Přehled ověřených výroků

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) v debatě mluví o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla provést audit na Pražském hradě. Tento krok Fiala považuje za správný, jelikož je Kancelář prezidenta republiky součástí státního rozpočtu, která se dle jeho slov „kontrolovat musí.“

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolu Hradu zahájil v únoru 2022 a závěr předložil ke schválení v prosinci loňského roku. Cílem auditu dle úřadu bylo prověřit, zda Kancelář prezidenta, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány hospodařily s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu „v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy.“

Podnět (.pdf) ke kontrole podala organizace Transparency International již v červenci 2021, a to kvůli velkému množství „podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.“ NKÚ závěry auditu již schválil. Ke dni debaty je ovšem ještě nezveřejnil, jelikož nyní čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení, které si vyžádaly část dokumentů o pracovnících Hradu.

Dodejme, že nově zvolený prezident Petr Pavel po schůzce s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou uvedl, že z dostupných informací je zřejmé, že kontrola našla řadu pochybení, „ale nic tak zásadního, co by mělo přímo vést k trestnímu stíhání.“ Doplňme také, že více informací Kala nemohl poskytnout, protože je v případu vázán mlčenlivostí.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy v roce 2022 provedl audit na Pražském hradě. Konkrétně prověřoval, zda Kancelář prezidenta republiky a další organizace hospodařily v souladu s právními předpisy. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Radim Fiala (SPD) hovoří o záměru nově zvoleného prezidenta Petra Pavla pověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedením auditu na Pražském hradě. Dále uvádí, že Petr Pavel požaduje, aby byla kontrola dokončena ještě před jeho inaugurací, která proběhne 9. března 2023. Radim Fiala uskutečnění auditu v tak krátké době považuje za nerealizovatelné.

Petr Pavel se o auditu Kanceláře prezidenta republiky vyjádřil již 28. ledna 2023 na tiskové konferenci ve volebním štábu poté, co byl zvolen novou hlavou státu (video, čas: 31:15). Konkrétně řekl (video, čas: 32:42): „Je důležité, aby tam proběhl při předávání hluboký audit. Já si nedokážu představit, že bychom měli převzít úřad s tím, co se tam dělo, zavřít za tím dveře a předstírat, že se nic nestalo. (…) Pokud tam vzniknou jakákoliv podezření, tak samozřejmě budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena a dotažena do konce, protože není možné je nechat bez odpovědi.“ 

Svůj úmysl potvrdil i následující den v rozhovoru pro televizi Nova (video, čas 13:35), kde doplnil důvody k auditu, kterými má být především neoprávněné nakládání s utajovanými dokumenty, včetně jejich skartace. Petr Pavel také uvedl (video, čas: 14:35), že bude mít schůzku s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, na které se ho chce dotázat „jaká je možnost udělat teď nový audit, tak abych mohl mít klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku.“

Tato schůzka následně proběhla 2. února. Miroslav Kala po jednání uvedl, že tak rychlá kontrola není možná. Nejdříve je totiž nutné podat podnět NKÚ, který poté musí projednat kolegium úřadu a případný audit naplánovat. Celý proces přitom dle Kaly trvá několik měsíců.

Petr Pavel později na twitteru zveřejnil, že o možnosti dalšího auditu budou s prezidentem NKŮ Miloslavem Kalou jednat případně až po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření Hradu probíhající v loňském roce. O auditu v Kanceláři prezidenta republiky Petr Pavel znovu hovořil i 3. února na briefingu, kde od úmyslu vyžadovat audit v tak krátkém čase upustil (video, čas: 27:27). Dodal, že očekává, že budou v době inaugurace již zveřejněny výsledky výše zmíněné loňské kontroly.

Nově zvolený prezident tedy skutečně oznámil svůj úmysl pověřit Nejvyšší kontrolní úřad auditem Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel přitom chtěl, aby tato kontrola byla uskutečněna ještě před jeho uvedením do úřadu. Výrok Radima Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v debatě kritizuje údajné svěření bezpečnostních pravidel, která se vztahují na ústavní činitele, do rukou soukromé společnosti.

O tom, že na Pražském hradě působí soukromá bezpečnostní společnost, mluvil 2. února 2023 nově zvolený prezident Petr Pavel. „Kromě toho takové flagrantní porušení veškerých pravidel je, že na Hradě teď funguje soukromá bezpečnostní agentura, která má přístup téměř neomezený ke všemu a nepodléhá policejní kontrole,“ řekl Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Respekt.

O den později pak Petr Pavel na své tiskové konferenci novinářům sdělil (video, čas 13:30), že se k němu dostala informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která má dle jeho slov přístup do chráněných prostor a je vyňata z bezpečnostního režimu. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ dodal Petr Pavel.  

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na celou věc reagovala další den po zmíněné tiskové konferenci Petra Pavla. Ve svém prohlášení tvrdí, že nenajímala žádnou bezpečnostní agenturu, která by měla do prostorů Hradu „neomezený“ přístup. „Do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor na Pražském hradě a zámku Lány, kam nemají přístup běžné návštěvy, včetně režimových místností pro nakládání s utajovanými informacemi, nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura,“ upřesňovala dále KPR.

Deník N nicméně 6. února zveřejnil článek, v němž uvádí, že pražská společnost 3D Security, kterou zmiňoval také Petr Pavel v rozhovoru pro Respekt, v polovině ledna hledala odposlechy v kancelářích prezidentova poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. KPR ve svém dřívějším prohlášení napsala, že k provedení obranně technické prohlídky proti nelegálním odposlechům „nikdy nenajímala a z veřejných peněz neplatila soukromou bezpečnostní agenturu.“ Deník N k tomu dále dodal, že vyjádření Kanceláře prezidenta republiky neříká, že se např. nejednalo o soukromou objednávku (za níž by nestála přímo KPR).

Shrňme tedy, že podle Deníku N na Pražském hradě figurovala soukromá bezpečnostní agentura. Kancelář prezidenta republiky nicméně dříve uvedla, že do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor, kam nemají přístup běžné návštěvy, „nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura“. Jelikož se tedy tyto informace rozcházejí, není možné z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, zda a v jakém rozsahu soukromá bezpečnostní agentura na Hradě působila. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelem „modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí.“ Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.“

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období. 

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.