Přehled ověřených výroků

Zdeněk Bergman je od roku 2014 teplickým zastupitelem. V komunálních volbách v roce 2014 byl zvolen za stranu VOLBA PRO! TEPLICE. Tato strana vstoupila do opozice poté, co uzavřely koalici ODS, ČSSD a TOP 09. VOLBA PRO! TEPLICE se profiluje jako kritická opozice.

Zdeněk Bergman skutečně předložil v půli září 2018 na 23. jednání zastupitelstva návrh (.pdf str. 3) vyhlášky o požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích. Tento návrh byl ale odložen (str. 14). Přesné znění Bergmanova návrhu obecně závazné vyhlášky však není možné z veřejných zdrojů dohledat. Nelze proto ověřit, nakolik vymezuje „některé prostory města“, nebo zda naopak zahrnuje „veřejná prostranství“ jako celek.

Avizovaná vyhláška, zavedená tehdejší ministryní školství Kateřinou Valachovou, se nicméně snaží snižovat riziko příjmu nezdravých komponentů potravy stran dětí v rámci povinné školní docházky. Cílem je tedy ochrana zdraví dětí. Původně se měla tato vyhláška týkat i středních škol, ty však byly nakonec z dosahu vyhlášky vyjmuty.

Posléze se pamlsková vyhláška dočkala i zmírnění, platného od 1. září 2018. Ministr školství Robert Plaga považoval původní znění vyhlášky za příliš represivní.

Okresní úřady zanikly v rámci druhé etapy Reformy územní veřejné správy (.pdf, str. 3). Jejich činnost byla upravována dle zákona č. 147/2000 Sb., v jehož závěrečných a zrušovacích ustanoveních (§ 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech) je stanovena jeho platnost do dvou let od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů, tedy do 31. prosince 2002.

V březnu 2018 po studentské stávce s názvem Vyjdi ven, která měla za cíl vyzvat ústavní činitele k dodržování a obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot, předali organizátoři stávky senátorům z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (VVVK) podepsané petiční archy, které vyjadřovaly podporu myšlence stávky.

V květnu 2018 proběhla schůze senátního VVVK, který konstatoval opodstatněnost studentské petice, ocenil občanskou aktivitu mladých lidí v této záležitosti a pověřil předsedu VVVK Zdeňka Papouška předložením tohoto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR a Organizačnímu výboru Senátu.

Organizační výbor, který podle §40 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., Zákon o jednacím řádu Senátu, jedná neveřejně a kterého je Kubera také jako místopředseda Senátu členem, tak již touto dobou může být s usnesením VVVK obeznámen. Tato informace však není veřejně přístupná, stejně jako možný závěr a případné usnesení ze schůze plynoucí.

Obsah tisků z EU, které přicházejí do Senátu, je široký a nezabývá se pouze směrnicemi, ale i dalšími právními akty z EU. Tisky EU mohou obsahovat mj. výroční zprávy nebo sdělení Evropské komise, rozhodnutí Rady EU, návrhy rozhodnutí, nařízení či směrnic Evropského parlamentu a Rady EU, atp.

Směrnicemi je stanoven nějaký obecný závazný cíl EU, ale formulace a volba zákonných nástrojů k dosažení těchto cílů je plně v gesci jednotlivých členských zemí.

Během 11. funkčního období Senátu, tedy od 16. listopadu 2016, bylo horní komorou Parlamentu ke dni 9. října 2018 řešeno celkem 181 tisků z EU. Z toho se přímo evropských směrnic týkalo 45 tisků.

Během 10. funkčního období Senátu (2014–2016) bylo řešeno celkem 125 tisků z EU a směrnic se týkalo 32 tisků. V 9. funkčním období (2012–2014) se řešilo 149 tisků EU a z toho 31 tisků o směrnicích EU.

Ani v jednom z posledních tří funkčních období nepřesáhl počet tisků EU o směrnicích hodnoty stovek. Demagog.cz prohledal i záznamy tisků EU ze zbylých funkčních období Senátu až do roku 1996. Ani v jednom z funkčních období ale počet tisků EU ke směrnicím nedosáhl na stovku.

V případě celkového množství tisků EU bylo v posledních třech obdobích vždy překročeno jedno sto tisků. Demagog.cz prohledal záznamy tisků EU ve všech funkčních období Senátu do roku 1996. První tisky EU se objevily v období 2002–2004, kdy senát řešil 24 tisků EU. Od období 2004–2006 byl vždy počet tisků EU řešených Senátem vyšší než sto.

Stížnost proti zákazu prodeje o některých svátcích byla skutečně na Ústavní soud podána. Kubera je pod touto stížností podepsán (.pdf). Jak uvádí web Ústavního soudu, věc nebyla prozatím rozhodnuta.

V minulosti se Kubera angažoval i při podání dalších ústavních stížností. Jmenovat můžeme například stížnost proti tzv. protikuřáckému zákonu nebo stížnost proti kontrolnímu hlášení při platbě DPH. Tyto záležitosti již byly Ústavním soudem rozhodnuty a stěžovatelé se svými požadavky částečně uspěli (zde, zde).

Podle webových stránek Gymnázia Teplice na této škole učí Zdeněk Bergman od roku 1983. Učením, a tudíž i školstvím, se tedy zabývá již 35 let. Web strany Zelených, která Bergmana v senátních volbách podporuje, uvádí, že se ředitelem gymnázia stal v roce 1992.

Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 prvním náměstkem tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, působil v sekci Finanční řízení a audit. "Dobrému vládnutí" se věnuje prostřednictvím neziskové organizace Good Governance, kterou Wagenknecht založil společně s Lukášem Pečeňou v roce 2017.

Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí byl pod taktovkou Wagenknechta dokončen již na podzim 2014. Měl za cíl zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi zavedením silnějšího interního auditu a manažerské kontroly ze strany ministerstva. Současně by se zavedla přímá odpovědnost politiků za nakládání s veřejnými prostředky. Mohlo by se tak například zamezit netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon je inspirovaný holandským Performance Budgeting (.pdf), britskými Accounting Officers (.pdf, str. 9) a kanadským Managment Accountibility Framework.

Zákon byl i před odchodem Wagenknechta z pozice náměstka předmětem kritiky. Proti se vymezovali zejména krajští hejtmani, považovali totiž zákon za rozporný zejména ve vztahu ke služebnímu zákonu. Slovy tehdejšího hejtmana Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD): "Zákon dává větší kompetence ministerstvu financí a my si myslíme, že je to zbytečné." 

Sněmovně byla nová právní úprava (.pdf) představena v prosinci 2016. Rozdíl mezi verzí vypracovanou za Wagenknechta a verzí předloženou Sněmovně však nelze dohledat z veřejných zdrojů. Stejně tak nelze z veřejných zdrojů doložit, že se Wagenknecht zasloužil o zamítnutí zákona ze strany Senátu, byť pravdou je, že Senát v srpnu 2018 zákon doopravdy zamítl a následně Sněmovna senátní veto nepřehlasovala.

Parlamentní volby 2010 v Maďarsku jasně vyhrál Fidesz Viktora Orbána se ziskem 263 mandátů z celkových 386, což zaručovalo ústavní většinu. Od roku 2012 začaly platit ústavní změny, které v parlamentu prosadila Orbánova vláda.

Ústavní změny zahrnovaly i změnu volebního systému (.pdf). V rámci maďarského supersmíšeného volebního systému došlo k úpravě velikosti volebních obvodů ve většinové složce a ke zrušení druhého kola většinové volby. Vedle toho byl snížen počet poslanců z 386 na 199.

V parlamentních volbách 2018 obhájil Viktor Orbán ústavní většinu a stal se potřetí za sebou maďarským premiérem.

Podíváme-li se na situaci v Poslanecké sněmovně, disponuje v ní hnutí ANO 78 poslanci, SPD 22 poslanci a KSČM 15 poslanci. Dohromady tedy tvoří většinu 115 poslanců z celkového počtu 200. Faktem ovšem zůstává, že vládu nakonec sestavilo ANO a ČSSD s podporou KSČM (dohromady 108 poslanců).

Co se týče tvrzení, že uvedené strany často hlasují společně, je možné se podívat na analýzu monitorující 642 hlasování v Poslanecké sněmovně mezi listopadem 2017 a červencem 2018, kterou zpracovala Česká televize. Z ní plyne, které strany hlasují ve sněmovně častěji shodně a které rozdílně.

Z analýzy vyplývá, že v jednotlivých hlasováních zastávají ANO, SPD i KSČM často podobné postoje. Ze všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně hlasují nejčastěji shodně ANO a KSČM, totiž v 77% případů. Největší shodu s hlasováním SPD vykazuje rovněž ANO, vysoké číslo mají vzájemně i KSČM a SPD.

Existuje nicméně řada důležitých hlasování, kde se tyto strany neshodly. Například hlasování o důvěře první Babišově vládě, kterou podpořilo hnutí ANO na rozdíl od KSČM a SPD, a druhé Babišově vládě, kterou podpořilo ANO a KSČM, ale odmítlo SPD. Dalším příkladem může být hlasování o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, kde ANO hlasovalo na rozdíl od KSČM i SPD proti jejich vydání. O možné existenci tzv. "hlasovací koalice" jsme psali v rámci jiného výroku.

Souhrnně lze říci, že Wagenknechtovo tvrzení o většině, kterou disponují uvedené 3 strany, je pravdivé. Je stále řada otázek, i důležitých, na kterých se tyto strany neshodnou. Pokud by se však trojce ANO, KSČM a SPD shodla, pak svoji vůli ve Sněmovně prosadí. Statistika České televize pak dokládá, že tyto strany jsou schopny se domluvit poměrně často.