Když se podíváte třeba na situaci ODS, tak jí trvalo několik let, než se stabilizovala a začala jít nahoru.
Při pohledu na data CVVM výrok hodnotíme jako pravdivý, protože po poklesu volebních preferencí ODS v letech 2012–2014 došlo nejprve ke stabilizaci a poté k pomalému nárůstu volebních preferencí ODS.
Andrej Babiš slíbil za svých 130 dní vládnutí sliby za 80 miliard korun.
Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.
Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.
Odkážu na Slovensko, kde pan Sulík, který je europoslancem, je v tuto chvíli předsedou nejsilnější opoziční strany a za dobu, co byl europoslancem, ta strana za těch několik let vzrostla o 8 procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k významnému nárůstu voličských hlasů.
Předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS), europoslanec Richard Sulík získal svůj mandát v Evropském parlamentu v roce 2014. Pokud budeme porovnávat výsledky voleb do Slovenské národní rady, tak v roce 2012 získala SaS 5,88 % hlasů, zatímco v roce 2016 12,1% hlasů. Rozdíl tedy činí 6,22 %.
Pokud bychom sledovali vývoj preferencí po posledních událostech na Slovensku, SaS v růstu pokračuje. Agentura Focus jí v březnu naměřila již 14 %, čímž strana pod Sulíkem navýšila svou podporu v daném období o 8 %, což odpovídá Pospíšilově tvrzení.
Já jsem jasně řekl, že zúčtování s Jiřím Pospíšilem nastane po podzimních komunálních volbách.
Jiří Pospíšil se po zvolení předsedou TOP 09 vyjádřil, že jeho cílem bude pracovat na komunálních volbách. Dále řekl, že lidé na kandidátce nemusí být členy strany a že je potřeba oslovit i nestraníky. Komunální volby mají být zároveň prvním hodnocením nového vedení.
Třeba v sobotu jsme měli programovou konferenci, kde jsme do detailu řešili náš předvolební program. Debatujeme se STANem, který je naším ctěným koaličním partnerem.
V sobotu 21. dubna 2018 se uskutečnila Pražská programová konference TOP 09. Její součástí měla být i jednání o volebním programu strany a dokončení přípravy na kampaň.
TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí se opětovně dohodly na spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve společném oznámení na začátku března uvedly, že jednání budou pokračovat dál.
Hnutí STAN třeba nominovalo na kandidátku (na společnou pražskou kandidátku, pozn. Demagog.cz) Hanu Marvanovou.
Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.
Oldřich Navrátil je člověk, který dlouhodobě podporuje TOP 09 (...) od počátku vzniku TOP 09 Oldřich Navrátil stranu TOP 09 podporuje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Nejde sice ověřit Pospíšilovo tvrzení, že Oldřich Navrátil podporuje TOP 09 od samého počátku, nicméně Navrátil tuto stranu a její kandidáty podporuje dlouhodobě nejméně od roku 2013.
Oldřich Navrátil podpořil TOP 09 například před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. V klipu natočeném před těmito volbami prohlásil: „Tak já prostě podporuju TOP 09, protože má takový úžasný lidi v čele.“ Navrátil TOP 09 také podpořil při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, jejího předsedu Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách v roce 2013 a je uveden mezi podporovateli TOP 09 na jejím webu.
V Praze se starám o Muzeum Kampa, o Nadaci Jana a Medy Mládkových, Werichovu vilu atd.
Pospíšil jako předseda správní rady má ve jmenovaných institucích skutečně vliv.
Je třeba poznamenat, že Muzeum Kampa a Werichova vila jsou zřizovány právě Nadací Jana a Medy Mládkových. Pospíšil se stal členem správní rady nadace v roce 2011, v roce 2016 se pak stal jejím předsedou.
Pokud jde o Muzeum Kampa, podle stránek nadace se pod Pospíšilovým vedením „rozšiřuje sbírka nadace a výstavní program se obohatil o představení autorů, kteří kvůli zde panujícímu totalitnímu režimu opustili Československo a jejichž tvorba není dostatečně jejich původně domácímu publiku známá.“ Ve Werichově vile se Pospíšil společně s Medou Mládkovou „věnoval dopracování ideového řešení expozice věnované životu a tvorbě Jana Wericha.“ Pospíšil také „koordinuje celý projekt Oživení Werichovy vily.“
... vám všichni odborníci řeknou, že ročně se má v Praze postavit 8 tisíc bytů, abyste udržela základní bytový fond, a ono se jich staví kolem 2 tisíc, stavební povolení, která se vydávají, jsou na 1 500 až 2 000 bytů ... [K]lesá počet bytů v Praze.
Podle analýzy společnosti Deloitte by měl počet bytů v Praze vzrůst každý rok o 6 000 nových bytů. Stejná analýza také zmonitorovala počet vydaných stavebních povolení, které se v Praze pohybují okolo 2 000 za rok, což je oproti roku 2000 pokles zhruba o tři čtvrtiny. Co se týče dokončených bytů za jeden rok, v posledních třech letech se tento počet pohybuje v rozmezí 5–6 tisíc byt. Zahájených staveb bytů bylo v roce 2015 5 227, o rok později 2 758 a minulý rok 3 734.
V rámci informování o analýze, které vyšlo na serveru Aktuálně.cz, je citován také Michal Melč z Deloitte. Ten uvádí:
„Počet nově zahájených bytů v Praze ke konci roku 2016 činil 2758, v roce 2017 předpokládáme další pokles, když v polovině roku byla zahájena výstavba 1633 bytů. Zatímco na konci roku 2016 bylo dokončeno 6092 nových bytů, v polovině roku 2017 to bylo již jen 2947, přičemž trend je klesající.“
Podle posledního měření Českého statistického úřadu, které proběhlo v roce 2011, počet bytů v Praze stoupá. Od roku 2001 v Praze přibylo okolo 36 tisíc bytů. Ovšem problém je s nově stavěnými byty, jejichž tempo výstavby skutečně klesá.
Podle statistik OECD je Česká republika na 121. místě v délce povolovacího stavebního řízení.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podobný žebříček zemí podle délky stavebního řízení nevydává. Jiří Pospíšil má pravděpodobně na mysli žebříček ve zprávě Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka.
Údaj o 121. příčce není zcela přesný. Pokud jde o stavební řízení celkově, skončila Česká republika na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí.
Přestože údaj není přesný, výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem ke kontextu, ve kterém byl vyřčen. Jiří Pospíšil zde poukazoval na příliš velkou délku stavebního řízení, což údaj ze žebříčku Světové banky potvrzuje; žebříčkové umístění se pak liší pouze mírně.
