Přehled ověřených výroků

V květnu minulého roku ohlásil prezident Trump, že Spojené státy jednostranně odstoupí od jaderné dohody s Íránem, která byla uzavřena v roce 2015. Dohoda omezující íránský jaderný program uzavřená mezi Čínou, Francií, Ruskem, Spojeným královstvím, Spojenými státy, Evropskou unií a Íránem byla výsledkem úsilí Baracka Obamy a jeho administrativy.

Americké odstoupení od íránské jaderné dohody se setkalo s nevolí evropských spojenců, generálního tajemníka OSN, Ruska i Číny. Izrael naopak odstoupení od dohody podporuje.

I po odstoupení USA však podle nejnovějších zjištění Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán stále dodržuje své závazky vyplývající z dohody.

Dle posledních vyjádření Severokorejské tiskové agentury (KCNA) je denuklearizace korejského poloostrova chápána poměrně široce. Nejedná se jen o Korejský poloostrov, ale i okolní území a vody, ze kterých je možné vést jaderný útok.

KCNA se k věci vyjádřila v prohlášení dle NYTimes ze dne 20. prosince 2018 takto:

„Pokud se odkazujeme na denuklearizaci Korejského poloostrova, znamená to odstranění zdrojů jaderné hrozby nejen ze severu a jihu (pozn. poloostrova), ale také z okolních území, ze kterých je možné cílit na poloostrov. Denuklearizace by měla být definována jako kompletní eliminace jaderné hrozby ze strany USA vůči Severní Koreji předtím, než budeme uvažovat o odstranění našich schopností odstrašení.“

USA své jaderné zbraně stáhly z Korejského poloostrova již koncem roku 1991. Ve stejném roce prohlásila Jižní Korea, že se vzdává jakéhokoliv využití a držení jaderných zbraní.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek mluvil o změně zákona o elektronických komunikacích v neděli 24. února 2019 v Otázkách Václava Moravce s tím, že návrh bude zveřejněn v úterý.

„Chtěli bychom, aby se snížil poplatek, aby mohl zákazník přejít k jinému operátorovi. Dnes se platí tisíce korun, a my bychom chtěli, aby to byly maximálně stovky. [...] Náš expert na telekomunikace Martin Jiránek připravil a zkonzultoval s řadou stakeholderů ten návrh zákona, který řeší alespoň jednu z těch věcí, jako je pokuta.“ (čas 9:47)

Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO prohlásil, že návrh je málo ambiciózní a hnutí ANO by ho chtělo rozšířit například o rychlejší přenositelnost čísla. Zmínil také, že „pan premiér poslal 22. 2. dopis šéfovi asociace mobilních operátorů panu Šuchmanovi, kde mu píše, že chce řešit ceny, přenos čísla, pokuty za předčasné ukončení smlouvy a také přípravu tenderu na čtvrtého operátora.“ (čas 5:07)

Piráti svůj návrh novely zákona o elektronických komunikacích představili 26. února, hnutí ANO tak učinilo ve stejný den. Podle serveru idnes.cz svolal předseda vlády Andrej Babiš svou tiskovou konferenci jen pár desítek minut po Pirátech.

Vládní návrh ve středu 27. února vláda schválila. Podle něj by lidé při odchodu do tří měsíců neplatili nic namísto stávajících dvaceti procent z ceny, která zbývá do data konce smlouvy (.pdf, str. 6). Další změny se týkají například rozšíření ochranných opatření pro živnostníky. Pirátská alternativa zahrnuje snížení pokuty z dvaceti na pět procent (.pdf, str. 2). Vláda předložila svůj návrh Sněmovně 1. března 2019.

Pirátský program se problematice monopolů věnuje v několika bodech. V sekci Svoboda podnikání se strana staví proti monopolizaci hospodářství: „Jsme proti narušování hospodářské soutěže (monopoly, kartely, uplácení politiků, úředníků a zaměstnanců, nerovné subvence, vázaný prodej počítačů a software, zákaz paralelního dovozu a státní intervence).“

Pirátské dvanáctero pak uvádí následující příklady: „Odmítáme umělé monopoly na informace, které stát lidem pod tlakem korporací vnucuje. Otevřený přístup k informacím umožňuje lepší rozhodování lidí. Pomocí přímé demokracie mohou svá rozhodnutí i prosadit.“ nebo „Patenty a další omezení na léčiva zavádějí umělé monopoly a zdražují léky, aniž by podněcovaly inovace. Podporujeme výzkum nových léčiv pro všechny, ale trváme i na možnosti tradiční léčby bylinami. Místo farmaceutického monopolu navrhujeme svobodný výběr léčebné metody a větší podporu výzkumu.“

Za příklad snahy Pirátské strany o narušování monopolů společností v různých oblastech, jak o něm hovoří Jan Lipavský, můžeme pokládat aktivní zapojení Pirátské strany do veřejné konzultace ohledně novely autorského zákona, kterou vypsalo Ministerstvo kultury v roce 2011. Pirátská strana zaslala své připomínky k dané novele, ve kterých mimo jiné požadovala omezení a zkrácení kopírovacího monopolu. 

Dne 28. února 2019 pak Piráti předložili návrh novely zákona, který má usnadnit přechod mezi operátory (například díky snížení poplatku za odstoupení od smlouvy s operátorem) a podpořit tak otevření českého trhu dalším společnostem, které by poskytly telekomunikační služby.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se zúčastnil také demonstrace proti směrnici EU (především kontroverzním článkům 11 a 13), která se týká ochrany autorských práv. Směrnice by podle něj postihla především malé vyhledávače a zpravodajské servery, nepomohla by však v boji proti monopolům společností jako jsou Google a Facebook.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblastí ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. Žebříček obsahuje také souhrnná data pro 7 globálních regionů.

Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolení je dle šetření v ČR roven 246. Mezi 185 zkoumanými zeměmi bez jádrových oblastí a zemí s nedostupnými daty se ČR řadí z hlediska naměřeného počtu dní nutných k získání stavebního povolení na 165. místo. Ke stejnému číslu dospěl například i deník E15, článek však byl publikován v listopadu 2017 a počítá se staršími daty. Dodejme, že pokud bychom země se stejným naměřeným počtem dní počítali jako jednu příčku, celkový počet příček by činil jen 142 a ČR by se umístila na 124. z nich. Obě pojetí výpočtu a řazení jsou běžná, na pravdivosti výroku to tedy nic nemění.

Pokud jde o srovnání s africkými státy, vyšší počet dní je v šetření uveden pouze pro Gabon (276 dní). Nad ČR se umístily státy jako Libérie (87 dní), Beninská republika a Maroko (88 dní), Niger (91), Tunisko (95 dní), Mauritánie (104 dní), Nigérie (110,2 dní), Rwanda (113 dní), Uganda (114 dní), Mozambik (118 dní), Burkina Faso (121 dní), Demokratická republika Kongo (122 dní) a další.

Hnutí ANO vstoupilo do vlády poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. První ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky se stala tehdejší první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová, a to od ledna do října 2014. Na konci roku 2014 se však Věra Jourová stala eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen a na místě ministryně byla vystřídána Karlou Šlechtovou, kterou nominovalo opět hnutí ANO. V první, menšinové, vládě Andreje Babiše pak tento post zastávala Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO která na postu ministryně pro místní rozvoj setrvala dodnes.

Dle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona č. 2/1969 Sb., který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev, má pak ministerstvo pro místní rozvoj skutečně ve své https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2#p14-1">gesci mimo jiné i stavební řád (zákon).

Poslanci Jan Birke (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM), Karel Tureček (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) předložili Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), 1. listopadu 2018. Dne 5. listopadu 2018 byl návrh novely zákona zaslán vládě k vyjádření. Vláda k danému návrhu zaujala neutrální stanovisko. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. prosince 2018. První čtení proběhlo 12. února 2019.

Návrh zákona v § 96 odst. 2 (.pdf, str. 1) přidává dva případy, pro které postačí územní souhlas. Jedná se o:

1. terénní úpravy sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
2. vodní díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.

Územní souhlas je jednodušší než zjednodušené územní řízení, tedy v případě těchto dvou bodů dochází ke zjednodušení, a tedy i zrychlení. Nejedná se o správní řízení, nelze tedy proti němu podat námitek, což urychlí stavební proces.

Z návrhu zákona ale nijak nevyplývá, že by se měl urychlit režim vydávání územního souhlasu obecně, pouze jej rozšiřuje o tyto případy.

Navíc z důvodové zprávy plyne, že tato nová úprava primárně reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha (.pdf, str.4) "Navrhovaná novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav a malých vodních děl zařazuje do jednoduššího režimu územního souhlasu, namísto územního rozhodnutí. Tím se výrazně přispěje k posílení výskytu vody v krajině, což podpoří lokality s příznivým mikroklimatem a v podstatě umožní zachování biodiverzity a výskyt
historického osídlení české krajiny faunou a florou." (.pdf, str.5)

Nejedná se však o jediný návrh novely stavebního zákona. 14. září 2018 předložila skupina poslanců (Martin Kupka, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jiří Ventruba, Marek Benda, Jan Zahradník, Bohuslav Svoboda, Pavel Žáček, Martin Baxa, Ilona Mauritzová, Jaroslav Martinů, Václav Klaus, Petr Beitl, Jakub Janda, Karel Krejza, Vojtěch Muznar, Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Pavel Blažek, Stanislav Blaha, Ivan Adamec, Vít Rakušan, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Petr Pávek, Jan Farský a Věra Kovářová) návrh změny stavebního zákona. Návrh putuje do 1. čtení.

Podobně 13. března 2018 poslanci Vít Rakušan, Jan Farský, Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jana Krutáková a Petr Pávek podali návrh novely stavebního zákona, který byl zamítnut v 1. čtení.

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Vzhledem k tomu, že jedno funkční období poslanců, a tím i vlády z nich složené, trvá čtyři roky (Ústava ČR, čl. 16, 67 a 68), není stávající vláda ani v polovině svého standardního volebního období. Počítat minulou vládu Bohuslava Sobotky k té stávající je pak zavádějící, byla sice ve složení ANO a ČSSD, v této koaliční vládě však byla ještě KDU-ČSL; v Poslanecké sněmovně pak měla většinu bez podpory KSČM a zásadní změny proběhly i na personální úrovni (například výměna na postu premiéra).

Po říjnových volbách 2017 navíc nastala patová situace, kdy se Andrej Babiš nedokázal dohodnout s žádnou stranou na vládní spolupráci a prezident Miloš Zeman nakonec v prosinci jmenoval menšinovou vládu hnutí ANO. Ta byla u moci až do června 2018, kdy získala důvěru druhá vláda v čele s Andrejem Babišem.