Přehled ověřených výroků

Vít Rakušan (STAN) mluví o § 8a trestního řádu v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se poté ale postupu Policie ČR v obou případech zastal, stejně jako v námi ověřované debatě. Argumentuje přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Ten podle něj říká, že se národnost pachatele trestného činu nezveřejňuje. Zároveň Rakušan dodává, že takový postup policie souvisí s policejní praxí v ČR. 

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na státní příslušnost.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále také uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že přípravné řízení provádí právě policejní složky. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Dodejme také, že ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Vyjádření policie

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To nás rovněž odkázalo na paragraf § 8a trestního řádu: „Sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme.“ 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

Vít Rakušan ve výroku mluví o zveřejňování „národnosti“ pachatelů trestných činů. Z kontextu debaty vyplývá, že on i další řečníci tento pojem nepoužívají zcela přesně a zjevně jím označují „státní příslušnost“ podezřelých. 

Zmiňovaný § 8a výslovně neuvádí, že se nesmí zveřejňovat státní příslušnost pachatele. Říká ale, že policie nesmí zveřejňovat o zúčastněných osobách údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Tímto paragrafem svůj postup odůvodňuje i přímo Policie ČR. 

Existují však i případy, kdy policie státní příslušnost zveřejnit může – a to když tato informace přímo souvisí s danou trestnou činností. Jelikož tedy v daném pravidle existují výjimky, hodnotíme výrok Víta Rakušana jako pravdivý s výhradou.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.

Tomio Okamura (SPD) zde reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten o § 8a trestního řádu mluvil v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například právě předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se nicméně postupu Policie ČR v obou případech zastal a argumentoval přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Tomio Okamura však odůvodnění Víta Rakušana zpochybňuje. Poukazuje přitom na to, že podle něj § 8a trestního řádu sice uvádí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení, ale neuvádí se v něm, že nesmí zveřejňovat národnost pachatele.

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na to, co legislativa říká o státní příslušnosti.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že v přípravném řízení policejní složky provádí vyšetřování. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Co říká policie?

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To uvedlo, že „sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme“. 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

§ 8a trestního řádu upravuje, jaké informace mohou orgány činné v trestním řízení poskytovat veřejnosti. Výslovně se v něm nepíše, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejňovat národnost pachatele. Daný paragraf ale říká, že policie nesmí uvést o osobách zúčastněných v trestním řízení údaje, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Ačkoli existují případy, kdy informace o státní příslušnosti s danou trestnou činností souvisí, v ostatních případech Policie ČR státní příslušnost nezveřejňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící. 

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o tom, že Policie ČR ze zákona nesmí prozrazovat národnost pachatele v probíhajícím trestním řízení. Takto Vít Rakušan odůvodnil postup policie v souvislosti s případy znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a znásilnění v Praze-Hostivaři. V prvním případě policie z trestného činu obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, avšak v médiích se objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka a ani zde národnost pachatele neupřesnila. 

Právě to, že policie národnost pachatelů „tají“, Tomio Okamura kritizuje. Podle něj zákon o Policii České republiky jasně definuje pojem totožnost, přičemž do údajů o totožnosti národnost neřadí. Proto podle Okamury ministr vnitra Rakušan národnost pachatele uvést mohl.

Zákon o policii pojem totožnost skutečně upravuje, a to konkrétně § 63, který v prvním odstavci uvádí: „Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.“

Mezi těmito údaji se tedy národnost nenachází, jak správně uvádí Tomio Okamura. Paragraf však upravuje prokázání totožnosti policii např. v případě podezření ze spáchání trestného činu či přestupku a nevztahuje se na zveřejňování informací o pachatelích trestných činů, jak svými slovy naznačuje Okamura. Pravidla pro zveřejňování informací o osobách podezřelých ze spáchání trestného činu obsahuje § 8a trestního řádu. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Z tohoto důvodu Policie ČR národnost, respektive státní příslušnost pachatelů zpravidla nezveřejňuje.

Tomio Okamura tedy správně popisuje definici totožnosti dle zákona o policii, jeho argument je však zavádějící, neboť toto ustanovení se netýká zveřejňování informací o pachatelích trestných činů. To upravuje trestní řád, který navíc zmiňuje, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily takové údaje, které nesouvisí s trestnou činností – podle Policie ČR např. národnost, resp. státní příslušnost. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) hovoří o znásilnění a pokusu o vraždu nezletilé dívky, které začátkem srpna v Plzni spáchal osmnáctiletý cizinec. Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO 2011) se mělo jednat o muže ukrajinské národnosti. Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

Pachatel, který byl později vzat do vazby, o tři roky mladší dívku vylákal na procházku kolem řeky. Následně se nečekaně vydal do blízkého lesa, kde jí svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil. Poté své oběti způsobil řezné poranění a vyhrožoval jí smrtí. Obviněný muž podle dostupných informací dívku následně zabalil do pytle a shodil ze srázu. Dívka předstírala svou smrt, čímž si dle vyjádření policie zachránila život.

K tomuto násilnému činu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který na svém twitteru opravdu napsal větu, kterou cituje předseda hnutí SPD Okamura:

Tomio Okamura tedy správně uvádí informace o případu znásilnění v Plzni. Ministr vnitra Rakušan na svůj twitter v reakci na tento čin opravdu napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro začátek uveďme, že pojem „kolektivní vina“ je koncept, který pracuje s myšlenkou, že členové jedné skupiny mohou být zodpovědní za porušování norem či zákonů, kterých se dopustili jiní členové stejné skupiny.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) hovoří o kolektivní vině v kontextu mj. nedávného případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni, ze kterého policie obvinila osmnáctiletého muže. Následně se vyskytly neoficiální informace, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka ze znásilnění. Ani v tomto případě policie národnost pachatele nezveřejnila. Na sociálních sítích se ovšem opět šířila informace, že se jednalo o Ukrajince. Zmiňme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci k předcházení násilným trestným činům a předsudečnému násilí v návaznosti na oba trestné činy odsoudil aplikování kolektivní viny. Předseda hnutí SPD Okamura výrokem reaguje na Rakušanova slova z debaty, že byl jedním z lidí, kteří „okamžitě začali uplatňovat kolektivní vinu“, což Okamura odmítá.

Slovní spojení „kolektivní vina“ se nám ve veřejných projevech Tomia Okamury týkajících se trestných činů Ukrajinců v Česku najít nepodařilo. Jediným příspěvkem na sociálních sítích, kde Tomio Okamura užívá toto slovní spojení, je facebookový příspěvek z 15. srpna tohoto roku, kdy sdílel video CNN Prima News, ve kterém komentátor MF Dnes Petr Kolář mluví o aktuálně medializovaných případech ukrajinských trestných činů v Česku. Předseda SPD se nicméně o samotné kolektivní vině nijak nevyjádřil, k videu pouze dodal: „Uplatňování kolektivní viny a napětí ve společnosti.“ Z tohoto příspěvku tedy nelze soudit, jaký vztah má Okamura k uplatňování kolektivní viny vůči Ukrajincům. Dodejme, že stejné video sdílel Okamura i na Twitteru (nově X), kde k němu přidal totožný popisek.

K výše zmíněným incidentům z Plzně a Prahy Okamura na svůj facebookový profil napsal: „Kvůli nezvládnuté proimigrační politice Fialovy vlády přibývá násilných útoků ukrajinských migrantů na české občany. Hnutí SPD odmítá plošné prodloužení pobytu ukrajinských imigrantů u nás.“ Předseda SPD tímto vyjádřením pouze kritizuje vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a vymezuje se proti tomu, aby byl všem Ukrajincům žijících na českém území plošně prodloužen pobyt.

Zmiňme, že již dříve se Tomio Okamura vyjádřil negativně o přijímání ukrajinských uprchlíků na území České republiky, a to v souvislosti s potyčkou českých občanů, údajně Romů, a jednoho cizince, údajně ukrajinské národnosti, v Brně v červnu letošního roku. Tento incident skončil smrtí jednoho z českých občanů. Na svůj Facebook konkrétně napsal: „Ukrajinec vraždil v Brně. To máme za tu naši solidaritu pane premiére Fialo (ODS) a ministře vnitra Rakušane (STAN)? Život mladému člověku nikdo nevrátí! Pozve si prezident Petr Pavel také na Hrad rodiče zavražděného chlapce? Ukrajinec měl být především na Ukrajině a bránit svou zemi a ne v Brně v tramvaji.“ I tento příspěvek tak kritizuje Fialovu vládu kvůli solidárnímu přístupu k ukrajinským migrantům.

Poslanec Okamura tedy o kolektivní vině v souvislosti trestných činů Ukrajinců v Česku přímo nepsal. Na svých sociálních sítích pouze kritizoval vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a odmítal, aby se plošně prodloužil jejich pobyt v Česku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o případech znásilnění, které byly spáchány v první polovině srpna, a ze kterých jsou podle neoficiálních informací obvinění ukrajinští občané. Rakušan na výroku ilustruje, že rychlá práce policie je podle něj ukázka toho, že se ke každému pachateli přistupuje stejně bez ohledu na jeho národnost.

Znásilnění v Plzni

Osmnáctiletý muž v úterý 8. srpna v nočních hodinách znásilnil a pokusil se zabít o tři roky mladší dívku, která však svou smrt předstírala, čímž si zachránila život. „Dívce svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně ji způsobil ještě řezné zranění a vyhrožoval smrtí. Pak dívku zabalil do pytle, shodil ze srázu do lesa a z místa odešel,“ popisuje situaci policie. Uvádí také, že pachatel byl zadržen po „pár hodinách“ pátrání. Policejní prezident Martin Vondrášek později délku pátraní upřesnil, když řekl, že podezřelého muže policisté zadrželi během šesti hodin.

Útočník byl 11. srpna na základě rozhodnutí plzeňského okresního soudu vzat do vazby, přičemž mu podle neoficiálních informací ČTK hrozí až výjimečný trest. V tomto případě policie pouze potvrdila, že pachatelem je cizinec žijící dlouhodobě na území Česka. Jeho národnost nicméně neupřesnila. Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) však následně uvedl, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti.

Znásilnění v Praze

Druhým případem je pak znásilnění, ke kterému došlo v noci z 11. na 12. srpna v pražské Hostivaři. V tomto případě policie obvinila šestnáctiletého mladíka, začala po něm pátrat a během několika hodin ho dopadla. Při pátrání byl ze strany policie použit varovný výstřel. Mladík byl o pár dní později vzat do vazby a hrozí mu až pětileté vězení. Pokud by ovšem nebyl mladistvý, mohl by dostat trest až v délce 12 let. I v tomto případě byl podle Vondráška útočník dopaden v horizontu šesti hodin.

Podle neoficiálních informací mělo jít o ukrajinského pachatele, ačkoliv policie jeho národnost opět nepotvrdila. Vzhledem k šíření těchto informací ministr vnitra Rakušan 13. srpna uspořádal tiskovou konferenci, kde zmínil, že chápe nervozitu spojenou s násilnými činy, avšak kriminalita páchaná cizinci na českém území dle něj výrazně nevzrostla.

Shrnutí

Oba pachatelé nedávných znásilnění byli tedy dopadeni během šesti hodin, jak správně uvádí ministr vnitra Rakušan. Zároveň byli vzati do vazby, kde jsou trestně stíháni. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) výrok formuluje v kontextu dvou případů znásilnění, ze kterých byli obviněni dva muži, dle neoficiálních informací ukrajinské národnosti. Rakušan uvádí, že ať takový čin spáchá kdokoli, vždy bude na straně oběti. Dodává, že se hnutí STAN snaží o redefinici znásilnění a rovněž se snaží o pomoc obětem domácího násilí či znásilnění prostřednictvím aktivity Pod svícnem.

Iniciativa Pod Svícnem

Iniciativu Pod svícnem založila poslankyně za hnutí STAN Barbora Urbanová společně s politoložkou Michaelou Studenou v roce 2022. Projekt vznikl se záměrem vzdělávat veřejnost a změnit legislativu v oblasti domácího násilí. Součástí iniciativy je také petice za nový zákon o ochraně obětí domácího násilí. Své cíle pak Pod svícnem popisuje následovně:

• „Vytvoříme jednotnou právní definici domácího násilí, kterou bude respektovat celý systém od soudů po policii.
• Zlepšíme přístup státu k obětem, zejména při opouštění násilné osoby.
• Zajistíme reflexi domácího násilí při rozvodových řízeních a při rozhodování o péči o děti.
• Budeme motivovat zaměstnavatele k tomu, aby poskytovali volno či krátkodobé snížení úvazku pro oběti opouštějící partnera."

Poslankyně Urbanová, spolu s poslankyní Evou Decroix (ODS) a zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, představila v květnu 2023 návrh zákona o domácím násilí (.docx), který novelizuje několik zákonů souvisejících s potíráním domácího násilí. Tento návrh navrhuje např. definovat domácí násilí v občanském zákoníku (.docx, str. 1–2), a tím tak chápání tohoto pojmu legislativně sjednotit.

Dodejme, že podle výzkumu iniciativy má 20 % Čechů osobní zkušenost s domácím násilím. Pod svícnem v březnu 2023 rovněž založilo sbírku, jejímž cílem bylo pomoci dlouhodobě týrané ženě se dvěma dětmi k lepšímu životu, ve které se vybralo necelých 670 tisíc korun.

Istanbulská úmluva

Hnutí STAN se také stavělo pozitivně k přijetí Istanbulské úmluvy (Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí), a to i před tím, než s její ratifikací vyslovila souhlas vláda v červnu letošního roku. V Poslanecké sněmovně se má o ratifikaci úmluvy jednat až na podzim, nicméně hnutí STAN už předem avizovalo, že její zástupci budou hlasovat pro přijetí (stejně jako Piráti a TOP 09). Dodejme, že poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková a Barbora Urbanová v dubnu 2023 ve Sněmovně organizovaly panelovou diskusi na téma „Demýtizace Istanbulské úmluvy“.

Zmiňme, že Česká republika podepsala Istanbulskou úmluvu už v květnu 2016. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, či takzvané zločiny ze cti a násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se pak státy zavazují mj. k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby odborné pomoci (.pdf, str. 6, 10).

Závěr

Shrňme, že hnutí STAN se prostřednictvím své poslankyně Barbory Urbanové angažuje v iniciativě Pod svícnem, která se snaží o pomoc obětem domácího násilí nebo o změnu legislativy v této oblasti. Výsledkem této snahy je např. návrh zákona o domácím násilí, který novelizuje několik zákonů souvisejících s potíráním domácího násilí. Ministři za STAN rovněž dlouhodobě podporují ratifikaci Istanbulské úmluvy, a lze tedy tvrdit, že se hnutí snaží pomáhat obětem domácího násilí, jak tvrdí Vít Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o případech znásilnění, které byly spáchány v první polovině srpna. Moderátorka pořadu zmiňuje, že podle některých kritiků resort vnitra chrání pachatele, jelikož policie ani v jednom případě nezveřejnila národnost obviněných. Rakušan uvádí, že o ochranu pachatelů nemůže jít, protože prvnímu z nich hrozí výjimečný trest a v případě druhého incidentu jde o nezletilého, tudíž vnitro informace ani zveřejnit nesmí.

Znásilnění v Plzni

Osmnáctiletý muž v úterý 8. srpna v nočních hodinách znásilnil a pokusil se zabít o tři roky mladší dívku, která však svou smrt předstírala, čímž si zachránila život. „Dívce svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně ji způsobil ještě řezné zranění a vyhrožoval smrtí.  Pak dívku zabalil do pytle, shodil ze srázu do lesa a z místa odešel," popisuje situaci policie. O tři dny později byl útočník na základě rozhodnutí plzeňského okresního soudu vzat do vazby, přičemž mu podle neoficiálních informací ČTK hrozí až výjimečný trest.

V tomto případě policie pouze potvrdila, že pachatelem je cizinec žijící dlouhodobě na území Česka. Jeho národnost nicméně neupřesnila. Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) ovšem následně uvedl, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti.

Znásilnění v Praze

Druhým případem je pak znásilnění, ke kterému došlo v noci z 11. na 12. srpna v pražské Hostivaři. V tomto případě policie obvinila šestnáctiletého mladíka, začala po něm pátrat a během několika hodin ho dopadla. Při pátrání byl ze strany policie použit varovný výstřel. Mladík byl o pár dní později vzat do vazby a hrozí mu až pětileté vězení. Pokud by ovšem nebyl mladistvý, mohl by dostat trest až v délce 12 let.

I v tomto případě mělo jít podle neoficiálních informací o ukrajinského pachatele, ačkoliv policie jeho národnost opět nepotvrdila. Vzhledem k šíření těchto informací ministr vnitra Rakušan 13. srpna uspořádal tiskovou konferenci, kde zmínil, že chápe nervozitu spojenou s násilnými činy, avšak kriminalita páchaná cizinci na českém území dle něj výrazně nevzrostla.

Dodejme, že k činům se vyjádřil i prezident Petr Pavel, který varoval před dalším rozdmýcháváním násilí proti určitým národnostním skupinám a zneužíváním strachu k prosazování politických zájmů.

Trestní stíhání mladistvých

Upřesněme, že za mladistvého se považuje osoba, která byla v době spáchání trestného činu či přestupku starší 15 let a zároveň nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Trestní odpovědnost mladistvých pak upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který udává, že „dokud není trestní stíhání pravomocně skončeno, mohou orgány činné podle tohoto zákona zveřejňovat jen takové informace o řízení vedeném proti mladistvému, kterými nebude ohroženo dosažení účelu trestního řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti mladistvého a osobních údajů, a to i jiných osob zúčastněných na řízení.“ Nesmějí tedy být zveřejňovány například informace obsahující jméno či příjmení mladistvého, či jakékoliv jiné informace, podle kterých by mohl být identifikován.

Závěr

Podle neoficiálních informací tedy pachateli znásilnění v Plzni hrozí výjimečný trest, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. U případu znásilnění v Praze pak policie skutečně nemůže zveřejňovat osobní údaje obviněného, jelikož se jedná o mladistvého. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Už před komunálními volbami v roce 2018 Vít Rakušan coby místopředseda hnutí STAN prohlásil, že hnutí nehodlá spolupracovat s extremistickými stranami. Jako příklad uvedl SPD a KSČM. Hnutí SPD pak za extremisty označil i na svém twitteru (nově X), když komentoval volbu nominanta ANO do sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.

V roce 2017 Rakušan mluvil o kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde uvedl, že hnutí STAN se chce prosadit jako alternativa, která některým voličům do té doby chyběla. Následně svá slova upřesnil takto: „Nemám na mysli voliče extremistů, kam samozřejmě počítám i komunisty.“ V tomto vyjádření však za extremisty neoznačuje voliče, ale samotnou komunistickou stranu. Podobnými slovy se pak Rakušan proti KSČM (a také dalším stranám) vymezil i v roce 2020, ani tehdy ale voliče současných opozičních stran nepopsal jako extremisty či populisty.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 Rakušan v rozhovoru pro Forum24 popsal útoky Andreje Babiše na koalici Pirátů a STAN a jeho negativní kampaň jako „typický prostředek populistů“. Po volbách pak Rakušan na sociálních sítích napsal, že Babišův kabinet byl dle něj vládou „populistů a extrémistů“.

V březnu tohoto roku pak za „čistý populismus“ označil návrh hnutí ANO na zmrazení platů politiků, který se Andrej Babiš pokoušel prosadit již v listopadu 2021. V červnu 2023 Vít Rakušan slovy „populismus“ a „extremismus“ komentoval politiku ANO v reakci na pokus Andreje Babiše vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

My jsme se na předsedu SPD Okamuru obrátili s otázkou, na jaká Rakušanova vyjádření se ve výroku odkazoval. Ten na náš dotaz však ke dni publikace tohoto ověření nereagoval.

Výraz „populismus“ a „extremismus“ tedy Vít Rakušan v minulosti používal ve spojení s dnes opozičními hnutími ANO a SPD. Z dostupných článků, vyjádření na sociálních médiích a ostatních veřejných projevů však nevyplývá, že by tak označoval i jejich voliče. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.