Přehled ověřených výroků

Z dostupných dat Armády České republiky plyne, že se mezi lety 2014 a 2018 zvýšil počet vojáků z 21 011 na 24 521. Ve stejném období rostl i počet členů aktivních záloh, a to z 1 237 na 2 444 vojáků.

Počty, které uvádí Stropnický, tedy nejsou zcela přesné, řádově ale odpovídají skutečnosti. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by měla armáda během letošního roku, stejně jako v loňském roce, nabrat zhruba 2 000 lidí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve volebním období 2002–2006 skutečně vládní sociální demokraté v Poslanecké sněmovně využívali většiny 111 hlasů (v jistém období a pro některé konkrétní zákony) s KSČM, zatímco vládní koalici tvořili s lidovci a unionisty.

Jiří Paroubek byl předsedou vlády od dubna 2005 do září 2006. Sociální demokraté vládli v koalici s KDU-ČSL a US-DEU. V tomto období Sněmovna skutečně schválila některé zákony nikoliv hlasy vládní koalice, ale hlasy sociálních demokratů a komunistů.

Například zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích byly schváleny hlasy ČSSD a opoziční KSČM, zatímco tehdejší koaliční partner ČSSD, KDU-ČSL, hlasoval proti.

Ostatně v září 2005 se Paroubek vyjádřil na toto téma svým slavným výrokem: „Zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty. A kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat s Marťany.“

ČSSD takto v květnu 2006 společně s KSČM schválila například zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

V lesích ČR přiroste za rok zhruba 18 mil. metrů krychlových dřeva a vytěží se cca 14–15 mil.

Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 (.pdf, str. 100) v roce 2016 ČR vyvezla 7 303 metrů krychlových dřeva (tedy 7,3 mil.). Jedná se tak o zhruba polovinu (možná i větší polovinu) vytěženého dřeva.

Dále dle údajů z ČSÚ v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání je ČR největším vývozcem dřeva v EU (.pdf, str. 122).

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8).

Návrh se ovšem nepodařilo vůbec protlačit vládou, v redukované podobě byl předložen opět formou poslaneckého návrhu. Ten také nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.

Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“

Kapitálové výdaje na ministerstvu obrany jsou za celé čtyři roky působení Stropnického ve výši okolo 18,2 mld. (.pdf, příloha č. 1). Podle dokumentu (.pdf, str. 4), který na začátku minulého roku bilancoval naplnění priorit ministerstva obrany, má být objem investic za uplynulé období okolo 42 miliard. Největší položkou je 20 mld. za údržbu a pořízení nadzvukových letounů GRIPEN, která platí v celkové výši 42 mld. už od roku 2005 do roku 2027. V roce 2014 došlo po dvou letech vyjednávání k definitivnímu prodloužení právě do roku 2027.

Druhá největší položka má padnout na modernizaci a servis letectva armády. Konkrétně by se mělo jednat celkově o 10,8 mld. korun, které půjdou například na servis vrtulníku řady Mi nebo na W-3A Sokol. Další velkou akvizicí jsou útočné pušky BREN, které ministerstvo obrany stály okolo 1,2 mld.

Za dobu jeho řízení Stropnickým ministerstvo obrany opravdu nepotkal žádný skandál, jako například v minulosti za vlády Mirka Topolánka v souvislosti s nákupy transportérů Pandur nebo za vlády Petra Nečase a kauzy nákupu vrtulníků CASA, která je v současně době stále u soudu.

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.