Přehled ověřených výroků

V současnosti je dle ministra Karla Havlíčka pozastaveno (cca 8:35–9:00) až 19 miliard korun v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech mělo MPO zcela přijít o 2,5 miliardy korun. Nelze však zjistit, čeho se těchto 19 miliard týká, a ani to, kdo je zodpovědný za jejich pozastavení, a tedy na čí straně bylo pochybení.

Již v minulosti mělo MPO problémy s čerpáním dotací. Například v dubnu 2018 se pozastavení vyplácení dotací v rámci MPO dotklo operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pozastaven byl na základě auditu, ve kterém byla zjištěna chybovost 14 %. Podle Hospodářských novin byl pozastaven program o celkovém objemu 114 miliard korun a následně se samo ministerstvo přihlásilo ke korekci o 550 milionů korun. Příčinou chyb byla podle náměstka Piechy především nejasná definice malých a středních podniků, z čehož komise usuzuje, že dotace nešly právě těmto firmám. Chyby se týkají projektů z let 2015 až 2017. Zde se však očekává, že program bude znovu obnoven. Program jako takový běžel dále, ale až do vyšetření Evropskou komisí byly projekty hrazeny z národních zdrojů.

Na inovační linku na výrobu toustového chleba PENAM a.s. měla Evropská unie poskytnout dotaci 100 milionů. Ministerstvo financí však nakonec nedalo Unii tuto dotaci proplatit a prostředky tak pocházely ze státního rozpočtu. Finanční příspěvek ze soukromých zdrojů je 300 milionů korun, celková schválená částka na inovační linku je tedy 400 milionů korun. Podle Penamu je pekárna spolufinancována z prostředků fondu pro regionální rozvoj. Podle zadávací dokumentace (.pdf, str. 5) byla předpokládaná hodnota zakázky za část a) 5 365 000 euro (zhruba 137 milionů korun) a za část b) 5 180 000 euro (zhruba 132 milionů korun) bez DPH. Na stránkách Evropského fondu pro regionální rozvoj se v současné době nedají vyhledat projekty.

Schvalování jednotlivých projektů, tj. rozhodování, kterému projektu bude evropská dotace udělena, je v rukou národních orgánů (viz bod 4). Jan Mládek byl ministrem průmyslu a obchodu od 29. 1. 2014 do 26. 10. 2017. Zahájení projektu proběhlo v červenci 2015 a bylo dokončeno v dubnu 2018 (.xls). Dotaci na inovační linku lze najít pod registračním číslem CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_014/0000516.

Andrej Babiš zde vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2019. Tento materiál (.pdf) vytvořený Ministerstvem financí, který počítá s údaji ČSÚ, skutečně uvádí státní dluh pro rok 2017 ve výši 32,2 % HDP. Dle této strategie by měl být dluh za rok 2018 ve výši 30,7 % HDP (s. 11). Samo ministerstvo zde však uvádí, že se jedná o pouhý odhad (vzhledem k tomu, že ještě není znám státní závěrečný účet ani konečná velikost HDP pro letošní rok).

Z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že český státní dluh ve vyjádření podílovém ku HDP v posledních letech klesá. Níže uvedený graf čerpá data z Eurostatu a jeho hodnoty se mírně liší od materiálu ministerstva, jelikož popisují dluh sektoru vládních institucí, nejen státní dluh. Klesající tendence je však zjevná. Pokud se ale podíváme na dluhovou statistiku v absolutních číslech, je v posledních letech patrný nárůst státního dluhu, např. v roce 2016 byl dluh 1613,4 mld. Kč a v roce 2017 pak 1624,7 mld. Kč. Používáme-li jako ukazatel relativní vyjádření výše dluhu ku HDP, musíme mít na paměti, že při rostoucím HDP může dluh podílově klesat, přestože v absolutních číslech roste. Andrej Babiš se však přímo odvolává na podílové vyjádření.

Co se týče přebytku veřejných rozpočtů, sektor vládních institucí byl za 2. čtvrtletí roku 2018 v přebytku 41,7 mld. Kč, nicméně i zde se zatím nejedná o konečnou hodnotu za celý rok. V 1. čtvrtletí míra zadlužení veřejných institucí meziročně klesla. Stejně tak klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 35,3 % HDP.

Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 13) meziročně výdaje na důchody vzrostly o 37,13 mld. Kč (8,8 %) na 461,33 mld. Kč; pro rok 2018 byly tyto výdaje ve výši 424,2 mld. Kč (.pdf, s. 13). Podle Nařízení vlády 213/2018 Sb. (§ 4) se základní výměra pro starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2019 zvyšuje o 570 Kč měsíčně, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 %. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3270 Kč. Důchody se tedy od ledna 2019 znatelně meziročně zvyšují.

V minulém roce se důchody podle Nařízení vlády 343/2017 Sb. (§ 4) zvyšovaly o 3,5 %, resp. 150 Kč, od ledna 2017 se podle Nařízení vlády 325/2016 Sb. (§ 4) důchod zvyšoval o 2,2 %, resp. 110 Kč. Každoročně dochází k valorizaci důchodů, a to o růst cen a polovinu růstu reálných platů. 

Platy zdravotnického a školského personálu zvýšilo nařízení vlády z října 2018.

Zvýšily se platy pedagogů. Od ledna 2019 došlo k nárůstu v průměru o 15 %, u nepedagogických pracovníků v průměru o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 26) je na platy zaměstnanců ve školství vyčleněno 945 mil. Kč.

Zdroj dat: Státní rozpočet ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 5) informuje o nerovnoměrném zvýšením platových tarifů lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví. Nárůst platů od 11. do 13. platové třídy je o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %. Dokument uvádí, že „od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 %.“

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že zdravotním sestrám, které pracují v dvousměrném provozu, vzroste plat o 5 tisíc Kč měsíčně, jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Ostatní nelékařský personál (například sanitáři) dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce Kč navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 30) je na platy zaměstnanců ve zdravotnictví vyčleněno 1,54 mld. Kč.

Meziroční růst reálného HDP se podle České národní banky pohyboval v roce 2018 na 3,1 %. ČNB predikuje růst i pro další roky, konkrétně 3,3 % pro roky 2019 i 2020. Meziroční růst pro 3.čtvrtletí 2018 se dle dat ČSÚ rovná 2,4 %.

Česká republika má podle posledních dat Eurostatu z října 2018 opravdu nejnižší nezaměstnanost ze členských zemí EU, v říjnu to bylo 2,2 %. Zatímco průměrná nezaměstnanost osmadvacítky byla 6,7 %, ČR se dlouhodobě pohybuje v úrovni nízké nezaměstnanosti.

Národní investiční plán České republiky by měl zahrnovat přes 17 000 projektových záměrů v celkovém objemu téměř 3,5 bilionu korun. Za tímto účelem provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozsáhlý sběr dat. Celý projekt, plánovaný na období 2019–2030, chce vláda rozdělit do dvou fází, přičemž ta první by měla končit v roce 2022 na investici cca 1,226 bilionu korun.

Cílem investičního plánu je shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Do projektu by měla být zahrnuta výstavba nových silnic, škol, nemocnic, či sportovních stadiónů. Za účelem kontroly naplňování projektu bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování. Svojí strukturou bude odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikne státní expertiza, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

Investiční plán je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Jelikož tedy neznáme oficiální podobu a výši celkových plánovaných investic, můžeme pouze vyvozovat z vyjádření politiků. Proto tento výrok zatím hodnotíme jako neověřitelný.

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.

V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.“

Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).

Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).

Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.

Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).

Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců.“ Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.“

Zmíněné zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 14. a 15. prosince 2017. Pro kontext uvádíme, že členy Evropské rady tvoří předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí EU. Na této radě reprezentoval ČR jako premiér již Andrej Babiš. Premiérem byl Babiš poprvé jmenován 6. prosince 2017. Prezident republiky pak jmenoval první Babišovu vládu jako celek 13. prosince 2017. Původní termín jmenování ministrů byl 15. prosince 2017. V listopadu 2017 vyjednal Andrej Babiš na společné schůzce s prezidentem posunutí termínu jmenování vlády na 13. prosince, právě z důvodu konání summitu Evropské rady: „Pan prezident mi potvrdil, že 6. prosince mě bude jmenovat premiérem. Zároveň jsem ho přesvědčil o dřívějším termínu jmenování vlády, a to 13. prosince, a to z toho důvodu, že 14. a 15. prosince je Evropská rada, která je velmi důležitá.“

První vláda Andreje Babiše schválila navýšení důchodů k 1. lednu 2019 v průměru o 918 korun. Předseda vlády to popsal takto:

„Schválili jsme navýšení v průměru o 918 korun, což je největší meziroční navýšení důchodů. Senioři jsou pro nás prioritou a do měsíce chceme projednávat například i slevy na jízdné. Nyní je průměrný důchod 12 240 korun měsíčně, a to je podle nás velmi nízké. Náš cíl je navýšit za čtyři roky průměrnou úroveň důchodů na 15 tisíc korun. Připravíme také důchodovou reformu, která přinese například samostatný důchodový účet. Je potřeba, aby naši důchodci měli lepší život.“

Novela zákona o důchodovém pojištění, které zvýšení obsahuje, byla schválena v srpnu 2018 (tedy v době fungování již nové vlády, nikoli první vlády) Poslaneckou sněmovnou 170 hlasy bez odporu.

Investiční plán má za úkol shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Nelze tudíž říci, že by ho vláda již udělala.

V případě kvót nelze mluvit o tom, že vláda Andreje Babiše zrušila kvóty. Byla však jednou z členských zemí, jejichž odpor k systému povinných kvót vedl k tomu, že minimálně od jednání Evropské rady 29. června 2018 je otázka přijímání migrantů čistě na dobrovolné bázi členských zemí. V závěru své zprávy Evropská rada (pdf, s. 2) uvádí dobrovolnost jako základ migrační politiky a opisuje ji takto:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity. Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení.“

Je pravdou, že Andrej Babiš a členové jeho první vlády navštívili několikrát kraje ČR – 5. března Zlínský kraj, 13. března Liberecký kraj, 28. března Středočeský kraj, 9. dubna Královehradecký kraj, 16. dubna Karlovarský kraj, 24.–25. dubna Moravskoslezský kraj, 2.–3. května Jihomoravský kraj, 14. května Ústecký kraj, 28. května Kraj Vysočina, 5. června Jihočeský kraj, 18. června Pardubický kraj a 20. června Olomoucký kraj. Tedy až na kraj Plzeňský byl Andrej Babiš oficiálně se svojí vládou ve všech samosprávných krajích.