Přehled ověřených výroků

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

„Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis a není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Dle článku Hospodářských novin z 11. dubna 2012 skutečně Miroslav Kalousek přišel s návrhem, který byl pro živnostníky nejhorší variantou - při zachování výše paušálů by živnostník nemohl uplatnit žádnou slevu na dani.

Proti omezení výdajových paušálů pro podnikatele a živnostníky byl tehdejší premiér Petr Nečas. Vládní koalice se nakonec dohodla na ponechání výše paušálů, ovšem s tím, že si OSVČ bude moci uplatnit slevu pouze na poplatníka a na ZTP/P. Na druhé straně nebude moci uplatnit slevy na manželku/manžela a na dítě. Pokud se bude jednat o studenta, tak ten také nebude moci uplatnit slevu. Platí to pro OSVČ v kategorii využívající 80% paušály (zemědělci, řemeslníci) a 60% paušály (volná živnost, tedy většina).

„V případě paušálů ve výši 40 % (volná povolání, slovy ministra Kalouska se jedná o OSVČ, ‚ které se živí mozkem, počítačem a tužkou ' ) a 30 % (příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku) mají být zachovány také některé slevy, těchto paušálů však bude moct využít jen ten, jehož roční obrat nepřesáhne dva miliony korun.“ (zdroj HN, 11. dubna 2012)

Duální vzdělávání je propojení výuky na středních odborných školách s praxí ve firmách, kdy žák bývá zároveň zaměstnancem firmy. V Německu tento systém již existuje, podle srovnávací studie (.pdf, str. 6) Národního ústavu pro vzdělávání tam bylo v roce 2012 možné získat vzdělání v rámci duálního systému v 344 profesích.

CDU vstupuje do voleb s programem na roky 2017–2021, který nese název Pro Německo, ve kterém je dobré žít. V rámci sekce (.pdf, str. 10, německy) věnující se dobrým pracovním příležitostem pro všechny zmiňuje také duální vzdělávání. Přesně svou vizi formuluje takto: „V Německu má vzdělávání pro budoucí zaměstnání dvě části: První z nich je ve firmě tady se lidé naučí o své práci a druhá z nich ve škole, která učí zase jiným důležitým věcem. Tak je to správně, a tak by to také mělo zůstat.“

Andrej Babiš podobný výrok použil již ve videu na svém facebookovém profilu 4. února 2017. Konkrétně uvedl:

„A přijede Rod Laver. A já jsem mu, když mi bylo 9 let, sbíral balony za 5 korun na hodinu, na Slovaně.“

Rod Laver je jeden z nejslavnějších světových tenistů. V Československu hrál nicméně pouze jednou. Konkrétně v roce 1961 během exhibice, která se uskutečnila na Štvanici v Praze (.pdf, 1. ČLTK Revue, str. 28).

Dle vyjádření dvojnásobného vítěze grandslamu Roda Lavera v rozhovoru pro iDNES.cz 27. ledna 2017 byl v Československu pouze jednou, a to na exhibici právě v Praze v roce 1961.

V jednom z dalších rozhovorů (pro server Tenisový svět) Laver říká:

„Už je to doba! Ano, víckrát jsem u vás nebyl. Navštívil jsem Budapešť a další města ve střední Evropě. S tenisem jsem procestoval tolik zemí. Ale do Československa jsem se podíval jen jednou.“

V tomto roce bylo Babišovi sedm let a ne devět, jak uvádí (což může být pochopitelný omyl). Andrej Babiš se narodil v Bratislavě v roce 1954. V mládí žil, jak sám uvádí ve svém životopise, s rodiči v Paříži. Konkrétně píše, že zde žil právě do roku 1961. Nelze přesně určit, zda již v tomto roce mohl být zpátky v Československu a sbírat tenisáky Rodu Laverovi, rozhodně mu je ovšem nemohl sbírat „na Slovaně“, tj. v Bratislavě. V kronice tohoto klubu se nelze o návštěvě této sportovní legendy dočíst.

Výše uvedená kronika/Revue klubu ČLTK k návštěvě Lavera v Praze uvádí:

„Na přelomu 50. a 60. let přijeli do Prahy dvakrát Australané. Vždy krátce před Wimbledonem a v hvězdné sestavě. V roce 1959 přiletěli Emerson s Nealem Fraserem, o dva roky později Laver a John Fraser (...) Mimochodem – na zmíněné exhibiční utkání proti Australanům má vzpomínky i JAN KODEŠ, další z klubových legend. Na dvorci tehdy nechyběl, ovšem v roli sběrače. Až o pár let pozdějisi vychutnával ovace jako hráč.“

Podle Laverových a Newcombových statistik z deblu nebyli zrovna častí či úspěšní spoluhráči, v podstatě spolu hráli jen během roku 1973 v Teheránu a v Sydney. Ani životopis Karola Šafárika, tak jak je uvedený na stránkách TK Slovan Bratislava, nehovoří o střetnutí s těmito velikány. U Tiriaca nelze dohledat, že by někdy hrál čtyřhru s některým ze zbývajících uvedených hráčů.

Z ukázky neoficiálního životopisu Andreje Babiše „Příběh Oligarchy“ (.pdf, str. 10) můžeme vyčíst, že ho jeho matka nechala zapsat v devíti letech do tenisové školy v Bratislavě, kde žil podle jím předloženého životopisu v období let 1962 až 1969, tedy v době, kdy mu bylo devět let. Tuto informaci nelze ovšem potvrdit.

Je tedy zřejmé, že jeho vyjádření o tom, že když mu bylo devět let, tak sbíral na Slovanu v Bratislavě míčky Laverovi, není přesné. A to zejména vzhledem k tomu, že podle dostupných informací Laver v Československu hrál pouze na exhibici v Praze o dva roky dříve. Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů ani dohledat událost, při níž by čtyři zmínění tenisté hráli společně čtyřhru, na níž by Babiš mohl míče sbírat. Všichni hráči se teoreticky potkat mohli, hráli na špičkové úrovni v 60. letech, jejich setkání však (na jednom kurtu při hře v jeden čas) dohledat nelze.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

V programu Pirátů se skutečně vyskytuje pojem Demokratické minimum. Demokratické minimum je prohlášení, které je kandidát Pirátské strany povinen podepsat před každými volbami. V prohlášení stojí, že kandidát podpoří jen ten návrh, se kterým byl dopředu seznámen.

Podobné formulace, které používá předseda Bartoš, jsou obsaženy i v Kodexu poslance Pirátské strany. V té se kandidát na poslance například zavazuje, že bude konzultovat před hlasováním své záměry na jednání klubu či že nebude hlasovat proti usnesení celostátního fóra. Kodex rovněž obsahuje informaci, že závazky z něj vyplývající jsou „závazky vůči České pirátské straně, s právními účinky plně vynutitelnými žalobou na plnění zaslanou soudu, včetně vydání případného bezdůvodného obohacení, a to do státního rozpočtu. To neplatí při výkonu mandátu, kde to Ústava neumožňuje a v těchto případech jde o závazek voličům v morální rovině postižitelný disciplinárními prostředky včetně řízení u rozhodčí komise Pirátů. "

Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.