Přehled ověřených výroků

Pravda
Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a poslankyně Pirátů Klára Kocmanová na podzim 2023 uvedly, že v současné Poslanecké sněmovně má manželství pro všechny malou šanci na úspěch.

Olga Richterová mluví o novele občanského zákoníku, kterou Poslanecká sněmovna schválila ke konci února, a jejímž původním cílem bylo zavést manželství i pro stejnopohlavní páry – tedy tzv. manželství pro všechny (.pdf, str. 3 z 54). Dolní komora nicméně schválila pozměňovací návrh (.docx), který těmto párům dává právo na vstup do tzv. partnerství. V něm budou mít většinu práv, jako mají lidé v manželství, ovšem s omezením práv k dětem.

Místopředsedkyně Sněmovny Richterová byla jedním z předkladatelů původního návrhu novely. V říjnu 2023 však řekla: „Současné složení Sněmovny a Senátu bohužel většinově odmítá manželství pro všechny podpořit. Na stole je nyní alespoň návrh, který by duhovým rodinám narovnal práva včetně rodičovských, což jsme ochotni v zájmu tisíců dětí a rodičů, co dnes žijí v nejistotě, podpořit. Považujeme to za krok správným směrem, stále to ale není férové a úplné řešení, o které dál usilujeme.

Pirátská poslankyně Klára Kocmanová se poté v listopadu ve svém facebookovém příspěvku věnovaném právě rovným právům pro LGBTQ+ osoby vyjádřila tak, že „ve Sněmovně (…) nyní dominují strany s převážně konzervativními názory (…), a manželství má tak mizivou šanci projít“. Podobně se tehdy vyjádřila i v názorovém článku, který publikovala na webu Seznam Médium.

Dodejme, že skupina poslanců včetně pirátského zástupce Jakuba Michálka během projednávání novely předložila pozměňovací návrh (.docx), kterým se snažila prosadit, aby se svazky stejnopohlavních párů jmenovaly partnerství. Těmto párům by ale ponechal všechna práva jako v manželství mezi mužem a ženou. Poslanecká sněmovna tento návrh nicméně zamítla.

Poslankyně Olga Richterová a Klára Kocmanová se tedy dříve vyjádřily v tom smyslu, že tzv. manželství pro všechny současnou Poslaneckou sněmovnou neprojde. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Skupina poslanců v rámci jednání o návrhu novely občanského zákoníku předložila pozměňovací návrh, jehož cílem bylo úplné zrovnoprávnění stejnopohlavních párů. Jediný rozdíl panoval v názvu, kdy by se jejich svazek nejmenoval manželství, ale partnerství.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová v kontextu výroku mluví o projednávání návrhu novely občanského zákoníku, jehož cílem bylo zrovnoprávnit páry stejného pohlaví tak, aby měly stejná práva jako lidé v manželství. V rozhovoru zmiňuje, že se v dolní komoře projednávaly různé pozměňovací návrhy, přičemž jeden z nich by tato rovná práva zavedl. Rozdíl by byl pouze v názvu svazku, který by se jmenoval „partnerství“, nikoliv manželství.

Návrhy, návrhy, a zase ty návrhy

Zmíněný návrh novely občanského zákoníku (.pdf) předložila vládě skupina poslanců v čele s poslancem Josefem Bernardem (STAN) v červnu 2022. Návrh by v praxi zaváděl stejná práva pro stejnopohlavní páry jako mají muž a žena v manželství. Šlo např. o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva k dětem, které vychovávají nebo o přístup k náhradní rodinné péči.

Později v rámci projednávání novely ale skupina poslanců předložila pozměňovací návrh, který počítal s přejmenováním svazku stejnopohlavních párů na partnerství (.docx). Těmto párům by ale ponechal všechna práva, jako v manželství mezi mužem a ženou. Poslanecká sněmovna tento návrh však zamítla. Pro jeho přijetí hlasovali zejména zástupci Pirátů, STAN a TOP 09 a podporovali ho také poslanci, kteří předložili původní návrh novely. 

Je důležité dodat, že dolní komora hlasovala i o dalších pozměňovacích návrzích. Např. návrh poslanců Karla Haase (ODS), Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) a Zuzany Ožanové (ANO) počítal s přejmenováním svazku na partnerství, ale stejnopohlavním párům nedával práva k osvojení dětí (.docx).

Sněmovnou nakonec prošel až pozměňovací návrh Heleny Válkové (ANO) a Jiřího Navrátila (KDU-ČSL). Díky tomuto návrhu budou mít stejnopohlavní páry většinu práv jako ostatní páry, omezení se však týká práv k dětem (.docx). Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Závěr

Poslanci v rámci projednávání návrhu novely občanského zákoníku předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo zcela zrovnoprávnit páry stejného pohlaví tak, aby měly stejná práva jako lidé v manželství. Název „manželství“ tento návrh pouze měnil na „partnerství“. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Pozměňovací návrh k novele občanského zákoníku opravdu předložili poslankyně Helena Válková (ANO 2011) a poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Návrh nově umožňuje přiosvojení dítěte také stejnopohlavním párům.

Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová reaguje na schválení novely občanského zákoníku (.pdf), jehož cílem bylo zrovnoprávnit lidi ve stejnopohlavních svazcích. Jeho schválením by došlo např. ke vzniku společného jmění, nároku na vdovský a vdovecký důchod nebo k rozšíření práv k dětem. Umožněno by také bylo pokračovat v manželství, pokud by jeden z manželů prošel úřední změnou pohlaví (.pdf, str. 15).

Během projednávání v dolní komoře ale Helena Válková (ANO 2011) a Jiří Navrátil (KDU-ČSL) předložili pozměňovací návrh (.docx), který dává stejnopohlavním párům právo na vstup do tzv. partnerství, ve kterém budou mít většinu práv jako mají lidé v manželství. Právě tento pozměňovací návrh poslanci schválili, čímž se původní novela upravila. Podle nového znění stejnopohlavní páry nesmějí společně adoptovat děti z ústavů, mohou si ale přiosvojit dítě druhého z partnerů.

Adopce vs. přiosvojení

Adopce, neboli osvojení, je v občanském zákoníku definována jako „přijetí cizí osoby za vlastní“. V současnosti osvojiteli až na výjimky můžou být jen manželé nebo jeden z manželů. Ti musí prokázat, že budou dobrými rodiči, v péči je nebude omezovat zdravotní stav a osvojením nevznikne nepatřičný zisk. Pro adopci je nutný také souhlas dítěte.

Přiosvojení se týká případů, kdy jeden z manželů dítě již má a druhý ho chce osvojit. Jde tedy např. o situaci, kdy o své dítě pečuje jen jeden z rodičů s novým manželem či manželkou v jedné domácnosti. Právě takové přiosvojení nově umožňuje zmíněný pozměňovací návrh i stejnopohlavním párům (.docx, str. 9). V praxi to tedy znamená, že pokud se jedná o biologické dítě jednoho z partnerů, tak „stačí“, aby dítě a druhý partner prošli jedním administrativním procesem.

Návrh ale umožňuje i osvojení dítěte, tedy „adopci“. Proces je to ale výrazně složitější než v případě manželských párů, které si dítě mohou osvojit společně a nejedná se tak o adopci v jejím běžném pojetí. Procesem osvojení u stejnopohlavních párů totiž může projít jen jeden z partnerů. Následně má druhý z partnerů možnost si dítě přiosvojit v dalším administrativním procesu.

Závěr

Pozměňovací návrh novely občanského zákoníku skutečně předložili poslankyně Helena Válková (ANO 2011) a poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Tento návrh nově umožňuje přiosvojení dítěte pro lidi ve stejnopohlavních svazcích. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Přiosvojení je situací, kdy jeden z manželů osvojí dítě toho druhého. Po přiosvojení tak dítě má dva zákonné zástupce.

Olga Richterová mluví o změnách v občanském zákoníku, které Poslanecká sněmovna schválila ke konci února. Jednou z novinek je mj. to, že by si lidé ve stejnopohlavních párech mohli přiosvojit dítě druhého partnera. Návrh zákona nicméně musí projít i horní komorou – Senátem.

Adopce, neboli osvojení, je v občanském zákoníku definována jako „přijetí cizí osoby za vlastní“. Osvojení dítěte dvěma osobami je ale možné pouze tehdy, pokud se jednámanžele, kteří se tak stanou osvojiteli a zákonnými zástupci dítěte. Přiosvojení se pak týká případů, kdy jeden z manželů dítě již má a druhý ho chce osvojit. Jde tedy např. o situaci, kdy o své dítě pečuje jen jeden z rodičů s novým manželem či manželkou v jedné domácnosti.

Uveďme, že Poslanecká sněmovna schválila verzi s pozměňovacím návrhem (.docx) poslanců Jiřího Navrátila a Heleny Válkové. Právě ten stejnopohlavním párům nově dává možnost osvojit si partnerovo dítě, pokud je rodičem dítěte (.docx, str. 13). Dodejme, že ve schválené verzi se slovo přiosvojení až na jednu výjimku nepoužívá (str. 9), jedná se ovšem o termín, který popisuje osvojení dítěte manželem rodiče. Přiosvojení tedy skutečně znamená, že dítě bude mít dva zákonné zástupce, a výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Adopci neboli osvojení pozměňovací návrh stejnopohlavním párům umožňuje. Dítě si ale napřed musí osvojit jen jeden z partnerů. Po nabytí rodičovských práv si v dalším kroku může dítě přiosvojit i druhý partner. Nejedná se tedy o společnou adopci jako u manželských párů.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová tvrdí, že pozměňovací návrh poslanců Heleny Válkové (ANO) a Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) předložený (.docx) v rámci návrhu novely občanského zákoníku umožňuje adopci dítěte i pro stejnopohlavní páry, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá.

Upřesněme, že tento pozměňovací návrh dává stejnopohlavním párům právo na vstup do tzv. partnerství, ve kterém budou mít většinu práv jako mají lidé v manželství. Média v této souvislosti psala o tom, že tyto páry dle schválené verze novely nesmějí společně adoptovat děti z ústavů, mohou si ale přiosvojit dítě druhého z partnerů. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, zdali zmíněný pozměňovací návrh opravdu umožňuje vícekrokovou „adopci“.

Omezená práva při osvojování dětí

Adopce neboli osvojení je v občanském zákoníku definována jako „přijetí cizí osoby za vlastní“. V současnosti se osvojitelem dítěte může stát buď jen jeden z manželů nebo manželský pár. Díky pozměňovacímu návrhu Válkové a Navrátila se ale nově osvojitelem můžou stát i lidé ve stejnopohlavních svazcích (.docx, str. 2).

V praxi to znamená, že pokud se jedná o biologické dítě jednoho z partnerů, tak „stačí“, aby dítě a druhý partner prošli jedním administrativním procesem – přiosvojením. Podmínkami k přiosvojení jsou např. bezúhonnost budoucího osvojitele, sociální šetření, péče o dítě před osvojením nebo souhlas druhého rodiče a dítěte.

Pokud se ovšem nejedná o biologické dítě ani jednoho z rodičů, proces je složitější. Podle iniciativy Jsme fér v takovém případě děti z ústavní péče budou muset „projít adopčním procesem s prvním z rodičů, který by tak získal plná rodičovská práva jako jednotlivec“. Až následně děti budou muset „projít stejným procesem znovu, aby si je přiosvojil/a i rodičův partner/partnerka“.

Dosud, tedy v rámci tzv. registrovaného partnerství, mohl být osvojitelem-rodičem pouze jeden z partnerů a druhý neměl právo si dítě přiosvojit. Pokud tedy novelu občanského zákoníku schválí Senát a podepíše prezident, druhý partner si nově bude moci dítě přiosvojit.

Závěrečné hodnocení

Pozměňovací návrh předložený Helenou Válkovou a Jiřím Navrátilem tedy stejnopohlavním párům opravdu umožňuje „adopci“ neboli osvojení dětí. Proces je ale výrazně komplikovanější než v případě manželských párů, které si dítě mohou osvojit společně. Procesem osvojení v případě tzv. partnerství může projít jen jeden z partnerů. Následně má druhý z partnerů možnost si v dalším administrativním procesu dítě přiosvojit. Skutečně se tedy jedná o „dvoukrokový“ proces, jak uvádí Olga Richterová. Z těchto důvodů její výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vstoupit do manželského svazku umožňuje stejnopohlavním párům celkem 36 zemí světa. Posledními státy, které tuto možnost zavedly, jsou Řecko a Estonsko.

Podle aktuálního přehledu organizace Human Rights Campaign, která se dlouhodobě věnuje boji za práva LGBTQ+ osob, umožňuje stejnopohlavním párům uzavírat manželství celkem 36 zemí světa. Nejvíce z nich se nachází v Evropě, a to celkem 21. V Severní a Jižní Americe jich je dohromady 11, pokud počítáme i Mexiko. V něm sice neplatí jednotný zákon pro celou federaci, ale sňatky pro stejnopohlavní páry zde zavedla více než polovina spolkových států.

Podrobnější informace o tom, kdy jednotlivé státy „manželství pro všechny“ prosadily, lze najít na webu mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch nebo amerického výzkumného ústavu Pew Research Center. Jejich přehledy však nepochází z roku 2024, a nezahrnují tak ještě Řecko a Estonsko. Právě Řecko se v letošním únoru stalo zatím poslední zemí, která manželství pro stejnopohlavní páry schválila. Estonsko, jako první postsovětská země, prosadilo sňatky stejnopohlavních párů už minulý rok, nový zákon zde začal platit od ledna 2024.

Státy umožňující manželství pro stejnopohlavní páry. Zdroj: Human Rights Campaign
Pravda
Někteří zemědělci z protestní akce konané 19. února opravdu předčasně odjeli. Důvodem dle nich bylo, že jim protest byl ukraden „nezvanými lidmi“, a proto se s obsahem protestu již plně neztotožňovali.

Marek Benda reaguje na otázku moderátorky, která se ptá, zda zemědělci účastnící se protestní blokády Prahy v pondělí 19. února mají opodstatněné problémy, či zda byla demonstrace politicky zneužita. Benda odpovídá právě tvrzením, že tato akce podle něj byla zneužita, což dle jeho názoru tvrdili i samotní zemědělci.

Nejdříve uveďme, že tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Právě ASO se ohradilo například proti slovům ministra zemědělství Marka Výborného, který ještě před protestem tvrdil, že organizátoři uspořádáním akce sledují své vlastní politické cíle a nezastupují ostatní zemědělce.

Někteří zemědělci skutečně svou účast na akci ukončili předčasně a z Prahy odjeli okolo jedné hodiny odpoledne. Dle plánu měl být přitom oficiální program zahájen až v 15:00. Zdeněk Jandejsek jako reakci na brzký odjezd některých zemědělců prohlásil, že dotyční museli odjet pracovat na svá pole“. Tomu ovšem odporuje vyjádření koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice Miloše Malého, který tvrdil, že akci podle něj ukradli nezvaní lidé, kteří provolávali protivládní hesla. Což dle jeho vyjádření nebylo to, co organizátoři zamýšleli (video, čas: 05:10).

Malý se o předčasném ukončení protestu ze strany několika zemědělců vyjádřil také pro server Novinky.cz, kterému řekl, že odjelo přibližně 230 lidí. Jako důvod odchodu popsal, že se tito účastníci už neztotožňovali s obsahem stávky, kterou považovali za ukradenou.

Část zemědělců tedy skutečně protestní akci předčasně ukončila a přibližně okolo jedné hodiny odpoledne odjela. Tito protestující tak podle Miloše Malého, koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice, učinili kvůli pocitu, že jim demonstrace byla ukradena, kvůli čemuž se už zcela neztotožňovali s jejím obsahem. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

(...) z Green Dealu, který mimochodem podepsal minulý premiér, ne ten současný.
Události, komentáře, 19. února 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Tzv. Green Deal schválila Evropská rada v prosinci 2020, kdy se jednání za Českou republiku účastnil tehdejší premiér Andrej Babiš.

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce (.pdf, str. 4) do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality.

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V tomto sehrál roli bývalý předseda vlády Babiš. V Evropské radě totiž Českou republiku zastupuje její premiér, jímž byl tehdy právě Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě skutečně odsouhlasil někdejší premiér Andrej Babiš. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Online obchod s potravinami Rohlík oznámil přerušení spolupráce se Zdeňkem Jandejskem a jeho společností Rabbit CZ. Vedení Rohlíku nesouhlasí s metodami protestu zemědělců v Praze, na jehož organizaci se Jandejsek podílel.

Poslanec Marek Benda (ODS) zmiňuje reakci internetového prodejce Rohlík, který v souvislosti se zemědělskými protesty ukončil spolupráci s firmou jednoho z pořadatelů akce, Zdeňka Jandejska. Tím Benda ilustruje, že nejen vládní představitelé upozorňovali na to, že protestní akci „zneužily síly, kterým jde o něco jiného,“ než jen o změnu zemědělské politiky.

Zdeněk Jandejsek a protest z 19. února

Dne 19. února zemědělci vyjeli do ulic Prahy protestovat zejména proti Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a byrokracii, a přidali se tak k vlně protestů farmářů v Evropě. Jedním z hlavních pořadatelů protestu, během kterého traktory blokovaly dopravu, byl Zdeněk Jandejsek, podnikatel v zemědělství a bývalý prezident Agrární komory. V současnosti je majitelem holdingu Rabbit CZ, který se orientuje především na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Jandejska kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ho den před protesty v televizní debatě na CNN Prima News (video, čas 1:00) označil za „proruského kolaboranta“. To dokládal dopisem, který podle jeho slov napsal Jandejsek ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině a nabízel v něm pomoc ruským okupantům. Jandejsek toto obvinění později odmítl, z veřejně dostupných zdrojů ovšem nelze určit, jestli byl dopis pravý, či nikoliv. Vondra dále Jandejska obvinil, že je „figurkou“ Andreje Babiše (ANO).

V den protestů média také upozorňovala, že firmy, ve kterých Jandejsek figuruje, získaly na dotacích více než dvě miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. „Přesto je jednou z hlavních tváří protestů proti politice české vlády i politice Bruselu,“ dodal k tomu zpravodajský server Novinky.cz.

Vyjádření obchodu Rohlík

Právě ve spojitosti se získanými dotacemi kritizoval Jandejskovo zapojení do protestů také největší online obchod s potravinami Rohlik.cz. „Vyjádřit nesouhlas s politikou je právem každého z nás, ale omezovat dopravu a osobní svobody obyvatel už nikoliv. Je také špatně, když organizátorem stávky proti současnému systému je člověk, který právě díky němu načerpal na dotacích přes 2 miliardy korun,“ uvedl e-shop Rohlík ve svém prohlášení na facebooku. Na závěr také oznámil, že se z popsaných důvodů rozhodl „dále nenabízet produkty RabbitCZ“.

Zakladatelmajitel akciové společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr uvedl, že se Rohlík distancuje od metod, které organizátoři protestů používají. „Chceme tímto krokem zdůraznit, že podpora, kterou poskytujeme, je založena na principech udržitelného rozvoje, férového jednání a vzájemného respektu,“ řekl Čupr. V tiskové zprávě obchod Rohlík také napsal, že organizátoři protestů berou „veřejnost jako rukojmí v politickém boji“, což společnost považuje za nepřijatelné.

Shrnutí

Internetový prodejce potravin Rohlík dne 19. února vydal prohlášení, ve kterém kritizoval Zdeňka Jandejska, jednoho z hlavních pořadatelů tehdejšího zemědělského protestu. V textu upozorňoval, že Jandejsek organizoval protestní akci proti politice vlády a EU, přestože jeho společnosti získaly od státu a EU více než dvoumiliardové dotace. 

Rohlík sice přímo neuváděl, že se Jandejsek snaží „destabilizovat zemi”, kritizoval ovšem organizátory akce kvůli metodě protestu a za to, že si podle něj vzali celou veřejnost jako „rukojmí v politickém boji“. V závěru prohlášení Rohlík oznámil, že se rozhodl ukončit spolupráci s Jandejskovou společností Rabbit CZ. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Všechny tři zmíněné organizace se od protestu zemědělců, který proběhl 19. února, skutečně distancovaly.

Poslanec Marek Benda (ODS) ve svém výroku zmiňuje profesní zemědělské organizace, které se dle něj distancovaly od protestní jízdy zemědělců do centra Prahy. Ta proběhla ve stejný den, kdy se odvysílala námi ověřovaná debata, tedy 19. února.

Protest zemědělců

Tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Zemědělská technika se v centru Prahy objevila 19. února už v brzkých ranních hodinách. Dopoledne se zemědělci s traktory začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství, kde šéfovi resortu předali dopis, ve kterém požadovali odstup Česka od Zelené dohody pro Evropu. Některé transparenty zemědělců také vyjadřovaly nesouhlas s vládou nebo způsobem rozdělování dotací v EU.

Stanovisko zemědělských organizací

Největší domácí zemědělské organizace – Agrární komora, Zemědělský svazAsociace soukromého zemědělství – se skutečně vymezily proti formě protestu z 19. února. Např. prezident Agrární komory Jan Doležal k tomu uvedl, že „nejde o akci Agrární komory, která se distancovala od pořadatelů i od formy protestu. My opravdu nechceme nikoho držet jako rukojmí, nikoho omezovat, nicméně rozumíme rozčarování zemědělců, kteří se chtějí přidat, i když možná mnozí z nich netuší, ke komu se přidávají.“

22. února proběhl další protest zemědělců, kteří svou protestní jízdu tentokrát směřovali do ostatních velkých měst i k českým hranicím, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Tuto akci naopak Agrární komoraZemědělský svaz podpořily, zatímco Asociace soukromého zemědělství se k němu nepřipojila.

Závěr

Agrární komora, Zemědělský svaz i Asociace soukromého zemědělství tedy opravdu nepodpořily protest zemědělců, který se konal 19. února. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.