslušníků je KDU-ČSL až 6., započítáme-li kategorii 83 zastupitelů bez politické příslušnosti.

Po volbách zaujímá ANO 2011 hejtmanské křeslo v Středočeském kraji, Karlovarském kraji, Jihomoravském kraji, Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. ČSSD má hejtmanské křeslo v Jihočeském kraji, Plzeňském kraji, Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina. KSČM mají hejtmanském křeslo v Ústeckém kraji. KDU-ČSL zaujímá křeslo hejtmana pouze ve Zlínském kraji. Hejtmanské křeslo v Libereckém kraji patří Starostům pro Liberecký kraj.

Třetí příčku na krajské úrovni tedy KDU-ČSL zaujímá pouze v počtu hejtmanů a tato příčka je ještě sdílená. Na počet krajských zastupitelů je až 5. ze všech politických stran.



Následující pravidelné volby do Senátu České republiky pravděpodobně proběhnou v říjnu 2020, kdy třetině senátorů vyprší mandát.



KDU-ČSL na svých webových stránkách uvádí celkem 15 senátorů. V říjnu 2020 vyprší mandát čtyřem senátorům zvoleným za KDU-ČSL, konkrétně Ing. Františku Bradáčovi, Ing. Jiřímu Carbolovi, MUDr. Aleně Šromové a PhDr. Zdeňku Papouškovi, a dále také dvěma senátorům zvoleným za KDU-ČSL a Stranu zelených, prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc. a RNDr. Jitce Seitlové.



Seznam senátorů najdete také na webových stránkách senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých.

Za KDU-ČSL a SZ byl zvolen i senátor Václav Láska, kterému letos v říjnu také vyprší mandát, dnes je již ale členem politického hnutí Senátor 21, které sám založil.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL bude skutečně obhajovat šest současných mandátů, které tento rok vyprší.

V Olomouckém kraji se o mandáty v krajských volbách v roce 2020 plánuje utkat koalice složená ze čtyř aktérů, a to KDU-ČSL, Strany zelených, TOP 09 a lokálního hnutí ProOlomouc. Koalice měla být původně ještě širší, jejími členy měli být i Piráti a STAN. Ti se však ke koalici rozhodli nepřidat.

„Já jsem od počátku upozorňoval kolegy na to, že u nás Pirátů tato varianta nemá velkou podporu a že to asi neprojde. Chtěli jsme jednat o jiných podobách,“ řekl krajský lídr Pirátů Petr Kapounek. Po odchodu Pirátů z jednání o vzniku koalice se ke stejnému kroku rozhodli i Starostové. „My jsme širokou koalici velmi podporovali, ale jednání nakonec ztroskotalo na Pirátech. Když odešli, tak bez nich taková koalice nedávala smysl,“ uvedl hlavní vyjednavač STAN Radim Sršeň.

V současném volebním období (2016–2020) vede Olomoucký kraj koalice složená z hnutí ANO 2011, ČSSD a ODS. Ve volbách tato koalice získala celkem 30 z 55 krajských mandátů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998 získala KDU-ČSL celkově 537 013 platných hlasů, což představovalo 9 %. Předsedou strany byl v té době Josef Lux, který se stal jejím předsedou již v roce 1990 a ve funkci zůstal až do roku 1998, kdy se ze zdravotních důvodů vzdal všech stranických funkcí.

Výrok Mariana Jurečky i přes nepřesnost hodnotíme, při použití standardní 10% odchylky, jako pravdivý.

KDU-ČSL byla jednou ze stran Sobotkovy vlády (společně s ČSSD a ANO), která vládla v období od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017.

Za vlády Bohuslava Sobotky byly zavedeny nové daňové slevy na dítě. Oproti minulosti, kdy byla výše slevy na dítě ve stejné výši bez ohledu na jejich počet, byla v roce 2014 (bod 218, účinné od 1. ledna 2015) zavedena nová sleva, kdy výše slevy pro druhé a třetí dítě narůstala (čtvrté a další dítě už byly beze změny), tj. sleva byla progresivní. Výše slev byly poté za Sobotkovy vlády dále navyšovány. Konkrétně se jednalo o změny v roce 2016 (čl. I, bod 9, účinné od 1. května 2016), v roce 2017 (bod 137, účinné od 1. července 2017) a ještě jednou v roce 2017 (část druhá, čl. III, účinné od 1. ledna 2018). Vývoj slevy na dani ilustruje následující graf.

Předseda lidovců Jurečka se ve svém výroku snaží dokázat, že výše příjmu členů čtyřčlenné rodiny v jedné domácnosti na hlavu může být teoreticky nižší než je velikost průměrného důchodu.

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného důchodu na počátku 4. čtvrtletí roku 2019 rovna 13 436 Kč. Jurečkou uváděný příklad předpokládá teoretický příjem obou rodičů ve výši 16 000 Kč, což ve čtyřčlenné domácnosti o dvou rodičích a dvou dětech znamená příjem 8 000 Kč na hlavu.

Důchodce, který žije sám a který pobírá průměrný důchod, pak skutečně má větší příjem na hlavu než uváděná domácnost s dvěma dětmi.

Marian Jurečka společně se skupinou poslanců zvolených za KDU-ČSL předložil 29. března 2019 návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Důvodová zpráva obsahuje celkově 12 návrhů, z toho 10 návrhů se týká vdoveckých důchodů, studentů a kompenzací matek.

Návrhy týkající se vdoveckých důchodů jsou následující:

• „Navrhuje se zmírnění požadavků doby pojištění zesnulého manžela o 5 let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod.“
• „Navrhuje se prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z 1 roku na 5 let.“
• „Navrhuje se přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů – ze 4 na 8 let před dosažením důchodového věku.“
• „Navrhuje se prodloužení období po skončení nároků, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze 2 let na 5 let.“
• „Navrhuje se zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to že současných 50 % na 80 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.“
• „Navrhuje se, že jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odstavce 1 vyšší.“

Pro studenty se „navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995“.

Návrhy pro kompenzaci matek zní takto:

• „Za účelem rychlé částečné nápravy nespravedlivě nízkých důchodů matek (případně otců v náhradní roli), které přispěly do důchodového systému tím, že pečovaly o děti a vychovávaly děti, [se] navrhuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.“
• „Navrhuje [se] snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku.“ To se podle důvodové zprávy může týkat například matek více dětí, kterým chybí náhradní doba pojištění.
• „Dále se navrhuje umožnit matkám (v obdobných případech otcům, kteří o děti pečovali místo matky) dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez současné sankce.“

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by náklady na přidání 500 korun za každé vychované dítě dosáhly 16 miliard korun ročně. Stejnou částku uvádí také důvodová zpráva (.pdf, str. 8). Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka nesprávně vyčíslil rozpočtový dopad zvýšení výměry důchodu o 500 Kč, hodnotíme výrok jako nepravdivý.