Přehled ověřených výroků

Tvrzení předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Kalouska hodnotíme jako zavádějící. Ruská média sice o výroku Miloše Zemana o výrobě novičoku v ČR informovala velmi rychle, avšak z ruských médií zněla především informace, že Zeman tímto zpochybňuje londýnskou verzi útoku.

Miloš Zeman ve čtvrtek 3. května 2018 informoval diváky TV Barrandov, že v České republice byl vyráběn a testován Novičok tedy látka, kterou se dva měsíce před tím v Salisbury ve Velké Británii otrávili Sergej a Julia Skripalovi.

"Byl u nás vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. Víme kde a víme kdy a je pokrytectví předstírat, že nic takového nebylo."

Co se času, ve kterém ruské kanály reagovaly, podrobnou dokumentaci vytvořil na svém blogu analytik Roman Máca. Minutu po konci pořadu Týden s prezidentem sdílela informaci o Zemanově prohlášení ruská státní zpravodajská agentura TASS (21:16 SEČ). Další zpravodajská agentura, RIA Novosti, zprávu předkládá ve 21:55 SEČ. Ve stejný moment reaguje na Zemanův výrok i člen ruského Federálního shromáždění Alexej Puškov a přibližně dvě a půl hodiny po něm také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová (0:33 SEČ).

Podle reportáže pořadu České televize 168 hodin informovaly bezprostředně o Zemanově tvrzení například ruské televize NTV, Rossija 24, 1tv, Rossija 1 nebo rádio Sputnik (čas 4:22). Russia Today i 1tv (čas 6:20) pak svorně tvrdí, že Velkou Británií prezentovaná verze útoku, tedy že za útokem novičokem na Skripalovy stojí Rusko, tímto znatelně ztrácí na důvěryhodnosti, neboť novičok mohl být vyroben i v jiné zemi. "Všechno to bere půdu pod nohama těm, kteří horlivě tvrdili, že podobný jed mohli vyrobit jenom v Rusku." 1tv, 4. května 2018

Ruská média tedy v souvislosti s novými indiciemi přednesenými Zemanem informují o vyvrácení britské verze případu, nikoli o tom, "že je Rusko úplně nevinné".

Premiér v demisi Andrej Babiš se dopouští nepravdivého výroku, neboť Evropská unie sice celkový balík peněz na dotace v rozpočtovém období 2007–2013 skutečně zaplatila, ale projekt farmy Čapí hnízdo byl ministerstvem financí v lednu z dotace vyjmut. Zaplatil ho tedy stát z veřejných peněz a v současné době Česko vyzývá společnost Imoba z holdingu Agrofertu, aby dotaci 50 milionů vrátila.

Evropská komise vyzvala v prosinci roku 2017 Českou republiku, aby vyjmula z evropského financování projekt farmy Čapí hnízdo. Učinila tak kvůli probíhajícímu vyšetřování pod vedením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Policie ČR. Stejně tak požádala o vyjmutí dalších čtyř desítek programů (.pdf), ve kterých probíhají například správní či daňová řízení.

Na konci ledna místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová oznámila, že ministerstvo financí vyhovělo žádosti Komise a vyňalo Čapí hnízdo z evropských dotací. Celých padesát milionů korun pro farmu tak zaplatila Česká republika ze svých veřejných prostředků, ačkoliv měl stát původně hradit pouze 7,5 milionu.

O peníze z EU však Česko reálně nepřišlo, neboť v dotačním programu ROP Střední Čechy, do něž bylo Čapí hnízdo zařazeno, figurovalo více projektů, na které evropské peníze nestačily, a k těmto se tak dotace nakonec dostane.

Na počátku května zaslal ROP Střední Čechy výzvu na dobrovolné vrácení dotace 50 milionů společnosti Imoba, která figuruje v holdingu Agrofertu a která se stala nástupcem původního příjemce dotace. Původní třicetidenní lhůtu na vydání 50 milionů posunul ROP Střední Čechy až na konec června 2018.

Návrh bývalé ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na vyslání vyššího počtu vojáků do zahraničních misí v Iráku, Afghánistánu, Mali aj. byl schválen vládou, rozeslán poslancům a projednání návrhu bylo zařazeno do pořadníku 13. schůze. O návrhu bylo hlasováno 1. června a pro návrh v nezměněné podobě hlasovaly kromě poslanců KSČM a SPD všechny poslanecké kluby, tedy i ČSSD.

Při projednávání návrhu usnesení Poslanecké sněmovny o zahraničních misích obhajoval účast českých vojáků na misích poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek: „Já tady dnes doporučuji, abychom přijali samozřejmě ten návrh tak, jak byl přijat, ale přál bych si, aby to bylo s tou politickou vážností, kterou si ten materiál zaslouží, a jsem přesvědčen, že nepředstavuje ale nic takového, aby se jako celek zpochybňoval.”

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Návrh na zdanění církevním restitucí z pera poslanců KSČM vláda skutečně projednávala 10. ledna 2018 (usnesení č. 33) a zaujala k němu souhlasné stanovisko.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zdeňku Ondráčkovi nebyla vytýkána jeho odbornost, nýbrž to, že se jako zasahující člen pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti (VB) podílel na potlačování demonstrací v roce 1989, za což se odmítl omluvit.

Jak jsme již v minulosti ověřovali, Ondráček byl v předchozím volebním období 2013–2017 členem Stále komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (Komise), nezastával funkci předsedy. Předsedou Komise byl poslanec Marek Benda, zvolený za ODS.

Během jednání o volbě předsedů komisí vystoupili k Ondráčkově nominaci někteří poslanci, kteří si jeho volbu nepřáli. Argumentace byla ovšem taková, že Ondráček je jako předseda nepřijatelný z toho důvodu, že se v lednu 1989 jako člen pohotovostního pluku VB podílel na zásazích proti demonstrantům v rámci Palachova týdne a nijak to nereflektuje, resp. se za to neomluvil.

Explicitně na mikrofon také někteří poslanci uváděli, že nezpochybňují kompetenci Ondráčka – vadila jim ovšem jeho předlistopadová minulost. Například poslanec Vít Rakušan (STAN) dne 15. prosince v Poslanecké sněmovně uvedl:

„Dámy a pánové, já jistě nezpochybňuji odbornou erudici pana Zdeňka Ondráčka. Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“

Ve druhém kole prezidentských voleb dostal Miloš Zeman 2 853 390 hlasů, zatímco Jiří Drahoš jich získal 2 701 206. V případě, že by Drahoš získal 80 tisíc hlasů, které reálně dostal Miloš Zeman, tak by skutečně vyhrál s rozdílem 7816 hlasů.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť prohlášení, které Andrej Babiš ohledně závěrů summitu udělal, skutečně vychází z veřejně dohledaných dokumentů Evropské rady. Andrej Babiš o summitu Evropské rady, který proběhl na konci minulého týdne, prohlásil:

„Dosáhli jsme obrovského úspěchu. Kvóty, které byly tématem téměř čtyři roky, jsou minulostí. Evropa začne pracovat na zřizování středisek mimo EU, kde by se mělo rozhodovat o nároku na azyl. Zároveň budeme nadále bojovat proti pašerákům. Jde o přelomovou dohodu v rámci EU, do které Visegrádská skupina prosadila body, o které jsme dlouhodobě usilovali.“
V závěru ze summitu se píše: „Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení."
Z citované pasáže zasedání Evropské rady vyplývá to, co tvrdí Andrej Babiš, tedy že tzv. systém povinných kvót již není jedna z možností, jak řešit příliv imigrantů z Afriky a Asie. Skupina V4 vystupuje proti kvótám skutečně již od roku 2015.

Další pasáž výroku Andreje Babiše mluví o zřizování středisek mimo EU. Závěry summitu EU zní jasně:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity.“
I v tomto bodě vyjádření Andreje Babiše vychází ze závěrů, které se podařilo Evropské radě přijmout. Posledním bodem prohlášení Andreje Babiše je boj proti pašerákům. Podle závěrů zasedání Evropské rady se v boji proti „převaděčům“ má bojovat jednak pomocí regionálních vyloďovacích platforem, kde by byli koncentrováni imigranti zachycení na moři, a jednak pomocí posílení Evropské pohraniční stráže, tzv. FRONTEX. I v tomto případě Andrej Babiš vychází ze závěrů summitu.

Nabídky do tendru na nový mýtný systém, který vypsalo ministerstvo dopravy, podali čtyři uchazeči. Jedná se o stávajícího provozovatele mikrovlnného systému - firmu Kapsch, německou T-Systems International (jakožto součást telekomunikační společnosti Deutsche Telekom), maďarského výběrčího mýta National Toll Payment Services (jenž se o zakázku uchází spolu s partnerskou i-Cell Mobilsoft a tuzemským výrobcem dopravních systémů Eltodo) a slovenský SkyToll, který se tendru účastní společně se společností CzechToll.

Satelitní technologii pro výběr mýta ve svých nabídkách preferovali všichni uchazeči o zakázku. V současné době se pro výběr mýta v České republice používá mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch.

V Německu je vybíráno mýtné pomocí satelitní technologie a provozovatelem je společnost Toll Collect. Toll Collect je společným projektem Deutsche Telekom, Daimler a francouzského silničního operátora Cofiroute a je považován za favorita německého tendru na nového provozovatele mýtného systému na německých dálnicích.