O: U KSČM jste nyní žádal o podporu Vašeho snažení stát se prezidentem republiky. Proč? Zeman: Byl jsem pozván stejně jako dienstbier na zasedání předsednictva ksčm...
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”
Každý prezidentský kandidát – i v parlamentní volbě - se vždy obracel i na komunistické poslance s žádostí o jejich podporu.
Jednoznačně proti podpoře komunistů pro svou kandidaturu se postavila Jaroslava Moserová v roce 2003. Miloš Zeman se tedy mýlí v tom, že o podporu KSČM žádal každý kandidát.
Václav Žák, šéfredaktor listů, dnes na toto téma napsal velmi hezký článek, kde říká, že naopak opoziční smlouva zastavila korupci, protože hlavním zdrojem korupce byly politické úvěry poskytované státními bankami.
Václav Žák napsal takový článek již pro Listy č. 4, r. 2009. V něm zpochybňuje tvrzení, že “ Opoziční smlouva [vedla] k nevídanému nárůstu korupce ”.
Podle Žáka “ až do vlády Miloše Zemana byly základním systémovým prvkem korupce banky. Zde se dávaly úvěry po známostech, na politickou objednávku, za provizi”. Proto údajně “za základní systémové protikorupční opatření [tj. privatizaci bank] vděčíme ministru financí Mertlíkovi [r. 1998-2001] ”. Autor vyvozuje, že “ Zemanova vláda [korupci] privatizací bank mimořádně oslabila ”. Zeman sice přidává na důrazu výrazem “zastavila”, jinak ale pravdivě parafrázuje Žákův článek z r. 2009.
Zároveň jsme ale nezjistili, zda Václav Žák napsal podobný článek také “dnes”, jak tvrdí Zeman. Je přirozeně možné, že článek existuje, avšak zatím nebyl zveřejněn. Výrok proto označujeme jako neověřitelný.
Index korupce (Transparency international - pozn. Deamgog.cz) - ten je složen z váženého průměru několika dílčích indexů, ale každý z těchto indexů vyjadřuje pouze subjektivní pocity.
Podle údajů popisujících metodiku sestavení indexu korupce ve vybrané zemi tzv. Index vnímání korupce (Corruption Perception Index) uveřejněných na webových stránkách a v dalších dokumentech mezinárodní organizace Transparency International (TI), je výrok pravdivý. TI ve své metodice pro rok 2011 uvádí, že Index vnímání korupce je souhrnný indikátor vypočítaný pomocí údajů ze 17 zdrojů poskytnutých 13 renomovanými institucemi (např. African Development Bank, Asian Development Bank, Bertelsmann Foundation a další), které měří celkový rozsah korupce (frekvence, výše úplatků) ve veřejném prostoru. Mezi zdroje informací o dílčí zemi jsou zařazeni, jak obyvatelé tak cizinci se vztahu k ní, kdy se jedná o kombinaci jejich subjektivních hodnocení založených na mixu hospodářských průzkumů, analýz ekonomického rizika a hodnocení expertů z mezinárodních institucí (přesně: “The sources used in the CPI 2011 draw on the perceptions of both resident and nonresident experts and are a mixture of business surveys, assessments by commercial risk analysts and country experts from international institutions.”) Samotný výpočet indexu se skládá ze 3 kroků z nichž poslední (předchozí dva zajišťují konvertabilitu a snižují míru zkreslení u porovnávaných zemí) zahrnuje zprůměrování všech hodnot pro zkoumanou zemi, kdy musí existovat minimální tři oddělené série dat (dílčích “indexů) a zdrojů, aby mohla být země ohodnocena.
Přesný popis všech kroků se nachází na zmíněných webových stránkách v odkazu DOWNLOAD DATA (.zip).
V mé době vláda podala dva tisíce 500 trestných oznámení na lidi podezřelé z tunelování
Výrok nelze ověřit, neboť neexistuje zdroj, který by popisoval oznamovatele trestných činů, nelze tedy přesně uvést, kolik trestních oznámení podala vláda Miloše Zemana v letech 1998 - 2002.
Musím vás ale opravit, za mé vlády se opravdu MUS neprivatizovala. Stát měl tehdy menšinový podíl – a když prodáváte menšinový podíl akcií nějaké firmy, tak přece proboha tu firmu vůbec neprivatizujete. Ta už je dávno privatizovaná.
Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.
Moje vláda prodala ty akcie za cenu o 30 procent vyšší než byla jejich cena na burze. (MUS)
V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040,- Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933,- Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1%, tedy o 25,1% vyšší. Sám například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25%. Zde tedy o 5% přidává.
Jakmile byl například ministr financí Ivo Svoboda jen podezřelý z nezákonných machinací okamžitě jsem ho z vlády odvolal.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Oficiální oznámení o obvinění bylo tehdejšímu ministru Svobodovi doručeno 14. července 1999 .Svoboda byl z funkce odvolán dne 20. července 1999. Podle mediálních zpráv bylo ale jméno ministra spojeno s vyšetřovacím spisem již od 6. prosince 1998. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.
pak tady taky máme aféru Olovo – který měl zdiskreditovat ministryni školství Petru Buzkovou – a autorem spisu je jeden z Vašich tehdejších poradců Vratislav Šíma, což potvrdila policie. Jak se k tomu stavíte? Zeman: Jednoduše. Vratislava Šímu jsem vyhodil – už tehdy, když vzniklo podezření
Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."
Měl jsem asi 50 poradců (ve funkci předsedy vlády - pozn. demagog.cz)
Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.
