Miloš Zeman
Něco podobného hnutí FEMEN bylo při setkání Merkel-Putin. Tam těch dam bylo podstatně víc.
V průběhu státní návštěvy Vladimira Putina v Německu došlo při návštěvě průmyslové výstavy v Hannoveru 8. dubna 2013 k incidentu, kdy dvě polonahé členky hnutí FEMEN vběhly v rámci svého antiputinovského protestu s hesly namalovanými na svých tělech do přímé blízkosti obou státníku. Video z incidentu je dostupné na stránkách zpravodajského portálu Euronews. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.
Petr Hannig
My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.
Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.
Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.
Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.
Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.
Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.
Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.
Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.
Já jsem jmenoval ústavní soudkyní jednu paní, která předtím byla řekněme vášnivou propagátorkou církevních restitucí, a bylo celkem jasné, že dříve nebo později se církevní restituce k Ústavnímu soudu dostanou.
Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.
Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.
Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.
O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.
Upřímně řečeno, zaprvé je to moje chyba (mluvení sprostě na veřejnosti, pozn. Demagog.cz). Za druhé za tu chybu jsem se několikrát omluvil. Za třetí jednou to byl překlad anglického názvu americké, pardon, ruské rockové skupiny. Jinými slovy, tři vulgární výrazy byly zobecněny tak, jako kdybych mluvil sprostě při každém setkání s občany, což samozřejmě není pravda.
Jak už Demagog.cz zjišťoval, prezident Miloš Zeman nepoužívá vulgarity zřídka. Rozhodně si v dané věci Miloš Zeman nevystačil se třemi výrazy.
V poslední době například jich využil u příležitosti konání Prague Pride nebo na adresu politika Svatopluka Bartíka (pořad Týden s prezidentem na TV Barrandov, čas 1:50).
Pokud jde o omluvy za tyto vulgarity, právě v rozhovoru, ze kterého pochází tento výrok, Zeman prohlásil, že je to jeho chyba. Přímo se však neomluvil a žádné další omluvy se serveru Demagog.cz nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.
Jiří Drahoš
WITOWSKÁ: Odmítl jste někoho, kdo vám nabídl peníze? DRAHOŠ: Ano, odmítli jsme v jednom případě. (...) Máme etickou komisi, která posuzuje každý případ sponzoringu a ta mi doporučila to odmítnout.
Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.
Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.
Podporoval jsem návrh, aby byla přímá volba starostů, primátorů a dokonce i hejtmanů. Podporoval jsem zákon o referendu.
Návrh zákona o přímé volbě starostů v malých obcích z dílny hnutí STAN, které návrh později předložilo také do Sněmovny, podpořil na sjezdu tohoto hnutí v květnu 2013 i Miloš Zeman. Prezident Zeman by do návrhu přidal i přímou volbu hejtmanů.
Hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, v roce 2013 plánovalo předložit návrh zákona, podle něhož by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém volební období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.
Návrh zákona o celostátním referendu předložila do Poslanecké sněmovny v minulém volebním období Sobotkova vláda. Miloš Zeman tento návrh Sobotkovy vlády podpořil, když během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.
V nynějším volebním období, konkrétně v prosinci 2017, předložili návrh zákona o celostátním referendu do Poslanecké sněmovny poslanci SPD.
Zaprvé, že se poměrně snadno a rychle dokázalo navolit vedení Sněmovny. A zadruhé, že obrovskou, více než ústavní většinou byl schválen státní rozpočet, což jsem den poté s potěšením podepsal.
Vedení Sněmovny (tedy předseda a místopředsedové) bylo zvoleno 38 dnů po volbách, což není nejrychlejší zvolení vedení Sněmovny (to bylo v roce 1992, kdy bylo zvoleno za 23 dní), avšak můžeme ho považovat za vcelku rychlé. A to zejména z toho pohledu, že ustavující schůze byla svolána prezidentem Zemanem v nejzazším možném termínu, tedy měsíc po volbách.
Pro Návrh státního rozpočtu na rok 2018 hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných. Ústavní většina je definována jako 3/5 všech poslanců – tedy 120.
Prezident Návrh rozpočtu na rok 2018 podepsal následující den.
ČSSD jsem řídil osm let. Tehdy se dostala ze sedmi na 32 %.
Miloš Zeman se stal předsedou ČSSD v únoru 1993 a ve své funkci setrval do dubna 2001, kdy ho nahradil Vladimír Špidla. Během této doby zastával pozici předsedy Poslanecké sněmovny mezi léty 1996 a 1998 a předsedy vlády od roku 1998 do léta 2002, kdy jej vystřídal rovněž Vladimír Špidla.
Mám takový dojem, že už jsem vám minule uváděl, že například vztah k Izraeli a vztah k přesunutí ambasády do Jeruzaléma je jednou z věcí, kde se lišíme (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože názory prezidenta Zemana a premiéra Babiše na přesun americké ambasády do Jeruzaléma jsou skutečně rozdílné.
V pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov ze dne 14. prosince se Miloš Zeman vyjádřil takto: „…a krátkodobě jsme se teď rozešli (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz) v názoru na to, zda je třeba následovat Trumpova gesta a i naši ambasádu přesunout do Jeruzaléma. (…) A vytknul jsem Andreji Babišovi, že se v životě nezabýval zahraniční politikou.“
V tomtéž pořadu ze dne 7. prosince Miloš Zeman řekl toto : „A teď se stalo v souladu s předvolebními sliby prezidenta Trumpa, že konečně snad k tomuto přesunu dojde. Já mám z toho velkou radost, protože když jsme byli asi před čtyřmi roky na návštěvě v Izraeli, tak jsem říkal, že bych velmi uvítal, kdyby česká ambasáda se přesunula do Jeruzaléma.“ (…) „Každá země má právo rozhodnout, jaké město bud jejím hlavním městem, a každá země má také právo rozhodnout, kam umístí svoji ambasádu. Zpravidla samozřejmě do toho hlavního města.“
Naproti tomu Andrej Babiš uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ze dne 8. prosince: „My máme se státem Izrael dlouhodobé vztahy, česká vláda měla víckrát společné zasedání. Určitě z dlouhodobého hlediska je to spojenec, nicméně si myslím, že tenhle nápad pana prezidenta Trumpa není dobrý, protože je vidět ty reakce. My jsme malá země, ale ty velké země by měly usilovat o klid a mír, a my musíme bojovat proti situacím, kdy vzniká zase nějaký konflikt. (…) Já si myslím, že bychom neměli to rozhodnutí pana prezidenta Trumpa podpořit.“
Přece jenom jsem člověk, který na venkově vyrostl.
Jiří Drahoš se narodil v Jablunkově, nedaleko polských a slovenských hranic. Vychodil zde základní školu, stejně jako lidovou školu umění. Z domovského Slezska odešel z důvodu studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, se zaměřením na fyzikální chemii. Všechny informace dokládá web Jiřího Drahoše.
