Přehled ověřených výroků

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

V dokumentu města Strategie bydlení města 2018-2030 (Analytická a Strategická část) se hovoří pouze o tom, že se "hypotéky staly dostupné především domácnostem s vysokými příjmy." (.pdf, str. 22).

Od října tohoto roku Česká národní banka chystá zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Současně by měl žadatel vynakládat na splátku dluhu nejvýše 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Podle analytiků by tato změna mohla ohrozit třetinu žadatelů.

Je nicméně třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří o hypotéku požádají a jejichž žádost je zamítnuta a těmi, kteří se kvůli své finanční situaci rozhodnou o hypotéku ani nežádat. Taková čísla ale k dispozici nejsou.

Všechny tyto informace navíc platí pro Českou republiku jako celek, konkrétní čísla pro Brno se bohužel nepodařilo dohledat.

V březnu roku 2016 byl na jednání Zastupitelstva města Brna schválen nový postup a podmínky při prodeji bytového fondu. Jedna z podmínek, která musí být splněna, aby byl možný prodej městského bytového fondu, je následující:

"Prodej domu bude doporučen zastupitelstvem městské části, jíž je dům svěřen, s tím, že pokud zastupitelstvo MČ prodej takového domu nedoporučí, uvede zároveň důvody a předloží harmonogram oprav nutných ke zlepšení technického stavu budovy. Pokud nebude žádost o prodej domu podána minimálně 70 % nájemců bytů a nebytových prostor v domě a projednána zastupitelstvem městské části do 9 měsíců od jejího doručení, má se za to, že k prodeji nemá městská část námitek."

Rozdíl v uváděných procentech je v kontextu výroku podstatný (větší než 10%).

Architektonická soutěž na čtvrť Kaménky se uskutečnila poté, co společnost IMOS development, a. s., přišla s návrhem, proti kterému však místní protestovali. Investor svůj záměr stáhl a dohodl se s městem na vyřešení budoucí zástavby pomocí architektonické soutěže a následné urbanistické studie.

O podobě výstavby Západní brány se jednalo mezi zástupci města a městských částí, dopravního podniku a architekty, přičemž KAM (Kancelář architekta města Brna) figurovala jako prostředník jednání mezi zapojenými stranami. "Plánujeme další setkání, jejichž cílem je společná dohoda mezi zástupci města a developery."

V případě Jižní čtvrti byla v roce 2015 také vyhlášena architektonická soutěž, jejímž předmětem bylo "vytvoření urbanistického a dopravního řešení pro nové brněnské nádraží v lokalitě pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století." Vítěz soutěže byl uveřejněn 10. května 2016, nicméně návrhy se týkaly situace, kdy brněnské železniční nádraží zůstane na stávajícím místě. Aktuální koncept nádraží počítá s výstavbou nového uzlu u řeky.

Během roku 2018 přinesla média informaci o americkém architektovi Marku Johnsonovi, který má vypracovat spolu s Kanceláří architekta města a architekty Burian–Křivinka urbanistickou studii týkající se právě Jižní čtvrti. Johnson by měl podle informací serveru Idnes.cz spolupracovat se společností Karlín Development II, s. r. o., která zaplatí brněnskou urbanistickou studii.

Petra Quittová je místostarostkou Brna-Černovic od roku 2010. Mezi její kompetence patří mimo bytovou politiku také např. školství nebo kultura.

Co se týče žádostí o městský byt – žádost přijímá městská část, kterou si žadatel zvolí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt, která schvalují zastupitelé jednotlivých městských částí. Od listopadu roku 2014 je také možno podat žádost o byt na více městských částech.

Brněnské zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) v červnu 2017 změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj".

Zatímco dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné, po zavedení změn tato kompetence patří magistrátu, jenž stanovuje minimální nájemné pro všechny městské části. Minimální nájemné v jednotlivých městských částech se skutečně velmi lišilo. Na Vinohradech se platilo přibližně od 43 korun za metr čtvereční. Jiná situace byla např. v Brně-střed nebo v Jundrově, kde nájemníci platili za metr čtvereční nejméně 90 korun.

Podle dat (.pdf, str. 80) z analytické části Strategie bydlení města 2018-2030 byly v letech 2005-2016 provedeny opravy za zhruba 8,646 miliard Kč.

Toto číslo však nerozlišuje výdaje na opravy v rámci jednotlivých let, ani jejich konkrétní formu. Z dostupných údajů tedy není možné určit, zdali docházelo pouze k venkovním opravám budov, nebo zdali se ve stejné míře opravovaly i vnitřní prostory bytového fondu města Brna, respektive zda šlo o povrchové nebo hloubkové opravy.

Pro doplnění také uvádíme, že se v médiích objevily reportáže, které se problému s vybaveností nebo vnitřním stavem některých městských bytů věnovaly.

Nejvyšší správní soud již v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Každý územní plán musí být totiž v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán. To potvrdil i Krajský soud v Brně, když v roce 2014 zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.

Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo v roce 2016 nové Zásady územního rozvoje, které vstoupily v účinnost, mohlo Brno začít na novém územním plánu pracovat. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje Kancelář architekta města Brna.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu, ten totiž musí být se ZÚR v souladu.

V reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pověřilo (bod č. 95) Zastupitelstvo města Brna radu města, aby předložila návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu. Návrh byl zpracován na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Rada města po konzultaci s ministerstvem doporučila (bod č. 87) zastupitelstvu, aby schválilo pokračování v procesu pořizování nového územního plánu, načež bylo toto doporučení zastupitelstvem schváleno (pdf).

Dle výroční zprávy Dopravního podniku města Brna za rok 2017 (.pdf, stáhnout rok 2017, str. 17-18 dokumentu) poskytuje město dopravnímu podniku kompenzaci za závazek veřejné služby. V roce 2017 činila tato kompenzace 1,7 miliardy korun, v roce 2016 pak 1,5 miliardy korun. Celkově činí kompenzace ze strany města přibližně 60 % příjmů dopravního podniku.