Přehled ověřených výroků

​Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavení okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky nynější Povltavskou ulicí, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej mám v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po doplnění informace tiskovým mluvčím magistrátu jsme hodnocení změnili na pravdivé.

Kvůli ověření tohoto výroku jsme se obrátili na Magistrát Hlavního města Prahy. Tiskový mluvčí Vít Hoffman nám sdělil následující: "Obecní bytový fond tvoří cca 5 % celkového bytového fondu na území hl. m. Prahy. Jedná se i o byty, které jsou svěřeny do správy jednotlivých městských částí a které s nimi nakládají samostatně (rozhodnutí, jak s nimi bude nakládáno, nemůže hl. m. Praha nijak ovlivnit). Nesvěřených bytů vlastní HMP k dnešnímu dni 8 126, což odpovídá cca 1 % všech bytů v Praze." 

Serveru Demagog.cz se nepodařilo z žádného veřejně přístupného zdroje dohledat informaci o tom, že by v Praze bylo 140 rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách. Je rovněž otázkou, zda "ubytovnami" myslela Semelová čistě soukromé ubytovny, nebo zda kalkuluje i s azylovými domy, případně jak definuje "rodinu" na ubytovně.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.

Magistrát hl. m. Prahy skutečně v 90. letech rozprodal množství strategických pozemků. Ukazuje to analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v kapitole 421 (pdf, str. 42-44). Dle této analýzy vlastní veřejný sektor 43,5 % rozlohy města, tedy 214,7 km². Konkrétně pražský magistrát pak vlastní 29,98 % rozlohy města. Soukromý sektor vlastní 49,1 %, tedy 243,8 km².

Zdroj: Územně analytické podklady hlavního města Prahy 2016, Textová část 400 - Rozvojový potenciál, kapitola 421: Majetkový stav ve městě - pozemky.

Analýza pro rok 2014 uvádí, že Praha tehdy vlastnila 29,68 % pozemků (pdf, str 33). Podle analýzy pro rok 2012 měla Praha ve vlastnictví na konci roku 2011 29,23 % pozemků (pdf, str. 4 ). V roce 2010 bylo ve vlastnictví města 28,66 % pozemků (pdf, str. 3). V roce 2008 ukázala analýza majetkových poměrů na 25,5 % pozemků z celkové rozlohy města ve vlastnictví Prahy (pdf, str. 3).

Analýzy majetkových poměrů na území města Prahy tedy ukazují na stabilní nárůst pozemků ve vlastnictví města. Z 25,5 % v roce 2008 se poměr celkové rozlohy v přímém vlastnictví města rozrostl na 29,98 % v roce 2016.

Roztříštěnost vlastnické struktury pozemků ve městě je podle analýz důsledkem legislativních úprav z 50. let, kdy byl trh s nemovitostmi deformován, vliv má také následná úprava po roce 1992.

O privatizaci pozemků v 90. letech a nedostatku strategických oblastí ve vlastnictví města psal například 29. července 2017 také server iDnes.cz.

Analýza rozvojového potenciálu se mj. zmiňuje o výhodnosti uchování určitých pozemků ve vlastnictví města. Jedná se například o rekreační oblasti (Divoká Šárka, Troja, Prokopské údolí atd.) či městské parky (Stromovka, Petřínské sady atd.). Vlastnictví města tak zaručuje veřejnou přístupnost a obecní užívání těchto ploch (pdf, str 42).

Občanští demokraté vyslali do voleb v Praze na 13. místě Tomáše Kaštovského. Ten v minulém volebním období zastával funkci místostarosty na Praze 7. Čižinský ve svém výroku naráží na to, že podle jeho názoru měly v této době být na Praze 7 různé kauzy spojené s fungováním radnice, např. předražená radnice či různé podezřelé zakázky. Z tohoto pohledu má Čižinský pravdu. Je ovšem třeba podotknout, že byť je např. kauza IT zakázek mediálně popsána, prozatím zde nepadl žádný rozsudek. Tedy jde spíše o politické prohlášení.

Bohuslav Svoboda jakožto primátor např. jmenoval nového ředitele městské policie. Došlo také k zahájení reorganizace (.pdf, str. 5 a násl.) městské policie, která se dotkla 289 míst. Zpráva uvádí: „Na základě provedených změn lze jednoznačně říci, že bylo dosaženo splnění úkolu, který byl před nové vedení MP v roce 2013 postaven. To znamená, že prokazatelně byla zeštíhlena řídící struktura, zrušena nepotřebná místa v administrativě, byly eliminovány činnosti, které nejsou prioritně úkolem MP, a naopak byl posílen přímý výkon služby na jednotlivých Obvodních ředitelstvích.“

Městská a státní policie pak vzájemně spolupracovaly (.pdf, str. 28) na základě koordinační dohody, která však byla podepsána již za Pavla Béma. O pravidelných setkáních Svobody s městskými či státními policisty nemáme konkrétní zmínky, zpráva o činnosti policie za rok 2013 (.pdf, str. 33) však potvrzuje, že ke spolupráci a koordinaci docházelo.

V období vlády komunistické strany v Československu (1948–1989) byla ekonomika řízena centrálně se zásadní dominancí státu. Soukromé vlastnictví a nezávislá samospráva v podstatě neexistovaly, hospodářský zákoník kodifikoval předcházející stav.

„Veškerá činnost státních i jiných socialistických organizací je řízena podle zásady demokratického centralismu. Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdokonalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabezpečení plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní na řízení hospodářství na všech jeho stupních.“

Lze tedy tvrdit, že veškeré více či méně významné infrastrukturní projekty byly finacovány státem, a to přímo nebo skrze národní podniky.

Průzkum si nechala zpracovat firma Uber a zúčastnilo se ho 953 obyvatel Prahy. Ten ukazuje, že 39 % respondentů má problém se zaparkováním na denní bázi a 36 % pak několikrát týdně. Autoři výzkumu uvedli, že Pražané stráví hledáním parkovacího místa dokonce 180 hodin ročně. Pouze 17 % řidičů tento problém vůbec nepociťuje.