Přehled ověřených výroků

Výrok se týká novely (.pdf, str. 1) občanského zákoníku, obsahující nově možnost uzavření manželství mezi partnery stejného pohlaví.

Novela byla Sněmovně předložena 26. 6. 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, Starostů a TOP 09. Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo odročeno na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Kladný postoj premiéra Babiše můžeme doložit například na základě jeho vystoupení v pořadu Partie televize Prima, ve kterém prohlásil, že:

„Já osobně s tím (se sňatky homosexuálů, pozn. Demagog.cz) problém nemám. Myslím, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva, jako mají manželé.“

Babiš rovněž v televizi Prima k této věci prohlásil, že on osobně s homosexuálními sňatky problém nemá a na schůzi klubu je podpořil. Dle jeho názoru by stejnopohlavní páry měly mít stejná práva jako heterosexuální páry. Babiš se v minulosti homosexuálních párů i zastal, když odsoudil výrok svého stranického kolegy Milana Brázdila, který označil homosexuály za postižené. Premiér jej následně vyzval k omluvě.

Vláda s poslaneckým návrhem na uzákonění možnosti uzavírat manželství mezi partnery stejného pohlaví vyjádřila souhlas už v roce 2018. Celkem (.doc, str. 2) 8 z 12 členů vlády hlasovalo pro návrh a nikdo se nevyslovil proti.

Pro doplnění kontextu můžeme uvést, že v dnešní době homosexuálové mohou vstupovat do registrovaného partnerství dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je podobné s manželstvím především právem na informace o stavu druhého partnera nebo právem zastupovaní se navzájem v běžných záležitostech. Rozdíl se projevuje především v neexistenci společného jmění partnerů, ovšem v oblasti dědického práva (dle § 3020 občanského zákoníku) je vztah obdobný jako u manželství (více k rozdílům v odkazu).

Výrok poukazuje na faktickou stranickou nejednotnost hnutí ANO k novele občanského zákoníku, předložené Sněmovně skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, STAN a TOP 09 12. června 2018. Novela mění stávající definici manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí (.pdf, str. 1). Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo dne 26. března 2019 na 27. schůzi odročeno (.pdf, str. 1) na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Na program následujících řádných schůzí, tedy 28. a 30. schůze byl návrh sice zařazen, nestihl se však projednat. Na program 33. schůze pak tisk zařazen nebyl. Na 34. schůzi, kdy měl být návrh opětovně projednáván, byl pak organizačním výborem zařazen až na 80. místo a k jeho projednání nakonec nedošlo. Na zástupce hnutí ANO se proto snesla kritika o faktickém brzdění tohoto návrhu, protože předseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO Radek Vondráček je předsedou Organizačního výboru, který program jednání sestavuje (sestavený pořad však může být na počátku schůze pozměněn).

Jako reakce na výše uvedený návrh byl 14. června 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 předložen Poslanecké sněmovně dne 14. července 2018 návrh (.pdf, str. 1) na úpravu Listiny základních práv a svobod. Tento návrh obsahuje úpravu článku 32 Listiny, v němž jasně definuje rodinu jako svazek muže a ženy. Jakožto součást ústavního pořádku, kterou Listina základních práv a svobod je, by měl vyšší platnost než novela občanského zákoníku, která by tak byla znemožněna (viz. prameny práva ČR). Návrh byl rovněž projednáván na schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. března 2019 a také byl odročen. Rozprava i samotné hlasování o odročení bylo sloučeno s rozpravou a hlasováním o již výše zmíněné novele občanského zákoníku. Návrh byl zařazen, stejně jako novela občanského zákoníku, na pořad 28., 30. a 34. schůze Poslanecké sněmovny, avšak na jeho projednání se nedostalo.

Hnutí ANO je pak ve věci stejnopohlavních manželství rozdělené, což přiznal i premiér a předseda hnutí Andrej Babiš v pořadu Partie televize Prima. Sám se k tomu staví způsobem, že je věcí každého poslance, jak se v oné věci rozhodne. Konkrétně říká: „Není možné, že já zavelím a všichni v rámci hnutí změní názor, u nás jsou tři (názorové) skupiny.“ Rozdělenost pak vyplývá i z faktu, že jak pod novelu občanského zákoníku zavádějící stejnopohlavní svazky, tak pod novelu Listiny, se podepsali zástupci hnutí ANO.

Z celkového pohledu se strana jako celek k navrhované novele občanského zákoníku chová skutečně netečně. Netečnost pak vyplývá z existence rozporů uvnitř hnutí k této otázce a také především ze skutečnosti, že sněmovní tisk byl zařazen na takové místo programu jednání Poslanecké sněmovny, aby se návrh na žádné schůzi nestihl projednat. Na takové místo programu byl rovněž zařazen i opoziční návrh na úpravu Listiny základních práv a svobod.

Jako další možný projev této netečnosti pak můžeme chápat i samotné hlasování o odročení novely občanského zákoníku a novely Listiny z března 2019, během něhož se celkem 40 poslanců ANO zdrželo hlasování, zbytek byl omluven nebo se hlasování vůbec neúčastnil a pouze 9 se vyjádřilo pro či proti přijetí návrhu. Je však nutné podotknout, že se jednalo o spojené hlasování o obou návrzích.

Druhy sociálních služeb u nás jsou sociální poradenství, sociální péče, sociální prevence. Sociální poradenství poskytuje potřebným osobám informace přispívající k řešení jejich nepříznivé situace. Mezi složky sociální péče MPSV řadí na příklad osobní asistenci, pečovatelské služby, tísňovou péči, podporu samostatného bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a chráněné bydlení. Mezi složky sociální prevence patří ku příkladu raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra a terénní komunity.

Koncem letošního května se k dofinancování sociálních služeb o 2 miliardy korun musela sejít Poslanecká sněmovna PČR. Ministryni Maláčové uložila (.pdf, str. 1), aby Sněmovně začátkem června předložila návrh k jejich dofinancování. Jana Maláčová následně navrhla sociální služby dofinancovat o 1,5 miliardy korun z rozpočtové rezervy, k čemuž nepřistoupila ministryně financí. 17. června se nakonec vláda rozhodla sociální služby dofinancovat částkou 1 miliarda korun s tím, že je tu možnost zisku dalších 900 milionů z evropských dotací. Sociální služby u nás jsou i budou velikým tématem pro vládní sociální demokraty, ale částečně i pro opozici, která by mimo jiné ráda viděla jejich změnu.

Sociální služby jsou v Evropské unii jedním z hlavních pilířů zlepšení kvality života Evropanů a jejich sociálního zabezpečení. Evropská unie oblasti jako sociální zabezpečení, zaměstnanost, sociální bydlení, péče o děti, dlouhodobá péče a sociální asistence považuje za důležité směrem k dosažení cílů EU. Komisařkou Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu je Marianne Thyssenová z Belgie. V návrhu složení nové komise pod vedením Ursuly von der Leyen pak komisař přímo pro sociální politiku chybí.

Stárnutí populace je jev spočívající ve zvyšování podílu důchodců oproti lidem v produktivním věku. Jeho příčinami jsou hlavně pokles porodnosti a prodlužování naděje dožití. Český statistický úřad předpokládá, že se do roku 2101 zvýší průměrný věk o 5,2 roku na 47,4 let a počet úmrtí převýší počet nově narozených. Počet lidí v produktivním věku se bude téměř rovnat počtu osob do 20 let a seniorům dohromady. Na osoby v produktivním věku tak dolehne obrovské finanční břemeno sociálních služeb.

Prodloužení věku dožití, jinak naděje dožití, souvisí se stárnutím populace. Čím více se bude naděje dožití zvětšovat, tím víc za současných podmínek vzroste problém se stárnutím populace a financováním sociálních služeb. Podle střední varianty a poslední předpovědi ČSÚ v rámci prognózy MPSV (.pdf, str. 12, tab. 3) se ženy narozené v roce 2050 budou průměrně dožívat 88,4 let a muži 83,5 let. To je oproti ročníkům narozeným v roce 2010 nárůst o 7,8, resp. 9 let.

Podle profesora Rabocha z 1. LF UK je pak nárůst psychiatrických onemocnění (ale i celkově duševních poruch) spojen s velkými socioekonomickými rozdíly ve společnosti a změnou životního stylu v průběhu dekád. Státní ústav pro kontrolu léčiv udává, že v období let 2002–2012 v ČR vzrostl počet dodaných definovaných denních dávek antidepresiv o skoro 236 %, a to na necelých 178 milionů. Tento trend má pokračovat. 

Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence. Alzheimer’s Disease International ve své zprávě (.pdf, str. 4) z roku 2015 předpokládá, že tehdejší počet 46,8 milionů lidí s demencí se každých 20 let zdvojnásobí. Předběžné celosvětové výdaje za léčbu demence v tomtéž roce dosahovaly 818 miliard amerických dolarů, v roce 2030 pak mají náklady dosáhnout (.pdf, str. IV) 2 bilionů amerických dolarů. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že je v současné chvíli na světě zhruba 50 milionů lidí trpících demencí, každý rok má přibýt 10 milionů nových případů. Demence nemá dopady jen na nakažené, ale i jejich okolí a společnost. 

Radce Maxové dáváme s jejím výrokem za pravdu. Je faktem, že v ČR populace stárne a prodlužuje se věk dožití. Psychiatrické choroby jsou na vzestupu, stejně tak i Alzheimerova choroba, resp. demence. Zda sociální služby budou v budoucnu velkým tématem je predikce do budoucna, která se z principu ověřit nedá. Uvěďme však, že je to pravděpodobné, neboť lidí, kteří budou tyto služby vyžadovat a s tím spojené náklady budou dle prognóz růst.

Andrej Babiš navštívil Šumavu spolu s ministrem životního prostředí Brabcem 19. července 2019. Důvodem jejich návštěvy byla především kůrovcová kalamita a kvůli výskytu tetřeva uzavřená oblast hraničního přechodu Modrý sloup, která by se mohla částečně zpřístupnit. Ještě dříve, v květnu 2019, Babiš navštívil Vysočinu, kde je kůrovec také přemnožen. „Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl po návštěvě Vysočiny premiér.

O zlepšení kalamitních stavů v českých lesích se píše už v programovém prohlášení vlády. Vláda například 30. července 2019 schválila dotační program, který by měl kompenzovat nižší příjem vlastníků lesů způsobený kůrovcem. Vlastníkům lesů by se tak tento rok mělo dostat 1,5 miliardy.

Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl pak stanoven na 23 miliard korun. Nakonec ale bude rozpočet navýšen o miliardu. Dohodli se tak ministryně financí Schillerová a ministr zemědělství Toman na schůzce 5. srpna 2019, krátce po návštěvě Šumavy vládní delegací. Ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Z dojednané miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. „Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě," řekl ministr Toman po schůzce. Ministerstvo bude v roce 2020 pracovat s rozpočtem ze státních zdrojů ve výši 24 miliard. Celkový rozpočet je plánován na 55,9 miliard, což je o 1,5 miliardy méně než letos. Ministerstvo má také možnost požádat o další peníze v případě řešení mimořádných událostí, zejména v boji s kůrovcem.

V rozhovoru pro Deník N 17. září 2019 Radka Maxová kritizovala nedostatek financí na sociální služby a poukázala na přidanou miliardu Ministerstvu zemědělství na boj proti kůrovci. Radka Maxová byla dříve předsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP ČR.

O nízké kvalitě sociálních služeb Maxová mluvila i v námi ověřované Výzvě Seznamu 27. září 2019.

V diskuzních materiálech (.pdf, str. 2) dostupných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se píše: „Dalším neuralgickým bodem je i samotný proces podávání žádosti o dotaci.“ Dále, o pár řádků níže, najdeme i tvrzení: „Samotný proces také způsobuje to, že příjemci dotačních prostředků, reálně získají finanční prostředky do konce 1. kvartálu, a tím se často dostávají do finanční tísně a musí si brát finanční půjčky na překlenutí tohoto období.“

Toto nám potvrdí i např. § 3 nařízení vlády č. 98/2015 Sb. o provedení § 101a zákona o sociálních službách:

„(1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to

a) do 15. března kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 60 % přiznané dotace,

b) po podání průběžného přehledu, nejpozději do 30. června kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 40 % přiznané dotace.

(2) V mimořádných případech, zejména v období rozpočtového provizoria nebo v případě navýšení prostředků státního rozpočtu, lze dotaci vyplatit i v jiné lhůtě.“

Je tedy pravda, že příjemci mohou trpět finanční tísní, pokud se první splátka dotace připíše na účet až v nejzazší možný termín. Personální problémy nastávají právě v tomto období. „První půlrok nemůžeme hospodařit s penězi, takže lidé jsou na základním platu a doufáme, že budeme moct dát odměny v momentě, kdy se dozvíme, jaká je částka,“ vysvětluje běžnou praxi ředitelka společnosti DUHA Eva Brožová pro ČT24. Dále dodává, že by pomohlo, kdyby měli jistotu, že potřebný obnos dostanou. „Většina lidí potom odchází, hledá práci s vyšším výdělkem, tady si tolik peněz prostě nevydělá, jen kvůli penězům se to dělat nedá,“ říká asistentka společnosti DUHA Tereza Zetková.

Jak se poskytovatelé sociálních služeb vyrovnávají s výpadkem dotací v Karlovarském kraji, popisuje pro Demagog.cz Veronika Hrnková, sociální pracovnice z Centra pro dítě a rodinu Valika, z.s.: „Pro fungování v době, kdy nejsme zajištěni dotací, nám Karlovarský kraj zapůjčí potřebné peníze. Tyto peníze následně vracíme, jakmile je vyplacena dotace.“

Dále poskytovatelé situaci řeší formou úvěru či zavedením minimální mzdy. S tím potom souvisí odchod pracovníků (viz výše). Nabírání pracovníků na dohodu o provedení práce je další racionální cesta, jak snížit náklady. Pokud zaměstnavatel podepíše se zaměstnancem DPP a měsíční odměna zaměstnance bude do 10 000 Kč, pak nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Situaci také zhoršilo, když vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. V roce 2019 proto chyběly peníze plošně, na celém území ČR. Tento problém má pro příští rok eliminovat slíbené řešení (video, čas 5:23).

Dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí k 1. srpnu ministerstvo připravuje novelu zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ke které ustanovilo pracovní skupinu.

Dle tiskové zprávy byla do této skupiny přizvána za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR jeho předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková. Později za zástupce OSZSP byla jmenována Bc. Jana Hnyková, která se ke svému jmenování a k probíhajícím jednáním vyjádřila na webu OSZSP, kde uvedla, že se pracovní skupina má setkávat každý týden až do konce září.

Na půdě Senátu se uskutečnila k připravované novele 16. září konference ve spolupráci s MPSV a 25. září se na půdě Poslanecké sněmovny uskutečnil kulatý stůl k tomuto tématu za účasti ministryně práce a sociálních věcí. Na tomto kulatém stolu pronesla (.mp3, čas 18:50) Jana Maláčová větu: „Ono to bylo posíláno na poslední chvíli, protože se ta pracovní skupina se potkává každé úterý..."

Dle § 39 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je člen vlády povinen dostavit se na schůzi výboru, pokud je o to výborem požádán. Dobrovolně se však může účastnit i v ostatních případech. Pokud pak výbor netrvá na osobní účasti ministra (ministryně), může se ministr nechat zastoupit jiným členem vlády či svým náměstkem. Dle jednacího řádu tedy skutečně není možné nechat se zastoupit ředitelem odboru.

Radka Maxová mluví o době, kdy byla předsedkyní výboru pro sociální politiku. To bylo období od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019. Paní ministryně Maláčová v tomto období nedorazila na jednání výboru celkem desetkrát z 22 zasedání. Ve dvou případech se jednalo o mimořádnou schůzi, na kterých nebyl žádný zástupce MPSV. Ovšem pouze v jediném případě místo sebe neposlala náměstka, ale ředitele odboru. Stalo se tak na jednání č. 16 dne 27. září 2018. Přítomen byl ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil (.pdf, str. 1). Kvůli nepřítomnosti ministryně Maláčové bylo přerušeno (.pdf, str. 2) projednávání bodu Informace o Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016 a Metodické informaci k některým otázkám vztahujícím se k umístění dětí v ZDVOP a pobytu dětí v těchto zařízeních. V jednom případě pak dorazila ministryně Maláčová na schůzi v průběhu (.pdf, str. 3) jednání, ovšem i tehdy byli přítomni náměstci.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící. Z výroku Radky Maxové vyplývá, že ministryně Maláčová poslala jako svůj zástup ředitele odboru hned několikrát. Ve skutečnosti se tak však stalo pouze jednou. Ve všech zbývajících případech dorazila buď samotná ministryně nebo pověřený náměstek.

Ve dnech, kdy ministryně Maláčová nebyla přítomna na jednání výboru, tj. 27. září, 24. a 25. října, 22. listopadu 2018, 20. února, 13. a 27. června 2019 (vše .pdf), neměla plánovanou účast na jednání výboru uvedenou ani ve svém harmonogramu. Ministryně Maláčová rovněž nebyla přítomna na schůzích 20. února a 7. června 2019, jednalo se však o mimořádné schůze. Na řádnou 30. schůzi (.pdf. str. 3) se dostavila až v průběhu projednávání 2. bodu, ačkoliv má v harmonogramu uvedeno, že se schůze účastní od 9:00.

Vůči jednání Maláčové bylo vzneseno několik výtek. Poslanci přítomní na 25. schůzi Výboru pro sociální politiku vyjádřili (pdf., s. 4) výhradu k nepřítomnosti ministryně na společném jednání Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví PSP ČR. Další akt, který lze považovat za výtku, se odehrál na 28. schůzi (pdf. s. 8). Předsedkyně Maxová skrze návrh požádala ministryni Maláčovou o zrušení jistých opatření MPSV. Tato opatření dle předsedkyně Maxové omezovala komunikaci mezi poslanci a pracovníky ministerstva a porušovala jednací řád Poslanecké sněmovny. Na 30. schůzi (.pdf) sice Maláčová přítomna byla, dorazila však v průběhu jednání (s. 3). Na 33. schůzi (pdf. s. 4) vyjádřila poslankyně Jana Aulická Jírovcová politování nad nepřítomností ministryně Maláčové na zasedání.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že se ministryně Maláčová nedostavila na schůzi, která byla uvedena v jejím harmonogramu, pouze jednou. Jednalo se navíc o pozdní příchod, ne o systematické ignorování schůzí výboru, jak naznačuje Radka Maxová.

Uvedený výrok je třeba zasadit do kontextu. Lubomír Zaorálek v rozhovoru reaguje na slova moderátora Moravce. Ten v jedné z předchozích otázek říká, že sociolog „Tomáš Lebeda také mluví o tom, že významná část politické reprezentace, včetně nejvyšších ústavních činitelů obdivují model demokracie asijské. To znamená zajištění ekonomické solidarity, ale přitom omezování lidských práv“. Debata ve studiu se točí kolem Číny a sympatií části českých politiků k ní.

Rok 2013 lze označit jako rok restartu česko-čínských vztahů (.pdf, str. 236). Došlo ke změně vládní politiky v souvislosti s nástupem nové vlády Jiřího Rusnoka a nového prezidenta Miloše Zemana. V listopadu 2013 premiér Rusnok přijal delegaci generálního tajemníka Sekretariátu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy pana Song Tao. Po tomto setkání uvedl: „Jsme na začátku úplně nové etapy vzájemných a živých kontaktů mezi oběma zeměmi a také v rámci evropsko-čínských vztahů. Dovolím si říct, že se jedná o restart vzájemné spolupráce.“

Velkým propagátorem posílení našich vztahů s Čínou je prezident Zeman. Čínu navštěvuje téměř každoročně (2014, 2015, 2017, 2018 a 2019). Pronesl také řadu veřejných výroků týkajících se Číny. Například v roce 2014 v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV (video od 00:18) řekl, že „nebudeme poučovat jiné, jak mají vést tržní ekonomiku ani rozhodovat o lidských právech atd. Naopak, my se pokusíme učit. A já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společnost“. Když v roce 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE s tím, že se jedná o bezpečnostní hrozbu, komentoval tento spor Zeman slovy: „Uvnitř Evropy je takový vzteklý červený kousek, to je země, která je proti Huawei.“ Miloše Zemana podpořil v jeho stanovisku v uvedeném sporu například i šéf komunistů Vojtěch Filip. Na adresu NÚKIB uvedl, že „jde skutečně o to, že naši úředníci se chovají jako zaměstnanci jedné soukromé firmy v konkurenčním sporu“.

V roce 2016 Česko navštívil na pozvání prezidenta Zemana čínský prezident Si Ťin-pching. Došlo k podpisu dohody o strategickém partnerství. „Česká republika má zájem vybudovat s Čínou strategické partnerství, podobné jako je mezi Čínou a Německem, Francií nebo Velkou Británií,“ uvedl tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. Propagátorem tohoto partnerství je také sám Lubomír Zaorálek, u kterého můžeme nalézt také řadu výroků, v nichž vyzývá k větší spolupráci s Čínou. Například při své pracovní cestě do Číny v roce 2014 uvedl, že „obnovení dialogu na vysoké úrovni vedeného na základě důvěry a porozumění umožní naplno využít potenciál, který spolupráce mezi oběma zeměmi nabízí. Máme zájem o čínské investory, turisty, studenty i vědce. Naopak Číně chceme nabídnout pokročilé technologie a moderní průmysl“. V závěru této cesty pak se svým čínským protějškem Wang I podepsali společné prohlášení, v němž „Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě“.

Kladný vztah k Číně má i KSČM. Například na sněmovním semináři v roce 2016 její předseda mimo jiné uvedl: „Pod vedením Komunistické strany Číny celá země vzkvétá a úspěšně buduje novou společnost.“ KSČM má také velmi dobré vztahy s Komunistickou stranou Číny, s níž pořádá pravidelná mezistranická jednání. V květnu 2018 pak předseda strany na konferenci v čínském Šen-čenu prohlásil: „Díky svému vlastnímu úsilí se KS Číny projevila nejen jako strana, která obstála ve zkoušce historie, ale také strana, která dosáhla obrovských úspěchů v praxi. Během 40 let reforem a otevírání se rovněž stala vlivnou silou mezinárodní politiky, silou přispívající svou moudrostí k novému globálnímu vládnutí.“

U ostatních stran či hnutí jsme žádná vyjádření, která by mohla být vykládána jako vzhlížení k Číně, nedohledali. Můžeme tedy uzavřít, že na české politické scéně skutečně naprostá většina politiků Čínu neadoruje. Jinými slovy, je pravdou, že pouze relativně malé množství českých vrcholných politiků k Číně vzhlíží. Konkrétně je to prezident Zeman a strana KSČM, která momentálně drží 15 z 200 poslaneckých mandátů.

Lubomír Zaorálek /ČSSD/ se stal v lednu 2014 ministrem zahraničních věcí. V dubnu navštívil hlavní město Čínské lidové republiky Peking, kde podepsal (video, 0:00) prohlášení, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno, že Tibet je součástí Číny a že Česká republika nebude podporovat jeho nezávislost. Ministr Zaorálek před svou návštěvou v Číně uvedl, že je nutné, abychom pracovali na zlepšení česko-čínských vztahů, protože Čína má a bude mít ve světě významné ekonomické postavení.

V říjnu 2014 navštívil Peking i prezident Miloš Zeman. Čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ujistil (video, 0:48), že Česká republika uznává jak Tibet, tak Tchaj-Wan jako součásti Čínské lidové republiky: „Proto nejen já, ale nová vláda České republiky zcela jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu, a že se odmítáme jakýmkoliv způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí.“

V rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV prezident Zeman mimo jiné uvedl (video, 0:45), co rozumí restartem česko-čínských vztahů: „Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já se v Číně snažím naučit, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost.“

Lubomír Zaorálek následně v rozhovoru pro DVTV uvedl (video, 14:30), že některé výroky prezidenta Zemana v Číně nevypadaly šťastně v kontextu, ve kterém byly použity.

Rozhovor, který podle svých slov Lubomír Zaorálek poskytl čínské televizi, se nám nepodařilo dohledat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Ministru Zaorálkovi jsme napsali e-mail, ve kterém jsme se ho ptali na podrobnosti ke zmíněnému rozhovoru. Odpověď jsme zatím neobdrželi.