Přehled ověřených výroků

Petr Stuchlík

Nepravda
TOP 09 zásadně vylučuje spolupráci pouze s KSČM a SPD.

Zákaz spolupráce s KSČM a SPD má TOP 09 dle Jiřího Pospíšila v rámci oficiálního usnesení. Ani spolupráce s ANO se sice v Praze nejeví jako reálná možnost, není však zakázána. Tyto informace sdělil kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru zde. Pospíšil uvádí: „Nejbližšími partnery jsou pro nás demokratické strany, kde cítím možný programový průnik. Jsou to Piráti z liberálního spektra, pravicová ODS a pravděpodobně i Praha sobě Jana Čižinského. Uvidíme ale, jak dopadne.“







Pravda
Pospíšil reaguje na Stuchlíkovo tvrzení, podle nějž TOP 09 vyloučila spolupráci s ODS a Svobodou. TOP 09 se ale spolupráci s ODS v Praze nijak nebrání, Pospíšil se tedy oprávněně hájí. (Byť přepsaný výrok vzbuzuje opačný dojem a kontext je zřetelný spíše ve videozáznamu.)

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.







Pravda
Zvukový záznam potvrzuje slova ředitele ŘSD. Posudky propadly, protože byly zpracovány podle starého zákona.

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Nepravda
V roce 2002 nebyla situace komplexu Blanka a Pražského okruhu na stejné úrovni. Komplex Blanka je od 19. září 2015 ve zkušebním provozu. Severní část Pražského okruhu je v současnosti na opětovném začátku stavebního a schvalovacího řízení včetně analýzy EIA.

Nelze tvrdit, že by situace kolem staveb tunelového komplexu Blanka a Pražského okruhu, přesněji jeho severní části (úsek 518 a 519), byly v roce 2002 na stejné úrovni. Již jen třeba proto, že komplex Blanka byl ještě řešen podle starého zákonu č. 244/1992 Sb. České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí a nepodléhal povinnosti provádět analýzu EIA ohledně dopadu stavby na životní prostředí.

Oproti tomu Pražský okruh, či jeho nedokončená část, se sestává z několika úseků – samostatných staveb, které navíc už musely být hodnoceny podle přísnějších novel z let 2002 a 2004. Obě stavby měly i jiné termíny představení a schválení stavební dokumentace, zatímco Blanka měla dokumentaci (.pdf, str. 7) k územnímu rozhodnutí (DUR) schválenou již v roce 2002, oba úseky severní části Pražského okruhu – 518 a 519 (www.okruhprahy.cz, na mapě je potřeba zvolit hledaný úsek) – ji měly až mezi lety 2005–2008.

Je pravdou, že se obě stavby potýkají s odporem veřejnosti. U Blanky byla většina odporu soudně zamítnuta. V úsecích 518 a 519 naopak odpor občanské veřejnosti i některých městských částí a obcí vedl k tomu, že se celý proces zastavil a v podstatě se začíná od začátku. Nejaktivněji vystupovaly MČ Suchdol pod vedením Sdružení občanů Suchdola a MČ Dolní Chabry pod vedením sdružení Volba pro Chabry. Ani jedno sdružení není v oficiálním spojení se stranou TOP 09.

Je také nesmyslné svalovat vinu jen na stranu odpůrců předložených plánů výstavby, protože jak ukázalo rozhodnutí soudů, v celém schvalovacím procesu se vyskytovaly chyby, například když Nejvyšší správní soud v květnu 2010 vyškrtl celou severní část okruhu z plánů územního rozvoje (ZÚR) hlavního města Prahy, protože nezohlednily a neposoudily vliv koncepce na vládou ČR v listopadu 2009 vyhlášenou evropsky významnou lokalitu „Kaňon Vltavy u Sedlce" vč. prioritního typu stanoviště zařazenou do soustavy Natura 2000 a její potenciální narušení (www.okruhprahy.cz, úsek 519).

Pravda
Dle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo v letech 2013–2017 průměrně zprovozněno 16 kilometrů dálnic ročně, z plánovaných 2073 kilometrů zbývá postavit ještě 833 kilometrů.

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.

Petr Stuchlík

Silnice 511 se začala stavět, v Běchovicích.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Nepravda
Ohledně výstavby části silničního okruhu kolem Prahy v Běchovicích nebyl ve veřejných zdrojích dohledán průkazný materiál o již započatých pracích.

Stavba 511 Běchovice – dálnice D1 je jedním z klíčových tahů silničního okruhu kolem Prahy v jeho východním segmentu. Začíná v křižovatce s plánovanou dostavbou Štěrboholské radiály (silnicí I/12), následně navazuje na již realizovaný úsek Pražského okruhu a končí před křižovatkou s dálnicí D1 (mezi obcemi Nupaky a Kuří).

Již v listopadu 2017 získala stavba závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a tehdejší plány k započetí výstavby směřovaly k roku 2020. Ministr dopravy Daniel Ťok (ANO) se v souvislosti s plánovaným započetím stavby 19. září letošního roku vyjádřil, že plánovaný dvanáctikilometrový úsek by mohl získat stavební povolení zhruba za rok. Nejprve je ovšem třeba stran Ředitelství silnic a dálnic vykoupit příslušné pozemky. Ani v mapě související s výstavbami dálniční sítě na našem území k roku 2018 tento projekt není veden jako jeden z těch, jež by měly být realizovány v letošním roce. To potvrzuje i Informační leták týkající se této stavby.

Započaté stavební práce, jež zmiňuje Petr Stuchlík, tak spíše souvisí s opravou silnice Českobrodská v Běchovicích. Provoz v ní byl od března letošního roku až do září omezen.

Marta Semelová

Na výstavbu metra D se musí vykoupit 655 pozemků.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Pro výstavbu metra D je potřeba vykoupit 655 pozemků.

Dle informací zveřejněných 10. srpna 2018 portálem E15 je skutečně kvůli stavbě metra D potřeba vykoupit 655 pozemků. Jednání o výkupu probíhala k 18. červnu 2018 u 180 pozemků. Dalších 11 bylo smluvně převedeno do vlastnictví města a u 4 bylo smluvně provedeno spoluvlastnictví.

Jiří Pospíšil

V tuto chvíli chybí 10 % městských strážníků, je to kolem 250 lidí.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Městské policii hl. m. Prahy opravdu chybí 250 strážníků, což odpovídá přibližně 10 %.

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.

Zavádějící
Koncepce Městské policie opravdu neobsahuje ucelený seznam služeben, jen obvodních ředitelství. Zmíněny jsou pak některé problematické služebny. Seznam služeben lze ale nalézt na stránkách Prahy i Městské policie, proto výrok zavádí k nesprávné domněnce, že struktura je nejasná.

Koncepce (.pdf) výstavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic na území hlavního města Prahy s výhledem do roku 2018 byla zastupitelstvem Prahy schválena (.pdf) dne 26. 5. 2016. V důvodové zprávě (.pdf) jsou popsány konkrétní plány na výstavbu nových stanic, dovybavení stávajících sborů a další součásti koncepce.

Existuje také Strategický program hl. m. Prahy (.pdf), který o rozvoji hasičských stanic
a zbrojnic a policejních stanic neinformuje.

Koncepce (.pdf) pojmenovaná "Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023" byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena (.pdf) 17. 5. 2018. Na stranách 15-38 je pak uvedeno rozmístění jednotlivých obvodních ředitelství a území, které dané ředitelství spravuje. Pod ně spadají okrskové služebny, jejichž kompletní seznam není v koncepci obsažen, ale jsou předmětem zprávy v částech o příslušných obvodních ředitelstvích.

Seznam služeben Městské policie však na svém webu nabízí přímo město Praha, zároveň jsou vypsány na stránkách Městské policie u jednotlivých obvodních ředitelství (zde např. pro Prahu 1). Technicky je tedy pravdou, že koncepce neobsahuje seznam služeben. Služebny však reálně fungují a vymezení jejich místní působnosti a jejich rozmístění je veřejně zjistitelné.




Petr Stuchlík

Dnes většina strážníků dojíždí ze středních Čech.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Neověřitelné
Nenašli jsme žádná data, která by uváděla, odkud strážníci Městské policie Praha dojíždí do svého zaměstnání.

Dotaz ohledně toho, odkud strážníci dojíždí do zaměstnání, jsme odeslali mluvčí Městské policie Praha Ireně Seifertové.