Přehled ověřených výroků

Poslanec a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný v kontextu výroku uvádí, že ceny v současné ekonomice pouze nestoupají, ale některé i klesají. Podle něj se jedná např. o ceny energií, které měly klesnout až na úroveň roku 2021. V našem odůvodnění tedy porovnáme vývoj cen plynu a elektřiny na burze.

Cena elektřiny

Jak lze vidět na následujícím grafu, cena elektřiny na burze PXE na začátku letošního května dosáhla 147,44 eur za megawatthodinu (MWh), a byla tedy na podobné úrovni jako na začátku prosince 2021, kdy činila 145,11 eur za MWh. Nejvyšší ceny pak dosáhla v 26. srpna loňského roku, kdy se na burze 1 MWh elektřiny prodávala za 984 eur.

Cena plynu

Vývoj ceny plynu na téže burze ukazuje následující graf. Na začátku května 2023 cena plynu za 1 MWh dosáhla 59,58 eur, a byla tak na podobné úrovni jako na začátku října či prosince 2021. Na své cenové maximum se plyn dostal rovněž 26. srpna 2022, kdy cena za 1 MWh činila 317,5 eur.

Ceny elektřiny a plynu tedy od září loňského roku klesají. Na začátku letošního května se pak dostaly na podobnou úroveň jako na konci roku 2021. Výrok poslance Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) v kontextu výroku odkazuje na klesající ceny energií a potravin. Dále zmiňuje, že se ceny za vybrané potraviny jako např. máslo a cukr snižují mj. díky zásahům a dozoru ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nad potravinovými řetězci. V našem odůvodnění se zaměříme na to, zda ceny másla a cukru opravdu klesají.

Cena másla

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ceny některých potravin v letošním roce snižují. Je tomu tak například v případě eidamu, slepičích vajec, nebo právě másla a cukru. Jak je vidět na následujícím grafu, cena za 1 kilogram másla v lednu 2023 dosáhla výše 205,11 Kč, zatímco v dubnu už cena klesla na 166,19 korun. Zmiňme, že cena másla klesá dokonce již od prosince loňského roku.

Zdroje dat: 2022, 2023

Cena cukru

Cena cukru krystal se jak meziměsíčně, tak oproti lednu 2023 rovněž snížila. Mírný nárůst zaznamenala jen mezi únorem a březnem.

U moučkového cukru došlo v únoru a březnu k poklesu (o 2,18 Kč), v dubnu se pak cena meziměsíčně mírně zvýšila (o 0,53 Kč). Dubnová cena moučkového cukru je nicméně ve srovnání s lednem 2023 pořád nižší.

Zdroje dat: 2022, 2023

Dodejme, že ČSÚ ceny potravin zmíněných v uváděných datech zjišťuje od 1. do 20. dne v měsíci (.pdf, str. 6), přičemž výsledně jsou „počítány průměrné ceny a jejich čistý cenový vývoj pomocí indexů“ (.pdf, str. 7). Zdrojem těchto dat jsou i tzv. scanner data, tedy údaje získané z pokladních systémů obchodů.

ČSÚ pak zveřejňuje i ceny 14 potravin, které zjišťuje jednorázově během přímých návštěv ve druhém týdnu v měsíci (.pdf, str. 6, 17). Tyto údaje se tedy na rozdíl od dat zmíněných v grafech netýkají cen v celém měsíci, ale váží se pouze k jednotlivému týdnu. Podle této metodiky v dubnu oproti začátku letošního roku zlevnilo máslo, cukr krystal pak mírně zdražil z 35,16 Kč na 35,34 Kč.

Aktivity ministra zemědělství

Zmiňme, že Zdeněk Nekula v únoru kvůli zdražení cukru, ke kterému došlo na podzim loňského roku, podal podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se navíc obrátil i na Českou obchodní inspekci (ČOI), jelikož se domníval, že se řetězce dopustily klamání spotřebitele.

V dubnu pak ministr Nekula oznámil, že výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, které se zaměřovaly na ceny potravin, jsou horší, než se očekávalo. Kontroly podle ČOI např. zjistily porušování pravidel u slevových akcí, kdy obchodní řetězce porušovaly povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních třicet dnů.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula pak tyto inspekce vidí jako jeden z důvodů, proč začaly ceny některých potravin klesat. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza naopak uvedl, že tlak ze strany resortu ceny nemůže ovlivnit, jelikož dle něj výše cen závisí na existenci konkurence v daném segmentu a jako příklad zmínil právě případ másla, které zlevnilo, jak ukazuje náš graf.

Závěr

Průměrná cena másla a cukru se tedy v dubnu oproti začátku letošního roku skutečně snížila. Kilogram másla stál v lednu 205,11 korun, v dubnu už se pak prodával za 166,19 Kč. Cukr krystal zlevnil z 30,46 Kč na 28,29 Kč. Cena cukru moučka se v dubnu meziměsíčně mírně zvýšila, v porovnání s lednem i únorem je nicméně pořád nižší. Výrok poslance Výborného z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem dodejme, že Aleš Michl byl externím poradcem bývalého ministra financí a později předsedy vlády Andreje Babiše, a to v letech 2014 až 2018. Bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Michla v roce 2018 členem rady České národní banky (ČNB).

Marek Výborný odkazuje na komentář, který Aleš Michl v září 2021 napsal pro server iDNES.cz. Mimo jiné v něm tehdy uvedl: „Nesmysl 1.: Za současnou inflaci může vláda. Pravda: Pečovat o cenovou stabilitu je úkolem ČNB. Vláda za to fakt nemůže.“ Na článek poté Michl odkazoval např. i na svých sociálních sítích. Upřesněme, že článek vyšel 13. září 2021, tedy ještě v době vlády Andreje Babiše, která trvala až do 17. prosince 2021.

V roce 2022 následně Miloš Zeman Michla jmenoval guvernérem ČNB. Jedním z důvodů podle vyjádření tehdejšího prezidenta byl i fakt, že se Michl stavěl kriticky ke zvyšování úrokových sazeb. Zastával tedy podobný názor jako samotný Miloš Zeman, který jejich navyšování nepovažoval za efektivní nástroj v boji proti inflaci.

V květnu 2023, tj. v době vlády Petra Fialy, na tiskové konferenci Michl uvedl (video, čas 2:53): „Cesta k nižší inflaci vede přes snižování deficitu státního rozpočtu, podtrhuji: snižování deficitu státního rozpočtu. Fiskální zodpovědnost je pro nás teď strašně důležité téma.“

Později jako reakci na dotaz novinářů zmínil (video, čas 10:57): „Největší proinflační faktor současnosti je rozpočtová politika. (…) Pokud nebude oznámen nějaký dlouhodobě kredibilní konsolidační balíček, tak to prostě vytváří proinflační tlaky do budoucna. A my zřejmě budeme muset zvyšovat úrokové sazby a bojovat proti tomu impulzu, který dává ekonomice vláda, proti tomu proinflačnímu impulzu.“

Těmito vyjádřeními se pak dostal do sporu s premiérem Petrem Fialou, který reagoval, že vláda má jen „některé nástroje“ a ke zvládání inflace jsou zřízeny nezávislé centrální banky.

Aleš Michl se tedy skutečně v dobách, kdy byl premiérem Andrej Babiš, vyjádřil, že cenovou stabilitu má na starost ČNB, nikoli vláda. Na začátku letošního května se nicméně vyjádřil, že největším proinflačním faktorem je rozpočtová politika státu, kterou má na starost vláda. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 26. dubna 2023 po telefonu mluvil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jednalo se o první kontakt těchto dvou prezidentů od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku. Zelenskyj čínského prezidenta přitom již dříve žádal o jednání a zval ho na návštěvu Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Zelenskyj, který dle čínských médií a čínského ministerstva zahraničí tento telefonát inicioval, jej označil za dlouhý a smysluplný. Čínský prezident během hovoru vyzval Ukrajinu k vyjednávání s Ruskem, což označil za jediné východisko z celého konfliktu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve svém výroku hodnotí hlasování Číny v orgánech Organizace spojených národů (OSN), a to konkrétně v Radě bezpečnosti a Valném shromáždění. Zmiňuje, že pokud by Čína měla reálný zájem na ukončení války na Ukrajině, v orgánech OSN by hlasovala spolu se západními státy.

Na úvod je důležité poznamenat, že ač je Valné shromáždění OSN vrcholným orgánem této organizace, jeho usnesení plní pouze funkci doporučení členům OSN nebo Radě bezpečnosti (.pdf, str. 14). Základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru, a tedy i možnost vydávat právně závazná usnesení, přísluší dle Charty OSN Radě bezpečnosti (.pdf, str. 20).

Rada bezpečnosti

Oba výše zmíněné orgány se v minulosti zabývaly situací spojenou s ruskou invazí na Ukrajině. Rada bezpečnosti OSN se poprvé zabývala návrhem usnesení, který byl předložen 25. února 2022 (tedy den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu) Albánií, USA a dalšími 81 zeměmi, a který odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině jako porušení článku 2, paragrafu 4 Charty OSN (.pdf, str. 9). Návrh rezoluce (.pdf) mj. požaduje okamžité stažení všech ruských vojenských jednotek z Ukrajiny.

Pro kontext dodejme, že Rada bezpečnosti má 15 členů, z toho 5 stálých (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA), kteří mohou využít tzv. pravidlo jednomyslnosti velmocí, tedy právo veta. Pro návrh výše uvedeného usnesení hlasovalo 11 členů Rady bezpečnosti, 3 členové (Čína, Indie a Spojené arabské emiráty) se zdržely hlasování a Rusko hlasovalo proti. Návrh rezoluce tedy nebyl přijat z důvodu veta Ruska jako stálého člena Rady.

Zástupce Číny ke svému postoji uvedl, že se zdržel hlasování, protože „odpověď Rady by měla být přijímána s velkou opatrností, a měla by přispět ke zklidnění situace, a ne přilévat olej do ohně. Ukrajina by měla být mostem mezi Východem a Západem, nikoli základnou pro velké mocnosti.“

Valné shromáždění

Následně byla tato situace probírána také na plénu Valného shromáždění v rámci 11. mimořádného zasedání, které se konalo 2. března 2022. Výsledkem tohoto jednání byla rezoluce (.pdf), která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje úplné stažení ruských sil z území Ukrajiny.

Rezoluce mj. dále odsuzuje ruské uznání samozvané Doněcké a Luhanské republiky a označilo jej za porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny (.pdf, str. 3). Dokument také odsoudil zapojení Běloruska do invaze na Ukrajinu a vyzvalo ho k dodržování svých mezinárodních závazků (.pdf, str. 3).

Toto usnesení podpořilo 141 států, 5 zemí (včetně Ruska a Běloruska) hlasovalo proti a 35 zemí se hlasování zdrželo. Většina západních států činy Ruska (a Běloruska) na Ukrajině odsoudila hlasováním ve prospěch uvedené rezoluce, avšak Čína patřila do skupiny států, které se hlasování zdržely.

Další hlasování

Valné shromáždění se ruské agresi na Ukrajině věnovalo např. také v únoru 2023, kdy schválilo další rezoluci, ve které odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, zejména s odkazem na neustálé porušování lidských práv (.pdf). Ve prospěch rezoluce hlasovalo 141 zemí, proti bylo 7 (včetně Ruska i Běloruska) a 32 zemí včetně Číny se hlasování zdrželo.

Za zmínku dále stojí, že spolu s většinou západních států Čína v dubnu letošního roku podpořila rezoluci, která podporuje spolupráci mezi OSN a Radou Evropy. OSN v dokumentu mimo jiné vzala na vědomí, že Evropa po agresi Ruské federace vůči Ukrajině čelí bezprecedentním výzvám (.pdf, str. 2). Je nicméně nutné dodat, že se rezoluce netýká přímo Ruska, ruskou agresi jako takovou neodsuzuje a dále se o ní nezmiňuje (.pdf).

Závěr

Jak v Radě bezpečnosti, tak na plénu Valného shromáždění, se Čína zdržovala hlasování o rezolucích, ve kterých OSN odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Skutečně tedy nehlasovala spolu s blokem západních států, jak uvádí ministr Lipavský. Čína pouze hlasovala pro rezoluci, která uvádí, že na Ukrajině došlo k ruské agresi. Samotného Ruska se však tento dokument netýká. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Kobza ve svém výroku naráží na nedávná prohlášení bývalé německé kancléřky Angely Merkelové a bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda o zásluze minských dohod na získání času pro vyzbrojení Ukrajiny. V následujících odstavcích vysvětlíme význam minských dohod a následně shrneme vyjadřování obou politiků, kteří se na vypracování Druhé minské dohody přímo podíleli.

Minské dohody

Minské dohody byly podepsány po vypuknutí války na východní Ukrajině v roce 2014 poté, co došlo k protiprávní ruské anexi Krymu na jaře 2014, kdy vedení Ukrajiny utužovalo vztahy s Evropskou unií a na východě země vypukly násilné nepokoje. Následně proruští separatisté v Doněcku a Luhansku vyhlásili dvě samozvané lidové republiky, proti čemuž zasáhy ukrajinské jednotky a situace vyeskalovala v ozbrojený konflikt.

Krizi měla zklidnit první minská dohoda (.pdf) podepsaná v září 2014. Dialog mezi Ukrajinou a Ruskem zprostředkovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) (.pdf, str. 2–3).

Protokol (.pdf) měl svými dvanácti body primárně docílit oboustranného ukončení používání zbraní, decentralizace moci a udělení speciálního statusu Doněcké a Luhanské oblasti a také zajistit stálé monitorování ukrajinsko-ruské hranice (.pdf, str. 1). Tato dohoda byla však často porušována a v lednu 2015 (.pdf, str. 3) kompletně padla, čímž byla zahájena další fáze ozbrojených střetů.

Mírového vyjednávání se následně ujali tehdejší francouzský prezident Francois Hollande a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich návrh mírového řešení konfliktu měl být podle slov tehdejšího francouzského prezidenta „přijatelný pro všechny“.

V únoru 2015 poté zástupci Ukrajiny, Ruska i ukrajinských separatistů podepsali druhou minskou dohodu, která byla podepsána po celonočním jednáním mezi Merkelovou, Hollandem, tehdejším ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Podepsaná dohoda stavěla na obdobných bodech jako první minský protokol, který se skládá ze 13 bodů. Mezi ně patří například požadavky na okamžité příměří v Doněcké a Luhanské oblasti, stažení těžkých zbraní, stažení všech ruských vojenských formací, techniky i žoldnéřů z území Ukrajiny či obnova kontroly ukrajinské vlády nad rusko-ukrajinskou hranicí. Podle minských dohod také mělo například dojít k uskutečnění místních voleb v Doněcku a Luhansku, to se ale nestalo. Proběhnout měla také ukrajinská ústavní reforma, která měla vést k decentralizaci státu, a zaveden měl být i zvláštní status pro Doněcký a Luhanský region. Zmiňme, že minské dohody před vypuknutím války na Ukrajině v únoru 2022 byly porušovány jak z ruské, tak ukrajinské strany.

Vyjádření Merkelové a Hollanda ohledně minských dohod

Angela Merkelová již v únoru 2015 před uzavřením druhé minské dohody uvedla: „Problém je v tom, že si neumím představit žádnou situaci, v níž by lepší vyzbrojení ukrajinské armády natolik ovlivnilo prezidenta Putina, že by dospěl k dojmu, že může vojensky prohrát (…) Je to realita a je třeba se s ní nějak vypořádat. Vojensky se tu vyhrát nedá.“ Tehdy německá kancléřka zdůrazňovala především důležitost zabránění dalšímu krveprolití a potřebu budování bezpečnosti společně s Ruskem.

Během rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel Merkelová v listopadu 2022 prohlásila, že svým postojem při mírových jednáních v Minsku chtěla dát Kyjevu čas na přípravu k obraně proti Rusku. V rozhovoru z loňského prosince pro Die Zeit svůj postoj zopakovala, když o minských dohodách mluvila jako o pokusu „dát Ukrajině čas, aby se stala silnější“.

V letošním roce se bývalá německá kancléřka stala terčem proruských komiků, kteří se během telefonního hovoru vydávali za bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka. Během telefonátu se Angely Merkelové muži zeptali na názor na minské dohody. Ona opět zopakovala, že podepsaná dohoda Ukrajině získala drahocenný čas.

Francois Hollande již v prosinci 2022 poskytl rozhovor deníku The Kyiv Independent, ve kterém mu mj. byla položena otázka, zdali souhlasí s Angelou Merkelovou, že „jednání v Minsku měla oddálit ruský postup na Ukrajině“. Bývalý francouzský prezident s tímto tvrzením souhlasil a uvedl, že „minské dohody ruskou ofenzívu na čas zastavily.“ Dále Hollande dodal: „Od roku 2014, Ukrajina posílila svoje vojenské postavení (…) Je zásluhou minských dohod, že ukrajinská armáda dostala takovou příležitost.“

Bývalý francouzský prezident se rovněž stal obětí zinscenovaného telefonátu, ve kterém se prokremelští youtubeři vydávali za Petra Porošenka. Během hovoru se jej mj. ptali na účel minských dohod. Hollande v rozhovoru odpověděl, že Francie a Německo chtěly pro Ukrajinu získat čas, aby se mohla zotavit. Pro deník Liberation nicméně upřesnil, že tímto zotavením myslel obnovu po ruských útocích na Donbase. Rovněž zdůraznil, že „v žádných mých komentářích (…) jsem nenavrhoval, abychom podepsali minské dohody kvůli tomu, abychom Ukrajincům umožnili připravit se na válku.“

Závěr

V předchozích odstavcích jsme shrnuli vyjadřování bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda a německé kancléřky Angely Merkelové k minským dohodám. Výroky obou politiků se dají interpretovat tak, že minské dohody sloužily k získání času ke zlepšení kapacit ukrajinské armády a na zotavení po ruských útocích na východě země. Hollande navíc upřesnil, že nikdy neřekl, že by dohody měly sloužit k tomu, aby se Kyjev mohl připravit na válku. Oba zmínění státníci se tedy v žádném ze svých vyjádření nepřibližovali interpretaci, že mírová jednání byla „bouda na Rusko“, jak tvrdí Jiří Kobza. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Jiří Kobza (SPD) svůj výrok používá jako argument, že má Čína se zprostředkováním míru mezi dvěma znepřátelenými stranami zkušenosti, a proto by dle něj dokázala zajistit mír mezi Ukrajinou a Ruskem.

Válka v Jemenu začala v roce 2014, kdy se šíitští povstalci Hútíové (někdy psáno i jako Húsíové) zmocnili hlavního města Saná. V následujícím roce se do konfliktu na straně jemenské vlády zapojila koalice vedená Saúdskou Arábií, Hútíové jsou přitom podporováni především Íránem – válka je proto považována za zástupný konflikt těchto dvou států.

Ke složitosti situace přispívá i fakt, že se kromě zmíněných stran do konfliktu zapojilo i hnutí jižních separatistů Hirak, jemenská Al-Káida a Islámský stát v Jemenu. Dodejme také, že válka v Jemenu vedla k jedné z největších humanitárních krizí na světě.

V roce 2022 se situace v Jemenu výrazně zklidnila – od dubna do října 2022 totiž platilo příměří vyjednané OSN. Na jeho dalším prodloužení se nicméně znesvářené strany již nedohodly. Naději na možné vyřešení konfliktu vzbudilo v březnu 2023 Čínou zprostředkované jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem, v rámci kterého se obě země dohodly na obnově diplomatických styků.

V dubnu 2023 pak mezi Hútíi a Saúdskou Arábií došlo k výměně zajatců a obě strany zahájily mírová vyjednávání, k definitivnímu ukončení konfliktu však ke dni vysílání námi ověřované debaty nedošlo. Čína do těchto jednání aktivně nevstoupila, funkci mediátora v tomto případě zaujal Omán. Doplňme, že se očekává, že v blízké budoucnosti budou obě strany v jednáních pokračovat.

Na závěr shrňme, že Čína zprostředkovala jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem, a přispěla tak k vytvoření podmínek pro jednání mezi Saúdskou Arábií a jemenskými Hútíi. K uzavření míru mezi těmito dvěma znepřátelenými stranami však oficiálně nedošlo. Prostředníkem při mírových jednáních je navíc Omán. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Jiří Kobza (SPD) mluví o hospodářském společenství BRICS, které sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Uskupení vzniklo v roce 2006, kdy se političtí lídři zmíněných států (kromě Jihoafrické republiky) poprvé setkaly. Formální summity pak začaly v roce 2009, o rok později se k uskupení přidala i africká země.

Vyjádření Jiřího Kobzy ohledně BRICS

Poslanec Kobza Partii Terezie Tománkové naposledy navštívil 16. října 2022, z čehož vyplývá, že v pořadu v posledních třech měsících o sbližování států BRICS, potažmo Ruska a Číny, nemluvil. Ani v říjnu ovšem obdobné tvrzení nevyřkl. Jiřího Kobzu jsme proto kontaktovali s prosbou, zdali by nám poskytl informaci, na který svůj televizní výstup odkazuje. Odpověď jsme však neobdrželi.

Během letošního března byl Kobza hostem pořadu 360° na CNN Prima News, ani tehdy však o sbližování Ruska a Číny a o podpisu vojenské dohody mezi nimi nehovořil (video). Ve stejném měsíci byl ve zmíněné televizní stanici debatovat ještě jednou (video), ani při této příležitosti se nicméně obdobně nevyjádřil.

Na konci března pak Jiří Kobza v internetovém pořadu hnutí Trikolora řekl (video, čas 5:32), že nyní „dochází k posilování vazeb organizace BRICS“, což je dle poslance výsledkem západního tlaku na Čínu a Rusko. O hospodářské ani vojenské dohodě však nehovořil.

O některých státech uskupení BRICS Jiří Kobza mluvil i v dubnu v České televizi, kde uvedl (video, čas 40:32), že Čína z dolarového systému přechází na juanový, ve kterém obchoduje s Ruskem a Brazílií. Ke změně systému se pak podle tehdejšího Kobzova vyjádření chystají i „další státy, které jsou nějakým způsobem pod sankcemi a mají vyvolanou velkou inflaci.“

Poslanec Kobza svou zmíněnou předpověď uvedl v komentáři, který v dubnu publikovaly Parlamentní listy. Tehdy se vyjádřil tak, že Rusko a Brazílie uzavřely smlouvy s Čínou a „je otázkou času (…) kdy ekonomická spolupráce zemí BRICS přejde plynule (…) do systematické vojenské spolupráce.“

Vojenská dohoda mezi Ruskem a Čínou

V druhé části ověřovaného výroku Jiří Kobza uvádí, že Čína s Ruskem v posledních třech měsících podepsala vojenskou dohodu. K takové smlouvě nicméně nedošlo. V březnu tohoto roku pouze prezident Ruské federace Vladimir Putin a prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci.

Lídři obou zemí se dohodli např. na tom, že Rusko bude dodávat do Číny více ropy a plynu, zatímco Čína do Ruska více elektroniky. Rusko se zároveň zavázalo umožnit čínským firmám snadné nahrazení západních firem na ruském trhu. Nejedná se tedy o vojenskou smlouvu. Oba státníci později navíc popřeli, že by utvářeli vojenské spojenectví.

V dubnu letošního roku pak čínský ministr obrany Li Šang-fu jednal s Vladimirem Putinem. Li po schůzce uvedl, že je Čína ochotna spolupracovat s Ruskem na úzké strategické komunikaci mezi armádami obou států. Rusko a Čína také oznámily, že prohloubí svou vojenskou spolupráci, k podpisu vojenské smlouvy však nedošlo.

Závěr

Shrňme, že Jiří Kobza o sbližování států hospodářského uskupení BRICS v Partii Terezie Tománkové v letošním roce nehovořil, jelikož byl v pořadu hostem naposledy v říjnu 2022. Ani v ostatních debatách na televizní stanici CNN Prima News poslanec Kobza nemluvil o organizaci BRICS, a ani nepředvídal, že Rusko a Čína podepíšou vojenskou dohodu. Tématu se v posledních týdnech dotkl v jiných médiích. K podpisu vojenské smlouvy mezi zmíněnými státy také nedošlo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v kontextu výroku zmiňuje, že patriarcha Kirill není uvedený na evropském sankčním seznamu, a proto Česko přistoupilo k zařazení patriarchy na vlastní vnitrostátní seznam (.xlsx). Patriarcha se tak 26. dubna stal první osobou, kterou Ministerstvo zahraničí ČR na tento seznam zařadilo. Vláda Petra Fialy k tomuto kroku přistoupila kvůli jeho opakované obhajobě ruské invaze na Ukrajinu.

Uveďme, že Česko může vést svůj vlastní vnitrostátní sankční seznam na základě tzv. Magnitského zákona, který nabyl účinnosti 3. ledna letošního roku. Podle Ministerstva zahraničí je nyní patriarchovi Kirillovi znemožněn vstup do Česka a omezeno provádění jakýchkoliv finančních operací skrze české subjekty. Může také dojít ke zmrazení jeho případného majetku v ČR.

Zařazení jména ruského patriarchy Kirilla na sankční seznam Evropské unie navrhovala Evropská komise již v květnu 2022. Na začátku června 2022 pak EU přijala šestý sankční balíček vůči Rusku, ve kterém patriarcha nakonec není uvedený. Proti jeho přidání se vymezilo Maďarsko, které na tento krok nahlíželo jako na zásah do náboženské svobody. Doplňme, že zařazení Kirilla na sankční seznam EU dříve prosazovala např. Litva.

Dodejme také, že patriarcha Kirill (.xlsx), vlastním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, stojí od roku 2009 v čele ruské pravoslavné církve a ruskou invazi na Ukrajinu hájil v minulosti již několikrát. Během svého pobytu ve Švýcarsku v 70. letech spolupracoval s KGB, kdy byl během svého působení ve Světové radě církví jejím špionem.

Patriarcha Kirill tedy skutečně není uvedený (.pdf, str. 21–466) na sankčním seznamu EU, jak zmiňuje ministr Lipavský. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) odkazuje na výrok ruského patriarchy Kirilla, který opravdu během nedělního kázání uskutečněného 25. září 2022 řekl, že z těch, kteří „se obětují při plnění svých vojenských povinností, budou smyty všechny hříchy“. Patriarcha o tomto vystoupení informoval také na svém webu.

Patriarcha Kirill tato slova uvedl na mši poté, co ruský prezident Vladimir Putin v září 2022 vyhlásil částečnou mobilizaci. Kirillův projev je spojován se snahou motivovat Rusy k zapojení do bojů na Ukrajině. Po vyhlášení částečné mobilizace se v Rusku totiž zvedla vlna nevole ve formě protestů, někteří Rusové kvůli mobilizaci také prchali ze země.

Patriarcha Kirill (.xlsx), vlastním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, který od roku 2009 stojí v čele ruské pravoslavné církve, ruskou invazi na Ukrajinu hájil v minulosti již několikrát. Letos během velikonočního projevu například prohlásil, že Rusko „v nynější válce proti Ukrajině bojuje proti zlu“.

Doplňme také, že česká vláda 26. dubna moskevského patriarchu Kirilla zařadila na vnitrostátní sankční seznam (.xlsx). Zařazení osob na tento seznam vládě umožňuje tzv. Magnitského zákon, který nabyl účinnosti 3. ledna letošního roku.

Podle dokumentů Ministerstva zahraničí došlo k zařazení patriarchy Kirilla na sankční seznam z důvodu jeho dlouholetého spojenectví s Vladimirem Putinem a kvůli jeho aktivní podpoře ruské agrese na Ukrajině (.xlsx). Na základě Magnitského zákona je podle ministerstva patriarchovi Kirillovi znemožněn vstup do Česka a omezeno provádění jakýchkoliv finančních operací skrze české subjekty. Může také dojít ke zmrazení případného majetku v zemi.

Ruský patriarcha Kirill tedy skutečně prohlásil, že se ruští vojáci při plnění své vojenské povinnosti na Ukrajině očišťují od hříchů. Tuto větu pronesl během svého nedělního kázání, které se odehrálo 25. září loňského roku. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.