Přehled ověřených výroků

Pravda
Návrh SNP zapovídající Británii vystoupení z EU bez dohody byl většinou 324 poslanců z řad především vládních konzervativců zamítnut. Tímto hlasováním však poslanci netrvají na tvrdém brexitu, pouze jej nevylučují. Existuje však mnoho názorů a někteří poslanci trvají na no deal.

Varianta tvrdého brexitu znamená plné odloučení od struktur Evropské unie. Jak uvádí například server iRozhlas.cz, jedná se o „žádné částečné či přidružené členství, a naopak odstoupení od jednotného trhu a Soudního dvora EU, kontrolu imigrace z členských států a novou celní dohodu.

Tvrdý brexit nebyl poslanci britského parlamentu vyloučen. Jako případný způsob vystoupení z Unie jej podpořila v návrhu dodatku Scottish National Party valná většina konzervativních poslanců, několik labouristů, unionistů a nezávislých členů komory. Dodatek Skotské národní strany (SNP amendment) na úplné vyřazení tvrdého brexitu neuspěl s rozdílem 36 hlasů.

I mezi konzervativci panují různé názory na tuto možnost. „Například server Politico zmiňoval, že jenom v Konzervativní straně je osm proudů poslanců, kteří mají různé postoje,“ uvedl politolog a analytik České televize Lukáš Hájek. „Jsou to poslanci, kteří jsou zcela proti této dohodě, a chtějí odejít i za cenu takzvaného tvrdého brexitu, jsou tam kariéristé, kteří chtějí jenom udržet vládu u moci, a jsou tam i ti, kteří chtějí udržet Velkou Británii stále v Evropské unii,“ uvádí nadále. Například ministr obrany Tobias Elwood vyjádřil jasné obavy z „no deal“ brexitu.

Dle serveru Politico.com se i uvnitř konzervativní strany objevují poslanci, kteří trvají na tvrdém brexitu.

Pravda
Tvrzení, že Velká Británie získá odchodem z EU 350 milionů liber, v brexitové kampani skutečně zaznělo. Ve skutečnosti je to částka nižší.

Kampaň okolo referenda, které se konalo 23. června 2016 a ve kterém měli občané Spojeného království rozhodnout, zda vystoupí z Evropské unie, skutečně doprovázela řada dezinformací. Jednou z nich bylo i tvrzení zastánců odchodu Spojeného království z EU, že odchodem získá UK týdně 350 milionů liber, které budou využity v národním zdravotnictví.

Dle serveru The Guardian však UK přispívá do rozpočtu EU pouze částkou cca 250 milionů liber, od které je dále nutné odečíst prostředky, které EU posílá zpět v rámci nejrůznějších dotací, tedy více než 100 milionů liber. Velká Británie tak odchodem z EU získá pouze cca 140 milionů liber týdně. O podobné částce pak píše i britská BBC.

Dalšími nepravdivými či zavádějícími informacemi, které v brexitové kampani zazněly, jsou pak například tvrzení, že Brexit neznamená odchod z jednotného unijního trhu nebo že do EU se chystá přistoupit Turecko, což bude mít za následek vysoký nárůst tureckých imigrantů ve Velké Británii.

Pravda
Evropská unie pověřila k jednání speciální tým pod vedením Michela Barniera, bývalého francouzského ministra a člena Evropského parlamentu a komise.

Na základě aktivace článku 50 smlouvy o EU ze strany Velké Británie 29. března 2017 Evropská rada přijala pokyny, které vymezují rámec jednání a stanoví celkové postoje a zásady EU při jednáních o odchodu Velké Británie.

Na základě těchto pokynů jmenovala vedoucím vyjednavačem za EU Michela Barniera a jeho speciální skupinu, celkem tým čítá 11 členů (pdf.). Michel Barnier je bývalý několikanásobný francouzský ministr a bývalý člen Evropského parlamentu a komise. Události ve vyjednávání v chronologickém pořadí lze nalézt zde.

Pravda
Na základě dostupných informací nelze přesně určit, jak dlouhý by odklad skutečně byl. Pravdou je, že Mayová původně podporovala odchod na konci března 2019, pak ale připustila variantu odkladu. Jak dlouhý ovšem odklad bude, se ještě neví, média mluví o 2 až 3 měsících.

Podle původního plánu (.pdf, str. 2) mělo dojít k vystoupení Velké Británie z Evropské unie 30. března 2019, dnes je ale tato varianta nejistá.

V úterý Mayová uvedla, že o brexitové dohodě dojednané s EU se bude znovu hlasovat nejpozději 12. března. Zároveň poslancům slíbila v případě odmítnutí dohody možnost odmítnout i Brexit bez dohody a vynutit si odklad vystoupení z EU. Mayová dodala, že o jednorázový a krátkodobý odklad požádá Brusel jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z Unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody. Odklad by měl podle Mayové poskytnout vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě.

Jak dlouhé toto eventuální prodloužení bude a zda k němu vůbec dojde, zatím není jasné. O odkladu v délce dvou měsíců informoval deník The Telegraph, avšak neoficiálnost takového tvrzení lze vyčíst z týden staré zprávy serveru Bloomberg, která hovoří o měsících třech. Prodloužení by mělo být „krátkodobé“, nejčastěji se zmiňuje prodloužení o dva měsíce, tedy do konce května. Média přinášejí odhady nejčastěji 2 až 3 měsíce, ale přesný termín není znám.

Svůj úmysl vystoupit z Evropské unie Velká Británie oficiálně oznámila 29. března 2017 poté, co občané v referendu konaném 23. června 2016 rozhodli o vystoupení Velké Británie v EU. Pro Brexit se tehdy rozhodlo 51,9 % Britů. Pro odchod z EU se vyslovilo 17,4 milionů voličů, pro setrvání 16,1 milionů.

Nepravda
Stávající vládní koalice ANO a ČSSD je u moci od 27. června 2018, mandát mají současní poslanci z říjnových voleb roku 2017.

Vzhledem k tomu, že jedno funkční období poslanců, a tím i vlády z nich složené, trvá čtyři roky (Ústava ČR, čl. 16, 67 a 68), není stávající vláda ani v polovině svého standardního volebního období. Počítat minulou vládu Bohuslava Sobotky k té stávající je pak zavádějící, byla sice ve složení ANO a ČSSD, v této koaliční vládě však byla ještě KDU-ČSL; v Poslanecké sněmovně pak měla většinu bez podpory KSČM a zásadní změny proběhly i na personální úrovni (například výměna na postu premiéra).

Po říjnových volbách 2017 navíc nastala patová situace, kdy se Andrej Babiš nedokázal dohodnout s žádnou stranou na vládní spolupráci a prezident Miloš Zeman nakonec v prosinci jmenoval menšinovou vládu hnutí ANO. Ta byla u moci až do června 2018, kdy získala důvěru druhá vláda v čele s Andrejem Babišem.

Nepravda
V celkovém skóre žebříčku Světové banky o stavebním řízení se ČR umístila na 156. místě. Kromě délky stavebního řízení byla hodnocena i jiná kritéria. ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

  1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
  2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
  3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
  4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Pravda
Vláda zaujala k novele stavebního zákona neutrální stanovisko a v jeho zdůvodnění opakovaně upozorňuje na nekoncepčnost návrhu.

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Nepravda
Skupina poslanců včetně Zdeňka Podala předložila návrh novely stavebního zákona, který rozšiřuje případy, pro které postačí územní souhlas. Urychlení režimu územního souhlasu obecně zde ale nenastane. Je však pravdou, že dojde k urychlení stavebních záměrů ve dvou případech.

Poslanci Jan Birke (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM), Karel Tureček (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) předložili Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), 1. listopadu 2018. Dne 5. listopadu 2018 byl návrh novely zákona zaslán vládě k vyjádření. Vláda k danému návrhu zaujala neutrální stanovisko. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. prosince 2018. První čtení proběhlo 12. února 2019.

Návrh zákona v § 96 odst. 2 (.pdf, str. 1) přidává dva případy, pro které postačí územní souhlas. Jedná se o:

  1. terénní úpravy sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
  2. vodní díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.

Územní souhlas je jednodušší než zjednodušené územní řízení, tedy v případě těchto dvou bodů dochází ke zjednodušení, a tedy i zrychlení. Nejedná se o správní řízení, nelze tedy proti němu podat námitek, což urychlí stavební proces.

Z návrhu zákona ale nijak nevyplývá, že by se měl urychlit režim vydávání územního souhlasu obecně, pouze jej rozšiřuje o tyto případy.

Navíc z důvodové zprávy plyne, že tato nová úprava primárně reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha (.pdf, str.4) "Navrhovaná novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav a malých vodních děl zařazuje do jednoduššího režimu územního souhlasu, namísto územního rozhodnutí. Tím se výrazně přispěje k posílení výskytu vody v krajině, což podpoří lokality s příznivým mikroklimatem a v podstatě umožní zachování biodiverzity a výskyt
historického osídlení české krajiny faunou a florou."
(.pdf, str.5)

Nejedná se však o jediný návrh novely stavebního zákona. 14. září 2018 předložila skupina poslanců (Martin Kupka, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jiří Ventruba, Marek Benda, Jan Zahradník, Bohuslav Svoboda, Pavel Žáček, Martin Baxa, Ilona Mauritzová, Jaroslav Martinů, Václav Klaus, Petr Beitl, Jakub Janda, Karel Krejza, Vojtěch Muznar, Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Pavel Blažek, Stanislav Blaha, Ivan Adamec, Vít Rakušan, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Petr Pávek, Jan Farský a Věra Kovářová) návrh změny stavebního zákona. Návrh putuje do 1. čtení.

Podobně 13. března 2018 poslanci Vít Rakušan, Jan Farský, Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jana Krutáková a Petr Pávek podali návrh novely stavebního zákona, který byl zamítnut v 1. čtení.

Pravda
V čele Ministerstva pro místní rozvoj stojí ministři nominovaní hnutím ANO již od roku 2014, kdy bylo toto hnutí poprvé zvoleno do Poslanecké sněmovny. Do působnosti MMR pak skutečně spadá i stavební zákon.

Hnutí ANO vstoupilo do vlády poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. První ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky se stala tehdejší první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová, a to od ledna do října 2014. Na konci roku 2014 se však Věra Jourová stala eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen a na místě ministryně byla vystřídána Karlou Šlechtovou, kterou nominovalo opět hnutí ANO. V první, menšinové, vládě Andreje Babiše pak tento post zastávala Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO která na postu ministryně pro místní rozvoj setrvala dodnes.

Dle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona č. 2/1969 Sb., který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev, má pak ministerstvo pro místní rozvoj skutečně ve své https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2#p14-1">gesci mimo jiné i stavební řád (zákon).

Pravda
ČR je na 165. místě dle šetření Světové banky Doing Business. Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolební je uveden jako 246. Tolerujeme drobnou odchylku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblastí ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. Žebříček obsahuje také souhrnná data pro 7 globálních regionů.

Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolení je dle šetření v ČR roven 246. Mezi 185 zkoumanými zeměmi bez jádrových oblastí a zemí s nedostupnými daty se ČR řadí z hlediska naměřeného počtu dní nutných k získání stavebního povolení na 165. místo. Ke stejnému číslu dospěl například i deník E15, článek však byl publikován v listopadu 2017 a počítá se staršími daty. Dodejme, že pokud bychom země se stejným naměřeným počtem dní počítali jako jednu příčku, celkový počet příček by činil jen 142 a ČR by se umístila na 124. z nich. Obě pojetí výpočtu a řazení jsou běžná, na pravdivosti výroku to tedy nic nemění.

Pokud jde o srovnání s africkými státy, vyšší počet dní je v šetření uveden pouze pro Gabon (276 dní). Nad ČR se umístily státy jako Libérie (87 dní), Beninská republika a Maroko (88 dní), Niger (91), Tunisko (95 dní), Mauritánie (104 dní), Nigérie (110,2 dní), Rwanda (113 dní), Uganda (114 dní), Mozambik (118 dní), Burkina Faso (121 dní), Demokratická republika Kongo (122 dní) a další.