Přehled ověřených výroků

Pravidla pro přidělování obecních bytů jsou dostupná v dokumentu Pravidla pronájmu bytů v obecních domech svěřených MČ Praha 2 (.doc). Součástí dokumentu jsou Pravidla sociální bytové politiky přijatá usnesením RMČ č. 50 ze dne 6. února 2017. Dále Pravidla pro slučování bytů přijatá usnesením RMČ č. 836 ze dne 27. listopadu 2012
a Pravidla veřejné soutěže o nájem obecních bytů přijatá usnesením RMČ č. 213 ze dne 18. dubna 2017. Dále je součástí pravidel příloha k usnesení RMČ č. 131 ze dne 6. března 2012 Pravidla pronájmu bytů pedagogickým pracovníkům a pracovníkům vykonávající funkci školníka ve školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 2, zaměstnancům ÚMČ Praha 2, policistům OŘ PČR Praha II, strážníkům OŘ MP Praha 2 a zaměstnancům Centra sociálních služeb Praha 2.

Ohledně počtu žádostí o sociální byty na Praze 2 poskytla pro projekt Demagog.cz data Zdena Szabová, vedoucí Bytového oddělení pod Odborem majetku a investic MČ Prahy 2. Poskytnutá data zahrnují počty žádostí o sociální byty v MČ Praha 2 od roku 2013 až k 29. září 2018. V uvedeném rozmezí let 2013-2018 nebyly podle poskytnutých dat ani v jednom roce podány 2-3 případy žádostí, jak uvádí Bohuslav Svoboda. Nejnižší počty byly zaznamenány v letech 2013 a 2014, kdy bylo shodně podáno celkem 41 žádostí o sociální byty. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v roce 2017, a to 70 žádostí. Z uvedených dat je také patrný stabilní růst počtu žádostí, konečná data pro rok 2018 samozřejmě ještě známá nejsou. Přesto je zjevné, že i letos půjde řádově o 20krát až 30krát větší číslo, než uvádí Svoboda.

Pro zajímavost uvádíme celou datovou tabulku, kterou nám Odbor majetku a investic MČ Prahy 2 poskytl.

Zdroj: Zdenka Szabová, vedoucí Bytového oddělení, Odbor majetku a investic městské části Praha 2

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

• Vysočany - 220 ha

• Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha

• Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Ve svém životopisu (.pdf, str. 1) na stránkách pražské ČSSD Jakub Landovský uvádí, že po dosažení doktorátu na Univerzitě Karlově pracoval na univerzitě v Oregonu a zabýval se moderními konflikty o vodní zdroje. Žil tak rok (v letech 2005–2006) mimo Prahu. Do ČSSD pak vstoupil po návratu z USA v roce 2006, kdy zastával post asistenta Jiřího Dienstbiera staršího. Členem strany tak skutečně je téměř 13 let.

Praha Sobě kandiduje jako sdružení občanských kandidátů, musela proto nasbírat podpisy 7 % obyvatel Prahy, což znamená 90 616 občanů. Kandidáti donesli na úřad archy s celkem 96 286 podpisy. Úřad nakonec uznal platným počet 90 893 podpisů, a tak byla kandidátka schválena.

Tiskový mluvčí Magistrátu Hlavního města Prahy nám poskytl informaci o neobyvatelných bytech ve správě města: "Hl. m. Praha eviduje v rámci nesvěřeného majetku 4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné."  Další neobyvatelné objekty však mohou být ve správě městských částí, proto necháváme výrok neověřitelný.

Podle článku iDnes.cz z dubna 2018 se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, jejíž existenci nám ovšem mluvčí IPRu vyvrátil.

Podle Studie (.pdf) IPR Praha se v letech 2014–2015 zahájila výstavba 4481, respektive 5227 bytů. Dokončeno bylo v těchto letech 4848 bytů a 5211 bytů (s. 23). Není tedy pravdou, že by Praha povolovala výstavbu pouze 2500 bytů ročně. V roce 2016 ovšem byla zahájena výstavba 2758 bytů, což podle IPR přispívá k bytové krizi v metropoli (s. 26) – zde lze klesající tendenci opravdu zaznamenat. Analýza za rok 2017 ještě není na webu Institutu k dispozici, nicméně zaslali jsme dotaz a bylo nám odpovězeno takto: "V  roce 2017 byla zahájena výstavba 3 734 bytů, v roce 2016 2 758 bytů, v roce 2015 dokonce 5 227 bytů – je tu patrná sestupná tendence i s ohledem na průběžná data k roku 2018."

Zdroj grafu: Analýza bydlení a realitního trhu na území hl. města Prahy z pohledu jeho dostupnosti a potřebnosti(.pdf, s. 23)

Není tedy pravdou, že by se v posledních letech povolovalo tak málo staveb, jak říká Nouza. Pokud jde o údaj o potřebě 6000 nových bytů ročně, podobný počet sdělil zástupce IPR Vácha v roce 2017 serveru iDnes.cz. Podle tohoto článku by mělo vzniknout 5500 nových bytů, aby byl uspokojen narůstající počet obyvatel v hlavním městě. Podařilo se nám získat aktuálnější vyjádření IPR, podle něhož je aktuálně potřeba "minimálně 6 tisíc bytů, spíše však 8 a 10 tisíc, aby byla nasycena poptávka".

Marta Semelová zřejmě reaguje na své předřečníky (čas 2:30–8:00), podle nichž by měli developeři prodávat městu určité procento nově postavených bytů za nákladové ceny.

Přestože mnichovská praxe je trochu jiná, rámcově odpovídá tvrzení Semelové. Zpráva (.pdf, ang., str. 50) Odboru městského plánování města Mnichov uvádí, že udělování povolení k výstavbě je podmíněno skutečností, že 30 % z oprávnění určí developeři pro výstavbu sociálního bydlení ("socially-appropriate home building.")

Je pravdou, že hlavní město Praha (.pdf, str. 7 a násl.) v 90. letech většinu svých bytů převedla do správy městských částí. Z celkového počtu cca 194 000 bytů, které po roce 1991 přešly do obecního bytového fondu hlavního města Praha, zůstalo v roce 2000 v bytovém fondu 119 960 bytů. Město tedy přišlo o cca 38,1 % bytů. Toto číslo potvrzuje Ústav územního rozvoje (graf č. 2), podle nějž bylo do roku 2000 v Praze privatizováno 39 % všech obecních bytů.