Přehled ověřených výroků

V roce 1993 byl zahájen tzv. Útlumový program, jehož cílem bylo ukončení nerentabilní těžby, revitalizace krajiny do původního stavu a zahlazení následků těžby. Konec programu je očekáván nejdříve v roce 2040 (.pdf, str. 1-2). V Ostravě ale byla těžba černého uhlí definitivně ukončena již 30. června 1994.

Co se týče zmíněné 15% míry nezaměstnanosti, časové řady Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento údaj nepotvrzují, respektive pro 90. léta nejsou informace o nezaměstnanosti v obcích dostupné. ČSÚ zveřejňuje tato data až od roku 2005. Podle informací uvedených v odborném článku (.pdf), za kterým stojí akademici Univerzity Karlovy, ale mezi lety 1999 a 2005 dosáhla nezaměstnanost v Ostravě až 17,3 %. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Srby jako pravdivý. Co se týče míry nezaměstnanosti v Ostravě, databáze Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí pro Ostravu k srpnu 2018 hodnotu 5,8 %.

Ostrava má pořád problém s realizací projektu revitalizace Černé louky. Architektonická soutěž proběhla již v roce 2010. Vyhrála ji nizozemská společnost Maxvan. V tomtéž roce se Ostrava přihlásila o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Kdyby tehdy zvítězila, mohla získat finanční prostředky na realizaci staveb, avšak neuspěla a na přestavbu Černé louky se nenašly peníze. V roce 2015 město znovu oživilo plán na přestavbu Černé louky. Zastupitelé města odsouhlasili (.pdf, str. 26–27) uvolnění financí na první část projektu. Nicméně výrazná proměna území Černé louky se zatím neuskutečnila z důvodu chybějících peněz. Část pozemků z území Černé louky nedávno získala darem od Statutárního města Ostravská univerzita, která zde plánuje vystavět nový multifunkční areál sloužící pro studenty, ale i pro širokou veřejnost.

Další problémy se týkaly i jiných veřejných zakázek. Ostravský lobbista Martin Dědic byl v roce 2016 obžalován z toho, že manipuloval s některými ostravskými veřejnými zakázkami a za úplatky ovlivňoval, která firma je získá. Mělo se jednat například o nákup tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo stavební práce a nákup zdravotnické techniky pro Městskou nemocnici Ostrava. Podle obžaloby se obohatil o více než 30 miliónů Kč. V „kauze Dědic“ je obviněno 8 osob a 4 firmy. S kauzou Dědic je také spojen případ reklamní firmy PROPAG-STORM, neboť podle policie sloužila tato společnost jako pračka peněz pro své klienty, mezi které patřil i souzený Martin Dědic. V této kauze však Martin Dědic není obviněn. V létě roku 2018 přibyla v kauze Dědic třetí větev, tedy bylo nově obviněno dalších 7 právnických nebo fyzických osob. Hlavní větev kauzy Dědic bude pokračovat u soudu v září 2018.

Investiční fond pro rozvoj ostravské nemocnice byl schválen před letními prázdninami roku 2016. Podle zprávy (.doc, str. 147) o výsledcích hospodaření města Ostrava z roku 2016 bylo na konci roku 2016 celkem 250 milionů korun. Zpráva to prezentuje konkrétně takto:

Stav k 22.06.2016                       250 000 000 Kč

Zdroje celkem                 250 000 000 Kč

Čerpání                                    0 Kč

Zůstatek k 31.12.2016                  250 000 000 Kč

Podle zprávy (.doc, str. 158) o výsledcích hospodaření statutárního města Ostrava z roku 2017 bylo na konci roku 2017 ve fondu 670 milionů korun. Zpráva z roku 2017 uvádí  konkrétně tyto informace:

Stav k 01.01.2017                           250 000 000.Kč

Tvorba k 31.12.2017                      420 000 000.Kč

Zdroje celkem                  670 000 000Kč

Zůstatek na konci roku 2017 by tedy teoreticky umožňoval, že se do fondu na rozvoj nemocnice opravdu odkládá zmíněných 250 milionů ročně na centrum operačních sálů. Část odložených peněz byla ale mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice (např. úprava kožního oddělení, ORL nebo modernizace výtahů). K 30. červnu 2018 bylo ve Fondu přibližně 446 milionů Kč (.doc, s.1). Finanční prostředky z tohoto fondu navíc míří do nejrůznějších investic nemocnice. Tvrzení Macury tak vyvolává dojem, že veškeré peníze půjdou na operační sály.

Rada města Ostravy doporučila Koncepci rodinné politiky ke schválení zastupitelstvu (.pdf, str. 23–24) 11. září 2018. To bude o koncepci hlasovat 19. září 2018 (bod 107).

Pokud jde konkrétně o odliv mladých rodin, přesné informace nemáme. Z dokumentu Koncepce rodinné politiky vyplývá (.pdf, str. 3–4), že v posledních letech se z Ostravy skutečně více lidí vystěhovalo, než přistěhovalo. To platí i o věkové skupině 15–64 let. Nicméně tato věková kategorie je poměrně široká a rozhodně se nejedná pouze o rodiny s dětmi. Detailnější rozpracování nemáme. Počet přistěhovavších se sice postupně zvyšuje, ale stále je nižší než počet odcházejících (.pdf, str. 11–12, tab. 1 a 2). Data do tohoto dokumentu byla čerpána ze statistik Českého statistického úřadu.

Podle nové Koncepce rodinné politiky by měly být umožněny lepší podmínky pro to, aby mladé rodiny v Ostravě zůstávaly.

Policie případ skutečně vyšetřuje a již obvinila šest lidí. Pro jednoho z nich je navrhována vazba. To, že je město Ostrava v kontaktu s neziskovými organizacemi, které se danou problematikou zabývají, potvrzuje i náměstek primátora pro zdravotnictví Michal Mariánek. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli jsou zástupci města ve spojení s Policií ČR, zda se obrátili na všechny organizace, které pracují s drogově závislými lidmi, anebo jestli jim předali všechny dostupné informace.

Ke konci června se v Polsku letos otrávilo syntetickými drogami 1942 lidí. Nejvíce otrávených bylo ve Slezském a Lodžském vojvodství, která leží blízko českých hranic a Ostravy (viz obrázek).

Syntetické drogy se často vyrábějí z legálně dovážených látek. V Polsku, kde je trh s těmito drogami podstatně větší, byla však látka, ze které se syntetická marihuana vyráběla, nedávno zakázána. Podle Jindřicha Vobořila, bývalého národního protidrogového koordinátora, proto existuje předpoklad, že se tyto látky budou šířit i do České republiky.

Oficiální zdroje však orientaci na Polsko zatím nezmiňují. Dne 12. září 2018 řekl (čas 33:00) ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, že nedokáže říct, přes jaký stát se k nám tyto drogy dostaly. Ví pouze, že jsou původem z Indie nebo Číny. O Polsku se nemluví ani v tiskových zprávách Policie ČR.

Zmínku o Polsku najdeme pouze v souvislosti s obecnou problematikou syntetických drog, a to ve výroční zprávě (.pdf, str. 44) Národní protidrogové centrály za rok 2017: „Dalším typickým rysem této trestné činnosti jsou osoby pachatelů i uživatelů, kteří se zpravidla rekrutují ze zemí, kde NSD (nové syntetické drogy, pozn. Demagog.cz) představují mnohem větší drogový problém, než na území ČR (např. Ruská federace, Polsko nebo Maďarsko). S tím souvisí i výskyt NSD na území ČR, kdy se zpravidla objevují v lokalitách s velkou koncentrací těchto národností jako je např. Praha nebo Moravskoslezský kraj."

Zdroj: Česká televize

Tento projekt byl zahájen v roce 2016 za fungování nové koalice hnutí ANO, hnutí Ostravak, ODS a KDU-ČSL. Pravomoci asistentů nevychází z podmínek přepravy (.pdf), veřejně dostupný není ani jiný seznam jejich pravomocí, nicméně konstantně deklarovaný účel je zajištění dodržování podmínek v přepravě a příp. vyloučení osob z přepravy právě za asistence strážníků.

Projekt s asistenty přepravy, kteří dohlížejí na pořádek v městské hromadné dopravě a vylučují z vozů černé pasažéry nebo osoby porušující přepravní řád, se podle DPO Ostravě osvědčil. „Začali jsme v dubnu 2017 s šesti lidmi vyčleněnými z řad revizorů. Letos jich budeme mít celkem 59. Podle zástupce ředitele městské policie Richarda Váni trojici asistentů vždy doprovází dva strážníci. Důvodem je zajištění bezpečnosti samotných asistentů i cestujících.

"V souvislosti s tím i městská policie posílí hlídky tak, aby asistenti byli vždy doprovázeni i hlídkou městské policie," říká ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. "Náš projekt se vedení města líbí natolik, že jednáme o penězích na navýšení počtu asistentů a také o zvýšení počtu revizorů, řekl Morys. V minulosti počty revizorů rozporuplně klesaly.

Předpokládejme, že Witosz mluví o lokální buňce Pirátů. Celorepublikově totiž v parlamentních volbách z roku 2017 obdrželi 547 393 hlasů s 10,79 % a skončili jako třetí, kromě toho jejich zastupitele najdeme i na těch největších radnicích v Brně a Praze. Podle toho, jak byli pirátští kandidáti v Ostravě představeni, v současné době přichází z civilních profesí. David Witosz přesto fungoval na (byť symbolicky) placené funkci odborného asistenta poslance Polanského, kde měl dle vlastních slov „možnost poznat politiku zblízka“. Sám také přiznává, že s Piráty spolupracuje pátým rokem, kandidovat do Poslanecké sněmovny však odmítl.

Andrea Hoffmanová, druhá kandidátka Pirátů v Ostravě, (neúspěšně) kandidovala již v roce 2014, a to za Zelené do Evropského parlamentu. Za Piráty (neúspěšně) kandidovala do krajských voleb v roce 2016, loni také jako pirátská čtyřka do voleb v Poslanecké sněmovně.

V červenci 2011 byl úspěšně dokončen projekt "Zateplení dětského pavilonu Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace." Od dubna 2011 byla vyměněna okna a byla zateplena budova dětského pavilonu.

V listopadu roku 2012 se otevřel nově zrekonstruvaný pavilon, kam se přestěhovalo plicní oddělení nemocnice.

V červnu 2013 se po celkové rekonstrukci slavnostně otevřela dvě nová oddělení – Nefrologické a hemodialyzační centrum a Oddělení centrální sterilizace.

Dále od března roku 2015 probíhaly (.pdf, s. 1) v areálu Městské ostravské nemocnice stavební práce v rámci projektu "Energetické úspory MNO I." Rekonstrukcí prošlo deset budov a jednalo se o výměnu oken a zateplení budov a střech.

V období 2014–2015 byla také dokončena řada opatření přinášející energetické úspory a naplňující akční plán pro udržitelnou energii. Jedním z projektů byl právě soubor opatření "Energetické úspory Městské nemocnice Ostrava" – zateplení konstrukce 8 budov v areálu městské nemocnice (již výše zmíněný projekt). U projektů byly provedeny energetické audity, tvořící podklad pro vykázané úspory energie i snížení produkce CO2. Dle dostupných informací:

"Potenciál celkové energetické úspory, dosažený v rámci výše uvedených souborů opatření tvoří 27 tis. GJ/rok, což odpovídá přibližně snížení produkce CO2 minimálně o 2,1 tis. t/rok."

Stát vrátil nemocnici městu v roce 2009. Ostrava tak dostala možnost do městské nemocnice znovu investovat. ČSSD se od té doby podílela na koalicích z let 2010 a 2014 (v roce 2015 ČSSD z koalice odešla do opozice). 

Požadavek neprivatizace Městské nemocnice zazněl ze strany člena vyjednávacího týmu Miroslava Nováka za ČSSD při jednání o koaliční smlouvě a programovém prohlášení s ODS z roku 2010: „Já mohu v tuto chvíli zmínit, že prioritou koaliční dohody jsou záležitosti jako zlepšení stavu ovzduší v Ostravě, ponechání městské nemocnice ve stoprocentním vlastnictví města Ostravy (…)“. V tuto chvíli není koaliční smlouva z roku 2010 na oficiálních stránkách k dohledání.

Městská nemocnice v rukou města byla předmětem i programového prohlášení koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL z března 2015. V bodě 10 se dočteme: „Budeme rozvíjet Městskou nemocnici Ostrava (MNO) jako příspěvkovou organizaci ve vlastnictví města se záměrem dále zlepšovat dostupnost, rozsah a kvalitu zajištění zdravotních služeb a úroveň poskytované péče při současném zvyšování finanční soběstačnosti nemocnice.“ Programové prohlášení nejspíš kopíruje 26 programových tezí koaliční dohody z října 2014.