Přehled ověřených výroků

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 6. místě, kdy pátý Liberec měl 103 288 obyvatel. S tvrzenými 100 tisíci by Ostrava-Jih obsadila sedmou pozici po Olomouci s 100 154 obyvateli.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod Ostravu jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Stalo se tak právě z důvodu její nízké vytíženosti, na pohotovost docházely pouze jednotky lidí denně. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci Městské a Fakultní nemocnice.

​Fakultní nemocnice Ostrava je zmíněnou státní institucí, Městská nemocnice Ostrava je od roku 1992 příspěvkovou organizací města, soukromou nemocnicí je pak Vítkovická nemocnice a. s. Vedle nich v Ostravě fungují nejrůznější soukromé kliniky (např. Silesia Medical s.r.o.).

V průběhu loňského roku, potažmo počátkem letošního, společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. řešila nedostatek skladovacího prostoru pro celkem 200 tisíc tun uhlí pro své hutě. Do úvahy připadaly Radvanice a Bartovice, nicméně krajský úřad pro tyto návrhy vydal závazné nesouhlasné stanovisko. Při rozhodování brali krajští zastupitelé v potaz i připomínky veřejnosti, převážně stran obyvatel a zastupitelů zmíněných městských částí. Vyjadřovali se i zástupci města.

Srovnání s údajně opačnou situací v Heřmanicích je však zavádějící. Území městské části Ostrava-Heřmanice je jednou z oblastí, kde je skladována důlní hlušina jakožto pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Stále zde dochází k úniku nebezpečných plynů, a to převážně do podzemních vod. Hlušina je zde však již od 19. století, nebyla tedy zavedena kvůli nečinnosti tamních úřadů. Naopak, v roce 2017 začala její pomalá revitalizace, která má trvat deset let.

Slezská Ostrava trvale bojuje s černými skládkami, případ Heřmanic však neodpovídá veřejně dostupným zdrojům.

Dle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu za červenec a srpen letošního roku nejsou rozptylové podmínky v aglomeraci Ostrava příznivé. K překročení maximálního povoleného počtu překročení denního imisního limitu došlo v červenci i v srpnu v oblasti Ostrava - Kunčičky. K překročení hodnoty hodinového imisního limitu oxidu siřičitého, a to v červenci i v srpnu celkem dvakrát, došlo na lokalitě Ostrava - Fifejdy a na lokalitě Ostrava - Přívoz během srpna dokonce ve čtyřech případech. Aktuální informace o ovzduší jsou k dipozici zde.

Co se benzenu týče, od roku 2014 až do současnosti (pdf, str.9), nebyly jeho limity v ovzduší překročeny na žádném z měřených lokalit (celkem 37). Finální hodnoty za rok 2017 (pdf, str.2), budou známy v průběhu letošního podzimu. Jedním ze subjektů, které se mají podílet na emisi benzenu (informace pochází od bývalého náměstka primátora Madeje, který k tomuto vedl pracovní skupinu), je ostravská BorsodChem v Mariánských horách, která z benzenu vyrábí mj. anilin. Podle jejich výroční zprávy však loni zaměstnávali 366 zaměstnanců.

Dalším ze subjektů mající vliv na ovzduší jsou OKK Koksovny a.s., specializující se převážně na výrobu koksu. V současné době je v provozu pouze Koksovna Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. I zde probíhají snahy dopad na životní prostředí a život občanů minimalizovat - v roce 2014 byla dokončena výstavba odháněče benzolu a v roce 2016, prostřednictvím dotace z Evropské unie, bylo uvedeno do provozu modernizované Odprášení uhelné služby. Ovšem i zde, dle posledního dohledatelného údaje o počtu zaměstnanců z roku 1996, je jejich počet mnohem vyšší (2117) než zmiňovaných 200 lidí. Lze samozřejmě předpokládat, že je v současnosti počet vzhledem ke snížené výrobě nižší, ale stále se nejedná o na lidské zdroje malý podnik.

Na území statutárního města Ostravy a v jejím okolí, evidujeme na 40 chemicky aktivních firem. Každá z nich má jistě podíl na zvýšeném znečištění ovzduší v dané lokalitě, nicméně korelace počtu zaměstnanců menších firem na množství benzenu ve vzduchu je neověřitelná.

Lukáš Semerák byl zvolen za hnutí Ostravak v komunálních volbách v roce 2010 do zastupitelstva v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz. V následujících komunálních volbách v roce 2014 se stal lídrem hnutí a byl opětovně zvolen do zastupitelstva. Tentokrát ale v obvodě Ostrava-město. 

Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořilo koalici vítězné hnutí ANO 2011 s ČSSD a KDU-ČSL. Přibližně rok od voleb ale koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

Rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona by měla podle předběžných odhadů vyjít zhruba na 330 milionů korun. Její první etapa byla zahájena již v říjnu loňského roku, a právě v těchto dnech pracují dělníci na jejím dokončení. Divadlo tak už v neděli 16. září 2018 přivítá první diváky na jedné ze svých rekonstruovaných scén.

Zdeněk Pražák (KDU-ČSL) mluví o starém plánu na společnou výstavbu komunitního centra a domova pro seniory na Hulváckém kopci. S plánem přišlo vedení města zvolené ve volbách 2002, ve kterém působil i Pražák. Nové vedení, které vzešlo z komunálních voleb 2006, však od původního plánu odbočilo. Důvodem byly příliš vysoké náklady v rámci investic města.

Společný projekt komunitního centra a domova pro seniory měl podle veřejné soutěže stát 800 milionů korun. V rozpočtu města pro rok 2007 už nové vedení s financemi na domov pro seniory nepočítalo. Důvodem bylo zadlužení města ve výši 2,6 miliardy korun. Vedení města proto snížilo rozpočtové náklady na investice, které financování projektu zahrnovaly.

Projekt byl radou města obnoven až v roce 2009. Oproti původnímu záměru se ale už jednalo pouze o komunitní centrum a předpokládaná cena projektu klesla na 130 milionů korun. Stavba tohoto zařízení byla zahájena v roce 2011. Dne 14. prosince 2012 město oficiálně převzalo hotovou stavbu do svého vlastnictví.

Současné vedení města, jehož členem je i Pražák, 16. dubna 2018 v tiskové zprávě prohlásilo, že do výstavby nového domova pro seniory v ostravských Hulvákách plánuje investovat 364 milionu korun. Probíhající přípravy potvrdila pro místní internetový portál Zprávy z obce - Mariánské hory a Hulváky i náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.

Ze strategického plánu (.pdf, str. 9) města Ostravy vyplývá, že se chystá revitalizace náměstí Msgr. Šrámka. Architektonická soutěž byla vyhlášena na jaře 2017.

"V soutěžních podmínkách je stanoveno, aby autoři respektovali nejen dlouhodobý záměr dostavby městského bloku vedle obchodního domu Horník a uvažovaný vjezd do podzemních podlaží pod plánovanou zástavbou pod Masarykovým náměstím, ale také provozní potřeby katedrály Božského Spasitele a Divadla Jiřího Myrona. Rekonstrukce divadla bude zahájena ještě v letošním roce a její součástí bude například kavárna s vchodem na náměstí."

Jedná se tedy o lokaci poblíž centra města, poblíž obchodního domu Horník. Zde je tedy nastaven dlouhodobý záměr dostavby městského bloku, o vjezdu do podzemních garáží se ale zatím hovoří pouze jako o uvažovaném.

Město již dříve v roce 2013 plánovalo výstavbu nejenom garáží a parkovacích míst v místě Masarykova náměstí.

Stavba „Černé kostky“ neboli projekt nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, je opět aktuální. Návrh stavby (vytvořený ateliérem Kuba & Pilař architekti s.r.o.) má svůj původ již v roce 2006. Kvůli různým komplikacím ale nebylo nakonec vůbec jisté, jestli dojde na jeho realizaci.

Jde o projekt pod záštitou Moravskoslezského kraje, na kterém se na základě Memoranda o spolupráci (.docx) z roku 2017 bude podílet také Ministerstvo kultury a Statutární město Ostrava. Projekt nové knihovny by měl dle předpokladů stát 1,35 miliardy korun. Pokud při vyřizování všech povolení a další dokumentace nenastanou komplikace, je možné, že by stavba byla zahájena už v roce 2020. Podle předběžných odhadů by tak mohlo dojít k jejímu dokončení v roce 2022.

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

V případě budovy bývalých jatek byla soutěž o návrh architektonického řešení rekonstrukce budovy pro účely galerie vyhlášena v únoru 2017. Na základě této soutěže byla vybrána společnost Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., která ale nakonec odmítla podepsat smlouvu.  Město posléze uzavřelo smlouvu s třetím v pořadí - KWK Promes, arch. Robert Konieczny. Tomáš Macura /primátor Ostravy/ pro iDnes.cz řekl, že by na konci tohoto roku chtěli vybrat dodavatele, který historická jatka dle návrhu zrekonstruuje.