Přehled ověřených výroků

Předně je třeba zmínit, že tyto smluvní vztahy se řídí občanským zákoníkem, který ovládá zásada autonomie vůle. To znamená, že ve většině případů si strany mohou dohodnout ujednání i odlišná od zákona, třeba právě provedení velkých oprav. V případě nájmu by pak nesmělo takové ujednání nepřiměřeně zkracovat práva nájemce, ten má ze zákona zvláštní ochranu. Přiměřenost však praxe řeší např. dočasným snížením nájemného, které mu vykompenzuje náklady na opravy.

Zákon přitom předpokládá možnost nájemce provádět úpravy bytu na vlastní náklady, pouze přitom uvádí podmínku, že je nutný souhlas pronajímatele. V opačném případě smí nájemník provádět jen běžnou údržbu a drobné úpravy, přičemž však náklady nesmí přesáhnout částku 1000 korun za jednu opravu nebo ročně v součtu 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Druhy úprav jsou rovněž vymezeny.

V případě větších úprav je problematická návratnost investic nájemníka po dokončení oprav nebo v případě ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen nájemníkovi proplatit náklady na opravu v případě, že je byt ve špatném stavu a určitá vada znemožňuje jeho užívání a zároveň pronajímatel nebyl schopen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. V takovém případě pak nájemník může požadovat proplacení nákladů nebo slevu na nájemném.

V druhém případě, kdy by nájemník požadoval vyrovnání až po ukončení smlouvy, zákon pouze zmiňuje, že pokud dojde změnou věci k jejímu zhodnocení, vyrovná se pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu podle míry zhodnocení. Pronajímatel zároveň může po vypovězení smlouvy požadovat navrácení bytu do původního stavu.

To, že opravy na vlastní náklady zákon nevylučuje, potvrzuje také praxe městské části Brno-sever. Ta na svých stránkách uvádí Kritéria pro pronájem obecních bytů, v nichž rozčleňuje čtyři jejich kategorie. První z nich tvoří byty, ve kterých nejsou nutné žádné opravy a zároveň na nich nevázne dluh od předchozího nájemce. Druhým typem jsou byty, ve kterých je nutné provést na náklady dalšího nájemce opravy. Třetí kategorií jsou byty s dluhem z oprav od předchozího nájemníka, které musí ten budoucí uhradit. Do čtvrtého typu spadají sociální byty.

Podle článku iDnes.cz, který pracuje mj. i s vyjádřením Petra Hladíka, prvního náměstka primátora pro oblast bydlení, zdravotnictví a rodinné politiky, mělo Brno již v květnu minulého roku připraveno k výstavbě 400 nových bytů. Dle předpokladů by tak mohla být jejich výstavby hotova do roku 2022.

Dále by dle informací z článku iDnes.cz mělo dojít k výstavbě na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, kde by mělo být postaveno "bezmála 600" dalších bytů.

Údaje z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009 zpracované Ateliérem Zlámal pak předběžně stanovily, že by na Kamenném vrchu mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Ze Strategie bydlení zpracované ke konci roku 2017 plyne (.pdf, str. 58), že výstavba projektu Kamenný vrch II počítá s vybudováním přibližně 550 bytových jednotek. V první etapě návrh plánoval vytvoření 240 bytů, což však mění další dokument.

Na výstavbu 1. etapy by měly navázat další tři fáze, tak jak je to vyobrazeno v následujícím snímku z prezentace (.pdf, str. 8) k veřejnému projednávání projektu Kamenný vrch II ze dne 26. dubna 2018.

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

V dokumentu města Strategie bydlení města 2018-2030 (Analytická a Strategická část) se hovoří pouze o tom, že se "hypotéky staly dostupné především domácnostem s vysokými příjmy." (.pdf, str. 22).

Od října tohoto roku Česká národní banka chystá zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Současně by měl žadatel vynakládat na splátku dluhu nejvýše 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Podle analytiků by tato změna mohla ohrozit třetinu žadatelů.

Je nicméně třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří o hypotéku požádají a jejichž žádost je zamítnuta a těmi, kteří se kvůli své finanční situaci rozhodnou o hypotéku ani nežádat. Taková čísla ale k dispozici nejsou.

Všechny tyto informace navíc platí pro Českou republiku jako celek, konkrétní čísla pro Brno se bohužel nepodařilo dohledat.

V březnu roku 2016 byl na jednání Zastupitelstva města Brna schválen nový postup a podmínky při prodeji bytového fondu. Jedna z podmínek, která musí být splněna, aby byl možný prodej městského bytového fondu, je následující:

"Prodej domu bude doporučen zastupitelstvem městské části, jíž je dům svěřen, s tím, že pokud zastupitelstvo MČ prodej takového domu nedoporučí, uvede zároveň důvody a předloží harmonogram oprav nutných ke zlepšení technického stavu budovy. Pokud nebude žádost o prodej domu podána minimálně 70 % nájemců bytů a nebytových prostor v domě a projednána zastupitelstvem městské části do 9 měsíců od jejího doručení, má se za to, že k prodeji nemá městská část námitek."

Rozdíl v uváděných procentech je v kontextu výroku podstatný (větší než 10%).

Architektonická soutěž na čtvrť Kaménky se uskutečnila poté, co společnost IMOS development, a. s., přišla s návrhem, proti kterému však místní protestovali. Investor svůj záměr stáhl a dohodl se s městem na vyřešení budoucí zástavby pomocí architektonické soutěže a následné urbanistické studie.

O podobě výstavby Západní brány se jednalo mezi zástupci města a městských částí, dopravního podniku a architekty, přičemž KAM (Kancelář architekta města Brna) figurovala jako prostředník jednání mezi zapojenými stranami. "Plánujeme další setkání, jejichž cílem je společná dohoda mezi zástupci města a developery."

V případě Jižní čtvrti byla v roce 2015 také vyhlášena architektonická soutěž, jejímž předmětem bylo "vytvoření urbanistického a dopravního řešení pro nové brněnské nádraží v lokalitě pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století." Vítěz soutěže byl uveřejněn 10. května 2016, nicméně návrhy se týkaly situace, kdy brněnské železniční nádraží zůstane na stávajícím místě. Aktuální koncept nádraží počítá s výstavbou nového uzlu u řeky.

Během roku 2018 přinesla média informaci o americkém architektovi Marku Johnsonovi, který má vypracovat spolu s Kanceláří architekta města a architekty Burian–Křivinka urbanistickou studii týkající se právě Jižní čtvrti. Johnson by měl podle informací serveru Idnes.cz spolupracovat se společností Karlín Development II, s. r. o., která zaplatí brněnskou urbanistickou studii.

Petra Quittová je místostarostkou Brna-Černovic od roku 2010. Mezi její kompetence patří mimo bytovou politiku také např. školství nebo kultura.

Co se týče žádostí o městský byt – žádost přijímá městská část, kterou si žadatel zvolí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt, která schvalují zastupitelé jednotlivých městských částí. Od listopadu roku 2014 je také možno podat žádost o byt na více městských částech.

Členský vklad do družstva se skládá ze základního členského vkladu a dalšího členského vkladu. Dle schválené Koncepce (.pdf, str. 2) činí základní členský vklad 10 000 Kč. Splacení tohoto vkladu bude spolu s dalšími podmínkami nutné pro vznik členství v bytovém družstvu.

Další členský vklad bude rozdílný podle velikosti bytové jednotky tak, aby vyjadřoval podíl na pořizovacích nákladech nemovitosti. Jeho rozsah by však dle koncepce měl být v rozmezí 400 000 Kč až 700 000 Kč.

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya

Petr Vokřál byl jmenován do funkce v roce 2014, kdy průměrná cena bytů v novostavbách byla 52 272 Kč (s DPH) za metr čtvereční. Vyplývá to ze zprávy o vývoji cen a prodeje bytů v Brně, kterou pravidelně zpracovává společnost Trikaya. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 je podle nové zprávy průměrná cena bytu v brněnské novostavbě 71 035 Kč za metr čtvereční.

Oproti dnešním cenám nejsou tedy ceny roku 2014 poloviční, ale více než dvoutřetinové.