Přehled ověřených výroků

Praha Sobě kandiduje jako sdružení občanských kandidátů, musela proto nasbírat podpisy 7 % obyvatel Prahy, což znamená 90 616 občanů. Kandidáti donesli na úřad archy s celkem 96 286 podpisy. Úřad nakonec uznal platným počet 90 893 podpisů, a tak byla kandidátka schválena.

Ve svém životopisu (.pdf, str. 1) na stránkách pražské ČSSD Jakub Landovský uvádí, že po dosažení doktorátu na Univerzitě Karlově pracoval na univerzitě v Oregonu a zabýval se moderními konflikty o vodní zdroje. Žil tak rok (v letech 2005–2006) mimo Prahu. Do ČSSD pak vstoupil po návratu z USA v roce 2006, kdy zastával post asistenta Jiřího Dienstbiera staršího. Členem strany tak skutečně je téměř 13 let.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

• Vysočany - 220 ha

• Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha

• Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.

Pravidla pro přidělování obecních bytů jsou dostupná v dokumentu Pravidla pronájmu bytů v obecních domech svěřených MČ Praha 2 (.doc). Součástí dokumentu jsou Pravidla sociální bytové politiky přijatá usnesením RMČ č. 50 ze dne 6. února 2017. Dále Pravidla pro slučování bytů přijatá usnesením RMČ č. 836 ze dne 27. listopadu 2012
a Pravidla veřejné soutěže o nájem obecních bytů přijatá usnesením RMČ č. 213 ze dne 18. dubna 2017. Dále je součástí pravidel příloha k usnesení RMČ č. 131 ze dne 6. března 2012 Pravidla pronájmu bytů pedagogickým pracovníkům a pracovníkům vykonávající funkci školníka ve školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 2, zaměstnancům ÚMČ Praha 2, policistům OŘ PČR Praha II, strážníkům OŘ MP Praha 2 a zaměstnancům Centra sociálních služeb Praha 2.

Ohledně počtu žádostí o sociální byty na Praze 2 poskytla pro projekt Demagog.cz data Zdena Szabová, vedoucí Bytového oddělení pod Odborem majetku a investic MČ Prahy 2. Poskytnutá data zahrnují počty žádostí o sociální byty v MČ Praha 2 od roku 2013 až k 29. září 2018. V uvedeném rozmezí let 2013-2018 nebyly podle poskytnutých dat ani v jednom roce podány 2-3 případy žádostí, jak uvádí Bohuslav Svoboda. Nejnižší počty byly zaznamenány v letech 2013 a 2014, kdy bylo shodně podáno celkem 41 žádostí o sociální byty. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v roce 2017, a to 70 žádostí. Z uvedených dat je také patrný stabilní růst počtu žádostí, konečná data pro rok 2018 samozřejmě ještě známá nejsou. Přesto je zjevné, že i letos půjde řádově o 20krát až 30krát větší číslo, než uvádí Svoboda.

Pro zajímavost uvádíme celou datovou tabulku, kterou nám Odbor majetku a investic MČ Prahy 2 poskytl.

Zdroj: Zdenka Szabová, vedoucí Bytového oddělení, Odbor majetku a investic městské části Praha 2

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014–2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Od roku 2014 v Radě Prahy 7 není ODS zastoupena, jsou v ní zástupci Praha 7 sobě a Strany zelených. ODS byla ve vedení městské části v předchozím volebním období, kdy v roce 2010 volby na Praze 7 vyhrála a její člen Marek Ječmének se stal starostou.

Program Dostupný byt představila koalice Spojené síly pro Prahu, kterou spolu s TOP 09 tvoří strany STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté Jana Kasla. Společně uvádějí čtyři body obsahující opatření pro dostupnější bydlení pro mladé Pražany. Zaprvé zmiňuje zrušení stavebních uzávěr a zkrácení povolovacího řízení, aby se ročně postavilo 6–8 tisíc bytů. Druhým bodem je právě program Dostupný byt. Třetím návrhem je poskytnutí pozemků bytovým družstvům a neziskovým subjektům pro výstavbu bytů. Poslední bod se týká auditu městského bytového fondu, jeho rekonstrukce a výstavby nových obecních bytů.

Zmíněná garance hypotéky městem je přiblížena takto: "Chceme zřídit Fond pro podporu dostupného bydlení, který by poskytoval garance tak, aby cílová skupina žadatelů dosáhla na hypotéční úvěr a mohla si v Praze pořídit vlastní bydlení."

V Amsterdamu, respektive Nizozemsku, existuje podobná možnost národní garance hypotéky. Jedná se o specifický typ hypotéky, jejíž splátky jsou v takové výši, aby nepřekročily příjem žadatele a zároveň mu zbyly peníze na nezbytné věci jako potraviny, pojištění nebo spořící účet. Tato kritéria stanovuje Národní institut pro rodinné finance, který garantuje, že si zájemci nepůjčí více, než si mohou dovolit. Zároveň existuje Fond garance vlastníků bytů, na nějž se žadatelé i poskytovatelé hypoték mohou obrátit v konkrétních případech, kdy nemohou hypotéku splácet. Těmi jsou ztráta zaměstnání, ukončení vztahu, neschopnost pro zaměstnání nebo partnerova smrt. Do jisté míry tak garantuje splácení vládní fond, nikoli město.

Amsterdamský program však sám sebe prezentuje jako v Evropě ojedinělý, zároveň není zvláštním opatřením pro mladé lidi. Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by podobný systém fungoval v Berlíně nebo jinde. Položili jsme proto dotaz přímo Jiřímu Pospíšilovi a dali mu tak šanci své zdroje doplnit, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

Editace: v původní verzi odůvodnění byl vzhledem ke kontextu "distributor" interpretován jako poskytovatel. Na poznámku Petra Stuchlíka, že distributorem myslel zprostředkovatele, do odůvodnění doplňujeme ověření toho, zda je Fincentrum největší zprostředkovatel hypoték, což není a hodnocení tak zůstává stejné.

Společnost Fincentrum byla založena Martinem Nejedlým a Petrem Stuchlíkem roku 2000. Osmnáct let tak poskytuje finanční poradenství. Největšími poskytovateli hypoték na českém trhu jsou dlouhodobě Hypoteční banka (za rok 2016 29,2 %), Česká spořitelna (26,3 %) a Komerční banka (22,7 %).

Fincentrum pro své klienty hypotéky od poskytovatelů zprostředkovává. Ověřovali jsme tedy, jaký objem hypotečních úvěrů Fincentrum zprostředkovává a zda je první mezi svými konkurenty. Už v posledním roce, za který byla publikována ucelená data, tedy 2017, však najdeme silnějšího konkurenta. Zatímco pro Fincentrum dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) "Objem sjednaných hypoték v roce 2017 překročil 16 miliard Kč." (přesnější údaj není uveden), společnost Partners Financial Services zprostředkovala (.pdf, str. 21) hypoteční úvěry celkem za 20,8 miliardy.

Měl-li Petr Stuchlík na mysli velikost firmy, nikoli celkový počet hypoték, dodejme, že neexistuje objektivní měřítko velikosti, ale např. ve svém obratu za r. 2017 je Partners Financial Services rovněž větší, s obratem 1.32 mld. Korun (výroční zpráva, .pdf, str. 72) proti částce 1.25 mld. na straně Fincentra (výroční zpráva, .pdf, str. 29).