Přehled ověřených výroků

Brno rozhodlo o zahájení projektu participativního rozpočtu na konci roku 2016 (bod 123), projekt se pak prvně uskutečnil v roce 2017. V roce 2017 ale zavedli participativní rozpočty také v jiných statutárních městech, například v Opavě (bod 406/20) či Chomutově, v roce 2018 pak participativní rozpočty zavedla další statutární města (například Zlín nebo Děčín).

Co se týče výše participativního rozpočtu, ten má Brno skutečně největší, a to 30 milionů, například ve zmíněném Chomutově je výše participativního rozpočtu 5 milionů korun, v městském obvodě Ostrava-Jih pak 7 milionů.

Účast občanů je pak v Brně také nejvyšší, což je ale dáno také tím, že Brno má významně více obyvatel než ostatní města. V Brně se do finálního hlasování v loňském roce zapojilo 11 660 občanů, v Chomutově 2082 občanů a v Ostravě-Jih 3964 občanů.

Jmenovité hlasování Rady města bylo zavedeno 26. května 2015. Zápisy z jednání výborů zastupitelstva města jsou na internetových stránkách města zveřejňovány od začátku roku 2015 (s výjimkou Kontrolního výboru, jehož první zasedání proběhlo již 15. prosince 2014). Dle statutu (.pdf, str. 4, čl. 7, bod 4) výborů zastupitelstva města platného od prosince 2014 pak mají všechny výbory povinnost v zápisu ze schůze uvádět také zápis jmenovitého hlasování členů.

Dostupný na internetových stránkách města je i archiv zápisů a usnesení zastupitelstva města, jenž sahá až do roku 1991, a archiv materiálů projednávaných na zastupitelstvu, který ke dni ověření začíná dokumenty projednávanými v prosinci 2016.

Hlasování (.pdf, str. 4, čl. 6, bod 4) komisí Rady města je jmenovité, zápisy z jejich jednání však nejsou zveřejňovány na internetu.

Zadávání veřejných zakázek v Brně upravuje Metodika pro zadávání veřejných zakázek a koncesních smluv. Tato metodika ve svém textu pracuje ještě se starým zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Na jednání Rady města dne 8. listopadu 2016 však bylo přijato usnesení (bod 74), podle kterého se tato metodika použije i na nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Podle této metodiky se výběrová řízení konají jen na tzv. podlimitní a nadlimitní zakázky, tedy zakázky na služby v hodnotě přesahující 2 000 000 Kč nebo zakázky na stavební práce přesahující hodnotu 6 000 000 Kč.

Metodika byla naposledy pozměněna dodatkem č. 10, který byl schválen na schůzi (bod 72) Rady města dne 3. listopadu 2015, co bylo obsahem tohoto dodatku však z dostupných informací nemůžeme říci. Od té doby nebyla Metodika na schůzích Rady města projednávána. Nový návrh Metodiky měl být projednáván na schůzi dne 25. října 2016, tento bod byl však z programu schůze stažen.

Tomáš Koláčný má tedy pravdu, v uplynulém volebním období se nepodařilo prosadit otevřená výběrová řízení pro zakázky v hodnotě nad 100 000 Kč.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.

V koncepci družstevního bydlení pro mladé byly určeny tři rozvojové lokality (.pdf, str. 1):

• Černovice "Na Kaménkách"

• Nový Lískovec, Kamenný vrch II.

• Starý Lískovec, Západní brána

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).

Podle Plánu odpadového hospodářství (str. 81) vypracovaného Moravskoslezským krajem existuje v současnosti na území tohoto kraje 1 spalovna. Ta stojí v Ostravě – Mariánských Horách a společnost, která ji provozuje, chce na stejném místě postavit spalovnu ještě jednu. Kapacita této nové spalovny má být 20 tisíc tun odpadu ročně.

Dlouhodobě se v Moravskoslezském kraji uvažuje o vybudování další spalovny v Karviné. Spalovna se má jmenovat Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a tato společnost byla zřízena zastupitelstvem kraje v roce 2008. Samotná stavba spalovny je Moravskoslezským krajem podporována dlouhodobě, je však blokována městem Karvinou, na jejímž území má vyrůst. Vyjádření bývalého náměstka hejtmana MS kraje Nováka a požadavky Karviné jsou dostupné zde (od 00:30).

V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 38) najdeme tezi: "Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu." První část výroku je tedy pravdivá, ačkoli jak vidno, v programu je tento "cíl" formulován jen značně nekonkrétně.

Vodohospodářskou infrastrukturu na území Ostravy zajišťují díky smlouvě se statutárním městem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Jak uvádí jejich webové stránky, majoritním akcionářem je francouzská společnost SUEZ (50,13%), statutární město Ostrava drží pouze 28,55 %. Koncesní smlouva je platná (.pdf, str. 14) do konce roku 2024. Vlastnictví prosperující společnosti je problémem, který na Ostravsku vytěžuje zejména právě KSČM.

Během posledního volebního období však podle zápisů z jednání bylo toto téma na zastupitelstvu otevřeno pouze čtyřikrát, respektive třikrát (jednou o ně pohovořil občan, a to bez odezvy). Vždy jej otevřel právě Juroška: poprvé na 29. zasedání dne 18.10.2017, kde přednesl návrh komunistického klubu, aby (i) město do rozpočtu zapracovalo rezervu až 100 mil. Kč na náklady spojené s budoucím ovládnutím vodárenské společnosti, a aby (i) rada města předložila zastupitelstvu návrh na zřízení speciálního fondu pro shromažďování financí na budoucí odkup. Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat (.pdf, str. 51), primátor je hodnotil v tom smyslu, že společnost prosperuje, neboť má schopné manažery, což by v případě vlastnictví města nemuselo být stejné.

Návrh na zřízení fondu zopakoval i na 30. zasedání dne 15. 11. 2017, ten znovu nebyl přijat (.pdf, str. 66). Na 36. zasedání dne 20. 6. 2018 Juroška již jen dodal (.pdf, str. 9) v rámci projednávání zprávy o hospodaření Statutárního města Ostrava, že závěry v ní uvedené nemůže podpořit, neboť ve struktuře hospodaření chyběly právě návrhy klubu KSČM.