Přehled ověřených výroků

Tomio Okamura zveřejnil 18. listopadu 2018 na facebooku příspěvek (video), kde vyjadřuje svůj negativní postoj k vládě, kde je ČSSD:

„Prosazujeme program SPD. Proto jsme proti vládě, kde je ČSSD. Taková vláda vládne v rozporu s naším programem a zájmy této země.“ (0:05)

V příspěvku dokonce Okamura hovořil o tom, že SPD chce „dostat ČSSD z vlády“:

„Naše hnutí SPD nemá důvěru v ČSSD, a proto nedalo a nebude dávat důvěru vládě ANO a ČSSD.“ (1:21) „Hnutí SPD chce dostat ČSSD z vlády a budeme pokračovat v prosazování našich programových bodů na jednáních s hnutím ANO, jelikož bez jejich 78 poslanců nelze v tomto volebním období ve Sněmovně cokoliv prosadit.“ (1:51)

20. listopadu zveřejnil Tomio Okamura na facebooku další příspěvek (video), kde hovoří o postojích SPD k vládě Andreje Babiše:

„Hnutí SPD má od samého počátku zásadní postoj k Babišově koaliční vládě, kde je zastoupena ČSSD. Je to vláda, která vládne v rozporu se zásadními programovými prioritami hnutí SPD.“ (0:45)

V příspěvku také přímo zmiňuje, že by SPD vždy hlasovala pro nedůvěru vládě, jejíž součástí bude ČSSD:

„Hlasovali jsme a budeme hlasovat vždy pro nedůvěru vládě s ČSSD. V případě pádu vlády jsme připraveni jednat s hnutím ANO, jako vítězem voleb, o podpoře jím nominované vlády odborníků, která podpoří prosazení zásadních bodů programu hnutí SPD, na kterých se dohodneme.“ (1:32)

Okamura se sám setkal 14. listopadu s Andrejem Babišem a po schůzce prohlásil, že „vytušil" šanci k prosazení programu SPD (video):

„Já jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro prosazení programu SPD. Řekl jsem Andreji Babišovi, že my nesouhlasíme s tím, že Andrej Babiš prosazuje program ČSSD, že chceme samozřejmě vyměnit ČSSD (...)“. (0:01)

Prezident Miloš Zeman 15. listopadu 2018 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že pokud bude vládě Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, tak ho znovu pověří sestavením vlády. Zároveň v pořadu zdůraznil, že neočekává, že poslanci vysloví vládě nedůvěru.

„Kdyby navzdory mému očekávání byla vládě vyslovena nedůvěra, tak podpořím Andreje Babiše sestavením vlády.“

Babiš sám potvrdil toto Zemanovo dřívější prohlášení po společné večeři v Lánech, která se konala 19. listopadu:

„Pokud by padla vláda a vláda podala demisi, tak mě (prezident) pověří sestavením vlády. Ale osobně nepředpokládá, že by vláda padla, protože pro to není nejmenší důvod.“

Jan Hamáček se v Otázkách Václava Moravce z 18. listopadu 2018 skutečně postavil za setrvání ve vládě (49:21). Jako jeden z hlavních argumentů uvedl absenci alternativního plánu při případném skládání vlády (47:29).

„Tam jsou z mého pohledu dva klíčové faktory. První je, co přijde po případném pádu vlády a druhá otázka je na opozici: Jaký je ten plán B? Protože já jsem zatím od kolegů z opozice žádný plán B neslyšel. Všichni říkají, my tu vládu shodíme a bez vás to nepůjde, tak nám pomožte, a já říkám fajn, ale co bude potom? Ono to nějak dopadne. Já jsem mluvil s prezidentem republiky a ten mi jasně řekl, že pokud ta vláda padne, tak pověří znovu Andreje Babiše, to znamená žádná změna. Jediné, co se může stát, je, že sociální demokracii nahradí SPD a možná ministrem vnitra bude kolega Koten. To samozřejmě možné je. Anebo, to je ještě jedna alternativa, se tady propadneme do ústavní krize, kdy se tady bude hádat vláda, Parlament, horní komora, dolní komora s prezidentem republiky a zemi to zásadním způsobem poškodí.“

Osobní debata Netolického s Hamáčkem však není doložitelná, tudíž není ověřitelná z veřejných zdrojů. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Názorů na řešení situace okolo kauzy Čapí hnízdo, potažmo hlasování o nedůvěře vládě, je v sociální demokracii vícero. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Události, komentáře místopředseda ČSSD Roman Onderka (čas 6:31). On sám osobně však vlastní postoj veřejně neprezentoval: „(...) svůj názor jsem řekl na poslaneckém klubu, a co se týče mého názoru, tak bude prezentován, stejně tak jako názor sociální demokracie, ve správný čas a na správném místě a to teď, nyní, není.“

Od pondělí 12. listopadu 2018, kdy byla zveřejněna reportáž televize Seznam týkající se syna předsedy vlády, se k vzniklé situaci vyjádřili i další vrcholní představitelé sociálních demokratů. Předseda ČSSD Jan Hamáček se snaží zastávat neutrální postoj, čeká na šetření policie a momentálně pro hlasování o nedůvěře podle svých slov nevidí důvod.

Pro odstoupení Andreje Babiše se veřejně vyjádřili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a místopředseda sociálních demokratů Martin Netolický. Své stanovisko sdělila Maláčová novinářům již na začátku týdne: „Myslím si, že je to nešťastné, že to zatěžuje vládu a chtělo by to razantní řešení. Nejšťastnější by byl ten slovenský model, to znamená, kdyby pan premiér odstoupil, vyřešil si své problémy a pak by se případně vrátil.“

Martin Netolický svůj nesouhlasný postoj k nastalé vládní krizi vyjádřil ve svém příspěvku na Facebooku z 15. listopadu: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Jako bezproblémovou označil výpověď Andreje Babiše na klubu ČSSD poslanec Jan Birke: „Bylo to naprosto bez problémů. Padaly otázky a on (Babiš) naprosto bez problémů odpovídal.“ Hlasování o nedůvěře vládě považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za bezpředmětné, Babiš dle něj aféru odůvodnil dostatečně.

Je tak patrné, že na poslaneckém klubu sociálních demokratů ještě proběhne živá diskuse o hlasování o nedůvěře, které Babišovu vládu čeká v pátek 23. listopadu 2018.

Obdobný výrok jsme již v minulosti ověřovali. Jiří Čunek v listopadu 2007 oznámil svůj záměr odstoupit z postu ministra pro místní rozvoj, respektive vicepremiéra ve vládě Mirka Topolánka, mimo jiné poté, co tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká znovuotevřela jeho korupční kauzu. Přestože již bylo vyšetřování kauzy z února 2002, kdy měl Čunek coby vsetínský starosta přijmout úplatek ve výši půl milionu korun, zastaveno, Renata Vesecká případ znovu otevřela a uvedla, že „je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.“

Po odchodu Jiřího Čunka z ministerského postu nebyl výkonem jeho funkce nikdo pověřen vzhledem k tomu, že se předpokládalo rychlé vyřešení vzniklé situace. Podle informací serveru Aktuálně.cz však Čunek ministerstvo de facto řídil i nadále skrze lidovecké náměstky.

Jiří Čunek byl znovu jmenován do funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra vlády 2. dubna 2008. Čunkovu návratu předcházela dohoda s tehdejším ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených, Karlem Schwarzenbergem. Dohoda spočívala v tom, že Čunkovy rodinné finance prověří Schwarzenbergem vybraní auditoři. Právě ministr zahraničí tímto podmiňoval své setrvání ve vládě. V červenci roku 2008 však Karel Schwarzenberg vzhledem k závěrům auditu uznal, že je případ uzavřený a že korupce nebyla prokázána.

Na počátku roku 2009 však byl Jiří Čunek donucen (video) vládu Mirka Topolánka opustit v rámci obměny čtyř ministrů. Jiří Čunek ke svému nedobrovolnému odchodu uvedl: „Úleva to velká není, nadšen z toho taky nejsem, ale uvědomil jsem si, že ten pohled, který rozhádaná část strany vrhá na veřejnost, by nám trvale škodil a to je spíše ten důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak mám důvod být spokojen.“

Vláda Mirka Topolánka padla 24. března 2009, pouhé dva měsíce po odchodu (video, 1:36) Jiřího Čunka, a to kvůli vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou.

Mimo Jiřího Čunka však máme i jiné precedenty, jak jsme již také ověřovali. Můžeme dále zmínit Věru Jourovou, toho času náměstkyni ministra pro místní rozvoj a členku ČSSD, která byla v roce 2006 kvůli kauze Budišov více než měsíc ve vyšetřovací vazbě (video). Po zastavení trestního stíhání v roce 2008 a konstatování, že se skutek nestal, kandidovala bez politické příslušnosti v roce 2009 do Evropského parlamentu, o rok později kandidovala bez politické příslušnosti na kandidátce KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny a poté již úspěšně v roce 2013 na kandidátce hnutí ANO do Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byla nominována českou vládou a schválena Evropským parlamentem na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.

K aféře, která se týká zapojení syna premiéra Babiše do kauzy Čapí hnízdo, se Martin Netolický vyjádřil ve čtvrtek 15. listopadu 2018 na svém facebookovém profilu. Netolický vyzval Andreje Babiše k odstoupení z funkce předsedy vlády: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Netolický označil současnou krizi ohledně kauzy Čapí hnízdo jako osobní problém premiéra. Vyjádřil se tak již v rozhovoru pro DVTV z 13. listopadu 2018, tedy den po uveřejnění reportáže televize Seznam.

Fiala ve svém výroku hovoří o dvou věcech. Globální pakt o migraci je dle něj vágní dokument a přestává rozlišovat mezi legální a nelegální migrací. Jako druhou skutečnost uvádí, že stejné námitky proti tomuto dokumentu zaznívají z jiných evropských zemí. Slovní obrat o „většině evropských zemích“ nebereme doslovně, ale pouze ověřujeme, zda se tyto názory objevují ve větším počtu zemí.

V Globálním paktu se píše, že tento dokument je právně nezávazný (str. 2, bod 7). Jedná se tedy o deklaraci, která neobsahuje žádné sankce, a takový typ dokumentu spíše obsahuje obecné principy než konkrétní závazky.

Pokud jde o rozlišování mezi legální a nelegální migrací, Pakt jej státům umožňuje. „Státy mohou rozlišovat mezi statusem legální a nelegální migrace (...)“ (bod 15, str. 4). Je však faktem, že v některých bodech dokumentu se mezi těmito statusy již nerozlišuje. Nejlépe je ukázat si to na příkladu. Signatáři dohody v ní například prohlašují (bod 13 h, str. 21), že chtějí „chránit a respektovat práva a nejlepší zájmy dítěte vždy bez ohledu na jejich migrační status, a to tak, že zajistí dostupnost životaschopných alternativ k zadržení v detenčních zařízeních. Upřednostní péči založenou na komunitě, zajistí přístup ke vzdělání a zdravotní péči a respektují právo dětí na rodinný život a jednotu rodiny (...)“. Podle tohoto bodu by pro státy nemělo být důležité to, zda se dítě dostalo do země legálně nebo nelegálně. Důležitý je zájem dítěte a státy by se tak k oběma typům dětských migrantů měly chovat stejně.

Nyní k samotnému jádru našeho hodnocení, tedy k otázce, zda podobné námitky, jako má šéf ODS, zaznívají i z jiných evropských zemí.

Podíváme-li se například do sousedního Rakouska, rakouský kancléř Kurz oznámil, že se jeho země ke Globálnímu paktu nepřipojí. Jako důvod uvedl, že Globální pakt nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z Rakouska též zaznívaly pochybnosti o výkladu některých pasáží, například zda lze pakt vykládat jako ustanovení migrace jako lidského práva.

Úmysl nepřipojit se ke Globálnímu paktu ohlásilo i Polsko. Polský ministr vnitra Brudzinski jako důvody pro tento krok uvedl, že „návrh dohody podle nás nezaručuje Polsku bezpečnost. Může navíc posílit nelegální migraci“.

O dokumentu se diskutuje i v Německu. Proti jeho přijetí vystupuje například opoziční strana AfD, kritické hlasy však zaznívají i z vládní CDU/CSU. Poslanci Wendtovi například vadí chybějící rozlišení uprchlictví a pracovní migrace, jeho kolega Mitsch se zase obává, že Globální pakt „okleští suverenitu Německa v migračních otázkách“.

Pochybnosti o interpretaci zazněly i z Estonska, kde z některých politických stran zaznívaly vůči vládě požadavky na ujasnění politického postoje země, tedy zamezení zneužití nejednoznačného paktu. Ze slovenské diskuze je pak patrná nejistota jednotlivých stran a politiků ohledně toho, jak lze Pakt chápat a jaké závazky signatářům přináší.

Petr Fiala upozornil již v roce 2016 na nutnost jasné zahraniční politiky, která by měla mít širokou podporu. Důležitost zahraniční politiky zmiňoval také na svém blogu, který píše na Aktuálně.cz. Opakovaně apeluje jak na své kolegy v Poslanecké sněmovně, tak na občany. Důkazem může být např. video z jednání Poslanecké sněmovny, které umístil na svůj facebookový profil.

V Poslanecké sněmovně Petr Fiala řekl: „Tato debata ukázala, že ačkoliv předseda vlády má nějaké zahraničněpolitické stanovisko, jeho vlastní europoslanci mají stanovisko úplně opačné. Tato debata také jasně ukázala, že i když tady místopředseda České strany sociálně demokratické horuje za národní zájmy a proti spuštění procesu vůči Maďarsku, tak ten, kdo za jeho stranu fakticky řídí Ministerstvo zahraničních věcí, pan europoslanec Poche, má stanovisko úplně opačné. Pokud takto budeme pokračovat v prosazování svých zájmů, ve vysílání signálu do Evropy a do zahraničí, tak vás mohu ujistit o jediném: žádné svoje zájmy, žádné zájmy České republiky, žádné zájmy občanů České republiky nebudeme moci účinně hájit. Takovýto zmatek, takováto nekoordinovaná zahraniční politika nemůže vést k ničemu dobrému.“

Dle Petra Fialy se zahraniční politika České republiky stala spíše prosazováním zájmů prezidenta Zemana a premiéra Babiše, kterého však v rámci daného tématu ještě začátkem roku oceňoval.

Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince. V lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, k němu ale mají výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly další dvě země, že se k dokumentu nepřipojí. Jedná se o Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko. Česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.

Text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (.pdf) - v angličtině Global Compact for Safe, Orderly and Regular Migration - byl finalizován 13. července 2018. Organizace spojených národů (OSN) své dokumenty obvykle nepřekládá do všech jazyků. Překládány bývají pouze vybrané dokumenty, a to do 6 oficiálních jazyků - arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština. V současné době není k dispozici žádný oficiální (např. z vlády, ministerstva) překlad do češtiny.

Fiala ve svém výroku upozorňuje na odlišné postoje posledních 2 ministrů zahraničí Hamáčka a Petříčka ke Globálnímu paktu o migraci.

Jan Hamáček přijetí tohoto dokumentu během projednávání v Poslanecké sněmovně hájil, když mimo jiné prohlásil: „Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.“

Jeho nástupce Petříček však zastává opačné stanovisko. Ve svém prohlášení ke Globálnímu paktu například uvádí: „Z procesu vyjednávání kompaktu bychom tedy měli vystoupit, jako to udělaly Spojené státy, Maďarsko a Rakousko.“

Fiala má tedy pravdu: oba ministři měli ke Globálnímu paktu odlišný postoj, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.