Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zdeňku Ondráčkovi nebyla vytýkána jeho odbornost, nýbrž to, že se jako zasahující člen pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti (VB) podílel na potlačování demonstrací v roce 1989, za což se odmítl omluvit.

Jak jsme již v minulosti ověřovali, Ondráček byl v předchozím volebním období 2013–2017 členem Stále komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (Komise), nezastával funkci předsedy. Předsedou Komise byl poslanec Marek Benda, zvolený za ODS.

Během jednání o volbě předsedů komisí vystoupili k Ondráčkově nominaci někteří poslanci, kteří si jeho volbu nepřáli. Argumentace byla ovšem taková, že Ondráček je jako předseda nepřijatelný z toho důvodu, že se v lednu 1989 jako člen pohotovostního pluku VB podílel na zásazích proti demonstrantům v rámci Palachova týdne a nijak to nereflektuje, resp. se za to neomluvil.

Explicitně na mikrofon také někteří poslanci uváděli, že nezpochybňují kompetenci Ondráčka – vadila jim ovšem jeho předlistopadová minulost. Například poslanec Vít Rakušan (STAN) dne 15. prosince v Poslanecké sněmovně uvedl:

„Dámy a pánové, já jistě nezpochybňuji odbornou erudici pana Zdeňka Ondráčka. Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“

Úkrok hnutí ANO doleva v rámci politického spektra názorně popisuje v rozhovoru pro DVTV sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median. Prokop v rozhovoru říká, že ANO nyní reprezentuje novou levicovou stranu: „Ne levicovou deklarativně, ale z hlediska toho, kdo ho volí a jaké mají preference ve zdravotnictví, důchodové reformě, ekonomické politice, protože velká část jeho voličů jsou bývalí voliči ČSSD. Sociodemograficky odpovídají elektorátu ČSSD.“

Společnost Median představila data z volebních modelů od roku 2014, s nimiž lze různě pracovat. Tato data potvrzují úkrok ANO doleva a postupné přebírání voličů ČSSD přibližně od jara 2016, což v rozhovoru ukazuje i Prokop. Např. průměrný věk voličů ANO (53,4 let) byl velmi podobný průměrnému věku voličů ČSSD (55,8 let). Podobné to bylo s podílem voličů v důchodu u obou stran (39 % voličů ANO, 44 % voličů ČSSD).

Ve druhé části výroku Jan Hamáček zjevně naráží na Jaroslava Ungermana, který je blízkým spolupracovníkem Andreje Babiše a zároveň jeho poradcem na Úřadu vlády. Po roce 1990 byl Ungerman členem sociální demokracie, radil bývalému sociálnědemokratickému premiérovi Vladimíru Špidlovi. Ungerman nyní již několik let spolupracuje i s odboráři, konkrétně pracuje jako makroekonomický expert pro centrálu konfederace odborových svazů.

V době před parlamentními volbami 2013, na něž Andrej Babiš připravoval v té době nové hnutí ANO, se Ungerman začal setkávat s lidmi, kteří měli na starosti přípravu programu hnutí ANO. Poté, co se Andrej Babiš stal ministrem financí, úzká spolupráce obou mužů pokračovala a pokračuje až dodnes.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.

Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."

Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."

Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Na Tomia Okamuru byla v době jeho politické kariéry podána některá trestní oznámení. Šlo o jeho výroky o koncentračním táboru v Letech u Písku (v letech 2014 a 2018) a rovněž o otázky kolem financování hnutí Úsvit přímé demokracie.

Okamura je zákonodárcem od roku 2012: nejprve byl v roce 2012 zvolen senátorem a od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny. Pokud by byl trestně stíhán, musel by být vydán podle Ústavy příslušnou komorou k trestnímu stíhání. Senát ani Sněmovna však v daném období neřešily žádný případ, kdy by orgány činné v trestném řízení žádaly o vydání Okamury.

Z toho plyne, že za dobu, kdy je Okamura politicky činný, nebyl nikdy obviněn z trestného činu.

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť politické strany své zástupce do rad ČT, ČRo a ČTK přímo nevysílají, nicméně v rámci volby v Poslanecké sněmovně navolili do zmíněných rad i své bývalé poslance nebo osoby, které mají ke stranám blízko. V poslední době byl např. do rady ČTK zvolen Petr Žantovský, kterého nominoval poslanec ANO Kolovratík s odůvodněním, že jej nikdo jiný nenapadl.

Politické strany do těchto rad kandidáty navrhovat nemohou. Poslanecká sněmovna ale z kandidátů vybírá členy a může tak ovlivnit, kdo se do těchto rad dostane. Celý proces má zákonem jasně stanovený průběh.

Podle zákona o České televizi volí a odvolává členy Rady ČT Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Návrhy na kandidáty posílají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Stejně pak probíhá také volba členů Rady ČRo. Cílem obou rad by mělo být uplatnění práva veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu, ne uplatnění vlivu politických stran v těchto veřejnoprávních orgánech.

V Radě ČT jsou dva členi, kteří byli nebo jsou v nějaké politické straně – Ivana Levá (KSČM, 2002–2013) a Jaroslav Maxmilián Kašparů, který je aktuálně v KDU-ČSL. V Radě ČRo jsou Ivan Vodochodský (nestraník za VPN Hradec Králové, 2012–2016) a Vítězslav Jandák (KDU-ČSL, 2006–2010 a ČSSD, 2010–2017).

Zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlase dále obsahují také jasné vymezení, kdo může a nemůže zastávat funkci člena jedné z rad.

Tvrzení předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Kalouska hodnotíme jako zavádějící. Ruská média sice o výroku Miloše Zemana o výrobě novičoku v ČR informovala velmi rychle, avšak z ruských médií zněla především informace, že Zeman tímto zpochybňuje londýnskou verzi útoku.

Miloš Zeman ve čtvrtek 3. května 2018 informoval diváky TV Barrandov, že v České republice byl vyráběn a testován Novičok tedy látka, kterou se dva měsíce před tím v Salisbury ve Velké Británii otrávili Sergej a Julia Skripalovi.

"Byl u nás vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. Víme kde a víme kdy a je pokrytectví předstírat, že nic takového nebylo."

Co se času, ve kterém ruské kanály reagovaly, podrobnou dokumentaci vytvořil na svém blogu analytik Roman Máca. Minutu po konci pořadu Týden s prezidentem sdílela informaci o Zemanově prohlášení ruská státní zpravodajská agentura TASS (21:16 SEČ). Další zpravodajská agentura, RIA Novosti, zprávu předkládá ve 21:55 SEČ. Ve stejný moment reaguje na Zemanův výrok i člen ruského Federálního shromáždění Alexej Puškov a přibližně dvě a půl hodiny po něm také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová (0:33 SEČ).

Podle reportáže pořadu České televize 168 hodin informovaly bezprostředně o Zemanově tvrzení například ruské televize NTV, Rossija 24, 1tv, Rossija 1 nebo rádio Sputnik (čas 4:22). Russia Today i 1tv (čas 6:20) pak svorně tvrdí, že Velkou Británií prezentovaná verze útoku, tedy že za útokem novičokem na Skripalovy stojí Rusko, tímto znatelně ztrácí na důvěryhodnosti, neboť novičok mohl být vyroben i v jiné zemi. "Všechno to bere půdu pod nohama těm, kteří horlivě tvrdili, že podobný jed mohli vyrobit jenom v Rusku." 1tv, 4. května 2018

Ruská média tedy v souvislosti s novými indiciemi přednesenými Zemanem informují o vyvrácení britské verze případu, nikoli o tom, "že je Rusko úplně nevinné".