Přehled ověřených výroků

Karel Havlíček ve svém výroku odkazuje na prohlášení nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS)., které se týká úspor ve státním rozpočtu, avizovaných právě Stanjurou. Podle Havlíčka se Stanjura během pandemie covidu-19 vyjadřoval tak, že stát může uspořit 80 až 100 miliard korun. Následně Havlíček poukazuje na to, že současná Fialova vláda má schodek podobný, jaký navrhovala předešlá vláda Andreje Babiše.

Avizované úspory

Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (tedy v době covidové krize) Zbyněk Stanjura pro server Echo24 uvedl hned dva příklady oblastí vhodných pro úspory. Jako první mluvil o oblasti neinvestičních dotací soukromým podnikatelům, které v roce 2021 dle schváleného rozpočtu činily skoro 100 mld. Kč (.xlsx). Dle jeho slov„by tam měla být nula“. Odvolával se přitom na rozhovory se zástupci podnikatelů, kteří dle něj požadovali, aby příští vláda zrušila dotace, protože nejsou spravedlivé. Jako druhou oblast možných úspor označil ostatní provozní výdaje státu, kde by podle jeho tehdejších slov bylo možné ušetřit právě oněch 80 až 100 mld. Kč.

Na začátku listopadu 2021 pak Stanjura řekl, že v rozpočtu na rok 2022 hodlá ušetřit 80 miliard korun. Těchto úspor chtěl dosáhnout omezením státních výdajů, přičemž se vyslovil proti zvyšování daní. Obdobně se vyjadřoval také v prosinci, kdy uvedl, že na jeho záměru ušetřit 80 miliard Kč se nic nemění.

Ve stejné době Zbyněk Stanjura rovněž prohlásil, že úkolem nového předsedy vlády je najít 80 mld. korun v úsporách. Rozdíl oproti dříve zmiňovaným 100 miliardám přitom vysvětloval tak, že 80 miliard představuje výsledný kompromis koaliční vlády SPOLU a Pirátů a hnutí STAN.

Pro kontext zmiňme, že Petr Fiala v jednom z předvolebních rozhovorů pro iDNES.cz uvedl, že koalice SPOLU je připravena každý rok ušetřit 100 mld. Kč. I on mluvil o neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům jako o oblasti vhodné k možným úsporám. Podobné tvrzení zopakoval i v říjnu po vyhraných volbách.

Schodek státního rozpočtu v roce 2022

Co se týče schodku státního rozpočtu, je prozatím poměrně předčasné mluvit o relevantním srovnání mezi vládou Andreje Babiše a nynější vládou. Současná vládní koalice má totiž za sebou v tuto chvíli pouze jeden rok (rok 2022), za který už jsou známa konečná čísla o rozpočtovém schodku, zveřejňovaná např. v rámci státního závěrečného účtu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jaký rozpočet na rok 2022 původně navrhovala Babišova vláda, a na to, v jakém deficitu rozpočet během Fialovy vlády nakonec skončil.

Nejprve je vhodné zmínit, že návrh rozpočtu na rok 2022, který počítal se schodkem 376,6 miliardy korun (.pdf, str. 4), předložila ještě tehdejší vláda Andreje Babiše. Poslanci však návrh neschválili, a stát tak na začátku roku 2022 hospodařil v rozpočtovém provizoriu, kdy se státní výdaje odvíjí od rozpočtu pro předešlý rok.

Současný kabinet Petra Fialy následně v únoru 2022 schválil nový státní rozpočet s deficitem ve výši 280 mld. Kč (.pdf, str. 4), který následně odsouhlasila i Poslanecká sněmovna. Ve srovnání s původním návrhem Babišova kabinetu tak měl být schodek nižší o 96,6 mld. korun.

27. července 2022 však Fialova vláda představila návrh na úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci kterého chtěla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledná novela, kterou Sněmovna schválila na podzim 2022, následně kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců (.docx, .docx) počítala s deficitem ve výši 375 miliard korun. Schodek za rok 2022 ovšem nakonec skončil v nominální hodnotě 360,4 mld. Kč.

Závěr

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura tedy před volbami uskutečněnými v říjnu 2021 (tedy během pandemie covidu-19) mluvil o tom, že ve státním rozpočtu hodlá ušetřit 100 miliard korun. Později ve svých vyjádřeních tuto výši úspor snížil na 80 mld. Kč. 

Vláda Andreje Babiše na rok 2022 navrhla rozpočet se schodkem 376,6 mld. Kč. Fialův kabinet poté představil svůj vlastní návrh rozpočtu s nižším schodkem, který však později prošel úpravami a ve výsledku tak počítal se schodkem 375 mld. Kč. Ve skutečnosti nakonec státní rozpočet v minulém roce skončil v deficitu ve výši 360,4 miliardy korun. Karel Havlíček tedy správně uvádí, že kabinet Petra Fialy měl „víceméně stejný schodek“, který pro rok 2022 plánovala Babišova vláda. Rozdíl se také vejde do naší 10% tolerance. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček odpovídá na otázku, jak by řešil chybějící příjmy ve státním rozpočtu. Ve své odpovědi zmiňuje, že by se podle něj měl restart ekonomiky odvíjet zejména od soukromého sektoru, nikoli od státu. Dále říká, že státní příjmy by navýšil důkladnějším vybíráním daní, přičemž kritizuje zrušení EET. Havlíček zmiňuje, že díky této evidenci tržeb se dle propočtů Ministerstva financí (MF) vybralo na daních 14 miliard korun. Upřesněme, že hnutí ANO vedlo MF v letech 2014–2017 a 2017–2021. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, co uváděly propočty v této době.

EET

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v červnu roku 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Také v červenci 2019 NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak odhadovalo, že v roce 2019 mělo jít do veřejných rozpočtů 12,8 miliard korun. Dle jejich dalších odhadů se výše přínosů EET do státního rozpočtu měla každým rokem zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5). Níže z grafu tedy vyplývá, že podle výpočtů MF včetně odhadů na další roky mělo EET přinášet do státního rozpočtu průměrně 14,65 miliard korun ročně.

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout, a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz pak kritizoval metodiku odhadu MF již v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb kvůli tomu, že šlo o odhady z chorvatských dat, které nebyly přizpůsobeny na české prostředí (právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo, .pdf, str. 83 ze 140). Server dále také uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Shrnutí

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše vyčíslilo jeho průměrný roční přínos mezi lety 2017–2022 na 14,65 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem často rozporována. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše tedy dle ostatních institucí nepoužívalo jednotnou metodiku, jejich výpočty ovšem skutečně uváděly, že se díky EET vybralo průměrně cca 14 miliard korun, jak tvrdí Karel Havlíček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Karel Havlíček zde odkazuje na úpravu mimořádné valorizace důchodů, která byla schválena v březnu 2023. V kontextu výroku zmiňuje, že stát kvůli zrušení EET přišel o příjmy v řádu miliard korun, a naznačuje, že pokud by Fialova vláda k tomuto kroku nepřistoupila, nemusela by podle něj hledat úspory jinde a omezovat mimořádnou valorizaci důchodů.

Uveďme, že na základě zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace už v lednu 2023. Podle původního znění zákona tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož červnová valorizace vycházela, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1), průměrný důchod v červnu tak měl původně vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která se promítla právě v červnové valorizaci. Upravená pravidla, podle kterých měl průměrný důchod vzrůst jen o přibližně 760 Kč, následně schválila i Poslanecká sněmovna.

V červnu se nakonec průměrná penze zvýšila o 755 korun. Toto opatření by tak podle důvodové zprávy ke zmíněné novele mělo v letošním roce ušetřit 19,9 mld. Kč (.pdf, str. 9). Dodejme nicméně, že se jedná o odhad a finální částka, kterou stát úpravou mimořádné valorizace nakonec ušetřil, bude vyhodnocena až v příštím roce po zpracování tzv. státního závěrečného účtu za rok 2023.

Vláda Petra Fialy tedy prosadila úpravu parametrů pro mimořádnou valorizaci důchodů, kvůli čemuž průměrný důchod v červnu vzrostl o menší částku, než o jakou se měl původně zvýšit. Podle důvodové zprávy stát tímto krokem letos ušetří téměř 20 miliard korun, a lze tedy tvrdit, že se důchodcům tento obnos „vzal“, jak tvrdí Karel Havlíček. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v kontextu výroku říká, že hnutí ANO má problém s tím, jak Fialův kabinet hovoří o úsporách. Přibližuje, že představitelé kabinetu měli prohlásit, že ušetří 54 miliard v dotacích. To Havlíček označuje za lež, jelikož podle něj je většina dotací podnikatelům financována z evropských fondů a z národních zdrojů jde tedy pouze minimum. Vláda tak dle Havlíčka nesprávně pojmenovává snižování výdajů jednotlivých resortů. Upřesněme, že v našem odůvodnění ověřujeme pouze to, zdali členové vlády v minulosti zmiňovali ušetření 54 miliard v souvislosti s dotacemi.

„Slavnou tiskovou konferencí“ Havlíček zjevně naráží na tiskovou konferenci v květnu 2023, kde vláda představila soubor opatření (tzv. Ozdravný balíček) s cílem snížit deficit státního rozpočtu v letech 2024–2025 (.pdf). Podle tiskové zprávy Ministerstva financí se navrhovaná opatření nejvíce dotknou národních dotací především pro podnikatele, přičemž kabinet chce tímto omezením ušetřit 54,4 mld. Kč (.pdf, str. 4).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu na tiskové konferenci uvedl: „Sedmdesát procent těch úspor tvoří zrušení (…) investičních a zejména neinvestičních dotací, zejména do podnikatelského sektoru. (…) Tady je jasně vidět, že stát jde příkladem a šetří především na sobě. Dotace 55 miliard, úspory na provozu státu jedenáct miliard, úspory na platech deset miliard a ostatní výdaje tři miliardy, celkem takřka osmdesát miliard.“

Uveďme, že nejvíce dotací hodlá vláda ušetřit na ministerstvu průmyslu a obchodu (.pdf, str. 6). Mluvčí resortu Vojtěch Srnka pro TN.cz přiblížil (video, čas 1:06), že „Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme soubor opatření, který přinese úsporu zhruba 20 miliard korun. Jedním z těch, která zvažujeme, je změna mechanismu proplácení poplatků za podporované zdroje energie.“

Vláda Petra Fialy tedy na tiskové konferenci k tzv. ozdravnému balíčku řekla, že na dotacích plánuje ušetřit 55 miliard korun. Konkrétně se tak vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Tomio Okamura hovoří o připravované migrační reformě, na jejichž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda dále bude sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem, ze kterého by měla vzejít finální podoba migrační dohody.

Tato dohoda počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Státy EU v jeho rámci budou mít možnost volby, jakou formu pomoci zvolí. Budou si moci vybrat relokaci, tj. přijetí běženců, nebo roční finanční příspěvek v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci (za jednoho odmítnutého migranta), případně také poskytnutí alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. 

Role Víta Rakušana

Pro kontext uveďme, že migrační dohoda byla projednávána Radou Evropské unie, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států, kteří se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou. Dohoda byla konkrétně projednávána Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, ve které zasedají ministři spravedlnosti a vnitra. Zastupováním České republiky byl tak pověřen současný ministr vnitra Vít Rakušan.

Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. Rakušan tehdy zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň uvedl, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko v poslední době přijalo. 

Shrnutí

Závěrem tedy shrňme, že Vít Rakušan opravdu podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, které byly projednávány Radou EU. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Je však potřeba zdůraznit, že návrh bude sloužit pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem.

Vít Rakušan (STAN) mluví o § 8a trestního řádu v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se poté ale postupu Policie ČR v obou případech zastal, stejně jako v námi ověřované debatě. Argumentuje přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Ten podle něj říká, že se národnost pachatele trestného činu nezveřejňuje. Zároveň Rakušan dodává, že takový postup policie souvisí s policejní praxí v ČR. 

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na státní příslušnost.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále také uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že přípravné řízení provádí právě policejní složky. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Dodejme také, že ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Vyjádření policie

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To nás rovněž odkázalo na paragraf § 8a trestního řádu: „Sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme.“ 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

Vít Rakušan ve výroku mluví o zveřejňování „národnosti“ pachatelů trestných činů. Z kontextu debaty vyplývá, že on i další řečníci tento pojem nepoužívají zcela přesně a zjevně jím označují „státní příslušnost“ podezřelých. 

Zmiňovaný § 8a výslovně neuvádí, že se nesmí zveřejňovat státní příslušnost pachatele. Říká ale, že policie nesmí zveřejňovat o zúčastněných osobách údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Tímto paragrafem svůj postup odůvodňuje i přímo Policie ČR. 

Existují však i případy, kdy policie státní příslušnost zveřejnit může – a to když tato informace přímo souvisí s danou trestnou činností. Jelikož tedy v daném pravidle existují výjimky, hodnotíme výrok Víta Rakušana jako pravdivý s výhradou.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.