Přehled ověřených výroků

Vyjádření předsedy ČSSD Hamáčka hodnotíme jako zavádějící. V první části výroku tvrdí faktickou nepravdu, protože již z rýsující se vládní spolupráce ANO a sociálních demokratů s podporou komunistů je jasné, že i KSČM je ochotna s hnutím ANO jednat. Zároveň ale manipuluje argumentem „kdo nechce vyjednávat o vládě za stejných podmínek jako my, nechce jednat o budoucnosti země vůbec“. Jedná se o zavádění, protože další strany se podle veřejných vyjádření jednání nebrání, kladou si ovšem podmínky, které jsou v souladu s jejich předvolebními sliby.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti vytvořili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídá. TOP 09 s Babišem seriózně o vládě skutečně nevyjednávala. Nabídka spolupracovat s hnutím ANO bez trestně stíhaných osob ve vládě pak v únoru 2018 zazněla od Starostů a nezávislých.

Podobně se ke spolupráci s trestně stíhaným Andrejem Babišem vyjádřil v září 2017 i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Místopředseda Marian Jurečka pak v únoru 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

Pro technickou úplnost dodejme, že se předseda Hamáček dopouští argumentačního faulu, který nese název falešné dilema (.pdf, str. 5). To spočívá ve vytvoření zdání pouze dvou možností, ačkoli jich je ve skutečnosti více.

Je však zjevné, že podmínka neúčasti trestně stíhaného Babiše ve vládě ze strany ANO naplněna nebude. Další strany (SPD, KSČM a ČSSD) jsou přesto ochotny o vznikajícím kabinetu jednat.

Například 15. března 2018 jednalo ANO jak s komunisty, tak SPD. Tomio Okamura po schůzce ohlásil, že by mohla vzniknout „rychlá a efektivní dohoda o podpoře vlády odborníků“. Andrej Babiš však zvolil za koaličního partnera sociální demokraty, jejichž vládu by měli podporovat komunisté. Aktuální konstelace (23. dubna 2018) se nese v duchu jednání o koaliční smlouvě.

Předsednictvo ČSSD rozhodlo v pátek 20. dubna v Lidovém domě v Praze o znovuotevření vyjednávání o vládě po krachu předešlého jednání na začátku dubna.

Součástí případné koaliční smlouvy mezi ČSSD a hnutím ANO mají být pojistky, díky nimž by nedošlo k přehlasování od ANO, SPD a KSČM. Hamáček na tiskové konferenci mj. uvedl:

„Chceme trvat na tom, aby v případné koaliční smlouvě bylo ošetřeno, že pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, koaliční smlouva přestává platit.“

Místopředseda ČSSD Roman Onderka k tomu dále uvedl:

„Pokud neodstoupí, platnost koaliční spolupráce skončí.“

Bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová odpověděla v rozhovoru na otázku týkající se možného výsledku vnitrostranického referenda o účasti ČSSD takto:

„Výsledek je předčasné odhadovat. Na stole musí být hotová koaliční smlouva a programové prohlášení vlády, pojistky nepřehlasování ve vládě a Sněmovně.“

Seznam okruhů a pojistek není veřejně dostupný, výrok je však hodnocen jako pravdivý vzhledem k veřejným prohlášením členů ČSSD ohledně plánovaných pojistek a konkretizací některých zamýšlených kroků.

Nemocenská v prvních třech dnech v současnosti není vyplácena, jedná se o tzv. karenční dobu. ČSSD však toto téma spíše znovuotevřela. Již v minulém volebním období podali návrh na zrušení karenční doby poslanci z KSČM. Tento návrh byl ale zamítnut, přestože v minulém volebním období bylo obnovení prvních tří dnů nemocenské zaneseno v programovém prohlášení vlády ANO, ČSSD a lidovců.

V březnu 2018 bylo zrušení karenční doby jedním z požadavků ČSSD pro sestavení vlády s hnutím ANO. ČSSD požadovala proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci. ČSSD navrhuje, aby bylo propláceno 60 % platu i v prvních třech dnech.

Pokud se ČSSD podaří tento návrh prosadit, pak se opatření dotkne přibližně čtyř milionů zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců byl podle ČSÚ za rok 2017 roven 3 997 800.

Poslanci KSČM předložili do Poslanecké sněmovny návrh, který ruší zákaz dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. 19. dubna byla tato věc v prvním čtení projednávána. Padl návrh na zamítnutí této předlohy, který byl ovšem odmítnut.

Tím pádem byla tato novela posunuta do 2. čtení. Z hlasování je patrné, že proti zamítnutí zvedlo ruku (jde o hlasování NE a Zdržel se - v logice tohoto hlasování jde o stejný postoj) hnutí ANO, Piráti, SPD a pochopitelně komunisté jako předkladatelé.

Výrok Miroslava Kalouska je tedy hodnocen jako pravdivý, byť upozorňujeme, že z hnutí ANO proti této předloze hlasovalo pět poslanců a proti byli také čtyři zástupci Pirátů. Zbytek těchto klubů ovšem výraznou většinou předlohu podpořil.

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.

Návrh na zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. března 2018.

Schůze vlády se pak uskutečnily 8. března 2018, 14. března 2018 a 21. března 2018 – ani na jedné z nich nebyl tento návrh projednán, jak dokládají záznamy z jednání.

Vláda o návrhu poprvé jednala 27. března 2018 a téhož dne k němu schválila neutrální stanovisko, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že podobný návrh zákona není projednáván poprvé, v minulých obdobích jej načetli rovněž poslanci KSČM (a jednou také vláda). Celkem jde o páté jednání o tomto návrhu. Ve volebním období 2006–2010 byl návrh projednáván jednou, v letech 2010–2013 také a v minulém období dvakrát. V něm jej načetli komunisté i vláda. Ani jeden ze zmíněných návrhů nebyl schválen.

Vláda se, narozdíl od Babišova tvrzení, ve vydání stanoviska usnesla a většinově se shodla. Konkrétně 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu prezentuje vláda body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, které se týkají především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů.

Jak už jsme psali v jednom z výroků výše, toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5). K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., odst. 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády, což je v tomto případě splněno. Vláda se tak na tomto stanovisku shodla výraznou většinou. Pokud by se vláda na stanovisku neshodla, pak by tato skutečnost musela být uvedena v zápise z jednání (podle jednacího řádu Čl. X., odst. 3).

V jednacím řádu vlády není explicitně vymezeno, jaké stanovisko může vláda k předloženému návrhu zákona zaujmout.

Situaci, kdy vláda nepřijme žádné stanovisko, však jednací řád výslovně předvídá v čl. X odst. 3, kde stojí: „(...) pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu.“

V minulosti k takové situaci, kdy vláda žádné stanovisko nepřijala, docházelo. Příkladem je nezaujmutí žádného stanoviska vládou k zákonu o vyvlastňování v roce 2009 kvůli neshodě.

Dalším příklady nalezneme např. na jednání vlády dne 16. listopadu 2016 (.docx), kde vláda nepřijala žádné stanovisko k poslanecké novele církevního zákona či snaze poslanců o včlenění „Mezinárodního dne studentstva“ do oficiálního názvu státního svátku 17. listopadu. Obdobně viz návrh na uzákonění adopcí registrovanými partnery projednávaný vládou dne 8. října 2014 (.docx).

V případě, o němž hovoří Miroslav Kalousek, se však vláda většinově shodla na „neutrálním“ stanovisku. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných poslanců a proti nehlasoval nikdo.

Co se týká výroku Petra Fialy, ten se na začátku března nechal slyšet, že vláda v demisi má pouze svítit a topit a měla by se chovat zdrženlivě. Babišův výrok se týká schválení neutrálního stanoviska vládou ohledně zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. Ve svém předchozím výroku Babiš vyjádřil, že vláda toto stanovisko vydala, protože se neshodla.

Vláda jako sbor se ale shodla na tomto neutrálním stanovisku. Tento výrok je tedy, na rozdíl od předchozího, hodnocen pravdou, jelikož zde již Babiš správně uvádí, že se vláda na tomto stanovisku shodla.

Vláda 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., bod 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v posledních měsících veřejně tlačil na Murínovo odvolání. A to ať například tím, že dal podnět k vyslání kontroly z ministerstva financí na GIBS, nebo tím, že navrhoval jeho kázeňské šetření. Přímo Murína neodvolal, nicméně veřejně o jeho skončení ve funkci mluvil Babiš nezřídka.

Záležitost ohledně možného tlaku na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína se poprvé na veřejnosti objevila v článku na Aktuálně.cz dne 27. února 2018; následně byla potvrzena i tiskovou zprávou GIBS, která se vyjadřuje ke schůzkám ředitele Murína s premiérem v demisi Babišem a také potvrzuje zahájení kontroly GIBS ze strany ministerstva financí:

„Ředitel GIBS plk. JUDr. Michal Murín se v průběhu tohoto měsíce opakovaně sešel na Úřadu vlády ČR s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem. Premiér pozval ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Důvodem k odstoupení z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů je údajná ztráta důvěry ze strany premiéra. Jako vhodné datum navrhl premiér konec února letošního roku, což by se údajně obešlo bez dalších skandálů.

V pondělí 26. 2. 2018 byla v hlavním sídle Generální inspekce bezpečnostních sborů v Praze zahájena kontrola z Ministerstva financí ČR, které se účastní jejich devět kontrolorů. GIBS těmto zástupcům resortu poskytuje veškerou potřebnou součinnost a vstřícnost. Kontrola je všeobecného charakteru a vzhledem ke značnému množství vyžádaných dokumentů a podkladů je jim poskytováno zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů.“

K této kontrole doplňme, že odpověď na otázku, kolik podnětů ministerstvo financí dostalo, vypátral server iROZHLAS. Ministerstvo mluvilo o „celé řadě podnětů“ –reálně však mělo před samotnou kontrolou pouhé dva podněty, z nichž jeden byl anonymní a druhý pocházel přímo od Babiše.

K věci se vyjádřil premiér v demisi na tiskové konferenci následujícího dne, 28. února 2018, v tomto smyslu:

„Co se týká pana Murína, mohu konstatovat, že mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální a morální integritě v postavení ředitele GIBS.“

V rámci této konference se Babiš také vyjádřil v tom smyslu, že záležitost chce předložit na jednání Bezpečnostní rady státu a také by rád věc probral i s bezpečnostním výborem Parlamentu. Bezpečnostní rada státu byla svolána až 27. března 2018, ale situace kolem ředitele GIBS se dle programu jednání na radě neřešila.

Parlamentní výbor pro bezpečnost se záležitostí zabýval následně hned dvakrát, kdy 8. března na vlastní žádost před výborem přednesl své stanovisko Murín, a týden na to (15. března) svoji verzi představil i Babiš. Znovu zopakoval, že v ředitele Murína ztratil důvěru, a odkazoval se na kritiku práce GIBS ze strany stáního zastupitelství. Premiér v demisi také oznámil, že hodlá učinit kroky k tomu, aby ředitel Murín byl zproštěn výkonu služby.

V mezidobí proběhla i interpelace premiéra v demisi na téma GIBS na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. března 2018. V ní se Babiš vyhnul odpovědi, zda na počátku jednání s Murínem požadoval jeho rezignaci; na druhé straně potvrdil, že se mu nelíbilo fungování GIBS, a to po především hospodářské stránce.Konečně Babiš přiznal, že o kontrolu GIBS ze strany ministerstva financí požádal on sám.

Dne 19. března 2018 došlo na popud Babiše k zahájení řízení o kázeňském přestupku vůči Murínovi. Toto řízení může být podkladem pro zproštění Murína výkonu služby. K neveřejnému kázeňskému řízení se GIBS i její ředitel odmítli vyjadřovat.

Celá situace vyvrcholila oficiální rezignací ředitele Murína, kterou veřejně oznámil 17. dubna 2018 a ve které se k okolnostem vyjádřil takto:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti nad Murínem vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.