Přehled ověřených výroků

První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija poskytla rozhovor MF DNES, který vyšel 6. února 2018 s titulky: „ODS otáčí, jednání s ANO se nebrání a Koalice s ANO? Jednat se dá.“ Udženija v rozhovoru mluvila o důvodech, pro které ODS s hnutím ANO o vládní spolupráci nevyjednávalo.

Na dotaz redaktora, jaké by byly kroky ODS, kdyby Andrej Babiš přišel se skutečně vážně míněnou nabídkou, odpověděla: „To je kdyby a to kdyby opravdu nenastalo. Až něco reálného bude, tak říkáme, že jsme k jednání otevření.“ K možnosti, že by byl členem vlády (na které by se nějak podílela ODS) trestně stíhaný Andrej Babiš, se Udženija vyjádřila takto: „V tuto chvíli si ten scénář dokážu představit těžko, ale neříkám, že je to absolutně, stoprocentně vyloučené.”

Zdroj: Blesk.cz

Na odpolední tiskové konferenci předseda ODS Fiala na dotaz novinářů uvedl, že článek má špatný titulek a že se jedná o nafouknutou bublinu. Nedementoval vyjádření Alexandry Udženiji, naopak shodně uvedl, že si nedovede představit situaci, ve které by byl trestně stíhaný Andrej Babiš členem vlády a také to, že „vyznění rozhovoru v MF DNES je úplně stejné jako vyznění všech vyjádření ODS v poslední době“.

Andrej Babiš má pravdu s popisem programového prohlášení a byť stále není (ani vládou) schválen rozpočet na příští rok, jeho parametry se vejdou do Babišem zmíněného závazku.

Programové prohlášení vlády (resp. jeho návrh) uvádí jak zmínku o vyrovnaném rozpočtu, tak i podmínku, o které mluví Babiš v případě deficitu. Konkrétně v části 5 programového prohlášení se píše:

„Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

V prohlášení je pak dále napsána tato podmínka: „Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů.“

Co se týče rozpočtu na příští rok, na který se Babiš odvolává, ten je ve fázi příprav. Ministerstvo financí aktuálně pracuje se schodkovým hospodařením ve výši 50 miliard korun a s tím, že kapitálové výdaje (bez zapojení evropských peněz) by měly dosáhnout 78,7 miliard.

Tím se tedy zdá, že je podmínka naplněna, nicméně jde o návrh, který prozatím neschválila ani vláda, natožpak Poslanecká sněmovna, jež musí daný zákon podpořit. Je tedy otázkou, v jaké výsledné podobě vláda rozpočet schválí, což nelze zcela jistě predikovat. Dodejme, že Babiš se v tomto rozhovoru pro ČT zavázal, že deficit je již konečný a nebude se dále navyšovat.

Podle studie Eurostatu je rozdíl v platech mužů a žen v České republice 22,5 % v neprospěch žen. Česká republika se tím řadí na druhé místo mezi zeměmi Evropské unie, větší rozdíl v platech existuje pouze v Estonsku. V průměru vydělávají ženy v EU o 16,3 % méně než muži.

Tato studie srovnávala hodinové mzdy mužů a žen v roce 2015, nikoliv mzdy a platy na stejných pozicích. Rozdíly se údajně dají částečně vysvětlit „individuálními charakteristikami“, mezi něž lze zařadit zkušenost, stupeň vzdělání či fakt, že muži častěji volí lépe placené profese a sektory. Studie uvádí, že rozdíly tedy souvisí s kulturními, právními, sociálními a ekonomickými odlišnostmi, které dalece přesahují otázku „za stejnou práci stejný plat“.

Dle § 196 zákoníku práce přísluší rodičovská dovolená matce po skončení mateřské dovolené nebo otci po narození dítěte nejvýše do doby dosažení věku 3 let u dítěte. Délka rodičovské dovolené je variabilní a může trvat 2, 3 nebo nejdéle 4 roky.

V porovnání s ostatními státy má Česká republika jednu z nejdelších rodičovských dovolených. V některých zemích totiž trvá rodičovská dovolená pouze několik měsíců, což je případ Belgie, Dánska, Portugalska či Dánska. Například v Nizozemsku neexistuje rodičovská dovolená vůbec, neboť většina žen se hned po mateřské dovolené vrací zpět do práce a dítě nastupuje do jeslí. Skutečnost, že žena může mít po několikaleté rodičovské dovolené potíže s návratem do práce, potvrzují i lidé z personálních společností. Brzký návrat z rodičovské naopak zjednodušuje opětovné zapojení do pracovního procesu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Miroslav Kalousek na konferenci s názvem Budoucnost pravicové politiky v pražské kavárně Louvre dne 3. listopadu 2016 skutečně vyzval k vytvoření společného bloku, který by se skládal z pravicových a středových stran. Konference se zúčastnil i předseda ODS Petr Fiala a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Spojení těchto stran před sněmovními volbami se nakonec nepodařilo.

Rozdíly mezi stranami panovaly zejména v názoru na míru spolupráce. Fiala se návrhu na spojení stran nebránil: „Jsme připraveni diskutovat o užší spolupráci s našimi partnery od středu napravo,“ řekl v sále Galerie Louvre.

Bělobrádek nebyl zastáncem spojení stran, za zásadní považoval sebereflexi stran a nový styl komunikace. Za problém považoval právě Kalouska, který v období 2003–2006 působil jako předseda KDU-ČSL. V roce 2009 poté stranu opustil a založil novou politickou stranu TOP 09.

„Dost těžko si dovedu představit, že by naši členové a myslím i podstatná část voličů snesla, že má volit na kandidátce i Mirka Kalouska,“ řekl proti návrhu Bělobrádek.

Kalousek 4. listopadu 2016 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že by se vzdal i své kandidatury v případě, že by jeho jméno bylo jedinou překážkou spojení zmíněných stran pro sněmovní volby v roce 2017.

„Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval. Protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám,“ odpověděl Kalousek na dotaz Aktuálně.cz.

V parlamentních volbách v roce 2017 zvítězilo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta. ODS skončila na druhém místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. TOP 09 získala 5,31 procenta a KDU-ČSL 5,8 procenta.