Přehled ověřených výroků

Zastupitelé města Brna podali 4. září 2018 Návrh na zřízení Fondu mobility, jež má začít fungovat od ledna příštího roku (.pdf). Fond by měl sloužit k financování Plánu udržitelné městské mobility města Brna, strategického dokumentu, jež by měl pomáhat zlepšovat život ve městě. Konkrétně se plán zabývá například opatřeními pro pěší a cyklistickou dopravu či zlepšením přístupnosti zastávek MHD (.pdf, str 6, bod 3.4). Jak je uvedeno přímo v avizovaném návrhu, zdroje (.pdf, str.2) Fondu mobility by se měly skládat mimo jiné z poplatků za rezidentní parkování, z pokut za neoprávněný vjezd do historického centra či z pokut za překročení povolené rychlosti v místech s automatickým měřením.

Součástí financování by měl být dle výše zmíněného dokumentu i nevyčerpaný disponibilní zůstatek Fondu mobility z minulých let. Jedná se ovšem o ustanovení alokování budoucích zdrojů. Vzhledem k neexistenci daného fondu není v současné chvíli zůstatek, jež by mohl být použit. Dodejme pouze, že nehodnotíme výpočty Strany zelených ohledně kompenzace Dopravnímu podniku města Brna.

Piráti se sami prezentují jako průkopníci myšlenky zjednodušit komunikaci s úřady. K tomu má vést zákon, který údajně připravují. Elektronizaci veřejné správy tak, aby byla snadno uchopitelná z domova či přes smartphony, prosazují i ostatní parlamentní strany, o čemž svědčí široká spolupráce na tomto návrhu. ODS oproti tomu staví svůj vlastní návrh, byť jej představila až dva dny po ověřované debatě. Stejný cíl deklarovala i vláda ve svém prohlášení (.pdf, str. 13).

Přesvědčení o nutnosti zákona pochází ze zásady, že úředníci ve státní správě jsou oprávněni pouze k tomu, co jim svěřuje zákon. Zákon jim sice ukládá vycházet žadatelům vstříc a co možná nejméně je zatěžovat, fakticky ale zákon nepočítá s digitální komunikací, byť ji ani nevylučuje. Proto jde spíše o individuální iniciativu ze strany úředníků, pokud tuto cestu volí.

Vymáhat tedy povinnost úředníků komunikovat elektronicky (např. skrze datové schránky, elektronické podpisy, czech point atp.) lze pouze po prosazení zákonného zmocnění, které úředníkům uloží tuto cestu akceptovat či dokonce preferovat.

Dle organizačního schématu Magistrátu města Brna jsou jeho administrativní budovy umístěny na celkem 11 různých adresách dle pole působnosti. Podrobnější informace o způsobu rozmístění jednotlivých oborů lze dohledat zde. Protože se některá sídla nacházejí v sousedících budovách, lze je souhrnně označit jako "místo". Jedno takové místo představují sídla na Dominikánském náměstí a Husově 12, další místo tvoří adresy Husova 3 a Husova 5. Přičteme-li zbývajících 6 sídel, dopočítáme se 8 od sebe vzájemně vzdálených lokalit, což odpovídá tvrzení Petra Vokřála.

Vzhledem k tomu, že na webu města dosud nejsou k této schůzi zveřejněny žádné materiály, adresovali jsme dotaz mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové. Ta na náš dotaz odpověděla: „Datum souhlasí. Zatím nejde o závazný plán, ale pouze o požadavek. Ten je ve výši necelých 36 milionů korun. Řeší však pouze budovy na Kounicově a Kolišti, nezohledňuje další. Je tedy možné, že toto číslo ještě naroste."

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Není ale pravda, že by Brno mělo druhý nejvyšší věk. Zatímco průměrný věk obyvatel okresu Plzeň-město je 43,0 let, jsou i města s vyšším průměrným věkem, např. Karlovy Vary (43,5 let) a Hradec Králové (43,1 let). Navíc existují také města s průměrným věkem obyvatel nižším než v Plzni, ale stále vyšším než v Brně, např. Zlín (42,9 let).

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.

OPRAVA (26. září 2018) Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož nejen rada městské části Brno-střed, ale i další městské části souhlasily (.pdf, str. 49) s návrhem nařízení, které zakazuje reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Zároveň je však třeba říci, že Hladík zaměnil obecně závaznou vyhlášku za nařízení, což se ve výsledku může jevit jako marginálie, jelikož oba právní akty disponují stejnou právní silou, avšak liší se ve schvalovacím procesu a především orgánu. Děkujeme radnímu Svatopluku Bartíkovi za pomocnou ruku při dohledávání údajů pro toto odůvodnění.

Původní odůvodnění:

Stránky města Brna neumožňují vyhledat návrhy vyhlášek, ale pouze platné a zrušené vyhlášky a nařízení. Petr Hladík je však prvním náměstkem primátora Rady města Brna a na návrhu se zřejmě podílet mohl. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven schválila Rada městské části Brno-střed 28. května 2018. Na vydání se podíleli pracovníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Kanceláře architekta města Brna ve spolupráci s respektovanými architekty a designéry.

Dokument určuje pravidla designu pro označování provozoven a outdoorové reklamy v lokalitě Brno-střed. Zároveň shrnuje (.pdf, str. 5) metodický přístup orgánů památkové ochrany vyplývající z již platných právních předpisů. Jestli ale došlo nebo dojde i k předložení zmíněné vyhlášky, ověřit nelze.

Podle informací mluvčí MČ Brno-střed Ing. Kateřiny Dobešové jsou k dispozici čísla distribuovaných popelnic různého typu a velikosti. Není však možné říci, kolik domácností je jimi ovlivněno.

"U nádob na tříděný odpad je nutno ještě podotknout, že ne všechny domy si braly zároveň obě nádoby a o stejné velikosti. Větší bytové domy o více domácnostech si braly větší kontejnery nebo více menších nádob podle jejich potřeby," napsala Dobešová.

Dle zjištěných informací bylo dosud poskytnuto toto množství nádob:

Doplnění: Flamiková nás po vydání analýzy kontaktovala s informací od SAKO a.s., společnosti svážející odpad. Podle ní sváží papír, plast či bioodpad celkem od 945 domů. To je přibližně o 18 % více než uvádí Flamiková, ta tak číslo podhodnotila. Z hlediska metodologie není možné přizpůsobovat rozhodnutí tomu, zda si politik "přilepšil" či "přihoršil," takové subjektivní hodnocení nemůžeme do analýz vnášet. Výrok je tedy proto nepravdivý.

Barbora Antonová zřejmě čerpá z údajné analýzy Odboru sociální péče města Brna (.pdf, str. 2). Tato analýza je však k dohledání jen na stránkách hnutí Žít Brno, nemá žádnou hlavičku ani jiné identifikátory, podle kterých by bylo možné říci, že byla skutečně vypracována Odborem sociální péče. Dle této analýzy pro roky 2019–2022 bylo potřeba investovat cca 2 miliardy korun.

Nutnost rozvíjet sociální služby potvrzuje např. Komunitní plán sociálních služeb na roky 2018–2019 (.pdf, str. 18 a násl.), který shrnuje závěry analýz, které zpracovala Masarykova univerzita. Z těchto analýz vyplývá např. potřeba rozvoje terénních aktivit pro seniory, navýšení ubytovací kapacity pro seniory, rozšíření služeb zaměřených na pomoc rodinám se smyslovým postižením apod. Analýzy Masarykovy univerzity však neobsahují informace o finančních nákladech, které by byly s rozvojem sociální péče spojeny.

Ze závěrečného účtu pro rok 2017 (.pdf, str.8) lze vyčíst pouze výdaje již použité na sociální oblast. V sociální oblasti dosáhly běžné výdaje statutárního města Brna částky 769 mil. Kč (oproti 694,5 mil. Kč v roce 2016 a 620 mil. Kč v roce 2015). Nejvýznamnější část představují příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím (domovy pro seniory, Centrum sociálních služeb a DROM, romské středisko) z rozpočtu zřizovatele, jejichž objem se meziročně zvýšil z 311,7 mil. Kč na 352,5 mil. Kč, tj. o 13,1 %.

Služba tísňového tlačítka funguje od 1. července 2017. Jde o projekt města Brna, který je realizován ve spolupráci s příspěvkovou organizací Centrum sociálních služeb a Městskou policií Brno. Projekt je určen seniorům a osobám se zdravotním postižením, zejména osaměle žijícím. V praxi jde o to, že si občan může zažádat o SOS tlačítko, které kontaktuje dispečink tísňové linky při stisknutí nebo také automaticky při pádu uživatele.

Projekt Služba tísňového tlačítka navazuje na starší projekt Centrum tísňového signálu, který byl zřizován Městskou policií Brno. Centrum tísňového signálu bylo navrženo (.pdf, str. 20) v letech 1998 a 1999, přesné datum vzniku se nám nepodařilo najít.

Potvrzujeme, že došlo i k rozšíření služby, jak tvrdí Barbora Antonová. Na Centrum tísňového signálu bylo v roce 2016 napojeno zhruba 90 stanic používaných především seniory, u nichž hrozí zvýšené riziko úrazu nebo náhlé změny zdravotního stavu. Službu tísňového tlačítka pak v roce 2017 využívalo 192 osob (.pdf, str. 19). K rozšíření mohlo přispět snížení poplatku. Napojení na Centrum tísňového signálu totiž stálo jednorázově necelých 4000 Kč, zatímco SOS tlačítko v rámci novější služby stojí 150 Kč za měsíc.

Služba náhradních babiček funguje v Brně od roku 2012 pod názvem Trojlístek. Je to projekt Centra pro rodinu a sociální péči, který službu nabízí v celém Jihomoravském kraji. Zaměřuje se na zprostředkování náhradní babičky rodinám s dětmi ve věku do 15 let. Cílem je umožnit navázání vztahu mezi dítětem, náhradní babičkou a také rodiči.