Přehled ověřených výroků

Australský volební systém je založen na preferenčním volení, kdy voliči udávají pořadí kandidátů či stran (nejde tedy pouze o křížkování jako v českých komunálních volbách). Systém pro volby do Senátu je opravdu podobný tomu českému komunálnímu, a to v udávání preferenčních hlasů.

Ještě do roku 2013 fungoval v Austrálii systém, kdy lidé mohli vybrat buďto celou kandidátku strany (pak pořadí kandidátů zůstávalo na zvolené straně, tedy pořadí zapsaném na volebních lístcích), nebo mohli dávat hlasy jednotlivým kandidátům napříč stranami. Tyto hlasy voliči rozdělovali tak, že kandidáty řadili od prvního do posledního podle svých preferencí. O tomto systému se však vedla po volbách v roce 2013 debata, která vyústila ve změnu. Současná pravidla podle zákona (.pdf) z roku 2016 určují dva možné způsoby volby (s. 6): Voliči mohou volit celé kandidátky strany, přičemž i zde udávají preference (číslují strany typicky od 1 do 6, od nejvíce po nejméně preferovanou), nebo mohou udělovat preferenční hlasy přímo kandidátům napříč stranami (stejným způsobem rozdávají většinou hlasy od 1 do 12).

V případě českých komunálních voleb lze uplatňovat tzv. panašování, tedy lze zaškrtnout kandidáty napříč politickými stranami. Volič tak v praxi disponuje tolika volebními hlasy, kolik je zastupitelů v jeho obci. Například Pražané mohou při volbě na magistrát zakřížkovat 65 kandidátů z rozličných stran a hnutí, eventuálně mohou zakroužkovat pouze jednu konkrétní stranu, a tím ji udělit všech svých 65 hlasů.

Australský volební systém je jednokolový volební systém, v němž voliči namísto označení jednoho kandidáta seřadí kandidáty od prvního po posledního dle svých preferencí a sympatií. Následně volební komise sečtou všechny kandidáty, kteří se v pořadí umístili na prvních místech. Pokud některý z kandidátů obdrží již v prvním sčítání nadpoloviční většinu hlasů, tak je automaticky zvolen. Pokud první sčítání neurčí vítěze voleb, kandidát, který po prvním sčítání skončil jako poslední, se vyškrtne ze seznamu. Jeho hlasy se rozdělí kandidátům, které voliči uvedli jako druhé v pořadí. Tento proces se opakuje až do okamžiku, kdy jeden z kandidátů překročí padesátiprocentní vítěznou hranici.

Obdobně popisuje volební systém i druhý bod obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Podle webových stránek Gymnázia Teplice na této škole učí Zdeněk Bergman od roku 1983. Učením, a tudíž i školstvím, se tedy zabývá již 35 let. Web strany Zelených, která Bergmana v senátních volbách podporuje, uvádí, že se ředitelem gymnázia stal v roce 1992.

Stížnost proti zákazu prodeje o některých svátcích byla skutečně na Ústavní soud podána. Kubera je pod touto stížností podepsán (.pdf). Jak uvádí web Ústavního soudu, věc nebyla prozatím rozhodnuta.

V minulosti se Kubera angažoval i při podání dalších ústavních stížností. Jmenovat můžeme například stížnost proti tzv. protikuřáckému zákonu nebo stížnost proti kontrolnímu hlášení při platbě DPH. Tyto záležitosti již byly Ústavním soudem rozhodnuty a stěžovatelé se svými požadavky částečně uspěli (zde, zde).

Obsah tisků z EU, které přicházejí do Senátu, je široký a nezabývá se pouze směrnicemi, ale i dalšími právními akty z EU. Tisky EU mohou obsahovat mj. výroční zprávy nebo sdělení Evropské komise, rozhodnutí Rady EU, návrhy rozhodnutí, nařízení či směrnic Evropského parlamentu a Rady EU, atp.

Směrnicemi je stanoven nějaký obecný závazný cíl EU, ale formulace a volba zákonných nástrojů k dosažení těchto cílů je plně v gesci jednotlivých členských zemí.

Během 11. funkčního období Senátu, tedy od 16. listopadu 2016, bylo horní komorou Parlamentu ke dni 9. října 2018 řešeno celkem 181 tisků z EU. Z toho se přímo evropských směrnic týkalo 45 tisků.

Během 10. funkčního období Senátu (2014–2016) bylo řešeno celkem 125 tisků z EU a směrnic se týkalo 32 tisků. V 9. funkčním období (2012–2014) se řešilo 149 tisků EU a z toho 31 tisků o směrnicích EU.

Ani v jednom z posledních tří funkčních období nepřesáhl počet tisků EU o směrnicích hodnoty stovek. Demagog.cz prohledal i záznamy tisků EU ze zbylých funkčních období Senátu až do roku 1996. Ani v jednom z funkčních období ale počet tisků EU ke směrnicím nedosáhl na stovku.

V případě celkového množství tisků EU bylo v posledních třech obdobích vždy překročeno jedno sto tisků. Demagog.cz prohledal záznamy tisků EU ve všech funkčních období Senátu do roku 1996. První tisky EU se objevily v období 2002–2004, kdy senát řešil 24 tisků EU. Od období 2004–2006 byl vždy počet tisků EU řešených Senátem vyšší než sto.

V březnu 2018 po studentské stávce s názvem Vyjdi ven, která měla za cíl vyzvat ústavní činitele k dodržování a obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot, předali organizátoři stávky senátorům z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (VVVK) podepsané petiční archy, které vyjadřovaly podporu myšlence stávky.

V květnu 2018 proběhla schůze senátního VVVK, který konstatoval opodstatněnost studentské petice, ocenil občanskou aktivitu mladých lidí v této záležitosti a pověřil předsedu VVVK Zdeňka Papouška předložením tohoto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR a Organizačnímu výboru Senátu.

Organizační výbor, který podle §40 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., Zákon o jednacím řádu Senátu, jedná neveřejně a kterého je Kubera také jako místopředseda Senátu členem, tak již touto dobou může být s usnesením VVVK obeznámen. Tato informace však není veřejně přístupná, stejně jako možný závěr a případné usnesení ze schůze plynoucí.

Okresní úřady zanikly v rámci druhé etapy Reformy územní veřejné správy (.pdf, str. 3). Jejich činnost byla upravována dle zákona č. 147/2000 Sb., v jehož závěrečných a zrušovacích ustanoveních (§ 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech) je stanovena jeho platnost do dvou let od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů, tedy do 31. prosince 2002.

Avizovaná vyhláška, zavedená tehdejší ministryní školství Kateřinou Valachovou, se nicméně snaží snižovat riziko příjmu nezdravých komponentů potravy stran dětí v rámci povinné školní docházky. Cílem je tedy ochrana zdraví dětí. Původně se měla tato vyhláška týkat i středních škol, ty však byly nakonec z dosahu vyhlášky vyjmuty.

Posléze se pamlsková vyhláška dočkala i zmírnění, platného od 1. září 2018. Ministr školství Robert Plaga považoval původní znění vyhlášky za příliš represivní.

Zdeněk Bergman je od roku 2014 teplickým zastupitelem. V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen za stranu VOLBA PRO! TEPLICE. Tato strana vstoupila do opozice poté, co uzavřely koalici ODS, ČSSD a TOP 09. VOLBA PRO! TEPLICE se profiluje jako kritická opozice.

Zdeněk Bergman skutečně předložil v půli září 2018 na 23. jednání zastupitelstva návrh (.pdf str. 3) vyhlášky o požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích. Tento návrh byl ale odložen (str. 14). Přesné znění Bergmanova návrhu obecně závazné vyhlášky však není možné z veřejných zdrojů dohledat. Nelze proto ověřit, nakolik vymezuje „některé prostory města“, nebo zda naopak zahrnuje „veřejná prostranství“ jako celek.

Dle dat dostupných 9. října z transparentního účtu dosáhly výdaje na kampaň Zdeňka Bergmana výše 291 038 Kč. Z toho 134 500 Kč vybral Zdeněk Bergman pomocí crowdfundingové kampaně na serveru startovac.cz, které se zúčastnilo 48 přispěvatelů. Vzhledem k provizi 7 % z vybrané částky, kterou si server účtuje, byl výtěžek pro předvolební kampaň přibližně o 10 tisíc Kč nižší.

Strana Zelených darovala na kampaň 35 tisíc Kč před prvním kolem (14. srpna 2018) a 15 tisíc Kč před kolem druhým (8. října 2018). Ostatní strany a hnutí, které Zdeňka Bergmana podporují (Senátor21, Volba pro! Teplice, KDU-ČSL a Jsme pro! Kraj), na transparentní účet nepřispěly. Největším přispěvatelem je opravdu sám Bergman, který vložil 80 tisíc Kč (vklad proběhl 15. srpna 2018).